Schválené projekty 2017

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2017

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 54 573 242 Kč

Z toho 2.5% - 1 364 331 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 210 137
EKF  3 929 534
FAST  2 465 732
FS  9 344 630
FEI 13 996 004
HGF  5 272 251
FMMI  7 123 785
VC  8 743 333
CP  1 123 505
CELKEM 53 208 911

KódSP2017/22
Název projektuŘešení vybraných geologických otázek v České republice - II. část
ŘešitelKlempa Martin doc. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2017 - 31.12.2017
Předmět výzkumuŘešení projektu spočívá v paralelní práci ve čtyřech na sobě nezávislých segmentech geologických věd.
BLOK 1: Řešení sedimentologických, stratigrafických a strukturních otázek flyšového vývoje Západních Karpat. Jednak je to oblast základního výzkumu se zaměřením na otázky sedimentologické, stratigrafické, paleoekologické, případně paleogeografické se zaměřením na výskyt a důvody vzniku sedimentů bohatých na organickou hmotu. Další je zaměřen více do sféry aplikované, tj. zhodnocení obsahu organické hmoty, typu kerogenu a stupně jeho přeměny v sedimentech, možný obsah uhlovodíků a jejich geochemická charakteristika.
BLOK 2: Možnosti využití horninového masivu jako nízkoteplotního zdroje (výzkum na vybrané lokalitě). Hledání mezních štěpících tlaků na vybraných vzorcích kolektorských vrstev. Mezi obnovitelné zdroje energie jsou řazeny možnosti využití zemského tepla a to zejména tzv. nízkoteplotní zdroje. Pozornost se proto zákonitě obrací rovněž na zdroje (horniny, podzemní vody) s nižšími teplotami. Zásoby této nízkopotenciální geotermální energie přenášené horninovým prostředím resp. podzemními vodami jsou prakticky nevyčerpatelné a jsou ekologicky nejčistší. Výzkum bude probíhat na lokalitě výzkumných polygonů v areálu VŠB - TU O v Ostravě Porubě. Výzkum v oblasti mezních štěpících tlaků vybraných kolektorských hornin bude probíhat na vzorcích kolektorských hornin vybraného podzemního zásobníku plynu při tlacích do cca 30MPa.
BLOK 3: Inženýrsko-geologické charakteristiky vybaných prostředí ve vztahu k různým geotechnickým aplikacím a územnímu plánování Tento blok se zaobírá řadou aktuálních témat inženýrského geologie. Stěžejními tématy jsou 1. analýza geologického prostředí spraší z pohledu inženýrskogeologických a geotechnických záměrů, 2. analýza územně-plánovacích účelů na černouhelných haldových tělesech a 3. hodnocení složek geologického prostředí neogenních sedimentů ve vztahu k různým geotechnickým aplikacím.

BLOK 4: Surovinová a energetická základna České republiky v kontextu Evropy a světa. Česká republika je podobně jako další evropské země závislá na dovozu značného množství nerostných surovin a produktů z nich. Významná je prakticky úplná závislost na dovozu stěžejních energetických surovin (ropa, zemní plyn) a také řady rudních surovin, klíčových pro domácí průmysl (např. železo, hliník, měď). O to významnější je objektivní pohled na ložiska nebo zdroje některých surovin která jsou stále těžena a poskytují suroviny domácímu zpracovatelskému průmyslu i na export (např. kaolín, bentonit, živce, písky). Konkrétně budou řešeny otázky týkající se ložisek živců a státní politika ve vztahu k jejich možnému využití. Ložiska živců jako jedné z našich nejvýznamnějších nerud s ohledem na měnící se trendy v technologii úpravy i použití. Jedním z řešených problémů je existence řady oxidických fází s významným podílem manganu, které byly dříve z důvodu obtížné identifikace řadeny do skupinových (a dnes neplatných) názvů psilomelan pro tvrdé oxidy a wad pro měkké/práškovité oxidy. Při využité moderní metodiky dostupné na HGF je možné řadu těchto neplatných minerálů zařadit pod platné minerální druhy.
Členové řešitelského týmuIng. Andrea Bašová
Ing. Martin Bláha
prof. Ing. Petr Bujok, CSc.
Ing. Denisa Cviklová
Ing. Pavlína Doupovcová, Ph.D.
Ing. Jan Durďák
Ing. Blažena Wertichová
doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.
Ing. Mgr. Martin Kašing
doc. Ing. Martin Klempa, Ph.D.
Ing. Petr Koleňák
Bc. Zbyněk Kristoň
Bc. Martina Havláková
prof. Ing. Marian Marschalko, Ph.D.
Mgr. Anastasiia Melnyk
Ing. Aneta Minaříková
Ing. Eliška Polášková
doc. RNDr. Lubomil Pospíšil, CSc.
Ing. Martin Přibil
Ing. Erik Roček
Ing. Jakub Ryba
doc. Mgr. Monika Ličbinská, Ph.D.
prof. Ing. Petr Skupien, Ph.D.
Ing. Petra Stanečková
Ing. Richard Štaffen
Ing. Petr Stelmach
Bc. Martina Molková
Lari Shanlang Tiewsoh
Bc. Vladimír Vrabko
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Cíle projektu:

BLOK 1:
Dokumentace vhodných odkryvů a odběr vzorků, vyhodnocení výbrusů, složení hornin, obsahu CaCO3, TOC, na vhodných profilech vyhodnocení izotopů C, vyhodnocení Sr především pro paleoekologické a stratigrafické interpretace, RockEval pyrolýza, paleoenvironmentální interpretace prostředí a vztah k ukládání organického uhlíku v mořských sedimentech, vyhodnocení organických facii, vyhodnocení typu kerogenu. Téma vychází z dlouhodobých výzkumných aktivit řešitele bloku 1 a rozšiřuje dosavadní poznatky o aplikaci nových postupů.

BLOK 2:
Laboratorní výzkum bude probíhat jednak přímo na horninových vzorcích korektorských vrstev a jednak na výzkumných polygonech situovaných v areálu VŠB v Porubě. Výsledky získané „in situ“ i výsledky laboratorních analýz budou použity rovněž jako vstupní data pro matematické modelování tepelných transportních procesů. Výstupem bude posouzení důležitosti vlivu vnějších i vnitřních zdrojů na horninový masiv ve sledované lokalitě, analýza možnosti částečného poklesu jeho tepelné kapacity a jejího obnovení a z toho vyplývajících návrhů na optimalizaci dimenzování prováděných vrtů.

BLOK 3:
Cílem prvního segmentu tohoto bloku je realizace analýzy geologického prostředí sprašových sedimentů, které jsou z pohledu zakládání staveb problémovým prostředím. To přináší řadu komplikací při výstavbě inženýrských objektů. Řešení druhého segmentu problematiky sanace těchto geologických prostředí je významným problémem a neexistuje studie, která by zpracovala analýzu územně-plánovacích účelů. Cílem třetího segmentu tohoto bloku je hodnocení složek geologického prostředí neogenních sedimentů ve vztahu k různým geotechnickým aplikacím. Prostředí neogenních sedimentů je významným geologickým prostředím České republiky, protože se nachází například pod kvartérní geologickou stavbou v Ostravské pánvi. Toto prostředí se jeví z řady pohledů jako negativní, ale taky existují interakce s inženýrskými díly, které mohou mít pozitivní charakter.

BLOK 4:
Konkrétně budou řešeny otázky ložiska kaolínu jako jedné z našich nejvýznamnějších nerud s ohledem na měnící se trendy v technologii úpravy i použití a ložiska černého uhlí v hornoslezské pánvi jako ekonomicky nejvýznamější černouehlné pánve Evropy.

Předpokládané výsledky a výstupy:

Publikování dosažených výsledků v odborném tisku s IF (Web of Science) nebo SCOPUS. Je předpoklad 4 publikací s IF a 4 publikací registrovaných v databázy SCOPUS. Dále se předpokládá publikování konferenčních příspěvků a možné vytvoření aplikovaných výsledků.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
0,-0,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)0,-0,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti0,-0,-
2. Stipendia268000,-268000,-
3. Materiálové náklady123000,-76011,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek116251,-148107,-
5. Služby281000,-323149,-
6. Cestovní náhrady126000,-98984,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory101000,-101000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady1015251,-
Uznané náklady1015251,-
Celkem běžné finanční prostředky1015251,-1015251,-