Schválené projekty 2018

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2018

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 008 271 Kč

Z toho 2.5% - 1 375 200 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 169 170
EKF  3 711 750
FAST  2 600 000
FS  8 523 694
FEI 14 727 528
HGF  6 164 359
FMT  7 136 570
VC  9 600 000
CELKEM 53 633 071

KódSP2018/97
Název projektuRozvoj vybraných oblastí moderních systémů managementu kvality
ŘešitelVykydal David Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2018 - 31.12.2018
Předmět výzkumuPodle obecně platné definice se kvalita odvíjí od stupně plnění požadavků zákazníků, tedy od schopnosti organizace poskytovat produkty a služby, které v maximální možné míře respektují potřeby a očekávání zákazníků. Proto by jedním z hlavních faktorů konkurenční schopnosti organizací a jejich uplatnění se na trhu, mělo být právě zvyšování schopnosti plnit požadavky zákazníků a dalších zainteresovaných stran organizace (vlastníci, zaměstnanci, stát, okolí apod.). Za tímto účelem jsou v organizacích zaváděny a využívány systémy managementu kvality. A protože se tržní prostředí neustále mění a konkurenční organizace v reakci na toto měnící prostředí se zlepšují, je nezbytné, aby se neustále rozvíjely a zlepšovaly i systém managementu kvality organizací. Moderní systémy managementu kvality v sobě zahrnují celou řadu oblastí, které představuji veškeré aktivity životního cyklu produktu. Počínaje průzkumem trhu, pokračujíce návrhem a vývojem produktu, technologickou přípravou výroby a výrobou, dodáním a servisem konče. V jednotlivých oblastech a aktivitách se využívá k dosažení požadovaných výsledků celá řada přístupů, metod a nástrojů. Tento projekt se zaměří právě na rozvoj některých vybraných oblastí, přístupů, metod a nástrojů systémů managementu kvality.

Jedním z klíčových předpokladů účinnosti a efektivnosti moderních systémů managementu kvality je široké uplatňování zpětné vazby od zákazníků a relevantních zainteresovaných stran, což bude první rozvíjenou oblastí, na kterou se tento projekt zaměří. Podle dosavadních zkušeností jsou přístupy českých průmyslových podniků v tomto směru založeny především na vyhodnocování dat z reklamačního řízení a měření spokojenosti zákazníků, jenž je vyžadováno i normou ISO 9001. Tyto přístupy lze vzhledem na současný rozvoj ve světě považovat za překonané, jelikož poskytují pohled na minulé aktivity organizací. V tzv. modelech excelence se proto doporučuje preferovat v rámci zpětné vazby od zákazníků pohled do budoucnosti, vycházející z konceptu tzv. loajality zákazníků. Podle našich zkušeností je tento koncept rozvíjen jen asi u 4 % českých organizací, většinou však z oblasti komerčních služeb. U průmyslových organizací není prakticky rozšířeno. Jedním z důvodů je i absence vhodných metodických návodů na to, jak loajalitu zákazníků v prostředí průmyslových organizací měřit.

Druhou oblastí projektu je možná integrace systému managementu kvality s dalšími systémy řízení, které se zaměřují na další oblasti činností a aspektů praktického života organizací. Jako je například enviromentální aspekt a s ním související ochrana životního prostředí, nebo bezpečností aspekt zaměstnanců a s ním související ochrana zdraví při práci. Zkušenosti ukazují, že systémy řízení s ohledem na kvalitu, životní prostředí a bezpečnost mají řadu společných prvků a že uplatnění společného integračního rámce při jejich zavádění a udržování, se jeví jako nanejvýš výhodné. V souladu s aktuálním vývojem ISO norem řady ISO 9001 musí organizace stanovit svůj kontext, tedy interní a externí aspekty, které ovlivňují dosažení stanovených cílů organizace. Následně nato pak identifikovat rizika organizace, které korespondují s kontextem organizace. Kontext a rizika organizace pak představují klíčová východiska pro postupy integrace systémů managementu.

Třetí oblast se zaměří na možnosti využití nefinančního reportingu jako nástroje ke zlepšování systému managementu organizace. Současný trend vývoje norem ISO řady 9000 iniciuje posun v řízení kvality od prosté kvality výrobku či poskytované služby směrem ke komplexnějšímu systému řízení zahrnujícím nejen integraci prvků environmentálních a bezpečnosti práce, ale také řadu dalších – řízení lidských zdrojů, řízení informací, řízení energetické náročnosti apod. Jedním z těchto systémů je i systém společenské odpovědnosti organizací (CSR). Nefinanční reporting spojený úzce se systémem managementu společenské odpovědnosti organizací může být pro organizaci jedním z nástrojů, které jí pomohou lépe porozumět kontextu organizace, jak o tom hovoří norma ČSN EN ISO 9001:2016 v kap. 4, podnětem pro stanovování cílů kvality a podkladem pro plánování změn (kap. 6). Může být také nenahraditelným komunikačním kanálem směrem k lidem v organizaci (zaměstnancům, leaderům) i mimo ni (stakeholderům). Nefinanční reporting se může stát i konkurenční výhodou. V současné legislativě je od 1.1.2017 zakotvena povinnost zveřejnění nefinančního reportingu pro některé organizace (subjekty veřejného zájmu, jsou obchodované na burze, úvěrové instituce a pojišťovny, čistý obrat 40 mil. EUR nebo bilanční suma 20 mil. EUR, alespoň 500 zaměstnanců). Zároveň již dle Zákona o zadávání veřejných zakázek 134/2016 Sb. nesmí být nejnižší cena jediným výběrovým kritériem, zadavatel může hodnotit i tzv. kritéria kvality (např. technická úroveň, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, uživatelská přístupnost apod.), která musí být srovnatelná pro všechny organizace účastnící se výběrového řízení.

Poslední dvě oblasti řešení projektu se budou věnovat matematickým nástrojům využívaným v relevantních oblastech systémů managementu kvality. Prvním s těchto nástrojů je metoda plánování experimentů. Plánování experimentů je jedním z nejúčinnějších nástrojů předvýrobních etap. Umožňuje nalézt faktory, které nejvýznamněji ovlivňují výrobní proces i jeho výstupy a stanovit také jejich optimální hodnoty. Lze tedy říci, že plánování experimentů je matematickým prostředkem, který umožní výrobním organizacím pomocí realizovaného experimentu (využitím definovaného počtu pokusů) kvantifikovat významnost vstupů (faktorů), které jsou na počátku vytypované jako pravděpodobně vlivné. Dále stanoví, jak vybrané vstupy nastavit, aby proces dosahoval požadovaných výstupů při maximální stabilitě (tedy minimální variabilitě) a odolnosti proti tzv. šumům, tj. nepředvídatelným negativním vlivům na výrobní proces. I přes nesporné výhody a přínosy tohoto nástroje je pro organizace uplatnění tohoto nástroje poměrně složité, a to zejména kvůli časové a finanční náročnosti klasického matematického přístupu k aplikaci této metody. Ten se vyznačuje zejména velkým množstvím pokusů, které je potřeba realizovat a malým množstvím vstupů, resp. faktorů (např. 2-3), které slouží jako vstupy. Proto řada organizací přistupuje k aplikaci tzv. Taguchiho přístupu metody DOE, který je navržen zejména pro praxi a vyznačuje se naopak menším množstvím realizovaných pokusu a větším množstvím faktorů (vstupů). Úkolem projektu bude porovnání těchto dvou přístupů a ověření míry shodnosti výsledků získaných z jejich aplikace. Za tímto účelem budou řešitelé projektu spolupracovat s Katedrou Chemie a jejich projektem SGS pro rok 2018, jehož cílem je ověření možnosti adaptace metody Plánování experimentu (DOE) při optimalizaci přípravy fotokatalyticky aktivních materiálů, takzvaných fotokatalyzátorů, které jsou oprávněně považovány za perspektivní v oblasti zlepšování kvality životního prostředí.

Druhým matematickým nástrojem jsou regresní modely. Při modelování vztahů mezi veličinami s využitím průřezových dat (typicky průmyslová oblast aplikace) se nejvíce využívají polynomiání regresní modely, speciálně pak modely kvadratické jakožto aproximace skutečného a neznámého modelu. Průmyslová optimalizace založená na regresi se pak často opírá o vydatnost odhadu parametrů v těchto kvadratických modelech. Na vydatnosti odhadu se podílí, jak známo, také charakter pravděpodobnostního rozdělení náhodné složky modelu. Předpokládá se, že projekt naznačí situace, ve kterých lze stále provádět rutinní regresní postupy, aniž by se výrazněji snížila věrohodnost závěrů z nich vzešlých, a také situace, kdy bude vhodné zamyslet se nad využitím spíše postupů nestandardních, např. nad využitím robustní regrese. Závěry jsou důležité např. všude tam, kde organizace uvažují o hledání vztahů mezi vstupy a výstupy procesů pomocí regrese tak, aby se mohly pokusit výstupy procesu optimalizovat. Při praktických aplikacích, a zejména při využití plánování experimentů pro nastavení úrovní vstupů a při modelování výstupů, jejichž obor hodnot je neomezen, se téměř výlučně využívá modelů kvadratických, složitější modely se používají zřídka. Náplň projektu je tedy v tomto slova smyslu logická a zasahuje do praxe.
Členové řešitelského týmuBc. Andrea Běhalová
Bc. Jana Boxanová
Bc. Aneta Dorňáková
Ing. Bc. Zuzana Dufalová
Ing. Mgr. Petra Halfarová, Ph.D.
Bc. Lukáš Hendrych
Bc. Adam Hloušek
Ing. Zdenka Hofbruckerová, Ph.D.
Bc. Aneta Hrabcová
Ing. Michal Juchelka
Bc. Alena Kawuloková
Bc. Nela Kobzíková
Bc. Martin Kocurek
Bc. Vojtěch Liška
Bc. Lukáš Moravec
prof. Ing. Jaroslav Nenadál, CSc.
Bc. Rostislav Slováček
Ing. Filip Tošenovský, Ph.D.
Ing. Eva Tylečková
Ing. Andrea Uherková
Bc. Martin Václavík
Ing. David Vykydal, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Hlavním cílem projektu je rozvoj oblastí, přístupů, metod a nástrojů systémů managementu kvality, což by mělo přispět ke zvýšení schopnosti organizací dosahovat očekávaných cílů, resp. zvyšování schopnosti plnit požadavky zákazníků a dalších zainteresovaných stran. K naplnění tohoto cíle bude řešeno pět oblasti témat, pro které jsou definovány dílčí cíle projektu.

Dílčí cíle jsou definovány takto:

1. Název tématu: Rozvoj přístupů k měření loajality zákazníků v průmyslových organizacích.
Dílčí cíl: Dílčím cílem této oblasti navrhovaného projektu je vypracování metodiky na měření loajality zákazníků v průmyslových organizacích, která by zohledňovala charakter zákazníků (kterými jsou ve velké míře jiné organizace) a jejich budoucí požadavky, možnosti jejich chování, nabídky konkurence a dalších faktorů. Metodika by měla poskytnout návod na:
a) segmentaci zákazníků a určování jejich budoucích požadavků,
b) návrh médií a postupů sběru dat od zákazníků,
c) vyhodnocování míry loajality zákazníků, popisující všechny důležité aspekty jejich budoucího chování,
d) provázanost výstupů z měření loajality zákazníků na sledování ekonomické výkonnosti dodavatelských organizací, jakož i na projekty dalšího zlepšování a inovací.
Mezi vedlejší cíle řešení tohoto tématu je pak možné zahrnout:
- analýza dosavadních přístupů k měření loajality zákazníků, resp. k uplatňování zpětné vazby od zákazníků v průmyslových organizacích,
- návrh struktury vhodných ukazatelů pro jednotlivé typy loajality,
- možné ověření navržené metodiky na konkrétním projektu ve vybrané organizaci.

2. Název tématu: Kontext a s ním související rizika organizace jako východiska pro integraci systémů managementu.
Dílčí cíl: Návrh jednotného rámce pro integraci systémů managementu kvality s přihlédnutím ke kontextu organizace a rizikům organizace. Vytvořený rámec by měl organizacím poskytovat možný návod ve formě definovaného postupu integrace, který by měl přispět k úsporám času a financí při zavádění systémů managementu s ohledem na kvalitu, životní prostředí, bezpečnost při práci nebo i dalších aspektů lidské činnosti.
Mezi vedlejší cíle řešení tohoto tématu je pak možné zahrnout:
- analýza stávajících přístupů k integraci systémů managementu,
- návrh jednotného rámce pro integraci systémů managementu,
- případné ověření návrhu.

3. Název tématu: Analýza možností využití nefinančního reportingu pro zlepšování systému managementu kvality.
Dílčí cíl: Ověření možnosti využití nefinančního reportingu jako nástroje ke zlepšování systému managementu organizace. Řešení tohoto tématu by mělo přispět k získání výchozích informací pro další výzkum využití nefinančního reportingu.
Mezi vedlejší cíle lze zahrnout:
- zmapování dosavadních přístupů organizací v ČR k vypracování nefinančního reportingu,
- zhodnocení úrovně nefinančních reportů v prvním roce jejich povinného zveřejňování,
- nalezení oblastí (kapitol) nefinančního reportingu, které mohou pomoci organizaci v procesu neustálého zlepšování.

4. Název tématu: Porovnání přístupů k plánování experimentů z hlediska shodnosti dosažených výsledků.
Dílčí cíl: Ověření míry shodnosti výsledku různých přístupů k aplikaci metody DOE, klasického matematického přístupu k aplikaci DOE a tzv. Taguchiho přístupu.
Mezi vedlejší cíle lze zahrnout:
- zmapování dosavadních přístupů k aplikaci metody DOE,
- naplánování a provedení plánovaného experimentu přípravy fotokatalyticky aktivních materiálů, takzvaných fotokatalyzátorů,
- vyhodnocení získaných výsledků.

5. Název tématu: Porovnání vydatnosti koeficientů úplného kvadratického regresního modelu při normálně a nenormálně rozdělených šumech.
Dílčí cíl: Zjistit skrze simulovaná data, jak moc typ rozdělení snižuje vydatnost odhadů ve srovnání s rozdělením normálním. K dosažení tohoto cíle budou volena různá pravděpodobnostní rozdělení pro šumy, parametry modelu budou odhadovány standardním způsobem a následně bude počítán a zkoumán rozptyl systematické části modelu (bodové predikce). Nezávislé proměnné modelu budou voleny na svých optimálních a kódovaných úrovních, vyplývajících ze závěrů teorie plánování epxerimentů.

V rámci řešení projektu vzniknou diplomové práce vybraných studentů oboru management kvality a minimálně 4 publikace bodově ohodnocené dle metodiky hodnocení VaV.

Předpokládaný postup řešení projektu:
1. Studium literatury a teoretický rozbor dané problematiky.
Termín: 20.2.2018
2. Rozbor dosavadních přístupů k uplatňování řešených témat v jednotlivých oblastech řešení projektu.
Termín: 20.5.2018
3. Návrh a realizace postupů (aktivit) vedoucích k dosažení zamyšlených cílů projektu.
Termín: 30.8.2018
4. Případné ověření vhodnosti a aplikovatelnosti vybraných výstupů projektu v praxi konkrétní organizace.
Termín: 30.11.2018
5. Zhodnocení výsledků projektu a ukončení prací na řešení tématu.
Termín: 15.12.2018

Praktické ověření výsledků v jednotlivých oblastech řešení bude závislé na tom, zda budou ke spolupráci získány organizace, ve kterých bude možné výstupy ověřit.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
36180,-36180,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)27000,-27000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti9180,-9180,-
2. Stipendia60000,-60000,-
3. Materiálové náklady43800,-68833,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek46200,-42395,-
5. Služby30620,-24610,-
6. Cestovní náhrady50500,-35282,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory29700,-29700,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady297000,-
Uznané náklady297000,-
Celkem běžné finanční prostředky297000,-297000,-