Schválené projekty 2019

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2019

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 404 010 Kč

Z toho 0,18 % - 99 192 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 433 100
EKF  3 711 635
FAST  2 600 000
FS   8 127 164
FEI 15 797 594
HGF   5 859 651
FMT  7 597 824
VC 10 177 850
CELKEM 55 304 818

KódSP2019/119
Název projektuEkonometrické modelování fiskálních, měnových a finančních aspektů hospodářství evropských zemí
ŘešitelBadura Ondřej Ing.
Školitel projektuprof. Ing. Martin Macháček, Ph.D. et Ph.D.<br />
Období řešení projektu01.01.2019 - 31.12.2019
Předmět výzkumuTento projekt je zaměřen na ekonometrické modelování vybraných vztahů a aspektů hospodářství evropských zemí. Primárním motivem projektu je vedle přínosů z pohledu základního výzkumu také předložit návrhy a doporučení pro zkvalitnění hospodářských politik prováděných ve specifickém prostřední dnešní Evropy.

Výzkum v rámci tohoto projektu se bude soustředit na 3 oblasti: fiskální, monetární a finanční. Největší důraz pak bude kladen na oblast fiskální, která tak bude dále rozdělena na 3 větve, kde každá větev bude představovat konkrétní dílčí výzkumný problém.

1) Motivace a předmět výzkumu

A) Fiskální oblast

První větev ve fiskální oblasti se bude věnovat analýze spotřebního chování domácností a to především s důrazem na vztah relativního příjmu a sklonu ke spotřebě. Bude zde především ověřován výchozí předpoklad, že postavení domácnosti v rámci důchodové distribuce, které lze aproximovat právě pomocí relativního příjmu, je významným determinantem sklonu ke spotřebě. Je-li tomu tak, potom konvexnost či konkávnost funkčního vztahu mezi relativním příjmem a sklonem ke spotřebě bude (prostřednictvím výdajového multiplikátoru) rozhodujícím faktorem při hodnocení dopadů změn v příjmové nerovnosti na efektivnost fiskální politiky. Analýza vztahu relativního příjmu a spotřebního chování tak mimo svůj potenciální přínos z pohledu základního výzkumu může přinést také významné implikace a doporučení pro efektivní nastavení výdajového rámce veřejných financí.

Druhá větev ve fiskální oblasti se bude zabývat udržitelností veřejných financí evropských zemí (zemí EU), které stále čelí výrazným rozpočtovým schodkům a narůstajícímu vládnímu zadlužení. Kromě makroekonomických proměnných (či cyklického vývoje ekonomiky) se na problému vysokých deficitů vládních rozpočtů a vysokého vládního zadlužení podílejí také institucionální a politické faktory. Výstupy v této části projektu by tak měly objasnit, do jaké míry mohou například kvalitnější a přísnější fiskální pravidla napomáhat ke stabilizaci rozpočtů či jakým způsobem může počet ministrů a koaličních partnerů ovlivnit fiskální disciplínu vlády.

Třetí větev ve fiskální oblasti se zaměří na výzkum fungování vytěsňovacího efektu vládních výdajů. V minulosti bylo mnohokrát empiricky potvrzeno, že zvýšené výdaje fiskální politiky mohou mít negativní efekt na velikost výdajů prováděných soukromým sektorem. Ovšem velikost tohoto efektu je různá a liší se jak prostorově, tak časově. Výzkum v této oblasti bude jednak založen na podrobné analýze transmisního kanálu vytěsňovacího efektu, jednak na identifikaci determinantů výše zmíněné prostorové a časové variability. Za druhé bude tato část projektů zaměřena na analýzu vytěsňovacího efektu v pasti likvidity, jakožto častého fenoménu posledních dekád.

B) Monetární oblast

Monetární oblast projektu bude soustředěna na analýzu determinantů konvergence cenových hladin. Lze empiricky pozorovat, že země s nižším výstupem na obyvatele mají nižší cenovou hladinu. Zároveň však tyto země dosahují v porovnání s vyspělejšími ekonomikami vyšších hodnot inflace. Dochází tak ke konvergenci cenových hladin. Na růst cenové hladiny v méně rozvinutých zemích by měla mít vliv celá řada faktorů, jako je rychlejší růst produktivity v obchodovatelném sektoru neboli tzv. Balassův-Samuelsonův (BS) efekt, vývoj měnového kurzu, rychlejší růst výstupu či ceny importovaného zboží (zejména ceny potravin či energií). Empirická verifikace vlivu těchto faktorů, se zvláštním důrazem na existenci BS efektu, pak bude primárním motivem výzkumu v této oblasti projektu.

C) Finanční oblast

Finanční oblast projektu bude věnována především problematice stínového bankovnictví. Globální finanční krize podnítila zájem o oblast nebankovního finančního zprostředkování (stínové bankovnictví), což je specifická forma tržního financování a je do velké míry výstupem finančních inovací posledních desetiletí. Zatímco aktivity tržního financování mohou být důležitým zdrojem kapitálu a zvyšovat schopnost ekonomiky produkovat zboží a služby bez ohrožení finanční stability, aktivity nebankovních poskytovatelů finančních služeb se obecně považují za méně odolné a potencionálně ohrožující finanční stabilitu. S ohledem na připravované iniciativy Evropské komise a zájem o vytvoření kapitálové unie EU je proto důležité tuto oblast detailně studovat.

2) Cíle projektu
Obecným cílem projektu je vedle přínosů z pohledu základního výzkumu také předložit návrhy a doporučení pro zkvalitnění hospodářských politik prováděných ve specifickém prostřední dnešní Evropy.

Konkrétní dílčí cíle jsou pak definovány dle jednotlivých částí projektu:

Cílem první větve ve fiskální oblasti projektu je ověřit funkční závislost sklonu ke spotřebě českých domácností na jejich relativním příjmu a zároveň tak popsat případnou souvislost mezi příjmovou nerovností a efektivností fiskální politiky.

Cílem druhé větve ve fiskální oblasti projektu je empiricky ověřit, které institucionální a politické faktory přispívají k nadměrnému zadlužování evropských vlád. Modely k ověření těchto faktorů lze postavit na herně-teoretickém základě.

Cílem třetí větve ve fiskální oblasti projektu je nalézt a popsat determinanty časové a prostorové variability ve velikosti vytěsňovacího efektu výdajové politiky vlády.

Cílem monetární oblasti projektu je zjistit, které faktory vedou k rychlejšímu růstu cenové hladiny v zemích střední a východní Evropy oproti původním členským státům Evropské unie.

Cílem finanční oblasti projektu je poskytnout ucelený rámec fungování systému stínového bankovnictví v prostředí EU a empiricky ověřit faktory, které stály za jeho růstem v posledních desetiletích.

3) Rešerše a současný stav

A) Fiskální oblast – první větev

Teoretický podklad pro analýzu souvislostí mezi relativním postavením v příjmové distribuci a spotřebním chováním lze najít především v tzv. hypotéze relativního důchodu (Duesenberry, 1949). Jedná se o původně spotřební koncepci založené na interdependetním pojetí užitku, kterou dále významně rozvijí například Pollak (1976), Frank (1985) či nověji Clark, Frijters a Shields (2008). Významné implikace a doporučení pro tvorbu hospodářské politiky, vycházející ze závěrů hypotézy relativního příjmu, pak můžeme nalézt například v práci Palley (2010) či Alvarez-Cuadrado a Long (2011).

Mimo výše zmíněný koncept hypotézy relativního důchodu bude v této části výzkumného projektu pochopitelně využito také poznatků standardního mainstreamového modelu spotřebního chování. Ten stojí především na dvou pilířích, a to keynesovské spotřební funkci vycházející z práce Keynese (1936) a konceptu LC-PIH (Life Cycle – Permanent Income Hypothesis) založeném na podobnosti hypotézy životního cyklu (Modigliani a Brumberg, 1954) a teorie permanentního důchodu (Friedman, 1957). Při implementaci racionálních očekávání na principy LC-PIH pak mluvíme spíše o RE-PIH (Rational Expectations – Permanent Income Hypothesis) neboli modelu náhodné procházky, jak jej definuje Hall (1978).

Vhodný způsob simultánního propojení keynesovské spotřební funkce s RE-PIH pak prvně demonstrují Hall a Mishkin (1982) či později Campbell a Mankiw (1989). Tento přístup, který předpokládá, že kvůli omezené likviditě a určité krátkozrakosti (Flavin, 1985; Zeldes, 1989) bude dlouhodobě očekáváným důchodem determinována pouze část agregátní spotřeby, je pak dodnes výchozím konceptem makroekonomického modelování spotřeby.

Mezi další významné obohacení teorie chování spotřebitele lze zařadit model opatrnostních rezerv (Carroll, 1997), koncepty analyzující vliv cen aktiv (Berger a kol., 2015), trvanlivých a netrvanlivých zboží (Fernández-Villaverde a Krueger, 2011) či modely zkoumající protichůdné vlivy substitučního a důchodového efektu v úrokovém transmisním kanálu (Masson, Bayoumi a Samiei, 1998; Aizenman, Cheung a Ito, 2016). Mezi významné práce obecnějšího typu zkoumající základní determinanty funkce spotřeby a úspor lze řadit například Miles (1997), Loayza, Schimdt-Hebbel a Servén (2000), či pro případ České republiky Artl, Čutková a Radkovský (2001).

B) Fiskální oblast – druhá větev

Teorie obvykle předpokládá, že levicové vlády jsou ochotnější přijmout rostoucí vládní deficity než pravicové vlády. Teoretické vysvětlení je založeno především na Hibbs (1977) a Frey a Schneider (1978). Cameron (1985), Roubini a Sachs (1989a), Alesina, Roubini a Cohen (1997) nebo Perotti a Kontopoulos (2002) poskytují empirickou evidenci.

Roubini a Sachs (1989b) uvádějí jiný způsob, jakým politické instituce ovlivňují fiskální výstup zkoumaných zemí. Zjistili, že slabší vlády v průmyslových zemích (OECD) v letech 1975-1985 zaznamenaly vyšší rozpočtové deficity než silnější vlády. Slabost vlády je podmíněna krátkou průměrnou dobou vládnutí a přítomností mnoha politických stran ve vládnoucí koalici. Tyto faktory způsobují potíže v politickém řízení koaličních vlád a nadměrné fiskální schodky. Podobně Perotti a Kontopoulos (2002) vysvětlují, že na roztříštěnosti vlád skutečně záleží. Dle jejich robustních výsledků se zdá, že větší vlády (počet ministrů) jsou pozitivně spojeny s růstem vládních schodků a výdajů. Kromě toho je i počet stran ve vládních koalicích statisticky významným faktorem nadměrných fiskálních transferů.

Rovněž nestabilita a politická polarizace negativně korelují s objemem veřejného dluhu a rozpočtovými schodky. Alesina a Tabellini (1990) teoreticky vysvětlují vztah mezi veřejným dluhem a stupněm polarizace mezi střídajícími se vládami. Podle jejich modelu je rovnovážná úroveň vládního dluhu vyšší v případě většího stupně polarizace mezi střídajícími se vládami. Stejně tak Grilli, Masciandaro a Tabellini (1991) potvrzují negativní vztah mezi akumulací dluhů a četností vládních změn v zemích OECD. Haan a Sturm (1994) nalezli obdobné výsledky pro země Evropského společenství v 80. letech. Zjistili, že četnost vládních změn vysvětluje rozdíly v růstu veřejného dluhu mezi jednotlivými zeměmi.

Kromě výše uvedených politických faktorů mají na vládní deficity vliv i širší institucionální faktory. Hagen (1991, 1992) tvrdí, že rozpočtové postupy a fiskální pravidla by měly mít významný dopad na udržitelnost fiskální politiky. Hagen (1992) zkoumal země Evropského společenství (ES) za použití fiskálních údajů z roku 1970 a 1980 a odborných charakteristik rozpočtových postupů. Zaznamenal, že dlouhodobá fiskální omezení měla pozitivní úlohu při dosahování fiskální disciplíny, i když výsledky nebyly dostatečně statisticky významné. Významné účinky fiskálních pravidel na fiskální disciplínu však nalezla řada novějších studií (Debrun et al., 2008 nebo Hagen, 2006).

C) Fiskální oblast – třetí větev

Základem vytěsňovacího efektu je analýza pomocí IS-LM modelu, jak ji popsal např. Barro (1974), nebo Buiter (1977). Tímto tématem se pak zabývalo mnoho ekonomů a výzkumníků, takže literatura je velice bohatá. Jedním z výzkumných týmů byl např. Michalek, Ciaian a Kancs (2016). Ti zjišťovali, jakým způsobem ovlivňují programy podpory investic investování v severním Německu. Graham Voss (2002) pak využil ekonometrického VAR modelování pro zkoumání vytěsňovacího efektu v severní Americe, konkrétně tedy v USA a Kanadě. Analýza potvrdila, že vytěsňovací efekt je v těchto ekonomikách přítomen, ovšem jeho velikost je různá. Vytěsňovací efekt lze ovšem zkoumat i na mikroúrovni. Jedním ze zkoumaných efektů bylo také např., jakým způsobem je vytěsňována charitativní činnost jednotlivců, jestliže dochází k dárcovství na charitu státními orgány, jak píšou např. Eckel, Philip Grossman a Johnston (2003).

D) Monetární oblast

Égert (2011) hodnotí proces nominální konvergence (velikosti inflace) v nových členských zemích Evropské unie (Central East European countries – CEE). Dle jeho závěrů není existence BS efektu významným faktorem konvergence těchto zemí k původním členským státům EU (EU15). Oproti tomu identifikuje faktory jako původní úroveň cenové hladiny či význam regulovaných cen jako faktory, které přispívají ke konvergenci cenové hladiny více. Tato skutečnost je však v rozporu mnoha jinými studiemi. Například Adámek (2018) dokazuje, že existence BS efektu prakticky ve všech zemích CEE působí jako významný faktor konvergence těchto zemí k zemím EU15. Důvodem může být rozdílný přístup k modelování BS efektu. V empirické literatuře lze nalézt v zásadě dva přístupy.

První přístup (kupř. Mihaljek a Klau, 2004; Mihaljek a Klau, 2008; v zásadě také Lojschová, 2003, která vychází z matematické formulace, pouze se snaží o upravení modelu o různé předpoklady) vychází z matematické formulace BS efektu a snaží se o co nejpreciznější výpočet proměnné, která jej aproximuje. Druhá skupina (kupř. Rogoff, 1992; Chinn, 2000 či Égert, 2011) se snaží najít různé faktory, které ovlivňují cenovou hladinu v dané zemi, a BS efekt je považován pouze za jednu z proměnných. Jedná se kupříkladu o proměnné aproximující mzdový diferenciál v obchodovatelném a neobchodovatelném sektoru v domácí ekonomice (Lojschová, 2003; Adámek, 2016a; Adámek, 2016b), o vládní výdaje (Rogoff, 1992; Chinn, 2000; Fischer, 2004), o ceny ropy (Chinn, 2000; De Broek a Slok, 2001; Adámek, 2016b), o spotřebu domácností (Fischer, 2004; Égert, 2011) či o směnné relace (Chinn, 2000; Choudhri a Khan, 2004 či Gubler a Sax, 2011).

Zatímco práci Adámek (2018) lze řadit do první skupiny prací, práce Égert (2011) patří do druhé skupiny. Přínosem této části projektu tak bude rozšíření již zkoumané problematiky existence BS efektu o analýzu dalších faktorů, které mohou přispívat ke konvergenci zemí CEE, aby bylo možné komparovat závěry všech prací, bez ohledu na použitý metodologický rámec.

E) Finanční oblast

Existuje jen málo empirických studií týkajících se kontinentální Evropy, které by poskytly tolik potřebné empirické analýzy týkající se systému stínového bankovnictví. Beck a Kotz (2016) využívají údaje o tocích peněžních prostředků pro sektor nebankovního bankovnictví za celou eurozónu. Ve své práci dokumentují klesající úlohu tradičních bank (a současně nárůst stínových bank). Ukazují také, že stínové banky mají tendenci investovat své zdroje do rizikovějších aktiv. Abad a kol. (2017) analyzují meziodvětvové a přeshraniční vazby tradičních bank sídlících v EU v rámci globálního finančního systému. Ukazují, že mnohé expozice bank EU jsou vůči subjektům mimo EU, zejména subjektům stínového bankovnictví, které sídlí v USA. Bengtsson (2013) se zaměřuje na evropské fondy peněžního trhu a diskutuje, jak mohou subjekty stínového bankovnictví ovlivnit finanční stabilitu. Hodula (2018) analyzuje faktory, které ovlivnily růst stínového bankovnictví v EU v letech 2004-2017.

4) Metodika

Viz soubor v příloze s názvem "Metodika".

5) Vstupní data

Zdrojem dat pro ekonometrickou analýzu v tomto projektu budou databáze následujících institucí: Český statistický úřad, Česká národní banka a další centrální banky Ministerstvo financí České republiky, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, OECD, Eurostat, a také některé soukromé databáze jako například Database of Political Institutions (Cruz, Keefer and Scartascini, 2016) či databáze autorů Ilzetzki, Reinhart and Rogoff (2017).

6) Časový harmonogram řešení

Leden – únor 2019: příprava na výzkum, rešerše literatury a sběr dat.

Březen – duben 2019: první testování dat a výběr nejvhodnějšího datového souboru, formulace výchozích modelů, prvotní výsledky.

Květen – červenec 2019: pokročilá analýza dat, formulace finálních modelů a testy robustnosti, prezentace dílčích výsledků.

Srpen – listopad 2019: prezentace na konferencích a čerpání námětů ke zlepšení, závěrečné úpravy, absolvování recenzních řízení pro publikace v odborných časopisech.

Prosinec 2019: sepsání závěrečné zprávy.

7) Seznam literatury
ABAD, J., M. D’ERRICCO, N. KILLEEN, V. LUZ, T. PELTONEN, R. PORTES, and T. URBANO, 2017. Mapping the Interconnectedness between EU Banks and Shadow Banking Entities. Working Paper 40, European System Risk Board.
ADÁMEK, E., 2016a. The Role of Productivity in the Czech Republic: Does Balassa-Samuelson Effect Still Exist? In: KOCOUREK, A. and M. VAVROUŠEK (eds.). Proceedings of 34th International Conference Mathematical Methods in Economics, 6.-9. 9. 2016. Liberec: Technical University of Liberec, 2016. ISBN 978-80-7494-296-9.
ADÁMEK, E., 2016b. Can Google Trends Data Help Us Modelling Inflation? An Empirical Evidence from the Czech Republic. In: MAJEROVÁ, I. and KOTLÁNOVÁ, E. (eds.). Proceedings of XIV. International Scientific Conference: Economic Policy in the European Union Member Countries: Selected Papers, 14.-16. 9. 2016. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2016. ISBN 978-80-7510-210-2.
ADÁMEK, E., 2018. Balassův-Samuelsonův efekt v zemích střední a východní Evropy. Ostrava. Doktorská disertační práce. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Ekonomická fakulta.
AIZENMAN, J., CHEUNG, Y. and H. ITO, 2016. The Interest Rate Effect on Private Saving: Alternative Perspectives. NBER Working Paper No. 22872. DOI: 10.3386/w22872.
ALESINA, A. and G. TABELLINI, 1990. A positive theory of fiscal deficits and government debt. The Review of Economic Studies. Vol. 57, No. 3, pp. 403-414.
ALESINA, A., ROUBINI, N. and G. COHEN, 1997. Political Cycles and the Macroeconomy. Cambridge, MA: MIT Press.
ALVAREZ-CUADRADO, F. and N. V. LONG, 2011. The Relative Income Hypothesis. Journal of Economic Dynamics and Control. Vol. 35, pp. 1489-1501. DOI: 10.1016/j.jedc.2011.03.012.
ARELLANO, M. and S. BOND, 1991. Some tests of specification for panel data: Monte Carlo evidence and an application to employment equations. Review of Economic Studies. Vol. 58, No. 2, pp. 277–297.
ARELLANO, M. and O. BOVER, 1995. Another look at the instrumental variable estimation of error-components models. Journal of Econometrics. Vol. 68, No. 1, pp. 29–51.
ARTL, J., ČUTKOVÁ, J. a Š. RADKOVSKÝ, 2001. Analýza spotřební funkce v podmínkách ČR. Praha: Česká národní banka. ISBN 8023879936.
BALTAGI, B. H., 2005. Econometric analysis of panel data. 3rd ed. Hoboken, NJ: J. Wiley & Sons, 2005. ISBN 0470014563.
BARRO, R., 1974. Are Government Bonds Net Wealth? Journal of Political Economy. Vol. 82, pp. 1095-1117. ISSN 00223808.
BECK, G. W. and H-H. KOTZ, 2016. Euro Area Shadow Banking Activities in a Low-Interest-Rate Environment: A Flow-of-Funds Perspective. White Paper Series 37, Goethe University Frankfurt, Research Center SAFE - Sustainable Architecture for Finance in Europe.
BENGTSSON, E., 2013. Shadow Banking and Financial Stability: European Money Market Funds in the Global Financial Crisis. Journal of International Money and Finance. Vol. 32, pp. 579-594.
BERGER, D. et al, 2015. House Prices and Consumer Spending. NBER Working Paper No. 21667. DOI: 10.3386/w21667.
BLUNDELL, R. W. and S. BOND, 1998. Initial conditions and moment restrictions in dynamic panel data models. Journal of Econometrics. Vol. 87, No. 1, pp. 115–143.
BUITER, W. H., 1977. Crowding Out and the Effectiveness of Fiscal Policy. Journal of Public Economics. Vol. 12, No. 3, pp. 309-328. ISSN 0047-2727.
CAMERON, D., 1985. Does government cause inflation? Taxes, spending and deficits. In: L. Lindberg and C. Maier, eds. The politics of inflation and economic stagnation. Washington: Brookings Institution, pp. 224-279.
CAMPBELL, J. Y. and G. N. MANKIW, 1989. Consumption, Income, and Interest Rates: Reinterpreting the Time Series Evidence. NBER Macroeconomics Annual. DOI: 10.3386/w2924.
CARROLL, Ch. D., 1997. Buffer-Stock Saving and the Life Cycle/Permanent Income Hypothesis. Quarterly Journal of Economics. Vol. 107, No. 1, pp. 1-56. DOI: 10.3386/w5788.
CLARK, A. E., FRIJTERS, P. and M. A. SHIELDS, 2008. Relative Income, Happiness, and Utility: An Explanation for the Easterlin Paradox and Other Puzzles. Journal of Economic Literature. Vol. 46, No. 1, pp. 95-114. DOI: 10.1257/jel.46.1.95.
DE BROECK, M. and T. SLOK, 2001. Interpreting Real Exchange Rate Movements in Transition Countries. IMF Working Paper no. 56. Washington: IMF.
DEBRUN, X. et al, 2008. Tied to the mast? National fiscal rules in the European Union. Economic Policy. Vol. 23, No. 54, pp. 298-362.
DUESENBERRY, J. S., 1949. Income, Saving, and the Theory of Consumer Behavior. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 978-0674447509.
ECKEL, C, P. GROSSMAN and R. JOHNSTON, 2005. An Experimental Test of the Crowding Out Hypothesis. Journal of Public Economics. Vol. 89, pp. 1543-1560. ISSN 0047-2727.
ÉGERT, B., 2011. Catching-up and inflation in Europe: Balassa–Samuelson, Engel's Law and other culprits. Economic Systems. Vol. 35, No. 2, pp. 208-229. ISSN 0939-3625.
FERNÁNDEZ-VILLAVERDE, J. and D. KRUEGER, 2011. Consumption and Saving over the Life Cycle: How Important are Consumer Durables? Macroeconomic Dynamics. Vol. 15, No. 5, pp. 725-770. DOI: 10.1017/S1365100510000180.
FISCHER, Ch., 2004. Real Currency Appreciation in accession countries: Balassa-Samuelson and Investment Demand. Economic Research Centre of the Deutsche Bundesbank: Discussion paper 19/02.
FLAVIN, M. A., 1985. Excess Sensitivity of Consumption to Current Income: Liquidity Constraints or Myopia? Canadian Journal of Economics. Vol. 18, No. 1, pp. 117-136. DOI: 10.3386/w1341.
FRANK, R. H., 1985. The Demand for Unobservable and Other Nonpositional Goods. American Economic Review. Vol. 75, No. 1, pp. 101-116.
FREY, B. and F. SCHNEIDER, 1978. An Empirical Study of Politico-economic Interaction in the U.S. Konstanz: Universität Konstanz.
FRIEDMAN, M., 1957. A Theory of the Consumption Function. New York: Princeton University Press. ISBN 0-691-04182-2.
GRILLI, V., MASCIANDARO, D. and G. TABELLINI, 1991. Political and monetary institutions and public financial policies in the industrial countries. Economic policy. Vol. 6, No. 13, pp. 341-392.
GUBLER, M. and Ch. SAX, 2011. The Balassa-Samuelson Effect Reversed: New Evidence from OECD Countries. Basel: WWZ Discussion Paper 2011/09.
HAAN, J. and J. STURM, 1994. Political and institutional determinants of fiscal policy in the European Community. Public Choice. Vol. 80, No. 1-2, pp. 157-172.
HAGEN, J., 2006. Fiscal Rules and Fiscal Performance in the EU and Japan. Institut für Internationale Wirtschaftspolitik, University of Bonn, Indiana University. CEPR Discussion Paper No. 5330.
HAGEN, J., 1992. Budgeting Procedures and Fiscal Performance in the European Communities. Economic papers. Vol. 96, pp. 1-79.
HAGEN, J., 1991. A note on the empirical effectiveness of formal fiscal restraints. Journal of Public Economics. Vol. 44, No. 2, pp. 199-210.
HALL, R. E., 1978. Stochastic Implication of the Life Cycle – Permanent Income Hypothesis: Theory and Evidence. Journal of Political Economy. Vol. 86, No. 6, pp. 971-987. ISSN 0022-3808.
HALL, R. E. and F. S. MISHKIN, 1982. The Sensitivity of Consumption to Transitory Income: Estimates from Panel Data on Households. Econometrica. Vol. 50, No. 2, pp. 461-481. DOI: 10.3386/w0505.
HANSEN, L. P., 1982. Large Sample Properities of Generalized Method of Moments Estimators. Econometrica. Vol. 50, No. 4, pp. 1029-1054.
HIBBS, D., 1977. Political Parties and Macroeconomic Policy. The American Political Science Review. Vol. 71, No. 4, pp. 1467-1487.
HODULA, M., 2018. Off the Radar: Exploring the Rise of Shadow Banking in the EU. CNB Working Paper, Czech National Bank (forthcoming).
CHINN, M. D., 2000. The Usual Suspects? Productivity and Demand Shocks and Asia-Pacific Real Exchange Rates. Review of International Economics. Vol. 8, No. 1, pp. 20-43. ISSN 1467-9396.
CHOUDHRI, E. U. and M. S, KAHN, 2004. Real Exchange Rates In Developing Countries: Are Balassa-Samuelson Effects Present. IMF Working Paper 04/188.
KEYNES, J. M., 1936. The general theory of employment, interest and money. London: Macmillan and Co.
LOAYZA, N., SCHMIDT-HEBBEL, K. and L. SERVÉN, 2000. What Drives Private Saving across the World. Review of Economics and Statistics. Vol. 82, No. 2, pp. 165-181.
LOJSCHOVA, A., 2003. Estimating the impact of the Balassa-Samuelson effect in transition economies. Institut für Hohere Studien: Reihe Ökonomie 140.
MASSON, P. R., BAYOUMI T. and H. SAMIEI, 1998. International evidence on the determinants of private saving. The World Bank Economic Review. Vol. 12, No. 3, pp. 483-501.
MIHALJEK, D. and M. KLAU, 2004. The Balassa–Samuelson effect in central Europe: a disaggregated analysis. Comparative Economic Studies. Vol. 46, No. 1, pp. 63-94. ISSN 1478-3320.
MIHALJEK, D. and M. KLAU, 2008. Catching-up and inflation in transition economies: the Balassa-Samuelson effect revisited. BIS Working Paper No. 270.
MICHALEK, J., CIAIAN, P. and D. KANCS, 2016. Invesmtent Crowding Out: Firm-Level Evidence from Northern Germany. Regional Studies. Vol. 50, No. 9, pp. 1579-1594. ISSN 0034-3404.
MILES, D., 1997. A household level study of the determinants of incomes and consumption. Economic Journal. Vol. 107, No. 440, pp. 1-25. ISSN: 0013-0133.
MODIGLIANI, F. and R. BRUMBERG, 1954. Utility Analysis and the Consumption Function: An Interpretation of Cross-Section Data. In: KURIHARA, K. (ed.), Post-Keynesian Economics. New Brunswick: Rutgers University Press. ISBN 978-0415607896.
PALLEY, T. I., 2010. The Relative Income Theory of Consumption: A Synthetic Keynes - Duesenberry - Friedman Model. Review of Political Economy. Vol. 22, No. 1, pp. 41-56. DOI: 10.1080/09538250903391954.
PEROTTI, R. and Y. KONTOPOULOS, 2002. Fragmented fiscal policy. Journal of Public Economics. Vol. 86, No. 2, pp. 191-222.
POLLAK, R. A. 1976. Interdependent Preferences. American Economic Review. Vol. 66, No. 3, pp. 309-320.
ROGOFF, K., 1992. Traded Goods Consumption Smoothing and the Random Walk Behavior Walk Behavior of the Real Exchange Rate. NBER Working paper No. 4119. Cambridge: NBER.
ROUBINI, N. and J. SACHS, 1989a. Government spending and budget deficits in the industrial countries. Economic Policy. Vol. 8, pp. 99-132.
ROUBINI, N. and J. SACHS, 1989b. Political and economic determinants of budget deficits in the industrial democracies. European Economic Review. Vol. 33, pp. 903-938.
VOSS, G. M., 2002. Public and Private Investment in the Unites States and Canada. Economic Modelling. Vol. 19, pp. 641-664. ISSN 0264-9993.
ZELDES, S. P., 1989. Consumption and Liquidity Constraints: An Empirical Investigation. Journal of Political Economy. Vol. 97, No. 2, pp. 305-346. DOI: 10.1086/261605.
Členové řešitelského týmuIng. Emil Adámek, Ph.D.
Ing. Ondřej Badura
Ing. Jiří Gregor, Ph.D.
Ing. Martin Hodula, Ph.D.
Ing. Jan Janků, Ph.D.
Ing. Lukáš Jursa
Ing. Veronika Košcová
Ing. Jan Kurník
Ing. Veronika Lasotová
Ing. Siyu Liu
prof. Ing. Martin Macháček, Ph.D. et Ph.D.
Ing. Andrea Myslikovjanová
Ing. Ngoc Anh Ngo, BA
Ing. Sára Novorytová
Ing. Jakub Pavelek
Ing. Tereza Powadová
Ing. Matěj Šponiar
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Obecným cílem projektu je vedle přínosů z pohledu základního výzkumu také předložit návrhy a doporučení pro zkvalitnění hospodářských politik prováděných ve specifickém prostřední dnešní Evropy. Konkrétní dílčí cíle jsou pak definovány dle jednotlivých částí projektu (viz sekce „Cíle projektu“).

Výsledky výzkumu v rámci naplňování dílčích cílů projektu budou průběžně prezentovány na domácích i zahraničních konferencích a výzkumných seminářích. Minimálně v 5 případech se bude jednat o konferenci, jejíž sborník bude zařazen do databáze společnosti Clarivate Analytics (výstup typu D). Mezi zvažované konference patří například 37th International Conference on Mathematical Methods in Economics, 11th Economics & Finance Conference či 10th International Conference on Currency, Banking and International Finance.

Hlavní výstup projektu pak bude rozdělen do 2 částí. První část budou představovat minimálně 4 články v odborných časopisech. Z toho ve 3 případech se bude jednat o impaktovaný časopis (výstup typu Jimp), 1 článek pak bude publikován v časopise zařazeném do databáze SCOPUS (výstup typu Jsc). Mezi zvažované odborné časopisy patři Journal of Economic Behavior & Organization (pětiletý IF 2,14), Economic Modelling (pětiletý IF 1,844) či Economic Systems (pětiletý IF 1,428).

Druhou část hlavního výstupu projektu bude představovat 1 odborná kniha (výstup typu B) s názvem „Stínové bankovnictví v Evropě: Pojetí, regulace a faktory růstu“, která bude publikována pod vydavatelstvím SAEI (přepokládaný rozsah 120 stran, náklady v projektu do 30 000 Kč, zbytek bude financován z jiných zdrojů).

Výstupy typu D i odborná kniha budou publikovány v roce 2019. V případě článku typu Jsc se počítá s publikací v období 2019-2020, v případě výstupu typu Jimp se s ohledem na délku recenzního řízení počítá s publikací spíše až v roce 2020.

Výstupem projektu SGS budou závazné minimální počty publikací dle kategorií:

Jimp: 3
Jsc: 1
B: 1
D: 5

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
80400,-80340,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)60000,-60000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti20400,-20340,-
2. Stipendia150000,-150000,-
3. Materiálové náklady90000,-91489,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek93600,-97259,-
5. Služby86000,-74636,-
6. Cestovní náhrady40000,-46276,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory60000,-60000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady600000,-
Uznané náklady600000,-
Celkem běžné finanční prostředky600000,-600000,-