Schválené projekty 2019

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2019

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 404 010 Kč

Z toho 0,18 % - 99 192 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 433 100
EKF  3 711 635
FAST  2 600 000
FS   8 127 164
FEI 15 797 594
HGF   5 859 651
FMT  7 597 824
VC 10 177 850
CELKEM 55 304 818

KódSP2019/46
Název projektuVybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů IV
ŘešitelSucháček Jan prof. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2019 - 31.12.2019
Předmět výzkumuPředmět výzkumu

Po roce 1989 dochází v zemích střední a východní Evropy k zásadním proměnám celospolečenského systému. Komplexní povaha změn, vycházejících z nekontinuity mezi původním a nově ustanoveným společenským systémem, byla průvodním jevem celé transformace také v České republice. V rámci širších institucionálních změn zde byla zakomponována rovněž transformace a redefinice role mediálního systému v České republice. Původně státní média byla transformována do podoby médií veřejnoprávních poskytujících veřejnou službu na straně jedné a na straně druhé byl otevřen mediální trh pro ryze komerční subjekty (Jakubowicz, 2001 a 2004).

I přes tyto změny, stejně jako v předešlém režimu, sehrávají masová média nezastupitelnou roli ve vývoji společnosti také v současnosti. Agregují informace, které jsou schopny šířit časoprostorem. Přijmeme-li předpoklad, že se člověk rozhoduje na základě množství a kvality informací a že např. televizní přijímače vlastní naprostá většina domácností, je zřejmé, že masové sdělovací prostředky mohou spoludeterminovat celospolečenský vývoj (viz také Fog, 2004). Z těchto důvodů je předkládaný výzkumný záměr orientován na masmédia a to konkrétně na zpravodajské relace největších televizních stanic v České republice. Pozornost věnujeme regionálně orientovaným zpravodajským příspěvkům zahrnujícím jak informace z ekonomické sféry, tak ze sféry sociální a environmentální. Primárním důvodem je teze, že masmédia svou činností aktivně ovlivňují prostorový vývoj (viz Sucháček, Seďa a Friedrich, 2013).

Masová média výběrem, zpracováním a šířením určitých témat působí na formování veřejné agendy. Teorie nastolování agendy vychází z myšlenky přenosu význačnosti (Scheufele a Tewksbury, 2007). Předpokládá se zde silná korelace mezi důrazem, kterým média akcentují určitou problematiku a důležitostí jakou tomuto tématu přisuzuje publikum (viz např. studie McCombs a Shaw, 1972). Pokud danou tezi akceptujeme, vyvstává zásadní otázka: jakým způsobem se informace stane zprávou? Způsobem výběru událostí zařazených do zpravodajských relací se zabývá teorie gatekeepingu (viz Bennett, 2004). Gatekeeping lze vnímat jako proces, kterým je obrovské množství každodenních událostí filtrováno, zpracováno a transformováno do několika málo zpráv. Samotný výběr zpráv není nahodilý, ale podléhá rutinním pravidlům, tzv. zpravodajským hodnotám (Galtung a Ruge, 1965 či Karlsson, Picard a kol., 2011). Výsledné zprávy jsou posléze publikovány, respektive šířeny v masovém měřítku. Dochází k přenosu sociální reality skrze média (Shoemaker a Voss, 2009 či Boomgaarden a kol., 2011). Reakce publika na mediální podněty shrnuje Potter (2012). Na základě kognitivního účinku dokáže publikum předkládané sdělení zpracovat, zapamatovat si a v neposlední řadě také vybavit a využít. V konečném důsledku média napomáhají publiku vnímat, poznávat, hodnotit a orientovat se v okolním prostředí, čímž omezují nejistotu (viz také Kitchin, 1994 či Saarinen a McCabe, 1995).

Právě psychologické vnímáni prostoru, tedy mentální mapy, spoludeterminují prostorové chování entit a v agregované podobě formování a reformování prostorových struktur. Děje se tak prostřednictvím výsledné podoby územní image v myslích obyvatelstva (viz Tuan, 1975 či Sucháček a kol., 2014). Anholt (2013) ztotožňuje územní image s reputací. Považuje je za stejně podstatné pro rozvoj teritorií jako faktory hmotného charakteru. Zdůrazňuje, že výsledná reputace je vždy odvozena od reálné aktivity územních aktérů. Deephouse (2000), věnující se ve svém článku komerčním bankám zavádí pojem mediální reputace. Mediální reputaci definuje jako celkové hodnocení firmy prezentované v médiích. Vyvíjí snahu o integraci poznatků teorií masové komunikace a teorií podniku RBV (Resource-Based View). Dochází k závěru, že jak teoretické pozadí, tak empirické analýzy indikují, že je mediální reputace zdrojem zvyšování výkonnosti bank. Výsledně považuje mediální reputaci za strategický zdroj vedoucí ke konkurenční výhodě. Avšak Anholt (2013) vnímá zásadní diskrepance mezi reputací podniků či jejich produktů a reputací území, např. států, regionů či lokalit. Konstatuje, že země nejsou zbožím. Nedají se prodat. Zároveň není snadné si je vzájemně splést. Výsledně tedy nelze přístupy k budování reputace fungující v soukromé sféře jednoduše aplikovat na územní dimenzi. Území jsou totiž mnohem komplexnějšími entitami.

Rijnks a Strijker (2013) uvádějí dva hlavní aspekty působící na utváření image lokality, regionu, atd. Jedná se o způsob, jakým lidé získávají informace o regionu a způsob interakce s příslušným regionem. V případě osobních interakcí je nám území v určitém smyslu známé, avšak stále zde působí mnoho filtrů, které ovlivňují naše představy o daném území. S rostoucí vzdáleností od příslušného místa obvykle klesá množství osobních interakcí. V tomto případě jsou informace shromažďovány a předávány skrze zdroje jiné, nežli je osobní zkušenost. Výsledný rozsah představ o daném území je zde redukován.

Image regionu se tak s rostoucí vzdáleností stává stále více zjednodušená a uniformní a to skrze reprodukci představ o daném regionu. Podstatné je, že tyto představy obsahují hodnocení, asociace, zkratky či stereotypy o jednotlivých územích. Bývají hluboce zakořeněny v minulosti. Zároveň jsou velmi odolné vůči změnám. Tyto aspekty zachycuje ve své studii zaměřující se na proměnu image Horního Slezska v průběhu 20. století Gwosdz (2000). Dochází k závěru, že přetrvává mnoho mýtů a klišé, patrné jsou zakonzervované asociace, nálepky a stereotypy průmyslového regionu či industriální krajiny, nereflektující reálná data ani vývojové tendence.

Uvedené diskrepance mezi reálnými charakteristikami území a jejich mediální reflexí mohou působit oběma směry. Jednak jako konkurenční výhoda v případě pozitivnějšího obrazu v porovnání s reálným stavem, na druhé straně jako bariéra komplexního rozvoje území.

Výše uvedená teoretická východiska podtrhují potřebu a relevanci předkládaného výzkumného záměru. Je třeba zdůraznit, že pro úspěšné naplnění vytýčeného cíle je zapotřebí interdisciplinárního přístupu, integrujícího především poznatky ekonomie, mediálních studií a psychologie. Vzhledem ke komplexní povaze nastíněné problematiky předkládaný projektový záměr navazuje kontinuálně na předchozí projekty SGS.

Prvním projektem obsahově zaměřeným na prostorové konotace médií byl projekt z roku 2013 SGS SP2013/126 „Mediální obraz regionů v České republice: kvantitativní a kvalitativní aspekty a souvislosti“, následoval projekt SGS SP2014/103 „Kraje v České republice: skutečnost a mediální obraz“, realizovaný v roce 2014. Projekt z roku 2015 SGS SP2015/111 „Geografie velkých podniků a bank v České republice“ vhodně doplnil poznatkovou základnu o potřebné souvislosti, což se projevilo v obsahové náplni projektu SGS SP2016/56 „Vybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů“, realizovaném v roce 2016. Propojení a vzájemná konfrontace hmotných a nehmotných územních charakteristik se projevila jako zajímavý směr výzkumu, což vyústilo v projekty věnované rozšíření této problematiky. Jednalo se o projekty z roku 2017 SGS SP2017/76 „Vybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů II“ a 2018 SGS SP2018/92 „Vybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů III“.

Přínos předkládaného výzkumného záměru lze spatřit v rozšíření poznatkové základny o specifika, roli a působení médií a to především v oblasti teritoriálního rozvoje. Důraz kladený na propojení hmotných a nehmotných územních aspektů však považujeme za přínosný napříč různými disciplínami. Akcentována přitom bude zejména mediální reflexe vybraných ekonomických charakteristik.


Cíl projektu

Cílem tohoto projektu je analyzovat a posoudit, jakým způsobem jsou zobrazeny vybrané atributy a ukazatele reálného života samosprávných krajů České republiky v oblasti hospodářství a to v rámci celostátního vysílání zpravodajských relací České televize, televize Nova a televize Prima.

Základní výzkumná hypotéza předkládaného projektu zní:
H1: V průběhu sledovaného období došlo v letech k proměně mediálních portrétů regionů v oblasti hospodářství.

Stanovená hypotéza odráží charakter sledovaného období mezi lety 2005-2011, obsahující veškeré fáze hospodářského cyklu.

Základní výzkumná otázka vázaná na zaměření projektu zní: jak se změnil celkový mediální obraz samosprávných krajů po nástupu ekonomické krize?


Metodický postup

Předkládaný výzkumný záměr je opřen především o datovou základnu obsahující zakódované regionálně (krajsky) orientované zpravodajské příspěvky největších televizních stanic v České republice. Zpravodajské příspěvky budou rovněž konfrontovány s veřejně přístupnými statistickými údaji z relevantních zdrojů, např. Český statistický úřad, Policie ČR, atd.

Samotné příspěvky byly publikovány ve večerních zpravodajských relacích v tzv. hlavním vysílacím čase, kdy média dosahují zpravidla nejvyšší sledovanosti. Jedná se o zpravodajské relace Události a Události, komentáře vysílané Českou televizí. Česká televize reprezentuje v mediálním prostředí zástupce veřejnoprávního sektoru, poskytujícího veřejnou službu. Zástupce soukromého sektoru reprezentuje v našem výzkum společnost FTV Prima se svou zpravodajskou relací Zprávy a TV Nova se zpravodajskou relací Televizní noviny. Zdrojem dat je mezinárodní společnost dlouhodobě působící v oblasti systematické analýza mediálních sdělení Media Tenor, s.r.o.

Datová matice obsahuje 52 255 zpravodajských příspěvků, publikovaných mezi lety 2005-2011. Tematicky zahrnuje příspěvky jak ekonomické, tak sociální a environmentální. Samotná klasifikace jednotlivých zpravodajských příspěvků podléhala předem definované kódovací knize. Tento metodický přístup částečně omezuje možnost subjektivní interpretace. Představuje relevantní mechanismus pro obsahovou analýzu textových dokumentů (viz Krippendorff, 2012 či Sedláková, 2014).

Vzhledem k faktu, že v projektu budou zpracovávána data jak kvalitativního, tak kvantitativního charakteru, odpovídají tomu rovněž zvolené metody.

Pro modelování závislostí mezi kvalitativními i kvantitativními znaky různého typu je předpokládáno využití (viz Agresti, 2010, Yelland, 2010, Everitt a Dunn, 2001 či Meloun a Militký, 2004):

a) Analýzy rozptylu – ANOVA bude sloužit především ke zkoumání vzájemných závislostí kvantitativních a kvalitativních dat.
b) Zobecněného lineárního modelu (GLM) – aplikaci zobecněných lineárních modelů lze vnímat jako stěžejní a to vzhledem k definovanému cíli práce a formulovaným hypotézám. Aplikace metod bude sloužit pro vyjádření rozdílu v období před a po krizovém.
c) Analýzy kontingenčních tabulek – tento typ analýzy budou sloužit především pro měření, resp. testování závislosti mezi veličinami kvalitativního charakteru.
d) Korespondenční analýzy (CA) – Jedná se o kompoziční techniku. Lze ji aplikovat pro analýzu vztahů mezi kategoriemi jedné či více proměnných v kontingenčních tabulkách. Jednou z výhod je možnost vizualizace výsledného vztahu mezi dvěma kategoriálními proměnnými, v našem případě např. typ regionu a typ zpravodajství.

Výše uvedené metody budou doplněny o grafickou metodu tzv. „cloud lines“. Jedná se o relativně nový specifický typ grafu. Aplikace umožňuje vizualizaci hustoty vybraných dat v časových řadách. V projektu bude tato metoda využita pro modelování intenzity výskytu zpravodajských příspěvků a to v dimenzi jak územní, tak tematické (viz Sucháček a kol., 2016).


Časový harmonogram

Vstupní fáze (leden, únor, březen): specifikace koncepce a metodického postupu řešení, doplnění a aktualizace datové základny, tvorba dalších podkladů pro úspěšnou realizaci projektu.

Analytická fáze projektu (duben, květen, červen): analýza dat, zpracování dat podle zvolené metodiky řešení, dílčí syntézy a komparace, zpracování dílčích výstupů projektu.

Fáze zpracování získaných dat (červenec, srpen, září): srovnání, interpretace, vyhodnocení a syntéza analytických podkladů.

Prezentační a závěrečná fáze (duben až prosinec): průběžná prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a publikacích a na konferencích, finalizace výstupů projektu, zpracování závěrečné zprávy, vymezení vhodných směrů budoucího zaměření výzkumu.

Předpokládá se, že se na řešení projektu bude podílet 5 akademických pracovníků a 5 studentů navazujícího magisterského studia. Nutno zdůraznit, že u studentů navazujícího magisterského studia je projekt v souladu s náplní jejich připravovaných diplomových prací. Stejně tak jeden akademický pracovník dokončuje svou disertační práci bezprostředně vázanou na téma projektu.


Použitá literatura:

Agresti, A. (2010). Analysis of Ordinal Categorical Data. London: John Wiley and Sons.
Amin, A., Thrift, N. (1995). Institutional issues for the European regions: from markets and plans to socioeconomics and powers of association. Economy and Society, 24, 41, pp. 41-66.
Anholt, S. (2013). Beyond the Nation Brand: The Role of Image and Identity in International Relations. Exchange: the Journal of Public Diplomacy, 2, 1, pp. 6-12.
Bennett, W. L. (2004). Gatekeeping and press-government relations: A multi-gated model of new construction. In: L. L. Kaid (ed.), Handbook of political communication research. Mahwah, N.J.: Erlbaum, pp. 283-314.
Boomgaarden, H, Spanje, J., Vliegenthart, Vreese, C. (2011). Covering the crises: Media coverage of the economic crisis and citizens´ economic expectations. Acta Politica, 46, 4, 353-379.
Deephouse, D. (2000). Media Reputation as a Strategic Resource: An Integration of Mass Communication and Resource-Based Theories, Journal of Management, 26, 6, pp. 1091-1112.
Everitt, B. S., Dunn, G. (2001). Applied Multivariate Data Analysis. London: John Wiley and Sons.
Fog, A. (2004) The supposed and the real role of mass media in modern democracy. Working paper. Last modified 2013, pp. 1-54.
Galtung, J., Ruge, M. H. (1965). The Structure of Foreign News. The Presentation of the Congo, Cuba and Cyprus Crises in Four Norwegian Newspapers. Journal of Peace Research, 2, 1, pp. 64-91.
Gwosdz, K. (2002). The Image of Upper Sileasia in Geography textbooks 1921-1998. Prace geograficzne, 106, pp. 55-72.
Jakubowicz, K. (2001). Rude awakening social and media change in central and eastern europe. Javnost - The public, 8, 4, pp. 59-80.
Jakubowicz, K. (2004). Ideas in Our Heads: Introduction of PSB as Part of Media System Change in Central and Eastern Europe. European Journal of Communication, 19, 1, pp. 53-74.
Karlsson, Ch., Picard, R. G., et al. (2011). Media Clusters: Spatial Agglomeration and Content Capabilities. Cheltenham: Edward Elgar.
Kitchin, M. R. (1994). Cognitive maps: What are they and why study them? Journal of Environmental Psychology, 14, pp. 1-19.
Krippendorff, K. (2012). Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Thousand Oaks: Sage.
McCombs, M., Shaw, D., (1972). The Agenda-Setting Functions of the Mass Media. Public Opinion Quarterly, 36, 2, pp. 176-187.
Meloun, M., Militký, J. (2004). Statistická analýza experimentálních dat. Praha: Academia.
Potter, W.J. (2012). Media Literacy. Thousand Oaks CA: Sage.
Rijnks, H.R., Strijker, D. (2013). Spatial effects on the image and identity of a rural area. Journal of Environmental Psychology, 36, pp. 103-111.
Saarinen, T. F., Mccabe, Ch. L. (1995). World Patterns of Geographic Literacy Based on Sketch Map Quality. The Professional Geographer, 47, 2, pp. 196-204.
Scheufele, D., Tewksbury, D. (2007). Framing, Agenda Setting, and Priming: The evolution of Three Media Effects Models. Journal of Communication, 57, pp. 9-20.
Sedláková, R. (2014). Výzkum médií: Nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada Publishing, a.s.
Shoemaker, P. J., Voss, T. (2009). Gatekeeping Theory. New York & London: Taylor & Francis.
Suchacek, J., Seda, P., Friedrich, V. (2013b). Regions and Media from Quantitative and Qualitative Perspectives: The Case of Czech Republic. Acta Univesitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 61, 7, pp. 2811-2819.
Suchacek, J., Seda, P., Friedrich, V., Koutsky, J. (2014). Media Portrayals of Regions in the Czech Republic: Selected Issues. E+M Ekonomie a Management, 17, 4, pp. 125-140.
Suchacek, J., Seda, P., Friedrich, V., Wachowiak-Smolikova, R., Wachowiak, M. P. (2016). From Regional to National Clouds: TV Coverage in the Czech Republic. PLoS ONE, 11, 11, e0165527.
Tuan, Y.F. (1975). Images and Mental Maps. Annals of the Associaton of American Geographers, 65, 2, pp. 205-213.
Yelland, M. P. (2010). An Introduction to Correspondence Analysis. The Mathematica Jounal, 12, pp. 1-23.
Členové řešitelského týmuBc. Aneta Balčiráková
Ing. Petr Baránek, Ph.D.
Bc. Václav Dedek
Bc. Kateřina Kyselá
Bc. Michaela Kuzmiaková
Ing. Eva Poledníková, Ph.D.
Ing. Petr Seďa, Ph.D.
prof. Ing. Jan Sucháček, Ph.D.
Ing. Jaroslav Urminský, Ph.D.
Bc. Lucie Vincourková
Bc. Michaela Kolářová
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Samotné výstupy budou zahrnovat především příspěvky na mezinárodních konferencích a příspěvky v recenzovaných časopisech. Z důvodu omezených možností predikovat délku jednotlivých recenzních řízení se předpokládá publikace výstupů v období 2019-2020. Počáteční výstupy by měly být prezentovány na konferenci Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 2019 a New trends in management and production engineering – regional, cross-border and global perspectives 2019. Zde se předpokládá vystoupení jak akademických pracovníků, tak doktoranda. Podzimní měsíce budou využity pro dokončení odborných článků do časopisu s impakt faktorem. Plánovány jsou také příspěvky na konferenci Region v rozvoji společnosti 2019. Předpokládá se rovněž dokončení disertační práce doktoranda a její obhajoba, stejně jako rozpracování, resp. dokončení diplomových prací studentů magisterského studia. Závěrečné období roku 2019 bude věnováno syntéze a vyhodnocení dosažených výsledků a to včetně zpětné vazby jednotlivým členům projektového týmu.

Očekávané publikační výstupy jsou následující:
a) tři příspěvky ve sborníku z konference Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 2019
b) dva příspěvky ve sborníku z konference New trends in management and production engineering – regional, cross-border and global perspectives 2019
c) dva příspěvky ve sborníku z konference Region v rozvoji společnosti 2019
d) odborný článek v časopise evidovaném v databázi Scopus v roce 2019-2020
e) odborný článek v časopise evidovaném v databázi Web of Science v roce 2019-2020

Souhrnně budou výstupy projektu zahrnovat jeden článek v časopise evidovaném v databázi Web of Science, jeden článek v časopise evidovaném v databázi Scopus a sedm příspěvků ve sbornících evidovaných v databázi Web of Science.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
88440,-88374,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)66000,-66000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti22440,-22374,-
2. Stipendia164560,-164560,-
3. Materiálové náklady38000,-38066,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek15200,-15200,-
5. Služby32800,-32800,-
6. Cestovní náhrady3000,-3000,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory38000,-38000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady380000,-
Uznané náklady380000,-
Celkem běžné finanční prostředky380000,-380000,-