Schválené projekty 2017

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2017

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 54 573 242 Kč

Z toho 2.5% - 1 364 331 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 210 137
EKF  3 929 534
FAST  2 465 732
FS  9 344 630
FEI 13 996 004
HGF  5 272 251
FMMI  7 123 785
VC  8 743 333
CP  1 123 505
CELKEM 53 208 911

KódSP2017/128
Název projektuVirtuální instrumentace pro oblast měření a testování IV.
ŘešitelBilík Petr doc. Ing., Ph.D.
Školitel projektudoc. Ing. Petr Bilík, Ph.D.<br /> doc. Ing. Ludvík Koval, Ph.D.<br /> doc. Ing. Jan Žídek, CSc.<br />
Období řešení projektu01.01.2017 - 31.12.2017
Předmět výzkumuZákladním tématem projektu je aplikovaný výzkum v dále uvedených oblastech:
•využití virtuální instrumentace pro oblast automatizovaného testování a vývoje měřicích systémů,
•využití virtuální instrumentace pro pokročilé techniky zpracování číslicových signálů z různých aplikačních oblastí,
•monitorování provozně technických funkcí a managementu energií v inteligentních budovách.
Projekt navazuje a dále rozvíjí problematiku řešenou v projektech zaměřených na automatizované testování speciální měřicí techniky pro elektroenergetiku v rámci SGS2011 až SGS2013 a dále v projektech Virtuální instrumentace pro oblast měření a testování v rámci SGS2014 až SGS2016. Řešitelský tým v těchto předchozích letech dosáhl v uvedené oblasti řady výsledků, které vedly k vytvoření množství výsledků hodnocených v RIVu (viz. Zkušenosti řešitelského týmu).
Hlavním úkolem projektu je podpora nadějných studentů bakalářského, magisterského a doktorského stupně vzdělání při zapojení do vědecko-výzkumných aktivit v těchto oblastech a jejich postupný přechod k řešení grantových projektů a realizaci smluvního výzkumu. Důraz je kladen na především na aplikační výzkum a spolupráci s průmyslem. Předložený projekt má za cíl rozvoj vědecko-výzkumných aktivit ve čtyřech stěžejních oblastech:

1)Testování přístrojové techniky využívané v oblasti distribuce a přenosu elektrické energie.
Jedná se o testování analyzátorů kvality elektrické energie, jednotek pro vyhodnocení synchronních fázorů a statických elektroměrů. Zmiňované přístroje jsou stále potřebnější vzhledem k rozvoji obnovitelných zdrojů, které způsobují dosud neexistující potíže. Tématika projektu se na pracovišti K450 řeší již od roku 2011, kdy byl vybudován základ pracoviště, které se neustále zdokonaluje jak po HW, tak i po SW stránce. Minulé projekty SGS v této oblasti umožnily značný rozvoj výzkumných aktivit a podání několika výzkumných projektů. Na pracovišti byla vyřešena řada vědeckých úkolů i problémů pro praxi. Dva studenti doktorského studia v roce 2013 díky na tomto pracovišti úspěšně vykonali státní doktorskou zkoušku a jeden student v roce 2014 obhájil doktorskou práci.

Podpora projektu umožní další rozvoj oblasti, která je zajímavá i pro spolupráci se zahraničními partnerskými pracovišti. Jedná se zejména o Žilinskou univerzitu v Žilině, Hunan University, Changsha, Hunan province, China. Aktivity týmu v oblasti 1 vyústily v celkem 3 projekty smluvního výzkumu pro průmyslové partnery jako jsou společnosti ModemTec (2014), ČEZ (2016), E.ON Česká republika (2016).


2)Testování v průmyslu za pomocí strojového vidění.
Pro vizuální kontrolu výrobků se používají techniky nazývané Machine Vision, česky pak obvykle překládáno jako „Strojové vidění“, Strojové zpracování obrazu“ případně „Vizuální inspekce výrobků“. Tato oblast byla na katedře dosud rozvíjena jen pro jednodušší a časově nenáročné aplikace na bázi mikroprocesorových systémů. S prudkým rozvojem tohoto typu testování výrobků v průmyslové praxi za použití virtuální instrumentace přichází potřeba seznamovat studenty s touto oblastí a současně je zde nezpochybnitelný potenciál pro výzkumnou činnost. V této oblasti byla v roce 2014 navázána spolupráce formou rámcové smlouvy o smluvním výzkumu s průmyslovým partnerem a v akademickém roce 2015-2016 se tři studenti touto oblastí zabývají formou bakalářské a diplomové práce u průmyslového partnera.

V roce 2014 byla podána přihláška patentu interdisciplinárně propojující oblast 1 a 2, patent byl udělen v roce 2016 pod číslem 305 952 a názvem „Tester a způsob detekce chyby spotřebitelského elektroměru.“

Podpora projektu umožní další rozvoj oblasti, která je zajímavá i pro spolupráci se zahraničními partnerskými pracovišti. Jedná se zejména o Department of Electrical and Computer Engineering, University of Texas El Paso.



3)Aplikace pokročilých adaptivních metod zpracování číslicových signálů za užití virtuální instrumentace
Obecnou motivací k orientaci předkládaného projektu je skutečnost, že v současné době je problematice adaptivních metod věnovaná velká pozornost, jelikož řada moderních aplikací vyžaduje tento progresivní přístup adaptace zpracování signálů měnícím se poměrům v rámci řešeného systému. Aktuálnost zkoumané problematiky koresponduje s nárůstem výkonnosti mikroprocesorové techniky (vícejádrové procesory, programovatelná hradlová pole, apod.).
V současné době je možné sledovat rychlý vývoj metod adaptivního zpracování signálů, např. nejrůznější modifikace základních adaptivních algoritmů se stochasticky gradientní adaptací a s rekurzivní optimální adaptací, techniky umělých neuronových sítí, fuzzy systémy, popřípadě jejich kombinace známé pod názvem fuzzy-neuro systémy. Oblast adaptivního zpracování signálů je jednou z nejrychleji se vyvíjejících vědeckotechnických disciplín.
Adaptivní metody zpracování signálů se dnes již dokázaly prosadit v mnoha oblastech a odvětvích, přičemž dosavadní praxe nasvědčuje tomu, že stejný trend bude pokračovat i v budoucnu. Pro praktické uplatnění těchto metod v reálných aplikacích je, mimo jiné, zapotřebí jak teoretický, tak aplikační výzkum nových i stávajících metod. Aplikační oblasti těchto nových přístupů ke zpracování číslicových signálů nejsou zatím příliš rozvinuty a v části oborů zcela chybí. Z uvedeného důvodu se zde nabízí široký prostor pro rozvoj dalšího výzkumu a nutnost seznamovat studenty s touto oblastí.
Členové výzkumného týmu již v této oblasti publikovali velmi nadějné výsledky, jejichž společným jmenovatelem je využívání adaptivních metod zpracování signálů v reálných aplikacích z různých aplikačních oblastí:
•adaptivní metody řízení aktivních výkonových filtrů, (např. [17], [31] a [32]),
•měření, analýza, modelování, zpracování, hodnocení, automatická klasifikace plodového elektrokardiogramu s využitím virtuální instrumentace, (např. [9], [10], [26] a [27]),
•aplikace adaptivních metod v moderních komunikačních systémech s využitím virtuální instrumentace na bázi softwarově definovaného rádia, (např. [18], [19], [22], [23] a [24]),
•aplikace adaptivních metod pro zpracování řečových signálů na bázi virtuální instrumentace, (např. [25], [33], [34] a [39]).

Podpora projektu umožní další rozvoj oblasti, která je zajímavá i pro spolupráci se zahraničními partnerskými pracovišti. Jedná se zejména o Department of Electrical and Computer Engineering, University of Texas El Paso. Výsledky umožnily podat přihlášku projektu v této oblasti pro program InterAction MŠMT pro rok 2017.


4)Měření, zpracování a modelování stochastických veličin pro optimalizaci řízení provozně technických funkcí a managementu energií v inteligentních budovách.
Pro měření, zpracování a modelování stochastických veličin za účelem optimalizace řízení provozně technických funkcí a snížení provozních nákladů v inteligentních budovách se používá velké množství softwarových nástrojů, které umožňují monitorování jednotlivých stavů provozně technických funkcí v budovách v reálném čase s cílem klasifikace, popř. rozpoznávání provozně technických stavů v inteligentní budově za účelem přiblížit se konceptu učící se budovy implementací vhodných algoritmů a vhodných matematických metod v návaznosti na koncept pozorné budovy.
Na základě dostupných technologií (KNX) a SW produktů (LabVIEW, PI System, Wonderware), jenž jsou na katedře k dispozici a na základě implementace vhodných matematických metod (např. Adaptivní metody, Soft Computingové metody) při zpracování velkého objemu získaných dat lze výsledky z výše popsaných oblastí směřovat do jednoho tematického celku Inteligentních budov a vývoje moderních technologií v oblastech Smart Home, Green Buildings, Smart Grids, Smart Metering, Smart Cities, Internet věcí (IoT), mobilita (elektromobily) a jejich aplikací s využitím alternativních zdrojů a úspor energie.
Členové řešitelského týmuBc. Pavel Bělota
doc. Ing. Petr Bilík, Ph.D.
doc. Ing. Petr Bilík, Ph.D.
Bc. Roman Čajnák
Ing. Lukáš Danys
Bc. Martin Drlík
Bc. Václav Durčík
Bc. Marek Haluska
Ing. René Jaroš
Ing. Radana Kahánková
Ing. Pavel Kodytek
doc. Ing. Ludvík Koval, Ph.D.
Bc. Roman Kulštejn
Ing. Martina Ládrová
Bc. Radomír Lasota
Bc. Ondřej Maček
Bc. Barbara Maludová
doc. Ing. Radek Martinek, Ph.D.
Bc. David Možný
Ing. Petr Novobilský
Ing. Hana Škutová
Ing. Lukáš Šoustek
Ing. Nela Štrbíková
Bc. Jiří Sýkora
Ing. Jan Vaňuš, Ph.D.
Bc. Šárka Vávrová
Bc. Ivana Večerková
Ing. Jan Velička
Ing. Richard Velička, Ph.D.
Bc. Jiří Vičík
Ing. Tomáš Weiper
doc. Ing. Jan Žídek, CSc.
Bc. Tomáš Zbončák
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Cílem projektu je rozvoj aplikovaného výzkumu v oblasti automatizovaného testování výrobků a přístrojové techniky; v oblasti kamerových inspekcí výrobků; v oblasti implementace pokročilých adaptivních technik zpracování signálů; a v oblasti monitorování provozně technických funkcí inteligentních budov.
Primárním cílem projektu je vytvořit platformu pro vědeckou práci, která umožní aplikační výzkum výše specifikovaných oblastí. Sekundárním cílem je využití ve výuce, kde mohou studenti získat teoretické znalosti a praktické zkušenosti z těchto progresivních oblastí.
Důraz bude kladen na motivaci studentů doktorského a magisterského studia k zapojení se do výzkumné a publikační činnosti. Předpokládá se vytvoření potřebného odborného zázemí pro přípravu grantových projektů a smluvního výzkumu. Cílem jsou publikace na kvalitních konferencích a zejména žurnálech:
•priorita: publikace v žurnálech s IF.
•publikace na tuzemských konferencích (ISI WoS, SCOPUS), min. 4 články,
•publikace na zahraniční konferenci, min. 3 články

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
0,-0,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)0,-0,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti0,-0,-
2. Stipendia115000,-157500,-
3. Materiálové náklady59800,-28409,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek90000,-15749,-
5. Služby140000,-250424,-
6. Cestovní náhrady110000,-62718,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory57200,-57200,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady572000,-
Uznané náklady572000,-
Celkem běžné finanční prostředky572000,-572000,-