Schválené projekty 2019

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2019

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 404 010 Kč

Z toho 0,18 % - 99 192 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 433 100
EKF  3 711 635
FAST  2 600 000
FS   8 127 164
FEI 15 797 594
HGF   5 859 651
FMT  7 597 824
VC 10 177 850
CELKEM 55 304 818

KódSP2019/10
Název projektuVliv společensko-ekonomických faktorů na dostupnost vybraných sociálních služeb v České republice
ŘešitelErtingerová Izabela Ing.
Školitel projektudoc. Ing. Iveta Vrabková, Ph.D.<br />
Období řešení projektu01.01.2019 - 31.12.2019
Předmět výzkumuPředložený projekt SGS nazvaný Vliv společensko-ekonomických faktorů na dostupnost sociálních služeb v ČR (dále také předložený projekt) věcně a metodologicky rozvíjí a prohlubuje poznatky, které byly učiněny v dříve realizovaném projektu SP2016/60 Technická efektivnost a ekonomická stabilita příspěvkových organizací, a dále rozvíjí téma budoucí disertační práce řešitelky předloženého projektu. V uvedeném projektu SP2016/60 byly řešitelka, školitelka řešitelky i spoluřešitelka předloženého projektu zapojeny. Cílem předloženého projektu bylo na základě modelování technické efektivity dle metod vícekriteriálního hodnocení variant v podmínkách vybraných souborů příspěvkových organizací z oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, školství a kultury: (i.) determinovat optimální vstupní a výstupní parametry pro jejich technické hodnocení; (ii.) vymezit spojitost mezi jejich technickou efektivitou a finanční výkonnosti a (iv.) vyhodnotit kritické faktory technické efektivity. V realizovaném projektu bylo plnění cíle respektive jeho jednotlivých částí dosaženo, o čem svědčí jak publikační výstupy řešitele a spoluřešitelů (celkem 10 výstupů), tak zpracované a obhájené diplomové práce čtyř studentek magisterského programu zapojených do projektu.
Předložený projekt ve výše uvedeném smyslu rozšiřuje zkoumanou problematiku hodnocení výkonnosti veřejných služeb o sociální služby, prohlubuje předmět zkoumání z hlediska klíčového faktoru efektivnosti veřejných služeb, kterým je dostupnost a využívá další možnosti hodnocení, které nabízí ekonometrická a statistická analýza.
Předmětem předloženého projektu je dostupnost sociálních služeb, a to ve vazbě na přímé a nepřímé společensko-ekonomické faktory ovlivňující její kvalitativní i kvantitativní úroveň, a to jak na lokální, regionální i národní úrovni. Dostupnost sociálních služeb je tedy chápána v širším pojetí a zahrnuje nejen prostorovou, ale také institucionální, časovou, informační a ekonomickou dimenzi.
Obecně lze konstatovat, že sociální služby se řadí k významným nástrojům sociální politiky vyspělých států a patří k důležitému segmentu veřejných služeb, který je zaměřen na uspokojení individuálních potřeb a rozvoj jedince. Legitimní vymezení sociálních služeb, jako činností či souboru činností, které jsou prováděny za účelem sociálního začleňování a prevence sociálního vyloučení, upravuje v podmínkách ČR zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Sociální služby jsou určeny zejména lidem, kteří se dostanou do tíživé sociální situace vlivem stáří, nemoci či z různých důvodů se ocitnou na „okraji“ společnosti. Tyto situace však nejsou schopni vyřešit sami či s pomocí své rodiny a blízkých osob. Sociální služby tak umožňují jedinci zapojit se zpět do společnosti, (Molek, 2012; Tomeš, 2011).
Poskytování sociálních služeb je ovlivněno determinanty, které přímo či nepřímo na rozvoj sociálních služeb působí. Jedním z podstatných faktorů je stárnutí populace. Stárnutí populace patří k současným rysům demografického vývoje nejen v ČR, ale i v ostatních státech Evropy. Střední délka života jedince roste, což je dáno jak rozvojem a novými možnostmi medicíny, tak obecně rostoucí životní úrovní obyvatelstva. Dle statistik ČSÚ index stáří v budoucnu výrazně v ČR poroste a vyvrcholí k 1. 1. 2063, kdy na sto dětí připadne zhruba 277 seniorů (v roce 2017 113 seniorů). K dalším faktorům patří např. rozvodovost, sňatkovost, náboženské vyznání, příjmová nerovnost, nezaměstnanost, dostupnost bydlení, kriminalita.
Dostupnost sociálních služeb je klíčovým atributem při plánování sociálních služeb. Jak uvádí Pilat (2015) zajištěním dostupnosti těchto služeb lze dosáhnout zvýšení spokojenosti občanů, tedy klientů sociálních služeb a také jejich rodin, které se o osobu v tíživé sociální situaci nemohou postarat. Garantem dostupnosti sociálních služeb na svém území jsou obce a kraje, které zjišťují potřeby osob nebo skupin osob na svém území. Kraje dále zpracovávají střednědobé plány rozvoje sociálních služeb se spolupráci s obcemi na území kraje. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb je klíčovým nástrojem pro realizaci sociální politiky na území kraje, a to včetně řízení sítě, resp. zajištění dostupnosti sociálních služeb v kraji.
Téma sociálních služeb a zejména řešení dostupnosti sociálních služeb je velmi aktuálním odborně teoretickým problémem, kterému je věnován významný prostor jak v domácím, tak zahraničním výzkumu. Cornea (2017) analyzuje jednotlivé druhy sociálních služeb zaměřené na seniory a zejména poukazuje na odpovědnost veřejných autorit zajistit dostupnost těchto služeb. Proenca, Proenca a Costa (2018) diskutují hlavní faktory mající vliv na vznik a rozvoj sítě sociálních služeb, která je zajišťovaná jak veřejnými, tak soukromými ziskovými subjekty. V rámci své analýzy využívají model ARA, který byl vyvinut Håkanssonem a Johansonem v 90. letech a zkoumá vztah tří elementů – subjektů neboli aktérů sociálních služeb, zdrojů financování a aktivit. Varvažovská a Jarkovská (2018) komparují kvalitu poskytovaných sociálních služeb ve smyslu spokojenosti uživatelů ve vztahu k poskytovatelům s cílem, zda jsou jednotlivá zařízení srovnatelná z hlediska poskytování sociálních služeb, z hlediska uspokojení potřeb cílových skupin a zda jsou uživatelé spokojeni s těmito službami. Svůj výzkum opírají o strukturované interview s příjemci služeb, s představiteli statutárních orgánů poskytovatelů služeb a zřizovateli sociálního zařízení. Gavurová a Šoltés (2016) zdůrazňují význam multidimenzionálních analýz dostupnosti sociálních služeb v procesu globálního stárnutí populace. Jejich článek je zaměřen na analýzu forem, struktury, kapacity a regionálních rozdílů v poskytování sociálních služeb na Slovensku. Jejich zjištění potvrzují, že struktura sociálních služeb na Slovensku je ovlivněná demografickým vývojem a sociální služby nepokrývají potřeby obyvatelstva. Gavurová, Štefko, Bačík (2014) se zaměřují na heterogenní strukturu sociálních služeb a optimální síť sociálních služeb s ohledem na stárnutí populace na Slovensku s využitím kontingenčních tabulek a grafů. Podle jejich zjištění nejsou demografické trendy v rámci území (krajů) homogenní a samotná nabídka služeb je ovlivněna rozhodnutími krajských a obecních orgánů. Langhamrová, Šimková a Sixta (2018) se zabývají problematikou národohospodářských nákladů na uspokojení potřeby zajištění sociálních služeb. Předmětem výzkumu se staly domovy pro seniory. Z analýzy vyplývá, že je velice náročné odhadovat regionální nabídku i poptávku po sociálních službách a také, že regionální dostupnost je odlišná. Také konstatují, že výše finančních prostředků, která je na sociální služby vynakládaná, není dostatečná. Jak uvádí dále Průša (2015), náklady na sociální služby se dlouhodobě zvyšují a příspěvek na péči zaujímá největší podíl z hlediska struktury jednotlivých zdrojů, v poslední době byl jeho podíl na celkových nákladech na sociální služby cca 44 %. Guo et al. (2018) hodnotí dostupnost sociálních služeb z hlediska výskytu chudoby v dané oblasti. Jejich výsledky se liší v závislosti na použitém indikátoru. Např. ukazatel služby k populaci dokumentuje, že dostupnost roste s růstem bohatství oblasti, ukazatel vzdálenosti dopravní sítě naznačuje spíše, že kratší vzdálenost k nejbližší službě je v chudších oblastech. Lehmann a Havlíková (2015) se ve svém výzkumu věnují faktorům, které potlačují či naopak podporují rozvoj sociálních služeb. Svůj výzkum provádějí v prostředí osmi středoevropských zemí. Využívají jak kvalitativní, tak kvantitativní data. Jejich zjištění indikují, že dostupnost a nabídka sociálních služeb závisí na vybraných ekonomických faktorech, kombinovaný vliv pak mají kontextuální faktory. Autorky doporučují před přestavbou systému sociálních služeb, aby místní autority vzaly v úvahu simultánní efekt vícenásobných faktorů.
Hlavním cílem předloženého projektu je zhodnocení vlivu vybraných společensko-ekonomických faktorů na dostupnost sociálních služeb v ČR.
Prvním dílčím cílem předloženého projektu je definování přímých a nepřímých společensko-ekonomických faktorů ovlivňujících nabídku na trhu sociálních služeb.
Sociální služby jsou specifickou skupinou veřejných služeb, jejichž spotřeba je důsledkem objektivního stavu jedince a vývoje celé společnosti. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů vymezuje různé druhy sociálních služeb. K základnímu členění patří sociální poradenství, služby sociální péče a sociální prevence. Nabídku sociálních služeb ovlivňuje řada faktorů. Přímé faktory jsou ty, na které může garant a poskytovatel sociálních služeb aktivně reagovat a zohledňovat ve své nabídce sociálních služeb. Naproti tomu na nepřímé faktory garant a poskytovatel nemůže reagovat aktivně a zohledňovat ve své nabídce sociálních služeb. Nabídka sociálních služeb by měla odrážet potřeby obyvatel v daném území. Potřeba sociálních služeb v konkrétním místě se však může lišit podle např. podle zdravotního stavu populace, velikosti obce, geografických, ekonomických ale i historických vlivů (Průša, 2009). Předmětem zkoumání budou zejména služby ambulantní (nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, nízkoprahová denní centra) a pobytové (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, azylové domy). Jedná se o služby, které směřují k uspokojení potřeb vždy jiné cílové skupiny, proto i faktory, jež ovlivňují dostupnost těchto služeb, budou definovány s ohledem na daný druh sociální služby.
Druhým dílčím cílem předloženého projektu je zhodnocení vztahu a vývoje mezi definovanými společensko-ekonomickými faktory a nabídkou vybraných sociálních služeb, a to na úrovni krajů a okresů ČR.
V kontextu druhého dílčího cíle předloženého projektu bude realizována analýza vztahů a trendů nabídky vybraných sociálních služeb a definovanými (přímé a nepřímé) společensko-sociálními faktory demografického, sociálního, ekonomického charakteru, za pomocí korelační a regresní analýzy.
Třetím dílčím cílem předloženého projetu je zhodnocení místní, informační a ekonomické dostupnosti vybraných druhů sociálních služeb.
Evropská sociální charta v čl. 14 poukazuje na právo každého člověka využívat služeb sociální péče. Podpisem této charty se Česká republika zavázala zvyšovat dostupnost sociálních služeb (Brdek, M. a kol. 2002, Tröster, P. a kol., 2010, Tomeš, I. 2015). Dostupnost sociálních služeb má více dimenzí (viz Vrabková, Vaňková, 2015). V rámci předloženého projektu bude zkoumána dostupnost místní, informační a ekonomická.
Místní dostupnost je dle standardu sociálních služeb 12 vymezena místem a dobou, během které je sociální služba poskytovaná. Vždy platí, že by sociální služby měly být poskytovány tak, aby odpovídaly potřebám dané cílové skupiny, pro kterou jsou služby určeny. Lokalizace poskytovatele sociální služby může být ovlivněna různými zájmy jak se strany pracovníků v sociálních službách, tak ze strany zřizovatele/zakladatele či samotných uživatelů. Naplnění standardu 12 je však dosaženo tehdy, když umístění zařízení v daném kraji odpovídá potřebám uživatelů a jednotliví uživatelé jsou spokojeni s umístěním daného zařízení, jehož služby využívají. Místní dostupnost bude prezentována mapovými výstupy, které budou ilustrovat lokalizaci sídla poskytovatele vybrané sociální služby a spádovost vybraných obcí k dané službě.
Informační dostupnost bude hodnocena na základě sledovaných ukazatelů, tj. vybraných typů informací uveřejněných na webových stránkách poskytovatelů sociálních služeb. Informační dostupnost vypovídá jak o úrovni, rozsahu a otevřenosti nabídky sociálních služeb, tak o kvalitě komunikace poskytovatelů sociálních služeb jak s potenciálními zájemci o danou sociální službu, tak veřejností. Analýza informační dostupnosti bude realizována prostřednictvím metody TOPSIS, která je založena na výběru varianty, která je nejblíže tzv. ideální variantě a současně nejdále od tzv. bazální varianty (Jablonský, Dlouhý, 2015).
Ekonomická dostupnost bude zohledňovat zejména finanční kritéria, jež se váží k dané sociální službě. Do analýzy budou zahrnuty úhrady služeb uživateli vybrané sociální služby, výše neinvestiční dotace ze státního rozpočtu, výše příspěvku na péči dle stupňů závislosti dané osoby na péči jiné osoby, a jiné. Výše úhrady služeb se odvíjí od možnosti klienta, respektive jeho rodiny sociální službu hradit. Výše příjmů či starobního důchodu je tedy důležitým atributem pro zajištění finanční dostupnosti sociálních služeb.
Průša (2013) uvádí, že v případě dostupné sítě služeb sociální péče a služeb sociální prevence je nezbytné řešit dvě základní hlediska. Jednak zabezpečit dostupnost všech sociálních služeb, které vymezuje zákon o sociálních službách a dále při rozhodování o vybavenosti jednotlivých obcí je důležitým aspektem velikost obce a jejího spádového území. Při hodnocení rozsahu poskytovaných sociálních služeb je nezbytné mít na paměti, že každý region vykazuje určité rozdíly vyplývající z míry urbanizace, z věkové struktury obyvatelstva, z náboženských specifik, ze struktury osídlení jednotlivých celků, ale projevují se zde i rozdíly vyplývající se sociologických změn společnosti, např. rozpad vícegeneračního soužití rodin či tradičního vnímání funkcí rodiny (v oblasti péče o staré občany). Dostupnost veřejných služeb je rovněž chápaná jako ukazatel kvality (viz standard 12 sociálních služeb) a zároveň limitující faktor nabídky sociálních služeb.
Řešení předloženého projektu bude metodicky vycházet z analýzy legislativních norem, obsahové analýzy jednotlivých článků a odborných knih, analýzy statistických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem, Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, Eurostatem a OECD.
K dosažení stanovených cílů budou využity metody vícekriteriálního rozhodování (zejména metoda TOPSIS) a další statistické metody jako je např. regresní analýza. Metody jsou blíže charakterizovány v příloze 1 – Metodika výzkumu.

Harmonogram projektu:
I. Etapa: leden–březen 2019
Zapojení studentů magisterského studia do řešení projektu. Rešerše odborných zdrojů a specifických databází (ČSÚ, MPSV, VÚPSV, v.i.i., OECD). Vymezení přímých a nepřímých faktorů mající vliv na dostupnost poskytovaných sociálních služeb v jednotlivých krajích ČR. Studium střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb krajů. Realizace odborných konzultací u vedoucích odborů sociálních věcí na krajských úřadech. Konstrukce osnovy monografie, která bude jednou z hlavních výstupů projektu.
II. Etapa: duben–červen 2019
Rozhovory se zástupci poskytovatelů sociálních služeb. Modelování a hodnocení místní, informační a ekonomické dostupnosti služeb sociální péče. Příprava odborných článků a monografie, aktivní účast na konferencích.
III. Etapa: červenec–září 2019
Tvorba mapových výstupů ve smyslu místní dostupnosti sociálních služeb. Práce na diplomových pracích (cíl, osnova, rešerše literatury, metodologie). Příprava a realizace prezentace průběžných výsledku projektu na odborném workshopu SGS 2019 (EkF).
IV. Etapa: říjen–prosinec 2019
Tisk monografie a finalizace odborných článků. Ukončovací a hodnotící práce na projektu.

Literatura:
[1] Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Dostupné z: http://www.apsscr.cz/
[2] BAREŠ, Pavel. Regionální dostupnost sociálních služeb. Zpráva z výzkumného šetření mezi
pracovníky krajských úřadů a pracovníky obcí s pověřeným obecním úřadem. VÚPSV, v.v.i.,
2009. 61 s.
[3] BRDEK, Miroslav a kol. Trendy v Evropské sociální politice. Praha: ASPI publishing,
s.r.o., 2002. 252 s.
[4] CORNEA, Valentina. Public Administration and Regional Studies. 2017, vol. 19, Nr. 1, s.
71-84.
[5] Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz
[6] GAVUROVÁ, B., R. ŠTEFKO a R. BAČÍK. The Analysis of Social Services Structure in
Specific Region and Its sighnificance for health and social policy in Slovakia. Polish
Journal of Managment Studies, 2014. vol. 10, Nr. 2, s. 43-53.
[7] GAVUROVÁ, B. a M. ŠOLTÉS. Economic Aspects of Social Services Development in Slovakia in
the Context of Demographic Changes. Scientific Papers of the University of Pardubice,
Series D, 2016. Vol. 23, Nr. 37, s. 14-25.
[8] GUO, Y. et al. Do Poorer Areas Have Poorer Access to Services in Hong Kong? A Small-Area
Analysis Based on Multiple Spatial Accessibility Indicators. Social Indicators Research,
2018. Vol. 138, Iss. 1, s. 1-21.
[9] HORECKÝ, Jiří. Návrhy změny výplaty příspěvku na péči – podněty k odborné diskusi. FÓRUM
sociální politiky. 2012, č. 6, s. 19-22.
[10] HRONEC, Š. a kol. 2017. New public manažment v kontexte poskytovania verejných služieb.
Banská Bystrica: Belianum. Vydavateľstvo Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici.
Ekonomická fakulta, 2017. 347 s.
[11] HROZENSKÁ, Martina a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Sociální péče o seniory. Praha: Grada
Publishing, a.s., 2013. 192 s.
[12] HUSÁKOVÁ, Mária, RIEVAJOVÁ, Eva a SIKA, Peter – ŠIPIKALOVÁ, Silvia. The Reverse Mortgage
as a Financial Tool for Increasing the Living Standard of Seniors in the Slovak
Republic. In Ekonomický časopis: časopis pre ekonomickú teóriu, hospodársku politiku,
spoločensko-ekonomické prognózovanie = journal for economic theory, economic policy,
social and economic forecasting. - Bratislava: Ekonomický ústav SAV: Prognostický ústav
SAV, 2018. ISSN 0013-3035, 2018, roč. 66, č. 6.
[13] JABLONSKÝ, Josef a Martin DLOUHÝ. Modely hodnocení efektivnosti a alokace zdrojů. Praha:
Professional Publishing, 2015. 199 s.
[14] KACZOR, Pavel. Sociální politika a sociální systém ČR. Praha: Oeconomica, nakladatelství
VŠE, 2015. 269 s. ISBN 978-80-245-2096-4.
[15] KORIMOVÁ, G., ŠTRANGFELDOVÁ, J. 2014. Ekonomika sociálnych služieb. The economics of
social services. Banská Bystrica: Vydavateľstvo Univerzity Mateja Bela – Belianum,
Ekonomická fakulta., 2014. 360 s.
[16] LANGHAMROVÁ, J., M. ŠIMKOVA a J. SIXTA. Makroekonomické dopady rozšiřování sociálních
služeb pro stárnoucí populaci České republiky. Politická ekonomie, 2018. Vol. 66 (2), s.
240-59.
[17] MALÍK HOLASOVÁ, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních zařízeních. Praha: Grada
Publishing, a.s., 2014. 160 s.
[18] MATOUŠEK, Oldřich a kol. Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, s.r.o., 2013. 576 s.
[19] MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce. 3. aktualiz. vyd. Praha:
Portál, s.r.o., 2013. 400 s.
[20] MERTL, Jan. Přístupy k hodnocení efektivnosti sociálních služeb v národním hospodářství.
Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007.
[21] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Bílá kniha v sociálních službách. Dostupné z:
http://www.mpsv.cz
[22] MOLEK, Jan. Řízení organizací sociální služeb – vybrané problémy. Praha: VÚPSV, v.v.i.,
2011. 254 s.
[23] PILÁT, Miroslav. Komunitní plánování sociálních služeb v současné teorii a praxi. Vydání
první. Praha: Portál, 2015. 198 stran. ISBN 978-80-262-0932-4.
[24] POSPÍŠIL, David. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016-2025. Vydání
první. Praha: MPSV, 2015. 231 stran. ISBN 978-80-7421-126-3
[25] PROENÇA, T., J. PROENÇA a C. COSTA. Enagling factors for developing a social services
network. The Service Industries Journal, 2018. Vol. 38, Issue 5-6, s. 321-342.
[26] PRŮŠA, Ladislav. Ekonomická efektivity zajišťování péče o příjemce příspěvku na péči.
Praha: VÚPSV, v.v.i., 2013. 63 s.
[27] SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada, 2012. 225 s.
[28] SMITH, Steven Rathgeb. Nonprofit Organizations and Government: Implications for Policy
and Practice. Journal of Policy Analysis and Management. 2010, č. 3, s. 620-625.
[29] STEJSKAL, J. a kol. Teorie a praxe veřejných služeb. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s.,
2017. 280 s.
[30] Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů.
[31] TOMEŠ, Igor. Obory sociální politiky. Praha: Portál, 2011. 366 s.
[32] TOMEŠ, Igor. Sociální právo České republiky. Praha: Linde Praha, a.s., 2014. 320 s.
[33] TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. předprac. vyd. Praha: C. H. Beck,
2010. 420 s.
[34] VARVAŽOVSKÁ, P. a M. JARKOVSKÁ. Perceptions of social services from the perspective of
their users and providers in the selected region of the Czech Republic. Kontakt, 2018,
Vol. 20, Issue 2, s. e177-e184.
[35] VÍŠEK, Jaroslav a Ladislav Průša. Optimalizace sociálních služeb. Praha: Národní centrum
sociálních studií, o.p.s., VÚPSV, v.v.i., 2012. 130 s.
[36] VOJTÍŠEK, Petr. Principy veřejného financování služeb sociální péče v ČR – reflexe a
návrhy systémových změn. In Forúm sociální politiky, roč. XI., 2017.
[37] VOSTATEK, Jaroslav. Financování a nákladovost sociálních služeb: pobytové a terénní
služby sociální péče. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2013. 103 s.
[38] Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních
službách, ve znění pozdějších přepisů.
[39] Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Dostupné z: http://www.vupsv.cz
[40] WISTOW, G. Developing social care: the past, the present and the future. 2005. Dostupné
z: file:///C:/Users/Acer/Downloads/Developing_social_care_the_past_the_present_and_th.pdf
[42] Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Členové řešitelského týmuBc. Kristýna Balášová
Bc. Veronika Benediktová
Ing. Izabela Ertingerová
Ing. Natálie Konečná
Bc. Eliška Kotrlová
Ing. Eva Kovářová, Ph.D.
Ing. Ivana Vaňková, Ph.D.
Ing. Marek Stuchlý
PhDr. Roman Vavrek, PhD.
doc. Ing. Iveta Vrabková, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Výstupem projektu SGS budou závazné minimální počet publikací dle kategorií:

Druh výsledku počet
Jimp: 2
Jsc: 2
Jost: 0
B (odborná kniha): Monografie česká. 1
C (kapitola v odborné knize): 0
D (stať ve sborníku): VES 2019 (WoS), TPAVF Praha (WoS), Slovensko (2x) 9
Celkem 14

4 diplomové práce zapojených studentů magisterského studia

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
42845,-42781,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)31974,-31974,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti10871,-10807,-
2. Stipendia90000,-90000,-
3. Materiálové náklady93000,-99590,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek39200,-38916,-
5. Služby69955,-68722,-
6. Cestovní náhrady7000,-1991,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory38000,-38000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady380000,-
Uznané náklady380000,-
Celkem běžné finanční prostředky380000,-380000,-