Schválené projekty 2019

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2019

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 404 010 Kč

Z toho 0,18 % - 99 192 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 433 100
EKF  3 711 635
FAST  2 600 000
FS   8 127 164
FEI 15 797 594
HGF   5 859 651
FMT  7 597 824
VC 10 177 850
CELKEM 55 304 818

KódSP2019/7
Název projektuRodinné podniky vs. nerodinné podniky – komparace vybraných aspektů
ŘešitelMeier Vojtěch Ing., MBA
Školitel projektudoc. Ing. Marie Mikušová, Ph.D.<br />
Období řešení projektu01.01.2019 - 31.12.2019
Předmět výzkumuPŘEDMĚT VÝZKUMU, SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÍ
Předmětem projektu je zkoumání vybraných aspektů rodinných podniků a jejich komparace s podniky nerodinnými. Rodinný podnik je často spojován s představou tradiční řemeslné dílny předávané z otce na syna. Avšak, i když mají rodinné podniky zastoupení v segmentu mikro podniků, malých i středních podniků, zastupují je i známé globální značky jako např. Volkswagen, Toyota Motor, ArcelorMittal, Hilton Hotels a další. Rovněž v České (Československé) republice lze najít řadu známých rodinných podniků, jako např. Baťa, Hardtmuth, Mattoni, Moser, Jelínek, Petrof, Zátka, Synot a další.
Význam rodinného podnikání pro rozvoj podnikatelského prostředí a tvorbu HDP se odráží v zahraničních vědeckých pracích. Domácí odborná literatura se touto tématikou zabývá zatím jen zřídka. Rodinné podniky jsou předmětem poradenství konzultačních firem specializujících se na konkrétní klienty z řad rodinných podniků (např. PwC,Ernst&Young, KPMG). Rodinnému podnikání ve světě se věnují studijní obory na vysokých školách – např. Cambridge Institute for Family Enterprise, Center for Family Enterprise and Ownership na Jönköping International Business School ve Švédsku, Jyväskylä University School of Business and Economics ve Finsku. Centra pro podporu a rozvoj rodinného podnikání (Center for Family Business) existují na řadě amerických univerzit. Podobné centrum bylo založeno v r. 2016 na VŠE v Praze. VŠFS v Praze chystá otevřít pro své studenty v rámci nové akreditace předmět s názvem „Specifika řízení rodinného podnikání“. Rovněž na EkF VŠB-TU je v rámci nové akreditace problematika rodinného podnikání zakomponována do předmětů „Management rodinného podniku” a „Family Business”.
Snaha zaštítit a podpořit rodinné podnikání se odráží v činnostech institucí: majitelé rodinných podniků, profesionálové, pedagogové a vědci z 88 zemí jsou sdruženi ve Family Firm Institute, Inc. v Los Angeles, který je považován za nejstarší a nejprestižnější multidisciplinární sdružení rodinného podnikání ve světě a jehož ustanovení v r. 1986 společně s vydáním prvního čísla časopisu Family Business Review v r. 1988 (impakt faktor 2017 je 3,824, Q1) lze považovat za vznik vědní disciplíny „rodinné podnikání“ (Sharma et al., 2012). Hlavním cílem organizace European Family Businesses, která sdružuje evropské národní instituce rodinného podnikání, je vytvořit regulační rámec (právní, daňový, administrativní) pro podporu kontinuity rodinného podnikání. V Česku existuje Asociace rodinných firem a Klub rodinných firem v rámci Asociace malých a středních podniků, které vytvářejí platformu pro sdílení zkušeností z rodinného podnikání. Jejich snahou je prosadit zakotvení pojmu „rodinný podnik“ v české legislativě. Prozatím je v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník definován pojem „rodinný závod“, který však rysy rodinného podniku pokrývá jen okrajově.
Definice rodinného podniku se v různých zemích liší, avšak bere v úvahu vždy počet členů rodiny podílejících se na základním kapitálu podniku, objem základního kapitálu připadajícího na vklad rodinných příslušníků, zastoupení rodiny ve vrcholovém řízení a především úmysl předat podnik nástupnické generaci.
Nejvýznamnějším rysem je, že podnik je postaven na osobnosti zakladatele/lky, na intenzitě zapojení rodiny do podniku, na angažovanosti, kdy členové rodiny podávají větší výkon, neboť pracují „na svém“, na dosahování kvality, neboť reprezentují vlastní jméno a tradici, která je předpokladem pro úspěšnost v dalších generacích (Hubler, 2018).
Řada výzkumných článků se zaměřuje na rozdíly mezi rodinnými a nerodinnými podniky. Rozdíly jsou shledány především v oblasti personální a ekonomické (Aronoff & Ward, 2016). Rodinný podnik více kombinuje cíle finanční a nefinanční. Jejich manažeři směřují k pokračování podniku napříč generacemi a k maximalizaci dlouhodobé hodnoty podniku (McCormick, 2016). Cílem nerodinných podniků je na rozdíl od podniků rodinných primárně návratnost vložené investice sladěním cílů vlastníků a manažerů, včetně jejich cílů osobních(Nacht, 2018).
Craigh & Moores (2017) při zkoumání orientací na růst podniků dospěli k závěru, že rodinné podniky jsou spíše konzervativní, mají vyšší averzi k riziku, nástupníci mají sklon podřizovat se tradici. Hubler (2018) identifikoval rozdíly plynoucí z jedinečnosti zdrojů v rodinných podnicích, kterými jsou např. lidský a sociální kapitál, rodinný finanční kapitál a nižší náklady na kontrolu. Uvnitř rodinného podniku existují specifické atributy, které mají potenciál stát se jak výhodou, tak nevýhodou. Tyto bivalentní atributy jsou systematicky uspořádány v modelu Tagiuri & Davis (1996).
Vzhledem k rozdílnosti zájmů, norem, hodnot a struktury je překrývání obou systémů – rodiny a podniku – dynamické s pozitivním i negativním dopadem, jak ukazuje Three Circle Model autorů Tagiuri & Davis (1996).
Specifika rodinného podniku, která jsou mimo jiné dána průnikem protichůdných faktorů, srozumitelně prezentuje model Family Business Triangle (Rivers, 2015). Model zdůrazňuje rovnováhu mezi jednotlivými dimenzemi rodinného podniku, kterými jsou rodina a mezilidské vztahy, řízení podniku a vlastnictví. Z modelu vyplývá i složitost sladění cílů ekonomických (např. zisk, přidaná hodnota) a rodinných (např. zaměstnávání členů rodiny) (viz např. Baumoel & Trippe, 2016). K určení míry sledování rodinných cílů se používají obtížně měřitelné faktory, jako je např. oddanost managementu rodině nebo existence úmyslu předat podnik následujícím generacím (Perdue, 2017).
V České republice je výzkum rodinných podniků do velké míry přehlížen. Rozsáhlejší výzkumy byly provedeny na TU Liberec, VUT Brno s výstupem knihy Koráb et al. (2008) a na VŠE v Praze s výsledky prezentovanými v článcích Machek & Hnilica (2013, 2015), Machka et al. (2013, 2014). Nárazové průzkumy provádí Asociace malých a středních podniků. Celkově však výzkum neodpovídá intenzitě a rozsahu, jaký je mu věnován ve světovém měřítku. Předkládaný projekt má za cíl pomoci k naplňování výzkumné mezery v ČR v této oblasti.
Z výše uvedeného je zřejmé, že rodinný podnik má výrazná specifika oproti podniku nerodinnému, která se prolínají všemi oblastmi jeho fungování. Tato skutečnost se odráží i v jednotlivých tématech projektu.
Podstatou projektu je na základě komparace dat, získaných prostřednictvím dotazníkového šetření v rodinných a nerodinných podnicích na témata uvedená níže, identifikovat rozdíly mezi podniky rodinného a nerodinného typu a zodpovědět formulované výzkumné otázky. Zde formulované otázky mohou být v průběhu řešení projektu modifikovány. Tímto bude naznačen další směr možného výzkumu za účelem zjištění zdrojů identifikovaných rozdílů.
Do budoucna je uvažováno s výzkumem v mezinárodním měřítku, což jej značně obohatí. Možná komparace v rámci několika států bude určitě přínosem pro výzkum v této u nás zatím opomíjené oblasti. Aktuálně projevili zájem zapojit se do projektu zástupci univerzit z pěti zemí. Rozšíření projektu o zpracování dat získaných v dalších zemích a další publikace by byly obsahem případného navazujícího projektu SGS v dalším roce nebo v projektu GAČR. V potenciálním navazujícím projektu SGS by byl dán prostor pro uplatnění rozhodovacích metod pro řešení problémů identifikovaných v aktuálně předkládaném projektu. Uvažované rozšíření projektu by mělo ambice rovněž zviditelnit fakultu v oblasti výzkumu rodinného podnikání.

Výzkum bude zaměřen na několik oblastí:
1. Hodnocení vlivu zastoupení rodiny v rodinných podnicích,
2. Připravenost ne/rodinných podniků na krize,
3. Uplatňování nástrojů a zásad řízení lidských zdrojů v ne/rodinných podnicích,
4. Přístup ne/rodinných podniků ke společenské odpovědnosti a etice podnikání,
5. Financování a výkonnost ne/rodinných podniků.


1. Hodnocení vlivu zastoupení rodiny v rodinných podnicích

Rozsah a způsob zasahování rodiny do podniku je neustálý problém. Řada autorů se zaměřuje na hodnocení vlivu rodiny promítajícího se do výkonnosti rodinného podniku a jeho finančních výsledků (např. Ruiz Jiménez et al., 2015, Ayranci, 2014, Chong et al., 2013). Jiní autoři, např. Venter & Farrington (2016), zaměřují pozornost na měkké faktory a jejich dopad na výsledky rodinného podniku. Zehir & Demir (2016) zkoumají vliv rodiny v širším pojetí problematiky marketingu a rozhodování v návaznosti na výkonnost rodinného podniku.
Klein et al. (2005) identifikovali tři důležité dimenze vlivu rodiny, na základě kterých vytvořili metodu F-PEC, vystihující vliv rodiny na podnik prostřednictvím tří pilířů: Power, Experience a Culture.
„Power“ vypovídá o dominanci rodiny ve financování podniku (podíly v základním kapitálu), v managementu (pozice v top managementu) a kontrole (obsazení dozorčích orgánů). „Experience“ odráží zkušenosti, které jsou předávány nástupnickým generacím. „Culture“ se vztahuje k hodnotám, angažovanosti, závazkům členů rodiny k podniku, plnění specifické funkce vlastníka apod.
Existuje diskuse o zařazení dimenze „sebehodnocení“ rodiny a podniku. Někteří autoři (např. Holt et al., 2010) tuto dimenzi postrádají, jiní (např. Carr et al., 2018, Rau et al., 2018) argumentují možnou různorodou klasifikací stejných atributů.
Frank et al. (2017) zkoumali rodinu a rodinný podnik na základě teorie systémů. Analýzou faktorů vytvořili multidimenzionální ukazatel (FIFS - Family Influence Familiness Scale) zahrnující šest dimenzí: (1) vlastnictví, řízení a kontrola; (2) úroveň znalostí rodinných příslušníků aktivních v rodinném podnikání; (3) sdílení informací mezi rodinnými příslušníky aktivními v rodinném podnikání; (4) transgenerační orientace; (5) pouta mezi rodinnými příslušníky; a (6) identita rodinného podniku.
V předkládaném projektu bude využita metoda F-PEC. Předkladatelům projektu není známý žádný rozsáhlejší výzkum tohoto zaměření provedený v ČR. Pravděpodobnou příčinou je neexistence oficiální databáze rodinných podniků v ČR.

Výzkum bude proveden za účelem zjištění míry „rodinnosti“ českých rodinných podniků. Vyhodnocením škály F-PEC budou formulovány odpovědi na výzkumné otázky.

Výzkumná otázka:
Platí ve zkoumaném souboru rodinných podniků předpoklad, že většinou, tj. min v 51%, jsou rodinné podniky vlastněny a zároveň řízeny rodinnými příslušníky?


2. Připravenost ne/rodinných podniků na krize

V systému krizového řízení existuje řada bariér, se kterými se musí vědci i praktici vypořádat. Studie ukazují, že pouze neuspokojivé procento podniků, obvykle kolem 50%, má sestaven krizový plán, a dokonce ještě méně je aktualizuje a testuje (Chetwynd, 2017). Neočekávaným problémem se může stát ne nedostatek, ale naopak díky technologiím a rychle se rozvíjejícím databázím přebytek informací (Zubareva, 2018). Někdy management nedokáže identifikovat varovné signály (Li et al., 2017). Existují i případy, kdy se manažeři pokusí zakrýt nebo zkreslovat fakta (Chaava et al., 2017). Problémem mohou být i např. spory mezi odděleními, které mohou vést k vytváření úmyslných bariér (Klodane & Zvaigzne, 2017). V přípravě na krizi hrají velkou roli finanční náklady (Domanskiy et al., 2017). Coombs & Laufer (2018) upozorňují na fakt, že ne každá krize je spuštěna „problémem“. Identifikovat problémy včas a efektivně je řídit tak, aby byla redukována šance, že se „problém“ stane krizí, se musí stát jednou ze základních činností manažerů (Dückers, 2017).
Byly nalezeny zahraniční zdroje zabývající se problematikou vlivu krize na rodinné podniky (např. Pedram, 2013, Vlachakis et al., 2011) nebo získávání dodatečných zdrojů v době krize (např. Crespí & Martín-Oliver, 2015). Širší pohled na rodinný podnik procházející finanční nebo ekonomickou krizí podávají Minichilli et al. (2016), kteří sledují problematiku z hlediska vlastnictví rodinného podniku, jeho řízení a správy a celkové výkonnosti. Většinou se výzkumy zaměřují na psychologickou a sociální stránku dopadu krize na rodinný podnik (např. Brunner, 2017, Schambers, 2018, Amann & Jaussaud, 2012).
Projektovému týmu není známa žádná studie nebo článek českých autorů vztahující se ke zkoumání vztahů rodinný podnik – krize, ev. příprava na krize.

Výzkum v této oblasti bude proveden za účelem zjištění, zdali neekonomické cíle rodinných podniků (tj. např. snaha předat podnik nástupnické generaci, vybudovat podnik s dlouholetou rodinnou tradicí apod.) se projeví i v jejich připravenosti na možné ohrožení krizemi, tj. zdali se stává příprava na krizi součástí strategického řízení.

Výzkumná otázka:
Jsou rodinné podniky v rámci zkoumaného souboru lépe připravené na potenciální krize než podniky nerodinné?


3. Uplatňování nástrojů a zásad řízení lidských zdrojů v ne/rodinných podnicích

Řízení lidských zdrojů (HRM) musí vytvářet podmínky pro zvyšování intelektuálního kapitálu podniku a vytváření pozitivního klimatu, což se odrazí v ekonomické výkonnosti podniku. Rovněž v této oblasti řízení čelí rodinné podniky dodatečné složitosti v důsledku integrace rodinných, podnikových a vlastnických systémů. V rozhodovacích problémech týkajících se lidských zdrojů se řada manažerů rodinných podniků domnívá, že si musí vybrat mezi rodinou a podnikem (Ransburg et al., 2016). Vize a hodnoty rodiny ovlivňují aspekty všech komponent HR cyklu (Schuman, et al., 2016). Jestliže rodina a podnik synergicky spolupracují, vliv rodiny usnadní spravedlivé postupy v řízení lidských zdrojů (Sharma, 2012). Koeberle-Schmid et al. (2013) zdůrazňují emocionální složku, která má v řízení lidských zdrojů rodinného podniku významnou pozici, a nutnost jejího vybalancování se stránkou racionální.
Ne/vyváženost zájmů rodiny a podniku ovlivní i proces a metody a nástroje používané v řízení lidských zdrojů (např. Daspit et al., 2018, Neubam, 2018). Schopnost manažerů rodinných podniků přijmout „best practices“ z oblasti řízení lidských zdrojů je ovlivněna kulturními dimenzemi země, ve které daný podnik sídlí (Perry & Chand, 2017). Podle Benito-Hernández et al. (2017) další výzvy v oblasti HRM přináší velikost rodinného podniku. Kromě klasických institucionálních nástrojů v podniku jako je např. valná hromada, představenstvo apod., rodinný podnik navíc tvoří další nástroje, jako např. rodinný protokol, rodinná shromáždění a další. Z výsledků výzkumu Başkurt & Altindağ (2015) je patrné, že důraz kladený na institucionalizaci rodinných podniků má pozitivní dopad na výkonnost zaměstnanců a výkonnost podniku celkově.
Také talent management čelí v rodinném podniku dodatečným výzvám spočívajícím např. v objektivním zajištění kompetentního osazenstva podniku a potlačování nepotismu. Bhala & Bratton (2015) formulovali principy, jejichž uplatněním nad rámec obecně platných osvědčených postupů v oblasti řízení talentů mohou být tyto jedinečné výzvy překonány.
Doporučení, jak využít specifika rodinného podniku pro řízení HR, jsou zpracována např. autory Schuman & Ward (2017).
Předkladatelé projektu identifikovali projekt SGS/24/2016 s názvem „Lidské zdroje v rodinných podnicích“ zpracovaný na OPF v Karviné. Projekt je zaměřen na specifika řízení lidských zdrojů v rodinných podnicích v oblasti flexibilních forem práce, a to zejména částečných úvazků. Zde předkládaný návrh projektu má širší zaměření.

Výzkum v této oblasti bude proveden za účelem zjištění, zdali neekonomické cíle rodinných podniků (tj. např. nepotismus nebo naopak neupřednostňování rodinných příslušníků, politika odměňování) se projeví i v práci s ne/rodinnými zaměstnanci, tedy v oblasti řízení lidských zdrojů.

Výzkumná otázka:
Uplatňují rodinné podniky v rámci zkoumaného souboru aktivní práci s lidmi (tj. např. vzdělávání, rozvoj, motivaci, odměňování apod.) více než podniky nerodinné?


4. Přístup ne/rodinných podniků ke společenské odpovědnosti a etice podnikání

Dle Kunz (2012) je CSR moderním konceptem podnikání, který vyjadřuje orientaci podniku na dlouhodobé cíle a zasahuje do všech oblastí jeho působení. Společenská odpovědnost je trendem, který apeluje na změnu orientace podniků z krátkodobých cílů na dlouhodobé a z maximálního zisku na optimální (Kunz & Kašparová, 2013).
Výzkum CSR a podnikatelské etiky ve specifickém kontextu s rodinnými podniky je relevantní, neboť tyto podniky jsou významnou součástí světové ekonomiky (Van Gils et al., 2014) a jejich charakteristické znaky ovlivňují etické a sociální chování (Aronoff & Ward, 2016).
V posledních letech vzrostl zájem o výzkum tohoto zaměření. Výzkum je většinou zaměřen na roztříštěné perspektivy podnikatelské etiky a rodinného podnikání, jako jsou např. sociální struktury (např. Long & Mathews, 2011), rodinné hodnoty (např. Hutcheson, 2017), odměny rodinným příslušníkům (např. Klein, 2018) a inherentní etická dilemata (Litz & Turner, 2013). Témata etického podnikání a CSR v rodinném podniku jsou tak stále oblastí dostatečně neprozkoumanou.
Vazquez (2018) ve svém výzkumu došel k závěru, že, co se týká podnikatelské etiky, jsou rodinné podniky značně odlišné od podniků nerodinných. Další autoři vidí zdroje tohoto rozdílu v samotném zapojení rodiny (např. Sharma & Sharma, 2011), osobnosti zakladatele a jeho následníků (např. McMullen & Warnick, 2015), v interpersonálních vztazích a komunikaci (např. Campopiano & De Massis, 2014) nebo v sociálních vztazích a emocích (Cennamo et al., 2012).
V souvislosti s etikou podnikání byly publikovány zahraniční články zaměřené na vztah rodinných podniků a jeho stakeholderů. Poech & Kriwanek (2011) ve své studii došli k závěru, že rodinné podniky více respektují práva stakeholderů, na rozdíl od nerodinných podniků, jejichž zájem směřuje k shareholderům. Významné rozdíly rovněž zjistili v aplikaci hodnot: u rodinných podniků jsou uplatňovány behaviorální kodexy, na rozdíl od nerodinných podniků používajících spíše audit nebo jiné formalizované nástroje.
K odlišnému vnímání postavení stakeholderů u ne/rodinných podniků se vyjadřují další autoři. Tuto odlišnost vnímají jako výsledek orientace rodinného podniku na neekonomické, rodinně zaměřené cíle (např. Mitchell et al., 2011). Odlišný přístup ke zkoumání uvedené oblasti aplikuje Michalski (2014). Analyzuje roli rodiny v podnikání a představuje rodinný podnik jako zásadní prvek pro pochopení procesu hodnocení etiky podnikatelské činnosti.
Projektovému týmu není známa žádná studie nebo článek v ČR vztahující se ke zkoumání vztahů rodinný podnik – etika podnikání nebo CSR.

Výzkum v této oblasti bude proveden za účelem zjištění, zdali skutečně specifika rodinného podniku vyplývající ze vztahů rodina - podnik vytvářejí prostor pro etické chování a prosazování zásad CSR více než podniky nerodinného typu.

Výzkumná otázka:
Uplatňují rodinné podniky v rámci zkoumaného souboru zásady společenské odpovědnosti a etiky v podnikání více než podniky nerodinné?


5. Financování a výkonnost ne/rodinných podniků

Pro řízení podniku je vhodnější sledovat výkonnost než finální výkony (Brealey et al., 2017). Globalizace zvýšila prvky neurčitosti v podnikatelském prostředí spojeném s riziky, které si vyžádaly začlenění flexibility do řízení výkonnosti podniku (Akhtar, 2018). Do systému řízení výkonnosti byly včleněny nové prvky nekvantifikovatelného charakteru, avšak tradiční ukazatele jsou stále preferovány (Rajnoha & Dobrovič, 2017).
Se sledováním a hodnocením výkonnosti je úzce spojena problematika využití kapitálu jako zdroje krytí. I když na první pohled existuje celá řada zdrojů financování, podle Mikic et al. (2016) je rozdíl mezi financováním velkých podniků, které ve velké míře využívají cizí zdroje, a malých podniků obecně využívajících vlastní zdroje a neformální půjčky.
Empirické poznatky týkající se výkonnosti ne/rodinných podniků jsou různorodé. Někteří autoři potvrdili vyšší výkonnost rodinných podniků oproti nerodinným (např. San Martin-Reyna & Duran-Encalada, 2012). Naopak jiné studie, např. Lin & Chen (2012), uvádějí negativní vliv rodiny na výkonnost podniku. Významný vztah mezi vlivem rodiny a výkonností podniku neshledal např. Zellweger (2017). Z teoretických i empirických základů vyplývá, že interakce členů rodiny a podnikání představuje složitý systém s důsledky pro výkonnost podniku i vlastní život rodiny. Masulis et al. (2011) provedli rozsáhlý výzkum ve více než dvacetiosmi tisících rodinných firem ze 45 zemí, kde mimo jiné identifikovali spojitosti mezi financováním podnikatelských aktivit a organizační strukturou rodinného podniku. Došli k závěru, že rodinné podniky se složitou pyramidální strukturou působí častěji na trzích s omezenou dostupností kapitálu, na rozdíl od rodinných podniků s plochou organizační strukturou. Dále zjistili, že pyramidální organizační struktura je vhodná pro posilování celého řetězce vlastnictví.
Ze skutečnosti, že rodinný podnik slouží jako zdroj obživy rodiny a členové rodiny se fakticky podílejí na jeho provozu, vyplývá, že, management, jež tvoří rodinní příslušníci, nerad riskuje (např. Molly et al., 2010, Andres, 2011). To znamená, že k financování svých aktiv používají převážně vlastní kapitál jako zdroj krytí, což může mít za následek nižší hodnotu rentability než u nerodinných podniků ve stejném odvětví (např. Holt et al, 2016, Michiels & Molly, 2017).
Projektovému týmu není známa žádná rozsáhlejší studie zkoumající výkonnost rodinných podniků, akceptování rizika v podnikání či způsob financování jeho aktivit. Dle dosavadních rešerší projektového týmu se výkonností rodinných podniků zabýval Machek et al. (2013).

Výzkum v této oblasti bude proveden za účelem zjištění případného rozdílu ve způsobu financování podniků ne/rodinného charakteru (vlastní vs. cizí kapitál) a z toho vyplývající rozdíly ve výkonnosti zjištěné poměrovými finančními ukazateli především z oblasti zadluženosti a rentability a dále ukazatelem EVA.

Výzkumná otázka:
Existuje rozdíl mezi způsobem financování u ne/rodinných podniků? Jestliže existuje, jaký má dopad na výkonnost podniků?


CÍL PROJEKTU

• Identifikace rozdílů v přístupech rodinných a nerodinných podniků v dané zkoumané oblasti (tj. připravenost na krizi, uplatňování nástrojů a zásad řízení lidských zdrojů, přístup ke společenské odpovědnosti podniku a podnikatelské etice, financování a výkonnost, zjištění míry vlivu rodiny na rodinný podnik) v rámci České republiky.
• Zodpovězení výzkumných otázek formulovaných výše.

METODIKA POSTUPU
Dosažení cíle znamená:
vytvořit subtýmy dle jednotlivých oblastí zkoumání
pokračovat v analýze stavu poznání v předmětné oblasti (tj. vliv zastoupení rodiny na podnik, připravenost na krizi, řízení lidských zdrojů, CSR a podnikatelská etika, financování a výkonnost) - průběžně
sestavit dotazníky podle jednotlivých témat vč. jejich elektronické formy
identifikovat respondenty
ověřit dotazníky formou pilotáže
provést dotazníkové šetření
vyhodnotit získaná data
zodpovědět výzkumné otázky


1. Analýza stavu poznání:
Vstupní data:
Zdrojem budou především zahraniční publikace z fulltextových databází přístupných přes knihovnu ze stránek fakulty.

Metody v postupu řešení:
Rešerše a analýza materiálů - vytvoření informační báze pro zkoumanou oblast
Syntetická klasifikační analýza – seskupování poznatků o zkoumané oblasti
Analytická klasifikační analýza – rozložení celků získaných syntetickou klasifikací na dílčí skupiny pro vyloučení společných prvků
Srovnávání - zjišťování shodných či rozdílných stránek různých přístupů
Tvůrčí myšlení - vytváření systematických hledisek na základě významnosti faktorů ovlivňujících zkoumanou oblast
Syntéza - nebude pouhou skladbou jednotlivých prvků, ale zároveň tvorbou nových pohledů na zkoumanou oblast

Výstup
Vytvoření nebo doplnění teoretické základny v příslušné oblasti zkoumání využitelné v dizertačních pracích zapojených doktorandů.


2. Zodpovězení výzkumných otázek
Dosažení cíle znamená provést:
- empirický výzkum na reprezentativním souboru podnikatelských subjektů rodinného a nerodinného typu
- statistické zpracování a interpretaci výzkumných dat

Metodika postupu řešení:
• Získání dat:
Primární kvantitativní výzkum (dotazník) za použití metody CAWI. Respondentům (manažerům nebo vlastníkům ne/rodinného podniku) z výběrového souboru budou rozeslány e-maily s průvodním dopisem a hypertextovým odkazem na stránku s elektronickým dotazníkem.
Respondenti (základní soubor): manažeři, jednatelé či vlastníci podnikatelských subjektů působících ve zpracovatelském průmyslu (dle CZ NACE skupina C) rozčleněných dle Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (vyjma hlediska nezávislosti):
Mikropodnik: zaměstnanci < 10 a zároveň min jedno hledisko:
roční obrat < 2 mil. € a/nebo majetek < 2 mil. €
Malý podnik: zaměstnanci < 50 a zároveň min jedno hledisko:
roční obrat < 10 mil. € a/nebo majetek < 10 mil. €
Střední podnik: zaměstnanci < 250 a zároveň min jedno hledisko:
roční obrat < 50 mil. € a/nebo majetek < 43 mil. €
K tomuto rozdělení respondentů bylo přistoupeno z důvodu, že do budoucna je uvažováno s oslovením podniků z dalších evropských zemí, a je tedy zapotřebí určité oficiální hledisko platné ve všech zemích EU.

Respondenti budou pocházet z podniků působících ve všech regionech České republiky. Pro identifikaci nerodinných podniků bude využito rejstříku Databáze firem ČR. Obtížná bude identifikace rodinných podniků, protože neexistuje jak oficiální definice rodinného podniku, tak ani žádná oficiální databáze. Výchozím pro jejich identifikaci je obecná definice rodinného podniku, která zahrnuje aspekt podílu rodinných příslušníků na základním kapitálu a účast rodinných příslušníků na řízení a kontrole podniku. Pro předkládaný projekt musí platit alespoň jedna z následujících podmínek: minimálně dvě osoby se stejným příjmením jsou mezi vlastníky podniku a/nebo jsou v orgánech podniku výkonných či kontrolních, případně kombinace min jeden vlastník + jeden ve výkonném nebo kontrolním orgánu. Firma disponující rejstříkem Databáze firem ČR je schopna na základě požadavku projektového týmu provést úpravu svého softwaru tak, aby byl schopen rodinné podniky dle zadaných kritérií identifikovat. S touto firmou již proběhla jednání s vyjasněním kritérií vyžadovaných projektovým týmem včetně finančního ohodnocení práce této dodavatelské služby.

Výběr vzorku: náhodně prostým výběrem. Uvažovaný počet oslovených: cca 3 (mikro, malé, střední podniky) x 1 000 respondentů jak pro rodinné, tak pro nerodinné podniky (tj. celkem 6 000), uvažujeme s cca 5% návratností dotazníků.
Otázky budou zaměřeny na objektivní i subjektivní údaje. Funkčně budou mít charakter otázek meritorních, cenzových, filtračních a kontrolních. Většinou bude zvolena forma uzavřené otázky – dichotomické, z větší části však alternativní a výčtové. Nominální škály budou mít verbální formu (využití Likertovy škály).
Bude dána možnost doplnění názoru respondenta (otevřené otázky).

• Zpracování dat (témata 1 až 4)
Zpracování dat za využití statistických metod (software IBM SPSS Statistics): Výsledky budou zpracovány ve formě frekvenčních a kontingenčních tabulek, grafů a slovního popisu. Bude provedeno třídění prvního stupně, u vybraných otázek také třídění druhého stupně dle identifikačních znaků respondentů či relevantních proměnných.
U tématu 1 (dotazník F-PEC) je využití softwaru SPSS omezené, neboť dotazník je již autorsky oficiálně zpracován a mezinárodně používán, takže identifikování vztahů jako v tématech 2 až 4 bude omezené, nebo nebude možné.

• Vyhodnocení výsledků:
S využitím statistických testů budou testovány vztahy mezi proměnnými, bude provedena faktorová analýza. Výstup: slovní i grafické zpracování odpovědí, interpretace zjištění, zodpovězení výzkumných otázek.
Bude provedeno celkové zhodnocení dat se zaměřením na faktory ze zkoumané oblasti. Statisticky zpracovaná data prostřednictvím indukce umožní formulaci obecnějších závěrů ve zkoumané oblasti.

• Zpracování dat (téma 5)
Ze základního souboru budou vybrány dvě skupiny podniků (rodinné a nerodinné) patřící do oboru C Zpracovatelský průmysl (dle CZ-NACE). Počet respondentů v každé skupině bude cca 70 – 100. Data pro zpracování budou zjištěna z veřejně přístupných dokumentů uložených ve Sbírce listin. Bude hodnocena struktura zdrojů financování, počítány hodnoty ukazatelů zadluženosti a rentability. V poslední části bude vypočtena hodnota EVA pro dané podniky. Je uvažováno s časovou řadou pět let (2013 – 2017). Výsledky budou zhodnoceny a interpretovány, přičemž se předpokládá rozdíl mezi způsobem financování mezi dvěma skupinami podniků. Pro výpočty bude použit MS Excel.


POSTUP ŘEŠENÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM

Leden:
studium zdrojů, rešerše, upřesnění parametrizace respondentů z ne/rodinných podniků
Únor:
studium zdrojů, rešerše,upřesnění výzkumných otázek,zpracování dotazníku
Březen, duben:
studium zdrojů, rešerše, identifikace respondentů v rodinných i nerodinných podnicích, vytvoření elektronické formy dotazníku, pilotní výzkum
Květen, červen:
studium zdrojů, rešerše, dotazníkové šetření, možné opakované oslovení respondentů, zpracovávání literárního review pro budoucí publikace
Červenec, srpen, září:
zpracování výsledků dotazníkového šetření, zodpovězení výzkumných otázek, příprava publikací, prezentace aktuálně dosažených výsledků
Říjen, listopad, prosinec:
zpracovávání publikací, konference, závěrečná zpráva


RIZIKA PROJEKTU

Spolupráce s firmou provozující rejstřík Databáze Firem ČR se neuskuteční – podniky dle zadaných parametrů velikosti (mikro, malý, střední) by byly identifikovány z údajů ČSÚ nebo Hospodářské komory ČR. Identifikace rodinných podniků by byla velmi náročná a musela by být provedena „ručně“ členy týmu. Vzhledem k vysoké náročnosti by se okruh respondentů musel citelně zúžit. Postup identifikace rodinných podniků: každý jednotlivý podnik ze souborů podniků dle velikosti by musel být zadán do Sbírky listin dle IČO, kde by bylo možno zjistit údaje rozhodné pro zařazení mezi rodinné podniky. Další komplikací neuskutečnění spolupráce s danou firmou by byla nutnost dohledávání kontaktů na jednotlivé respondenty, což rejstřík Databáze Firem ČR nabízí.

Malá návratnost dotazníků – bylo by provedeno druhé kolo oslovení respondentů.

Nevložené dokumenty ve Sbírce listin za požadované období – je pravda, že podniky nejsou ochotné vkládat do Sbírky listin účetní závěrky, byť je to jejich povinnost. Základní soubor respondentů je však dostatečně velký, aby z něj byl identifikován požadovaný počet subjektů s žádanými dokumenty. Je uvažováno s časovou řadou let 2013 – 2017. Povinnost vložit účetní závěrku do Sbírky listin je do 31. 12. následujícího roku, tudíž údaje za rok 2018 nebudou většinou dostupné.

Nevložené výkazy zisku a ztrát – dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 21a, odstavce 9, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Účinnost novely tohoto zákona je 1. 1. 2016. V případě nalezení prvních 10 takových podniků bude posunuta časová řada na léta 2011 – 2015.

Hromadné rozesílání emailů respondentům – proces TUO_PPR_14_001 „Rozesílání hromadné pošty nebo obchodních sdělení“ konzultován s útvarem CIT v Porubě tak, aby nedošlo k porušení zák. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a interních směrnic univerzity.

Nesplněné výstupy – vzhledem k potenciálnímu omezení účasti v projektech SGS v budoucnu z důvodu nesplnění deklarovaných výstupů je určena osobní odpovědnost za počet a druh výstupů:

výstup počet odpovědná osoba
Jimp 1 prof. Bláha
Jimp 1 doc. Horváthová
Jimp 2 doc. Mikušová
Jimp 4 celkem
Jsco 1 prof. Šnapka
Jsco 1 ing. Stanovská, Ph.D.
Jsco 1 ing. Kashi, Ph.D.
Jsco 1 ing. Matusiková, Ph.D.
Jsco 4 celkem
D 7 ing. Meier, ing. Konečný, ing. Mahdal, ing. Toflová, ing. Poláková, ing. Mikulec, ing. Franková
Jost nebo sborník 7 ing. Meier, ing. Konečný, ing. Mahdal, ing. Toflová, ing. Poláková, ing. Mikulec, ing. Franková


Literatura:
AKHTAR, M.S., 2018. Strategic performance management system in uncertain business environment. Business Process Management Journal. 24(4), pp. 923-942.
AMANN, B. & JAUSSAUD, J., 2012. Family and Non-family Business Resilience in an Economic Downturn. Asia Pacific Business Review. 18(2), pp. 203-223.
ARONOFF, C. & WARD, J., 2016. Family Business Governance: Maximizing Family and Business Potential. New York: Palgrave Macmillan.
AYRANCI, E., 2014. A Study on the Influence of Family on Family Businesses and Its Relationship to Satisfaction with Financial Performance. E M Ekonomie a Management. 17(2), pp. 87-105.
BAUMOEL, D. & TRIPPE, B., 2016. Deconstructing Conflict: Understanding Family Business, Shared Wealth and Power. Washington: Continuity Media.
BAŞKURT, G. & ALTINDAĞ, E., 2017. The Impact of Institutionalization of Family Business on Strategic Human Resources Management and Company Performance. Business Management Dynamics. 7(3), pp. 10-25.
BENITO-HERNÁNDEZ, S., LÓPEZ-CÓZAR-NAVARRO, C. & PRIEDE-BERGAMINI, T., 2015. Examining the relationship between firm size and external advice on legal matters and human resources by family businesses. Journal of Business Economics. 16(3), pp. 483-509.
BHALLA, V. & BRATTON, J., 2015. Managing Talent in a Family Business. [on-line] [cit. 3. 11. 2018]. Dostupné na: https://www.bcg.com/publications/2015/leadership-talent-human-resources-managing-talent-family-business.aspx
BREALEY, R.A., MYERS, S.C. & ALLEN, F., 2017. Teorie a praxe firemních financí. 2. aktual. vyd. Praha: Bizbooks.
BRUNNER, L.D., 2017. Family Business and Crisis: a Psycho-social Research Experience. Organisational. 17(1), pp. 32-49.
CAMPOPIANO, G. & De MASSIS, A., 2014. Corporate social responsibility reporting: A content analysis in family and non-family firms. Journal of Business Ethics. 129(3), pp. 1–24.
CARR, J.C., De MASSIS, A. & PEARSON, A.W., 2018. Reflections on the F-PEC Scale of Family Influence: Clarifying Its Distinctive Contribution. Family Business Review. 31(2), pp. 198-199.
CENNAMO, C., BERRONE, P., CRUZ, C. & GOMEZ-MEJIA, L.R., 2012. Socioemotional wealth and proactive stakeholder engagement: Why family-controlled firms care more about their stakeholders. Entrepreneurship Theory and Practice. 36(6), pp. 1153–1173.
COOMBS, W.T. & LAUFER, D., 2018. Global Crisis Management – Current Research and Future Directions. Journal of International Management. 24(3), pp. 199-203.
CRAIGH, J.B. & MOORES, K., 2017. Leading a Family Business: Best Practices for Long-Term Stewardship. Westport: Praeger.
CRESPÍ, R. & MARTÍN-OLIVER, A., 2015. Do Family Firms have Better Access to External Finance during Crises? Corporate Governance: An International Review. 23(3), pp. 249-265.
DASPIT, J.J., MADISON, K., BARNETT, T. & LONG, R.G., 2018. The emergence of bifurcation bias from unbalanced families: Examining HR practices in the family firm using circumplex theory. Human Resource Management Review. 28(1), pp. 18-32.
DOMANSKIY, L.V., SAMODUROV, A.A. & SHMATKO, A.D., 2017. Dynamics of Financial Streams of the Enterprise in System of Crisis Management. Administrative Consulting. 102(6), pp. 54-64.
DÜCKERS, M.L.A., 2017. A multilayered psychosocial resilience framework and its implications for community-focused crisis management. Journal of Contingencies. 25(3), pp. 182-187.
FRANK, H., KESSLER, A., RUSCH, T., SUESS‐REYES, J. & WEISMEIER‐SAMMER, D. 2017. Capturing the Familiness of Family Businesses: Development of the Family Influence Familiness Scale (FIFS). Entrepreneurship: Theory. 41(5), pp. 709-742.
HOLT, D.T., RUTHERFORD, M.W. & KURATKO, D.F., 2010. Advancing the Field of Family Business Research: Further Testing the Measurement Properties of the F-PEC. Family Business Review. 23(1), pp. 76-88.
HOLT, D.T., PEARSON, A.W. & CARR, J.C., 2016. Family Firm(s) Outcomes Model: Structuring Financial and Nonfinancial Outcomes Across the Family and Firm. Family Business Review. 30(2), pp. 182-202.
HUBLER, T., 2018. The Soul of Family Business: A practical guide to family business success and a loving family. Minneapolis: Lilja Press.
HUTCHESON, H., 2017. Dirty Little Secrets of Family Business: Ensuring Success from One Generation to the Next. Austin: Greenleaf Book.
CHAAWA, M., THABET, I., HANACHI, C. & BEN SAID, L., 2017. Modelling and simulating a crisis management system: an organisational perspective. Enterprise Information Systems. 11(4), pp. 534-550.
CHETWYND, C., 2017. Are you crisis-ready? A crisis management plan is key to preventing corporate pain. Buying Business Travel. (89), pp. 52-53.
CHONG, W.Y., IDRIS, A. & KHIN, E.W.S., 2013. A Research Framework for Family Influence on Innovation and Business Performance. Actual Problems of Economics. 142(4), pp. 550-555.
CHRISTIAN, A., 2011. Family ownership, financing constraints and investment decisions. Applied Financial Economics. 21(22), pp. 1641-1659.
KLEIN, S.B., ASTRACHAN, J.H. & SMYRNIOS, K.X., 2005. The F-PEC Scale of Family Influence: Construction, Validation, and Further Implication for Theory. Entrepreneurship: Theory. 29(3), pp. 321-339.
KLEIN, M.A., 2018. Trapped in the Family Business, Second Edition: A Practical Guide to Uncovering and Managing This Hidden Dilemma. Northampton: MK Insights.
KLODANE, A. & ZVAIGZNE, A., 2017. Theoretical aspects of innovation in crisis management. Latgale National Economy Research.(9), pp. 55-66.
KOEBERLE-SCHMID, A., KENYON-ROUVINEZ, D. & POZA, E., 2013. Governance in Family Enterprises: Maximising Economic and Emotional Success. London: Palgrave Macmillan.
KORÁB, V., HANZELKOVÁ, A. & MIHALISKO, M., 2008. Rodinné podnikání. Brno: Computer Press.
KUNZ, V., 2012. Společenská odpovědnost firem. Praha: Grada.
KUNZ, V. & KAŠPAROVÁ, K., 2013. Moderní přístupy ke společenské odpovědnosti firem a CSR reportování. Praha: Grada.
LIN, H. & CHEN, H., 2012. Family Management and Firm Value: The Moderating Influence of Founder-CEO and Outside Directorship. International Research Journal of Finance and Economics. 85(4), pp. 40-54.
LI, Q., WEI, F. & ZHOU, S., 2017. Early warning systems for multi-variety and small batch manufacturing based on active learning. Journal of Intelligent. 33(5), pp. 2945-2952.
LITZ, R.A. & TURNER, N., 2013. Sins of the father’s firm: Exploring responses to inherited ethical dilemmas in family business. Journal of Business Ethics. 113(2), pp. 297–315.
LONG, R.G. & MATHEWS, K.M., 2011. Ethics in the family firm: Cohesion through reciprocity and exchange. Business Ethics Quarterly. 21(02), pp. 287–308.
MACHEK, O. & HNILICA, J., 2015. Hodnocení vlivu zastoupení rodiny ve vlastnické a řídící struktuře firem na jejich finanční výkonnost pomocí metody zkoumání shody párů. Politická ekonomie. (3), pp. 347-362.
MACHEK, O. & HNILICA, J., 2013. On the Performance Gaps between Family and Non-Family Firms in the Czech Republic. Central European Business Review. 2(4), pp. 54-55.
MACHEK, O., BRABEC, M. & HNILICA, J., 2013. Measuring Performance Gaps Between family and Non-family Businesses: A Meta-Analysis of Existing Evidence. International Academic Research Journal of Business and Management. 2(3), pp. 17-30.
MACHEK, O., HNILICA, J. & BRABEC, M., 2014. Current State of Knowledge on the Performance Gaps Between Family and Non-Family Firms. International Advances in Economic Research. 20(3), pp. 349-350.
MASULIS, R.W., PHAM, P.K. & ZEIN, J., 2011. Family Business Groups around the World: Financing Advantages, Control Motivations, and Organizational Choices. Review of Financial Studies. 24(11), pp. 3556-3600.
McCORMICK, D.P., 2016. Family Inc.: Using Business Principles to Maximize Your Family's Wealth. Hoboken: Wiley.
McMULLEN, J.S. & WARNICK, B.J., 2015. To nurture or groom? The parent-founder succession dilemma. Entrepreneurship Theory and Practice. 39(6), pp. 1379–1412.
MINICHILLI A., BROGI, M. & CALABRÒ, A., 2016. Weathering the storm: Family ownership, governance, and performance through the financial and economic crisis. Corporate governance. 24(6), pp 552-568.
MICHALSKI, M.A., 2014. Why and How Business Ethics Benefits from Family. Where Trust, Responsibility and Ethics Develop. Prakseologia. (155), pp. 325-349.
MICHIELS, A. & MOLLY, V., 2017. Financing Decisions in Family Businesses: A Review and Suggestions for Developing the Field. Family Business Review. 30(4), pp. 369-399.
MIKIC, M., NOVOSELEC, T. & PRIMORAC, D., 2016. Influence of Financing Source on the Small Business Performance. International Journal of Economic Perspectives. 10(2), pp. 62-72.
MITCHELL, R.K., AGLE, B.F., CHRISMAN, J.J. & SPENCE, L.J., 2011. Toward a Theory of Stakeholder Salience in Family Firms. Business Ethics Quarterly. 21(2), pp. 235-255.
MOLLY, V., LAVEREN, E. & DELOOF, M., 2010. Family Business Succession and Its Impact on Financial Structure and Performance. Family Business Review. 23(2), pp. 131–147.
NACHT, J., 2018. Champions and Champion Families: Developing Family Leaders to Sustain the Family Enterprise. Chicago: Family Business Consulting Group.
NEUBAUM, D.O., 2018. Research on the human resource practices of family businesses: A domain worthy of further study. Human Resource Management. 57(5), pp. 955-956.
PEDRAM. F., 2013. The Role of Governance Structure in the Context of Crisis Management: An Empirical Analysis on a German sample of Non-Family and Family Businesses. Wiesbaden: Springer.
PERDUE, M., 2017. How to Make Your Family Business Last. Washington: R. J. Myers.
PERRY, J. & CHAND, M., 2017. Cultural and Family Management Effects on Human Resource Management Practices in Family Businesses. Academy of Management Annual Meeting Proceedings. (1), p. 1-1.
POECH, A. & KRIWANEK, F., 2011. Integrative ethics management systems in family firms: an exploratory approach. In NeuroPsychoEconomics Conference Proceedings, p. 54-54.
RAJNOHA, R. & DOBROVIČ, J., 2017. Managerial information support for strategic business performance management in industrial enterprises in Slovakia. Polish Journal of Management Studies. 15(2), pp. 194-204.
RANSBURG, D., SAGE-HAYWARD, W. & SCHUMAN, A.M., 2016. Managing the Complexity of Human Resources in Family Firms. [on-line] [cit. 3. 11. 2018]. Dostupné na: https://www.thefbcg.com/managing-the-complexity-of-human-resources-in-family-firms-/
RAU, S.B., ASTRACHAN, J.H. & SMYRNIOS, K.X., 2018. The F-PEC Revisited: From the Family Business Definition Dilemma to Foundation of Theory. Family Business Review. 31(2), pp. 200-213.
RUIZ JIMÉNEZ, M., VALLEJO MARTOS, M. & MARTÍNEZ JIMÉNEZ, R., 2015. Organisational Harmony as a Value in Family Businesses and Its Influence on Performance. Journal of Business Ethics. 126(2), pp. 259-272.
RIVERS, W., 2015. Family-Owned Business Planning Done WRONG. [on-line] [cit. 31. 10. 2018]. Dostupné na: https://www.familybusinessinstitute.com/family-owned-business-planning-done-wrong/
SAN-MARTIN-REYNA, J.M. & DURAN-ENCALADA, J.A., 2012. The Relationship among Family Business, Corporate Governance and Firm Performance: Evidence from the Mexican stock Exchange. Journal of Family Business Strategy. 3(2), pp. 106-117.
SHARMA, P. & SHARMA, S., 2011. Drivers of proactive environmental strategy in family firms. Business Ethics Quarterly. 21(02), pp. 309–334.
SHARMA, P., CHRISMAN, J.J. & GERSICK, K.E. (2012). 25 Years of Family Business Review: Reflections on the Past and Perspectives for the Future. Family Business Review. 25(1), pp. 5-15.
SHARMA, E., 2012. HR issues and intervention model for family business. International Journal of Business Economics & Management Research. 2(12), pp. 288-297.
SCHAMBERS, A.L., 2018. Avoid unexpected surprises with self-analysis. Grand Rapids Business Journal. 36(18), pp. 15-15.
SCHUMAN, A.M., SAGE-HAYWARD, W. & RANSBURG, D., 2016. Human Resources in the Family Business: Maximizing the Power of Your People (A Family Business Publication). London: Palgrave Macmillan.
SCHUMAN, A. & WARD, J., 2017. Family Education For Business-Owning Families: Strengthening Bonds By Learning Together (A Family Business Publication). London: Palgrave Macmillan.
TAGIURI, R. & DAVIS, J.A., 1996. Bivalent attributes of the family firm. Family Business Review. 9(2), pp. 199-208.
VENTER, E. & FARRINGTON, S.M. 2016. Investigating value-laden leadership styles among family business owners. South African Journal of Business Management. 47(4), pp. 35-46.
Van GILS, A., DIBRELL, C., NEUBAUM, D.O. & CRAIG, J.B., 2014. Social issues in the family enterprise. Family Business Review. 27(3), pp. 193–205.
VAZQUEZ, P., 2018. Family Business Ethics: At the Crossroads of Business Ethics and Family Business. Journal of Business Ethics. 150(3), pp. 691-709.
VLACHAKIS, S., CHATZIPOULIDIS, A. & BELIDIS, A., 2011. Research on the Operation Conditions for Greek Family Businesses during Financial Crisis. Practical Issues in Management and Economics. 4(1), pp. 136-147.
ZEHIR, C. & DEMIR, H.H., 2016. Determining the Relationship between the Family Influence, the Marketing Orientation, the Managerial Decisions and the Business and Family Performances in Family Businesses with the Help of the Structural Equation Modelling. Eurasian Academy of Sciences Eurasian Business and Economics Journal. 6, pp. 74-100.
ZELLWEGER, T., 2017. Managing the Family Business: Theory and Practice. Cheltenham: Edward Edgar.
ZUBAREVA, M., 2018. Anti-crisis communications in crisis management. Scientific Proceedings of Ostroh Academy National University Series, Economics. 36(8), pp. 19-23.
Členové řešitelského týmuprof. PhDr. Jiří Bláha, CSc.
Ing. Barbora Franková
Bc. Marie Gembalová
doc. Ing. Petra Horváthová, Ph.D.
Bc. Markéta Kaščáková
Ing. Kateřina Kashi, Ph.D.
Bc. Ondřej Kodytek
Ing. František Konečný
Ing. Ondřej Mahdal, DiS.
Ing. Lucja Matusiková, Ph.D.
Ing. Vojtěch Meier, MBA
Ing. Ondřej Mikulec
doc. Ing. Marie Mikušová, Ph.D.
Ing. Gabriela Poláková
prof. Ing. Petr Šnapka, DrSc.
Ing. Michaela Toflová
Ing. Kateřina Stanovská, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Předmětem projektu je zkoumání vybraných aspektů rodinných podniků a jejich komparace s podniky nerodinnými. Díky bivalentnímu vztahu „rodina – podnik“ má rodinný podnik výrazná specifika oproti podniku nerodinnému, která se prolínají všemi oblastmi jeho fungování. Tato skutečnost se odráží i v jednotlivých tématech projektu.
Podstatou projektu je na základě komparace dat získaných dotazníkovým šetřením v rodinných a nerodinných podnicích identifikovat rozdíly mezi podniky rodinného a nerodinného typu a zodpovědět formulované výzkumné otázky.

Výzkum bude zaměřen na několik témat a jeho účel bude:
1. Hodnocení vlivu zastoupení rodiny v rodinných podnicích
• aplikací modelu F-PEC zjistit míru vlivu rodiny na řízení, správu a aktivity českých rodinných podniků

2. Připravenost ne/rodinných podniků na krize
• zjistit, zdali neekonomické cíle rodinných podniků (např. snaha předat podnik nástupnické generaci, vybudovat podnik s dlouholetou rodinnou tradicí apod.) se projeví i v jejich připravenosti na možné ohrožení krizemi, tj. zdali se stává příprava na krize součástí strategického řízení

3. Uplatňování nástrojů a zásad řízení lidských zdrojů v ne/rodinných podnicích
• zjistit, zdali neekonomické cíle rodinných podniků (např. nepotismus nebo naopak neupřednostňování rodinných příslušníků, politika odměňování) se projeví i v práci s ne/rodinnými zaměstnanci, tj. v oblasti řízení lidských zdrojů

4. Přístup ne/rodinných podniků ke společenské odpovědnosti a etice podnikání
• zjistit, zdali skutečně specifika rodinného podniku vyplývající ze vztahů rodina - podnik vytvářejí prostor pro etické chování a prosazování zásad CSR ve větší míře než podniky nerodinného typu

5. Financování a výkonnost ne/rodinných podniků
• zjistit případný rozdíl ve způsobu financování podniků ne/rodinného charakteru (vlastní vs. cizí kapitál) a z toho vyplývající rozdíly ve výkonnosti zjištěné poměrovými finančními ukazateli především z oblasti zadluženosti a rentability a dále ukazatelem EVA

Výstupem projektu SGS budou závazné minimální počty publikací dle kategorií:
Jimp : 4 (publikace: rok 2019, 2020)
Jsco : 4 (publikace: rok 2019,2020)
D a jejich prezentace: 7 (2019)
Jost nebo příspěvky na konferencích ostatních: 7 (2019, vyjímečně 2020)
Podklady pro dizertační práce
Podklady pro výuku

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
70000,-69894,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)52200,-52200,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17800,-17694,-
2. Stipendia130000,-109000,-
3. Materiálové náklady59100,-50349,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek37640,-43640,-
5. Služby144260,-168117,-
6. Cestovní náhrady0,-0,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory49000,-49000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady490000,-
Uznané náklady490000,-
Celkem běžné finanční prostředky490000,-490000,-