Schválené projekty 2018

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2018

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 008 271 Kč

Z toho 2.5% - 1 375 200 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 169 170
EKF  3 711 750
FAST  2 600 000
FS  8 523 694
FEI 14 727 528
HGF  6 164 359
FMT  7 136 570
VC  9 600 000
CELKEM 53 633 071

KódSP2018/92
Název projektuVybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů III
ŘešitelSucháček Jan prof. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2018 - 31.12.2018
Předmět výzkumuPředmět výzkumu

Média a ještě více média masová již neplní roli pouhého zprostředkovatele informací, ale působí jako prvek ovlivňující různorodé aspekty života společnosti. V souvislosti s médii se dokonce hovoří o tzv. mediokracii. Daný termín reflektuje současný trend narůstajícího významu masových médií ve společnosti. Překvapující je, že masová média prozatím nenacházejí relevantní odezvu v teoriích regionálního rozvoje. Přesto je v současnosti některými autory role a význam masových médií stále více akcentován (viz Bennet, 2004, Karlsson a Picard, 2011, Sucháček et al. 2016, Nečas, 2009).

Předkládaný výzkumný záměr je orientován na masové sdělovací prostředky. Masová média v našem případě reprezentují největší TV stanice v České republice. Regionálně orientované informace publikované v rámci celostátních zpravodajských relací tvoří ohnisko našeho zájmu. Primárním důvodem je, že informace prostorového charakteru mají zásadní úlohu při utváření mentálních map obyvatelstva a v agregované podobě územní image.

Mentální mapy reflektují subjektivní sociálně-psychologické vnímání prostoru. Jsou utvářeny na základě vnímání atraktivity konkrétního území v myslích jedinců. Výsledný prostorový obraz tedy představuje souhrn kladných a záporných preferencí. Nejedná se o prosté vyobrazení prostorových preferencí obyvatelstva. Mentální mapy aktivně vstupují do procesu rozhodování. Lze je považovat za relevantní prvek spoluurčující budoucí prostorové aktivity. Tímto ovlivňují proměnu prostorových struktur. Elementárním prvkem ovlivňujícím výslednou podobu mentálních map jsou informace prostorového charakteru. Územní charakter má přitom převážná většina zpravodajských příspěvků publikovaných masovými médii (viz Gould a White, 1986, Appleyard, 1970, Kitchin, 1994, Kitchin a Blades, 2002, Canter, 1977, Downs a Stea, 1977, Sucháček, 2013, Saarinen a Maccabe, 1995, Gregory, et al., 2009 či Polišenská, 2006).

Masová média ve svých zpravodajských relacích agregují informace z jednotlivých území. Informace obsažené v rámci zpravodajských příspěvků jsou vždy dílčí, protože média nedokáží zachytit všechny prvky komplexních systémů. Intenzitou sdělovaných informací o jednotlivých územích, tematickou skladbou samotných příspěvků a v neposlední řadě způsobem podání informací, utvářejí sdělovací prostředky virtuální obrazy jednotlivých regionů. Výsledný virtuální obraz regionu nutně nemusí korespondovat s jeho reálnými charakteristikami (viz Kuypers, 2014, De Fleur a De Fleur, 2009, Sucháček, Seďa, Friedriech a Koutský, 2014).

Podstatnou úlohu sehrává v tomto kontextu koncepce gatekeepingu, která osvětluje proces selekce informací pro zařazení a publikaci ve sdělovacích prostředcích. Daná koncepce reflektuje proces institucionální komunikace, respektive zkoumá komunikaci uvnitř mediálních organizací. Jádro gatekeepingu lze spatřit v tezi, že samotný výběr, zpracování a zařazení informací do zpravodajských relací neprobíhá nahodile. Zpravodajství má tedy velmi stabilní a předvídatelný charakter. Jeho podoba podléhá zažitým a opakujícím se kritériím a to zpravodajským hodnotám či zpravodajským faktorům. Výsledná podoba zpravodajských relací je tedy souhrnem předem stanovených pravidel, resp. rutinních postupů (viz Galtung a Ruge, 1965, Shoemaker a Voss, 2009, Groseclose a Milyo, 2005).

Rutinní postupy generující výslednou podobu virtuálního obrazu regionu mohou akcentovat, ale taktéž potlačovat reálné charakteristiky regionu. Výsledkem může být až virtuální deformace reálných jevů a procesů odehrávajících se v příslušném regionu a to včetně omezené schopnosti reflektovat vývojové změny. Do popředí se dostává otázka struktury a relevantnosti informací, se kterými je publikum, tedy obyvatelstvo konfrontováno. Jsou to právě masová média, která lze v současnosti považovat za jeden z primárních zdrojů informací.

Prostřednictvím obsahu, způsobu prezentace, formy a intenzity sdělení dokáží média ovlivňovat publikum. Vytvářejí, ale taktéž pozměňují a posilují existující názory či postoje. Z širšího pohledu tedy spoludeterminují neformální instituce, které lze vnímat jako myšlenkové návyky formující chování člověka či pravidla utvářející lidské chování. Je zřejmé, že neformální instituce mají rovněž prostorové konotace. Masová média lze z toho pohledu vnímat jako aktéry aktivně formující vnímání atraktivity jednotlivých území. Zdůraznit je zapotřebí skutečnost, že informace publikované masovými médii mohou rovněž zapříčinit zakonzervování stereotypů a předsudků. Výsledným projevem může být až institucionální, resp. prostorově-institucionální rigidita. Samotné prostorové aktivity obyvatelstva a to včetně prostorových aktivit budoucích, tak mohou v konečném důsledku vycházet z nedokonalých informací či ze zkreslených představ o stavu a charakteru jednotlivých území (viz Amin a Thrift, 1995, McQuail, 2009, Sucháček, Seďa, Friedrich, 2013b, Veblen, 1999, Mlčoch, 1996).

Prezentované poznatky indikují potřebu a naléhavost výzkumu masových médií a to zvláště v případě, kdy bylo prokázáno působení masových médií na konkrétní chování obyvatelstva. Je to právě obyvatelstvo, které lze považovat za základního hybatele a determinantu vývoje či v lepším případě rozvoje jednotlivých územních celků. Veskrze subjektivní představy o atraktivnosti příslušného území v myslích obyvatel, které v současnosti bezpochyby ovlivňují masová média, sehrávají v tomto kontextu nikoli zanedbatelnou roli (Lloyd, 1976, Sucháček, Seďa, Friedrich, 2013a).

Je třeba upozornit na skutečnost, že předkládaný projektový záměr kontinuálně navazuje na předchozí projekty SGS, počínajíc projektem z roku 2013 SGS SP2013/126 „Mediální obraz regionů v České republice: kvantitativní a kvalitativní aspekty a souvislosti“, dále pak na projekt SGS SP2014/103 „Kraje v České republice: skutečnost a mediální obraz“, uskutečněný v roce 2014, projekt z roku 2015 SGS SP2015/111 „Geografie velkých podniků a bank v České republice“, projekt SGS SP2016/56 „Vybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů“, realizovaný v roce 2016 a projekt z roku 2017 SGS SP2017/76 „Vybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů II“.

Z celkového hlediska byly výše uvedené projekty zaměřeny na vybrané, vzájemně úzce související, hmotné a nehmotné aspekty ovlivňující vývoj regionů v České republice. Projekty z předchozích dvou let byly věnovány jednak rozpracování metodických aspektů, ale také syntéze poznatků zaměřených na mediální reflexi reálných charakteristik regionů v České republice. Přínos předkládaného výzkumného záměru spočívá především v akcentaci hospodářských charakteristik regionů a jejich mediální reflexi. Nutno podoktnout, že rovněž sociální a environmentální témata nemohou být opomenuta. Důvodem je vzájemná provázanost jednotlivých složek determinujících výsledný charakter a vývoj regionů.


Cíl projektu

Cílem předkládaného výzkumného záměru je identifikovat, porovnat a posoudit, jakým způsobem jsou reflektovány vybrané atributy a indikátory reálného života krajů České republiky v rámci celostátního vysílání zpravodajských relací České televize, televize Nova a televize Prima. Primární důraz bude kladen na hospodářské charakteristiky regionů a jejich virtuální reflexi ve zpravodajských relacích.

Základní výzkumná hypotéza předkládaného projektu zní:
H1: Struktura zpravodajských příspěvků se po hospodářské krizi změnila.

Formulovaná hypotéza odráží specifikum sledovaného období mezi lety 2005-2011. Nutno je upozornit především na skutečnost, že dané období obsahuje všechny fáze hospodářského cyklu.

Výzkumná otázka našeho projektu je následující: v kterých tematických oblastech a kterých regionech došlo ke změně mediálních příspěvků po hospodářské krizi?

Samotný výzkum bude realizován na základě veřejně přístupných dat převážně Českého statistického úřadu a dat zakoupených od společnosti Media Tenor, s.r.o., která se zabývá systematickou a kontinuální analýzou médií.

Pozornost bude zaměřena na kraje České republiky, tedy na regiony NUTS III. Datovou základnu mediálních příspěvků tvoří příspěvky televizního zpravodajství tří největších televizních stanic v České republice. Jedná se o večerní zpravodajské relace Události a Události, komentáře vysílané Českou televizí, Zprávy FTV Prima a Televizní noviny TV Nova. Česká televize představuje televizi veřejnoprávní, poskytující veřejnou službu v oblasti televizního vysílání, zřízenou zvláštním zákonem č. 483/1991. Sb. Televize Nova a Prima zastupují v našem výzkumu sféru komerční.

Vstupní datová matice obsahuje regionálně zaměřené zpravodajské příspěvky publikované mezi roky 2005 – 2011. Celkový počet zpravodajských příspěvků ve sledovaném období činil 52 255. Veškeré příspěvky byly roztříděny a zařazeny do sekcí reflektující hospodářské, sociální a environmentální charakteristiky krajů České republiky. Samotné roztřídění zpravodajských příspěvků podléhalo předem definované metodice, tzv. kódovací knize. Daná metodika umožňuje potlačit možnost subjektivní interpretace. Kódovací kniha tudíž představuje relevantní mechanismus pro obsahovou analýzu textových dokumentů. Obsahovou analýzu lze vnímat jako metodu používanou pro objektivní, systematický a kvantitativní popis obsahu komunikace (viz Krippendorff, 2012 či Hendl, 2005).


Metodický postup

V projektu budou zpracovávána data kvalitativního i kvantitativního charakteru získaná jednak z oficiálních státních statistik (veřejná databáze Českého statistického úřadu), jednak od společnosti Media Tenor (časové snímky zpravodajství celoplošných televizních kanálů).

Pro naplnění cíle výzkumu budou využity explorační grafické nástroje i konfirmační výpočtové statistické metody, především vícerozměrné.
Z exploračních grafických metod budou využity zejména:

a) Grafická metoda „cloud lines“ – tento typ grafu slouží k vizualizaci intenzity událostí v časových řadách. V projektu bude tento typ grafu použit k vizuálnímu modelování hustoty výskytu zpravodajských příspěvků v jednotlivých krajích České republiky (NUTS III) a v jednotlivých tematických okruzích (Wachowiak et al, 2015).
b) Poziční mapy a multidimenzionální škálování – grafické metody, které umožňují srovnávání objektů a jejich vlastností formou zobrazení ve dvourozměrném prostoru. V projektu budou uvedené typy grafů použity například k znázornění podobnosti nebo různosti struktury zpravodajských příspěvků před a po krizi z pohledu jednotlivých regionů, zpravodajských pořadů a tematických okruhů (Cox a Cox, 2000).

Z konfirmačních výpočtových statistických metod budou využity zejména vícerozměrné statistické metody pro modelování závislostí mezi kvalitativními i kvantitativními znaky různého typu (Everitt a Dunn, 2001):

c) Vícerozměrná korelační a regresní analýza – korelační a regresní modely budou využity zejména k testování, měření a modelování závislostí mezi veličinami kvantitativního charakteru (Blaikie, 2003).
d) Analýza rozptylu (ANOVA) – tento typ analýz budou ve výzkumu využity ke zkoumání a modelování vzájemné závislosti dat kvalitativních (např. tematický okruh, region, typ zpravodajství) a kvantitativních (počet příspěvků, čas).
e) Zobecnělý lineární model (GLM) – zvláštní důraz bude ve výzkumu kladen také na zobecněné lineární modely, například log-lineární modely a modely s kategoriální závislou proměnnou (například k vyjádření rozdílů pro období před krizí a po krizi), viz Agresti (2010).
f) Korespondenční analýza (CA) – jedná se o kombinovanou grafickou i výpočtovou metodu, která slouží k vyjádření (vizualizaci) vztahu mezi dvěma multinomickými kategoriálními proměnnými.


Časový harmonogram

Vstupní fáze (leden, únor a březen): upřesnění koncepce a metodického postupu řešení, doplnění datové základny, tvorba dalších podkladů pro úspěšnou realizaci projektu.

Analytická fáze projektu (duben, květen, červen): analýza dat, zpracování dat podle zvolené metodiky řešení, dílčí syntézy, zpracování dílčích výstupů projektu.

Fáze zpracování získaných dat (červenec, srpen, září): srovnání, interpretace, vyhodnocení a syntéza analytických podkladů.

Prezentační a závěrečná fáze (duben až prosinec): průběžná prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a publikacích a na konferencích, finalizace výstupů projektu, zpracování závěrečné zprávy, vymezení vhodných směrů budoucího zaměření výzkumu.

Předpokládá se, že se na řešení projektu budou podílet 2 akademičtí pracovníci, 3 studenti doktorského studia a 2 studentky navazujícího magisterského studia. Nutno zdůraznit, že v případě studentů doktorského studia má navržený projekt vazbu na témata jejich disertačních prací. Podobně také u studentek navazujícího magisterského studia je projekt v souladu s náplní jejich připravovaných diplomových prací.


Použitá literatura:

Agresti, A. (2010). Analysis of Ordinal Categorical Data. London: John Wiley and Sons.
Amin, A., Thrift, N. (1995). Institutional issues for the European regions: from markets and plans to socioeconomics and powers of association. Economy and Society, 24, 41, pp. 41-66.
Appleyard, D. (1970). Styles and Methods of Structuring a City. Environment and Behaviour, 2, 1, pp. 100-117.
Bennett, W. L. (2004). Gatekeeping and press-government relations: A multi-gated model of new construction. In: L. L. Kaid (ed.), Handbook of political communication research. Mahwah, N.J.: Erlbaum, pp. 283-314.
Blaikie, N. (2003). Analyzing Quantitative Data: From Description to Explanation. Newbury Park: Sage.
Canter, D. V. (1977). The Psychology of Place. London: Architectural Press.
Cox, T. F., Cox, M.A.A. (2000). Multidimensional Scaling. 2nd Edition. New York: Chapman and Hall.
De Fleur, M. L., De Fleur, M. H. (2009). Mass Communication Theories: Explaining Origins, Processes, and Effects. London: Pearson.
Dearing, J. W., Rogers, E. M. (1996). Agenda-setting. Newbury Park: Sage.
Downs, R. M., Stea, D. (1977). Maps in Mind: Reflections on Cognitive Mapping. New York: Harper and Row.
Everitt, B. S., Dunn, G. (2001). Applied Multivariate Data Analysis. London: John Wiley and Sons.
Galtung, J., Ruge, M. H. (1965). The Structure of Foreign News. The Presentation of the Congo, Cuba and Cyprus Crises in Four Norwegian Newspapers. Journal of Peace Research, 2, 1, pp. 64-91.
Gould, P., White, R. (1986). Mental maps. London: Routledge.
Groseclose, T., Milyo, J. (2005). A Measure of Media Bias. The quarterly Journal of Economics, 120, 4, pp. 1191-1237.
Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.
Johnston, R. J., Gregory, D., Smith, D. M. (eds.) (1994). The Dictionary of Human Geography. Oxford: Basil Blackwell.
Karlsson, Ch., Picard, R. G., et al. (2011). Media Clusters: Spatial Agglomeration and Content Capabilities. Cheltenham: Edward Elgar.
Kitchin, M. R. (1994). Cognitive maps: What are they and why study them? Journal of Environmental Psychology, 14, pp. 1-19.
Kitchin, M. R., Blades, M. (2002). The Cognition of Geographic Space. London: Tauris.
Krippendorff, K. (2012). Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Thousand Oaks: Sage.
Kuypers, J.A. (2014). Partisan journalism: A history of media bias in the United States. Lanham, MA: Rowman & Littlefield Publishers.
Lloyd, R. (1976). Cognition, preference and behavior in space. Economic Geography, 52, 3, pp. 241-253.
McQuail, D. (2002). Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál.
Mlčoch, L. (1996). Institucionálnì ekonomie. Praha: Karolinum.
Nečas, V. (2009). Mediální kontext české zahraniční politiky. In: Kořan, M. (ed.) Česká zahraniční politika v roce 2008. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, pp. 41-48.
Polišenská, A. V. (2006). Mentální mapy: definice, výzkum a otázka prostorového rozhodování. Československá psychologie: časopis pro psychologickou teorii a praxi, 50, 1, pp. 64-70.
Saarinen, T. F., Mccabe, Ch. L. (1995). World Patterns of Geographic Literacy Based on Sketch Map Quality. The Professional Geographer, 47, 2, pp. 196-204.
Shoemaker, P. J., Voss, T. (2009). Gatekeeping Theory. New York & London: Taylor & Francis.
Suchacek, J., Seda, P., Friedrich, V. (2013a). Media and Regional Capitals in the Czech Republic: A Quantitative Perspective. In: Proceedings of the 11th International Conference Liberec Economic Forum 2013. Liberec: Technical University of Liberec, pp. 532-541.
Suchacek, J., Seda, P., Friedrich, V. (2013b). Regions and Media from Quantitative and Qualitative Perspectives: The Case of Czech Republic. Acta Univesitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 61, 7, pp. 2811-2819.
Suchacek, J., Seda, P., Friedrich, V., Koutsky, J. (2014). Media Portrayals of Regions in the Czech Republic: Selected Issues. E+M Ekonomie a Management, 17, 4, pp. 125-140.
Suchacek, J., Seda, P., Friedrich, V., Wachowiak-Smolikova, R., Wachowiak, M. P. (2016). From Regional to National Clouds: TV Coverage in the Czech Republic. PLoS ONE, 11, 11, e0165527.
Suchacek, Jan (2015). TV Reporting and Self-governing Regions in the Czech Republic. In: 5th Central European Conference in Regional Science. Košice: Technical University of Košice, pp. 979-986.
Veblen, T. (1999). Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.
Wachowiak, M. et al. (2015). Interactive web-based visualization for lake monitoring in community-based participatory research: A pilot study using a commercial vessel to monitor lake Nipissing. Environment and Pollution, 4, pp. 42-54.
Členové řešitelského týmuBc. Aneta Balčiráková
doc. Ing. Václav Friedrich, Ph.D.
Ing. Petra Daníšek Matušková
Bc. Denisa Mertanová
Ing. Petr Seďa, Ph.D.
prof. Ing. Jan Sucháček, Ph.D.
Bc. Veronika Tomášková
Ing. Jaroslav Urminský, Ph.D.
Ing. Štěpánka Vyskočilová
Bc. Michaela Kolářová
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Specifikace výstupů

Výstupy budou realizovány především formou příspěvků na mezinárodních konferencích a v recenzovaných časopisech. Nutno zdůraznit, že se tyto výstupy budou týkat období 2018-2019 a to především ve vazbě na délku recenzního řízení. První výstupy výzkumu by měly být prezentovány v květnu 2018 na konferenci ICEI 2018 v Ostravě. Podrobnější výstupy by pak měly být představeny na Mezinárodním kolokviu o regionálních vědách a na konferencích Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 2018 a New trends in management and production engineering - regional, cross-border and global perspectives 2018 v Polském Těšíně, kde také vystoupí v anglickém jazyce doktorandi, kteří se projektu účastní. Podzim pak bude věnován psaní článku do časopisu s impakt faktorem a příspěvkům na konferenci Region v rozvoji společnosti. Nelze opomenout ani předpokládané dokončení dvou diplomových prací studentek magisterského studia. Závěr roku 2018 pak bude zaměřen na syntézu a ucelení dosažených výsledků.

Očekávané publikační výstupy se dají shrnout následovně:

a) Příspěvek ve sborníku ICEI 2018
b) Dva příspěvky ve sborníku Region v rozvoji společnosti 2018
c) Tři příspěvky ve sborníku z konference Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 2018
d) Jeden příspěvek ve sborníku z konference New trends in management and production engineering - regional, cross-border and global perspectives
e) Odborný článek v časopise evidovaném v databázi Scopus v roce 2018
f) Odborný článek v časopise evidovaném v databázi Web of Science v roce 2018-2019

Výstupem projektu SGS bude jeden článek v časopise evidovaném v databázi Web of Science, jeden článek v časopise evidovaném v databázi Scopus a sedm článků ve sbornících evidovaných v databázi Web of Science.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
84420,-104420,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)63000,-83000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti21420,-21420,-
2. Stipendia156780,-136780,-
3. Materiálové náklady44400,-44399,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek7400,-7024,-
5. Služby36000,-38363,-
6. Cestovní náhrady4000,-2014,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory37000,-37000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady370000,-
Uznané náklady370000,-
Celkem běžné finanční prostředky370000,-370000,-