Schválené projekty 2018

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2018

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 008 271 Kč

Z toho 2.5% - 1 375 200 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 169 170
EKF  3 711 750
FAST  2 600 000
FS  8 523 694
FEI 14 727 528
HGF  6 164 359
FMT  7 136 570
VC  9 600 000
CELKEM 53 633 071

KódSP2018/18
Název projektuHodnoceni vlivů průmyslové činnosti na ekosystém
ŘešitelSlavíková Lucie Ing.
Školitel projektudoc. Ing. Barbara Stalmachová, CSc.<br />
Období řešení projektu01.01.2018 - 31.12.2018
Předmět výzkumuProjekt bude rozdělen do dvou samostatných pracovních balíčků, označovaných PB1 a PB2.

PB1: Vliv různých průtoků na biotu a zhodnocení stupně trofie řeky Ostravice
Hlavním cílem PB1 je zhodnotit, jaký vliv mají různé průtoky štěrkonosné řeky Ostravice na vodní organismy. Řeka Ostravice byla zvolena jako modelová řeka, protože jsou pro ni charakteristické vysoké výkyvy průtoků během roku. Na Ostravici se rovněž nachází vodní dílo Šance, díky které se do řeky kontrolovaně vypouští určitý objem vody z nádrže. Bohužel disturbance na horské řece a její vliv na vodní biotu je velmi těžce odhadnutelný a měřitelný, pokud neznáme základní vstupní data, jako je např. složení makrozoobentosu, typy mikrohabitatů vodních organismů, druhové složení řas, fyzikálně chemické parametry vody a stupeň trofie vody. Dalším cílem projektu je proto výběr hlavních makrohabitatů na řece a determinace vodních organismů z mikrohabitatů. Dále pak stanovení trofie vody - výborným bioindikátorem kvality vod jsou organismy společenstva makrozoobentosu a rovněž stanovení chlorofylu a, který lze relativně snadno měřit ve srovnání se stanovením biomasy řas. K tvorbě biomasy sinic a řas v toku je důležitý výskyt fosforu a dusíku ve vodě a jeho ukládání a uvolňování ze sedimentů, které budou rovněž měřeny. V rámci projektu budou zodpovězeny i následující otázky: zdali došlo k významnému poklesu hodnot koncentrace celkového fosforu a dusíku na řece v minulých letech, zdali je eventuální snížení koncentrace celkového fosforu a dusíku následováno snížením koncentrace chlorofylu a (biomasy fytoplanktonu), zdali je opravdu pozitivní korelace mezi koncentrací chlorofylu a (biomasa fytoplanktonu) a celkovým fosforem a dusíkem i u horských štěrkonosných toků a zdali je korelace mezi chlorofylem a a makrozoobentosem a jinými environmentálními proměnnými jako je průtok, teplota, pH, rozpuštěný kyslík a další.
Níže je uveden podrobný rozpis realizace projektu.
• Výběr lokalit na řece Ostravici:
Staré Hamry, kde je tok přirozený, další odběrové místo bude zvoleno ve Frýdlantě nad Ostravicí (pod vodním dílem Šance) a poslední odběry budou prováděny v lokalitě Frýdek-Lískovec, kde se nachází válcovny plechu a dochází tam k vypouštění vod z průmyslu.
• Výběr mikrohabitatů:
Jako mikrohabitaty budou vybírány kameny o různých velikostech, které v řece převažují, a drobný štěrk. Dosud není známá studie, která by se touto problematikou zabývala.
• Stanovení průtoků:
Průtoky budou měřeny hydrometrickou vrtulí Greisinger STS 005 a dále budou použita data z ČHMÚ.
• Odběr makrozoobentosu:
Vzorky makrozoobentosu budou odebírány pomocí Surberova odběráku a z vytypovaných mikrohabitatů metodou PERLA, vzorky budou uchovány v 80% ethanolu a dále zpracovávány v laboratoři pod binokulární lupou a mikroskopem (determinace organismů pomocí determinačních klíčů).
• Stanovení chlorofylu a:
Odběr a analýza chlorofylu a na vybraných profilech dle ČSN ISO 10260 metodou spektrofotometrického stanovení.
• Stanovení fyzikálně-chemických parametrů:
Stanovení pH, rozpuštěného kyslíku, biochemické spotřeby kyslíku (BSK5), chemické spotřeby kyslíku (CHSKCr), celkového fosforu (Pcelk.), dusičnanů
(NO3-), dusitanů (NO2-) a amoniakálního dusíku (N-NH4+), stanovení celkového fosforu v sedimentech.
• Vyhodnocení výsledků:
Vyhodnocení výsledků bude provedeno v programech MS Excel a Canoco for Windows.

Předběžný časový harmonogram:
Leden-březen 2018
• Studium odborné literatury se zaměřením na způsob života makrozoobentosu.
• Příprava na realizaci výzkumného projektu – výběr lokalit.
Duben-říjen 2018
• Terénní výzkum – odebírání vzorků makrozoobentosu a měření abiotických proměnných, odběr vzorků vody.
• Průběžná determinace organismů a chemický rozbor vody a sedimentu.
• Průběžné zpracování dat do tabulek (MS Excel).
• Vyhodnocení výsledků – MS Excel, Canoco for Windows.
• Příprava a odeslání publikací RIV.
• Příprava publikace (WOS)
Listopad - prosinec 2018
• Vytvoření závěrečné zprávy.

PB2: Průzkum transferových koeficientů 137Cs z půdy do zemědělských plodin

Cílem PB2 je odebrat reálné vzorky půdy a zemědělských plodin ev. vegetace v oblasti Ostravska/Karvinska pro stanovení transferových koeficientů půda – rostlina a následně je vyhodnotit. PB2 vznikl ve spolupráci se Státním ústavem radiační ochrany jako pilotní projekt pro hodnocení rezidua 137Cs po havárii v Černobylu. Predikce vývoje radiační situace je možné založit na extenzivním průzkumu půd a následně vyhodnotit přestupy 137Cs z půd do rostlin.
V rámci spolupráce budou transferové koeficienty stanoveny v radioekologické laboratoři SÚRO v Praze, a proto nejsou náklady na stanovení součástí rozpočtu tohoto PB.
Současně bude na vybraných lokalitách zjišťován dávkový příkon (hodnoty příkonu prostorového dávkového ekvivalentu záření gama) přístrojem Safecast bGeigie Nano, zapůjčeným pro potřeby projektu Státním ústavem radiační ochrany, kde detekční část tvoří Geiger-Müllerův (GM) detektor se zdrojem vysokého napětí a příslušnou elektronikou. Detektor je typu pancake, konkrétně jde o typ LND 7317 od americké firmy LND, Inc. (https://www.suro.cz/cz/faq/detektor-safecast-bgeigie-nano-technicke-parametry). Přístroj zaznamenává nejvýznamnější zdroje záření gama- přírodní nuklidy 226Ra, izotopy uranu (238U, 235U), 232Th a 40K (a produkty jejich rozpadu), případně 137Cs např. z Černobylského spadu.
Tato data budou vyhodnocena v prostředí GIS.

Na vybraných plochách s rozdílným využíváním (LU/LC) budou odebrány:
1) vzorky půdy z plochy 20 x 20 cm do hloubky 20 cm (3 náhodně vybrané vzorky pro analýzu tzv. směsného vzorku). Množství odebrané půdy je určeno rozměrem vzorku x tři opakování.
2) Odběr biomasy bude proveden v době sklizně, popř. v době odhadnutelné nejvyšší biomasy vegetace. Odebírat se budou obiloviny, okopaniny, zeleniny, popř. trvalé travní porosty. Odběry biomasy časově spadají do období červenec – říjen. Jeden vzorek bude vždy tvořit ta část rostliny, která je určena ke konzumaci, druhý vzorek bude tvořen zbytkem rostlinného těla. Množství biomasy je určeno možnostmi na jednotlivých pozemcích, optimálním množstvím je suchý homogenizovaný vzorek o objemu cca 3000 ml.
U zemědělských plodin se nebude odebírat podzemní biomasa, pokud tato není určena ke konzumaci ( brambory, řepa).
Bude realizováno minimálně 25 odběrů z lokalit, uvedených ve zprávě SÚRO č. 22/2011 – Mapa kontaminace ČR 137Cs po havárii JE Černobyl. Tyto lokality jsou na mapě znázorněny černou nebo červenou barvou, kdy červeně – plošná kontaminace 7000 -10000 Bq/m2, černě plošná kontaminace 10 000 – 100 000 Bq/m2 (výřez z mapy kontaminace půdy ČR je přiložen v záložce Soubory ve složce č. 6). U těchto lokalit je velmi pravděpodobné získání výsledků v měřitelné škále.
Získané vzorky půdy budou sušeny při „pokojové teplotě“ v laboratoři VŠB-TUO (1 – 2 týdny). Po vysušení budou přesáty přes pedologické síto s okem 2 mm. Výsledný vzorek o objemu minimálně 600 ml bude v plastových nádobách předán k dalšímu zpracování na oddělení radioekologie SURO. U půd bude zaznamenána hmotnost po odebrání a hmotnost po vysušení.
Získané vzorky biomasy budou usušeny při „pokojové teplotě“ v laboratoři VŠB-TUO (1 – 2 týdny) a uloženy do papírových sáčků ve kterých budou dále zpracovány na SURO.
U každého odebíraného vzorku (půd i biomasy) bude pořízena fotografická dokumentace, GPS souřadnice a zákres do katastrální mapy.
Na sledovaných lokalitách včetně navazujícího okolí bude při každém odběru změřen dávkový příkon v microSv/h (μSv/h) detektorem Safecast bGeigie Nano.

Časový harmonogram PB2:

Leden - duben: Přípravné práce – přesná specifikace lokalit, příprava mapových podkladů, jednání s majiteli/uživateli, zakoupení materiálu pro odběrovou sezónu, upřesnění harmonogramu, zajištění prostor pro zpracování biomasy a půd; Vstupní upřesnění postupů projektu na SURO; Studium literatury, seznámení se s laboratorním zázemím SURO, studium databází SURO.
Leden - listopad: Průběžná měření dávkového příkonu
Duben - květen: Příprava prezentace projektu na mezinárodní konferenci (výstup ve SCOPUS)
Květen - červen:Terénní mapování LU/LC se specifikací pěstovaných plodin; Příprava mapových výstupů v GIS.
Červen - červenec: Prezentace projektu na mezinárodní konferenci
Červenec - listopad: Terénní odběry půd a biomasy, příprava vzorků pro měření na SURO; Měření na SURO;
Říjen - listopad: Vyhodnocení dat, statistické hodnocení výsledků; Příprava a odeslání rukopisů pro publikaci v RIV.
Listopad - prosinec: Vytvoření závěrečné zprávy.
Členové řešitelského týmuIng. Barbora Bartoňová
Mgr. Iva Melčáková, Ph.D.
Ing. Adam Hlaváč
Ing. Adriana Janíková
Ing. Lukáš Klimša
Ing. Hana Švehláková, Ph.D.
Bc. Lukáš Pika
Ing. Lucie Slavíková
Ing. Petra Liszoková
doc. Ing. Barbara Stalmachová, CSc.
Ing. Simona Voznicová
Bc. Štěpán Zajíc
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)PB1:
Publikační výstupy:
1) aktivní účast na mezinárodních konferencích,
2) 1 článek Jimp do manuscriptu do impaktovaného časopisu (WOS).

Data z terénního šetření:
1) Determinace a zhodnocení druhové skladby makrozoobentosu, včetně stanovení Shannon-Wienerův indexu diverzity.
2) Analýza chlorofylu a a analýza chemických odběrů v terénu a v laboratoři včetně zavedení dat do programu MS Excel.
3) Statistické vyhodnocení všech výsledků v programu Canoco for Windows.
4) Vliv různých průtoků na biotu a zhodnocení stupně trofie řeky Ostravice.

PB2:
Publikační výstupy:
1) Aktivní účast na mezinárodní konferenci (výstup Dsc v databázi SCOPUS).
2) Rukopis článku v časopise s IF - Jimp (open acccess review, WoS).

Data z terénního průzkumu:
1) LU/LC sledované oblasti se zastoupením jednotlivých zemědělských plodin (GIS).
2) Vymapování nelesních ploch, které jsou od havárie v Černobylu neobhospodařované, resp. nebyly zorány (GIS).
3) Zjištění přestupových koeficientů pro 137Cs u zemědělských plodin a vybrané vegetace.
4) Mapa přestupových koeficientů pro 137Cs ve sledované oblasti (GIS).
5) Mapa dávkových příkonů pro sledovanou oblast (GIS).
6) Statistické vyhodnocení výsledků (v programu Statgraphic/Canoco).

Poznámka: Majiteli/uživateli pozemku bude v případě potřeby zajištěna anonymita, v případě publikace, pokud bude odběr z pozemku dán do souvislostí s černobylským spadem, nebude uveřejněna přesná poloha pozemku.

Rozpočet projektu - uznané náklady

Návrh
1. Osobní náklady
Z toho
0,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)0,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti0,-
2. Stipendia107000,-
3. Materiálové náklady20500,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek128500,-
5. Služby68750,-
6. Cestovní náhrady80250,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory45000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-
9. Pořízení investic0,-
Plánované náklady450000,-
Uznané náklady0,-
Celkem běžné finanční prostředky450000,-