Schválené projekty 2017

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2017

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 54 573 242 Kč

Z toho 2.5% - 1 364 331 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 210 137
EKF  3 929 534
FAST  2 465 732
FS  9 344 630
FEI 13 996 004
HGF  5 272 251
FMMI  7 123 785
VC  8 743 333
CP  1 123 505
CELKEM 53 208 911

KódSP2017/76
Název projektuVybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů II
ŘešitelSucháček Jan prof. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2017 - 31.12.2017
Předmět výzkumuPředmět výzkumu

Kromě tradičních materiálních aspektů rozvoje se prostorově orientované disciplíny stále více zabývají také moderními nemateriálními aspekty rozvoje. Pokud jde o úroveň poznání nemateriálních aspektů rozvoje v České republice, nutno přiznat, že jak akademici, tak i praktici mají v této sféře ještě značné dluhy. S ještě větší intenzitou to pak platí na regionální čí místní úrovni. Analýza a interpretace referencí o jednotlivých krajích České republiky v rámci celostátního televizního vysílání byla až na výjimky (viz např. Sucháček, Seďa a Friedrich, 2013a a 2013b či Sucháček, Seďa, Friedrich a Koutský, 2014) prakticky zcela opomenuta. Ve sféře místního a regionálního rozvoje přitom jsou stále více – především ve vyspělých zemích - zohledňovány tzv. měkké faktory. K těmto faktorům bývají zařazovány mentální mapy (Johnson, Gregory a Smith, 2004).

K nejvýznamnějším determinantám utváření mentálních map patří územní reference sdělovacích prostředků. Informace sdělovacích prostředků o místech, regionech či celých zemích ovlivňují čtenáře, posluchače či diváky především z krátkodobého hlediska. Teprve časté opakování určitých témat může ovlivňovat dlouhodobější sklony, postoje či chování populace. Kromě sdělovacích prostředků, které ovlivňují jednotlivce především z krátkodobé perspektivy, se na utváření mentálních map výrazně podílejí také vzdělávací instituce, rodinné prostředí či okolní prostředí, jejichž působení je obvykle dlouhodobé.

Nutno vzít v úvahu, že média zprostředkovávají informace selektivně, zobrazují tedy pouze dílčí výseč značně komplexní reality. Obyvatelstvo je tak nejen informováno, ale zároveň je usměrňováno jeho chování a vnímání reality. V prostorovém průmětu lze hovořit o zlepšování či naopak zhoršování image daného území a to právě prostřednictvím informací z médií.

Posláním sdělovacích prostředků by mělo být poskytovat objektivní, ověřené, vyvážené, přesné a nestranné informace o událostech v jednotlivých místech, regionech a zemích. Současná média však fungují spíše jako spolutvůrci prostředí, ve kterém žijeme. Strategie spočívající v akcentaci událostí a jevů jako agenda-setting anebo agenda-cutting, zdůrazňující naopak ignoraci určitých témat, jsou přitom bohatě využívány.

V této souvislosti je důležitá koncepce gatekeepingu neboli procesu výběru informací vpuštěných do sdělovacích prostředků. Jedná se o koncept představený sociálním psychologem Kurtem Lewinem již v roce 1943. Kromě médií byl tento koncept aplikován například ve zdravotnictví, kde se vztahoval na zdravotní sestry kontrolující a filtrující toky informací v nemocnicích (viz Riley a Manias, 2009).

Hlavní aplikace koncepce gatekeepingu je však využitelná především u sdělovacích prostředků. Např. Berkowitz (1991) zdůrazňuje význam instinktů, ale také hodnot, která sehrávají v gatekeepingu významnou roli. Bennet (2004) zase ukazuje význam hospodářských kategorií ovlivňujících gatekeeping.

Výběr událostí pro zpracování a zařazení do mediálních relací má určitá rutinní pravidla (viz Galtung a Ruge, 1965). Tito autoři určili dvanáct faktorů, které v součinnosti s novinářskou rutinou předurčují událost ke zpravodajskému zpracování:

• Frekvence - událost vyvinutá během jednoho dne má větší šanci stát se zprávou než událost rozvíjející se delší časový úsek.
• Jednoznačnost - jasnější událost (povodeň) má větší šanci být zprávou než ta vyžadující vysvětlení (např. postupná eroze půdy).
• Etnocentrismus - čím je událost více blízká hodnotám dané kultury (v Evropě např. stávka, fotbal), tím spíše se stane zprávou než kulturně nesrozumitelná událost (např. islámský svátek).
• Souznění - čím více událost vychází vstříc přáním a tužbám publika (i nevědomým), tím spíše se stane zprávou.
• Překvapení - čím je událost nečekanější (např. atentát), tím spíše se stane zprávou.
• Kontinuita - pokud o události už média jednou informovala, roste pravděpodobnost, že o ní budou informovat znovu.
• Variace - pokud se médium věnuje zejména domácímu zpravodajství, pravděpodobně kvůli vyvážení zařadí i několik krátkých zpráv ze zahraničí, byť by nebyly jinak zpravodajsky důležité, zejména pokud nějak doplňují či připomínají domácí události.
• Vztah k elitním národům - o sněhové kalamitě v USA či Kanadě se bude informovat spíše než o kalamitě v Mongolsku.
• Vztah k elitním osobám.
• Personalizace - události, které lze převést na vyprávění o osobnostech, zejména vlivných a slavných, se spíše stanou zprávou.
• Negativita - čím je událost negativnější, tím spíše bude médii zachycena.
• Práh pozornosti - ostatní faktory musí mít určitou základní míru intenzity.

Není příliš udivující, že se informace obsažené ve zpravodajství mohou někdy od reality i významně lišit. Dvojnásobně to pak platí pro menší a od mediálních ústředí vzdálenější územní celky (Kuypers, 2014, Groseclose a Milyo, 2005 či Chan a Suen, 2008).

Tradiční aktéři teritoriálního rozvoje jako veřejnosprávní instituce či hospodářské subjekty jsou z výše uvedených důvodů nuceni média respektovat. Sdělovací prostředky jsou jedním z rozhodujících zdrojů informací pro výše uvedené aktéry. A naopak, tito aktéři se obracejí na své voliče, zaměstnance či obyvatelstvo převážně prostřednictvím sdělovacích prostředků. Sdělovací prostředky tak do jisté míry představují oboustranně působící informační filtr mezi řídícími, resp. vliv uplatňujícími a řízenými, tj. ovlivňovanými aktéry a prvky územního rozvoje. Tyto neustále sílící trendy pouze znásobují vliv médií, která již zdaleka nejsou pouhým zprostředkovatelem informací (viz např. McQuail, 2002).

Pro účely naší studie byly k rozboru vybrány pouze televizní zpravodajské relace. Jak uvádí Herot (2012), agendě televizního zpravodajství přisuzujeme ze všech v současnosti dostupných médií nejvyšší stupeň dopadu na publikum. Nečas (2009) přisuzuje televiznímu zpravodajství také dostatečnou reprezentativnost: „Z výzkumů agenda-setting vyplývá, že tematická struktura mediálních obsahů napříč médii se příliš neliší. … Stručně řečeno, tematická agenda zpravodajských médií se do velké míry překrývá. Z tohoto důvodu není tak podstatné, zdali jsou předmětem naší analýzy tištěná či audiovizuální média. Na základě výsledků několika studií (českých i zahraničních) zpravodajských médií lze tvrdit, že agenda televizních stanic do velké míry reprezentuje také agendu tištěných a rozhlasových zpravodajských médií.“ V této souvislosti Nečas (2009) odkazuje např. na práci Dearinga a Rogerse (1996).

Záměrem našeho výzkumu je navázat na projekt SGS SP2013/126 „Mediální obraz regionů v České republice: kvantitativní a kvalitativní aspekty a souvislosti“, který byl realizován v roce 2013, dále pak na projekt SGS SP2014/103 „Kraje v České republice: skutečnost a mediální obraz“, který byl uskutečněn v roce 2014, projekt SGS SP2015/111 „Geografie velkých podniků a bank v České republice“ z roku 2015 a konečně projekt SGS SP2016/56 „Vybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů“, který byl realizován v roce 2016. Zatímco první dva zmíněné projekty se zabývaly především nehmotnou stránkou vývoje regionů, projekt z roku 2015 byl již orientován na hmotné komponenty tohoto vývoje. Projekt z roku 2016 se zaměřil na analýzu a posouzení toho, zda televizní příspěvky odpovídají reálnému charakteru samosprávných regionů v naší zemi, anebo regionální realitu zkreslují. Jednalo se tedy o propojení a nalezení souvislostí v rámci hmotné a nehmotné dimenze vývoje regionů. Náš projekt problematiku rozpracovanou v roce 2016 dále prohlubuje. Důraz bude přitom kladen především na metodické aspekty a souvislosti. Navržené metody pak budou zaměřeny především na ověření platnosti výše zmíněné koncepce gatekeepingu.


Cíl výzkumu

Cílem naší studie je analýza a zhodnocení referencí o jednotlivých krajích České republiky a to v rámci celostátního vysílání České televize, televize Nova a televize Prima. Pokusíme se zde porovnat a posoudit to, jak jsou reflektovány vybrané atributy a indikátory reálného života území v České republice ve sdělovacích prostředcích. Důraz přitom bude kladen na gatekeeping neboli proces výběru informací vpuštěných do sdělovacích prostředků.

V rámci projektu byla zformulována následující základní výzkumná hypotéza: Charakter regionálních událostí pronikajících v rámci televizního vysílání na celostátní úroveň je především tabloidní.

Uvedená hypotéza odráží specifický charakter procesu gatekeepingu a pro její ověření bude využita především metoda cloud lines.

Náš projekt se může opřít o vstupní data, která mají charakter časových řad i průřezových údajů. Tyto údaje charakterizují obsahovou skladbu celostátních televizních příspěvků ve zpravodajství České televize, televize Nova a televize Prima o krajích České republiky za období let 2004 - 2011 na straně jedné a reálné regionální statistiky na straně druhé.

Statistické údaje o zpravodajských příspěvcích jednotlivých televizních společností budou využity z výzkumu společnosti Media Tenor. Již v předchozích výzkumech řešitelského týmu byla z pořízených dat vytvořena databáze ve formátu programu IBM SPSS Statistics, která umožňuje sledovat frekvence vysílání zpravodajských příspěvků tří uvedených televizních společností podle krajů, období vysílání, tematického zaměření (30 tematických okruhů a 10 standardizovaných tematických panelů) a televizních pořadů (Události ČT, Události a komentáře ČT, Televizní noviny TV NOVA a Zprávy FTV Prima).

Reálné statistiky charakterizující skutečnou intenzitu zkoumaných jevů v jednotlivých krajích České republiky a v čase budou získávány zejména ze zdrojů Českého statistického úřadu, především ze Statistických ročenek, Demografických ročenek a dalších vybraných publikací.


Metodický postup

V projektu budou zpracovávána data kvalitativního i kvantitativního charakteru. Vzhledem k charakteru těchto dat budou využívány především deskriptivní statisticko-analytické metody (metody explorační analýzy), částečně i metody konfirmační analýzy. Pro získání informací o vnitřní struktuře dat budou využity také vícerozměrné statistické metody.
Z metod explorační analýzy a vizualizace dat je plánováno použití zejména následujících metod:

a) tzv. „cloud lines“ pro číselná data charakteru časových řad;
b) multidimenzionální škálování (MDS) pro vícerozměrná číselná data;
c) explorační faktorová analýza (EFA) pro ordinální hodnoticí škály.

Dále se uvažuje využití následujících metod konfirmační statistické analýzy:

d) korelační analýza jednoduchá a vícerozměrná;
e) konfirmační faktorová analýza (CFA) pro ordinální hodnoticí škály.

Z uvedených metod je zřejmé, že v projektu je plánováno provádění jak analýz četností výskytu sledovaných jevů (např. výskyt příspěvků v celostátních médiích), tak i měření a testování ukazatelů kvantitativních, které odrážejí reálnou skutečnost v daném regionu a čase. Kombinace těchto analýz umožní podpořit koncepci gatekeepingu a zkoumání vlivů působících na různých úrovních na tzv. „gatekeepery“ (Shoemaker and Voss, 2009).

Předpokládá se, že navržené matematicko–statistické metody budou ve výzkumu využity následujícím způsobem:

ad a) Tzv. „cloud lines“ budou použity k vizualizaci intenzity výskytu událostí v časových řadách v podobě grafických shluků (clouds). Těmito událostmi mohou být jak reálné události v daném regionu a období, tak i jejich přetvoření do mediálních zpráv. Jde o relativně novou technologii vizualizace, využívanou v posledních několika letech. Původně byla navržena pro diskrétní data (Krstajic et all., 2011), později byla zobecněna i na data spojitá (Wachowiak et all., 2015).

ad b) Multidimenzionální škálování je vícerozměrná vizualizační metoda, která umožňuje srovnávání objektů pomocí jejich podobnosti, resp. vzdálenosti ve vícerozměrném prostoru formou projekce do dvourozměrného prostoru (roviny). V projektu může být využito například k vyjádření podobnosti chování různých médií, srovnatelnosti (nebo různosti) regionů z pohledu skutečných událostí versus jejich zobrazení v médiích a podobně. Metodika – viz Kruskal a Wish (1978).

ad c) Metoda faktorové analýzy bude v projektu použita pro hledání podobností a struktur v hodnoticích bateriích, které vyjadřují postoje respondentů prostřednictvím likertovských ordinálních škál. Výsledkem analýzy bude nalezení latentních proměnných (faktorů), které předurčují chování gatekeeperů. Pro transformaci ordinálních škál na číselné znaky pro potřeby faktorové analýzy bude použit Snellové – Wuův algoritmus – viz Snell (1964) a Wu (2007). Metodika vlastní faktorové analýzy – viz např. Thompson (2004).

ad d) Korelační a následná regresní analýza bude použita zejména pro analýzu závislostí mezi skutečným počtem událostí a počtem odpovídajících zpráv v celostátních médiích, případně v závislosti na dalších faktorech – metodika viz Meloun a Militký (2013).

ad e) Konfirmační faktorová analýza se opírá o testy hypotéz, že vztahy mezi proměnnými mohou být vysvětleny určitým obecně nelineárním modelem faktorů (Škaloudová, 1998). Jednou z možností využití CFA v projektu bude např. analyzování vlivů působících na gatekeepera při výběru informací do zpráv.

Vzhledem k tomu, že úspěšnost využití zejména vícerozměrných statistických metod není dána pouze formou sběru data a jejich strukturou, ale i vlastním obsahem, nelze apriori stanovit, které metody a jakým způsobem budou nakonec ve výzkumu využity. Je také možné, že některé metody budou nakonec nahrazeny jinými, alternativními metodami – například faktorová analýza shlukovou analýzou a podobně.


Časový harmonogram

Vstupní fáze (leden, únor a březen): zpřesnění koncepce a metodiky řešení, doplnění datové základny, tvorba dalších podkladů pro realizaci projektu.

Analytická fáze (duben, květen, červen): analýza dat, zpracování dat podle zvolené metodiky řešení, zpracování dílčích výstupů projektu.

Fáze zpracování získaných dat (červenec, srpen, září): srovnání, interpretace, vyhodnocení a syntéza analytických podkladů.

Prezentační a závěrečná fáze projektu(duben až prosinec): průběžná prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a publikacích a na konferencích, finalizace výstupů projektu, zpracování závěrečné zprávy, vymezení vhodných směrů budoucího zaměření výzkumu.

Předpokládá se, že se na řešení projektu budou podílet 2 akademičtí pracovníci, 2 studenti doktorského studia a 2 studentky navazujícího magisterského studia. Nutno zdůraznit, že v případě studentů doktorského studia má navržený projekt vazbu na témata jejich disertačních prací. Podobně také u studentek navazujícího magisterského studia je projekt v souladu s náplní jejich připravovaných diplomových prací.


Literatura

1. Bennett, W. L. (2004). Gatekeeping and press-government relations: A multi-gated model of news construction. In L. L. Kaid (Ed.), Handbook of political communication research. Mahwah, N.J., Erlbaum, 283-314.
2. Berkowitz, D. (1990). Refining the gatekeeping metaphor for local television news. Journal of Broadcasting and Electronic Media, 34, 55–68.
3. Dearing, J. W., Rogers, E.M. (1996). Agenda – setting, Newbury Park, CA, Sage.
4. Galtung, J., Ruge, M. (1965). The Structure of Foreign News. The Presentation of the Congo, Cuba and Cyprus Crises in Four Norwegian Newspapers. Journal of Peace Research, 2, 64-91.
5. Groseclose, T., Milyo, J. (2005). A Measure of Media Bias. The Quarterly Journal of Economics, 120(4), 1191-1237.
6. Herot, P. (2012). Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy, disertační práce, Ostravská univerzita.
7. Chan, J., Suen W. A. (2008). Spatial Theory of News Consumption and Electoral Competition. Review of Economic Studies, 75(3), 699-728.
8. Johnston, R.J., Gregory, D., Smith, D.M. (eds.) (1994): The Dictionary of Human Geography, Oxford, Basil Blackwell.
9. Krstajic, M., Bertini, E., Keim, D. A. (2011). CloudLines: Compact display of event episodes in multiple time-series. IEEE Transactions on Visualization and Computer Graphics, 17(12), 2432-2439.
10. Kruskal, J. B., Wish, M. (1978). Multidimensional Scaling. Sage University Papers on Quantitative Applications in the Social Sciences. Beverly Hills: Sage Publications.
11. Kuypers, J.A. (2014). Partisan journalism: A history of media bias in the United States. Lanham, MA: Rowman & Littlefield Publishers.
12. McQuail, D. (2002). Úvod do teorie masové komunikace. Praha, Portál.
13. Meloun, M., Militký, J. (2013). Kompendium statistického zpracování dat. Praha: Karolinum.
14. Nečas, V. (2009). Mediální kontext české zahraniční politiky. In: Kořan, M. (ed.) Česká zahraniční politika v roce 2008, Praha, Ústav mezinárodních vztahů, pp. 41-48.
15. Riley, R., Manias, E. (2009). Gatekeeping practices of nurses in operating rooms. Social Science & Medicine 69, 215-222.
16. Shoemaker, P.J., Voss, T. (2009). Gatekeeping Theory. New York & London: Taylor & Francis Group.
17. Snell, E.J. (1964). A Scaling Procedure for Ordered Caterorical Data. Biometrics, 20(3), 592-607.
18. Sucháček, J., Seďa, P., Friedrich, V. (2013a): Media and Regional Capitals in the Czech Republic: A Quantitative Perspective. Liberec Economic Forum 2013, pp. 532-541.
19. Sucháček, J., Seďa, P., Friedrich, V. (2013b): Regions and Media from Quantitative and Qualitative Perspectives: The Case of Czech Republic. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 61(7), 2811-2819.
20. Sucháček, J., Seďa, P., Friedrich, V., Koutský, J. (2014). Media Portrayals of Regions in the Czech Republic: Selected Issues. E+M Ekonomie a management, 17(4), 125-140.
21. Škaloudová, A. (1998) Statistika v pedagogickém a psychologickém výzkumu. Praha: PedF UK.
22. Thompson, B. (2004). Exploratory and confirmatory factor analysis: Understanding concepts and applications. Washington, DC.: American Psychological Association.
23. Wachowiak, M., Wachowiak-Smolíková, R., Dobbs, B.T., Abbott, J., Walters, D. (2015). Interactive Web-Based Visualization for Lake Monitoring in Community-Based Participatory Research: A Pilot Study Using a Commercial Vessel to Monitor Lake Nipissing. Environment and Pollution, 4(2), 42-54.
24. Wu, C.H. (2007). An Empirical Study on the Transformation of Likert-scale Data to Numerical Scores. Applied Mathematical Sciences, 1(58), 2851 – 2862.




Členové řešitelského týmudoc. Ing. Václav Friedrich, Ph.D.
Ing. Petra Daníšek Matušková
Bc. Denisa Mertanová
Ing. Petr Seďa, Ph.D.
prof. Ing. Jan Sucháček, Ph.D.
Bc. Veronika Tomášková
Ing. Jaroslav Urminský
Ing. Štěpánka Vyskočilová
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Specifikace výstupů

Výstupy budou realizovány především formou příspěvků na mezinárodních konferencích a v recenzovaných časopisech. Nutno zdůraznit, že se tyto výstupy budou týkat období 2017-2018 a to především ve vazbě na délku recenzního řízení. První výstupy výzkumu by měly být prezentovány v dubnu 2017 na konferenci Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi ve Zlíně. Podrobnější výstupy by pak měly být představeny na Mezinárodním kolokviu o regionálních vědách a na konferenci Liberec Economic Forum 2017. Podzim pak bude věnován psaní článku do časopisu s impakt faktorem. Nelze opomenout ani předpokládané dokončení dvou diplomových prací studentek magisterského studia. Závěr roku 2017 bude zaměřen na syntézu a ucelení dosažených výsledků.

Očekávané publikační výstupy se dají shrnout následovně:

a) Příspěvek ve sborníku Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi 2017 (podle RVVI 4 body)
b) Příspěvek ve sborníku Liberec Economic Forum 2017 (podle RVVI 4 body)
c) Tři příspěvky ve sborníku z konference Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 2017 (podle RVVI 12 bodů)
d) Odborný článek v časopise s impakt faktorem (podle RVVI minimálně 10 bodů)

Výstupem projektu SGS bude podle RVVI minimálně závazně 30 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
56280,-56280,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)42000,-42000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti14280,-14280,-
2. Stipendia104520,-104520,-
3. Materiálové náklady30000,-30000,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek5000,-5097,-
5. Služby27600,-24300,-
6. Cestovní náhrady1600,-4803,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory25000,-25000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady250000,-
Uznané náklady250000,-
Celkem běžné finanční prostředky250000,-250000,-