Schválené projekty 2016

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2016

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 896 914 Kč

Z toho 2.5% - 1 397 423 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 270 231
EKF  4 459 400
FAST  2 765 016
FS  9 344 371
FEI 13 781 413
HGF  5 130 549
FMMI  7 000 000
VC 10 748 511
CELKEM 54 499 491

KódSP2016/138
Název projektuRozdíly ve výši výdělků mezi muži a ženami – evidence z České republiky
ŘešitelFilipová Lenka Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2016 - 31.12.2016
Předmět výzkumuVětšina rozvinutých zemí (a nejen ony) čelí problémům stárnutí populace - podobně je tomu i v ČR. Jedním z možných řešení jak rozšířit základnu daňových poplatníků a přispívatelů do systémů sociálního zabezpečení, které jsou pod rostoucím tlakem z důvodu stárnutí populace, je kromě přilákání kvalifikovaných imigrantů a Čechů ze zahraničí, či přesvědčování lidí, aby pracovali déle, také větší zapojení mladých žen do pracovního procesu. Z nedávných statistik vyplývá, že ženy mají tendenci být vzdělanější než muži, a tak představují významný zdroj kvalifikované pracovní síly. Více než polovinu absolventů univerzit v ČR tvoří ženy, které ovšem díky českému fenoménu nejdelší rodičovské dovolené na světě a za absence finančně přijatelných forem hlídání malých dětí zůstávají po dlouhou dobu mimo trh práce, což je pak z velké míry příčinou odlišných životních a pracovních drah žen a mužů a generových rozdílů na trhu práce. A tak, navzdory faktu, že v posledních desetiletích bylo věnováno mnoho pozornosti zlepšování postavení žen na trhu práce, poukazují statistická data na přetrvávající genderové rozdíly, jak v zaměstnanosti, tak i mzdách či postavení na vyšších manažerských postech.
V následujících podkapitolách jsou detailně popsány tři zásadní náměty projektu, hypotézy a využití dat.

a) Cíl projektu
Cílem navrhovaného výzkumu je spojit závěry existujících odborných ekonomických a sociologických studií na dopady gender identity, mateřství a charakteristik pracovních míst na mzdové rozdíly se závěry z analýz s využitím dat z dotazníkového šetření. Tudíž, těžištěm zájmu výzkumného záměru je ve vztahu ke mzdovým rozdílům z pohledu gender především (1) popis vývoje genderových rozdílů od pádu komunismu do doby současné a popis pozice České republiky v mezinárodním srovnání, 2) vliv mateřství a tzv. gender identity společenských norem na mzdové rozdíly, a (3) a role charakteristik pracovních míst na mzdové rozdíly,
Téma A: Popis vývoje genderových rozdílů od pádu komunismu do doby současné a popis pozice České republiky v mezinárodním srovnání
V tomto výzkumném sub-projektu se zaměříme na popis vývoje genderových rozdílů od pádu komunismu do doby současné a popis pozice České republiky v mezinárodním srovnání. K popisu využijeme dostupných dat z Českého statistického úřadu, Eurostatu a Světové banky (World Development Indicators, a také dotazníkových dat z České republiky na genderové rozdíly (Pytliková et al. 2012). Výstupem tohoto sub-projektu bude kapitola v zahraniční knize.
Téma B: vliv mateřství a tzv. gender identity společenských norem na mzdové rozdíly
Přestože se čeští muži-otcové čím dál více aktivně zapojují do péče o děti, je tato stále dominantní záležitostí žen-matek. Podle výzkumu CVVM (2011) vidí péči o děti 40 % dotazovaných spíše nebo rozhodně jako doménu žen a jen 1 % jako spíše mužskou doménu. To je ve shodě s tím, že pouze kolem 1 % českých mužů využívá rodičovskou dovolenou. Kombinace na světové poměry velmi dlouhé mateřské a rodičovské dovolené (dále jen MD a RD), nedostatku zařízení péče o malé děti a nízkého využívání flexibilních forem práce zaměstnavateli přispívá k poměrně dlouhému přerušení pracovní dráhy v důsledku narození dítěte/dětí a k výrazným genderovým rozdílům na českém trhu práce. Cílem tohoto sub-projektu zkoumat vliv mateřství a tzv. gender identity společenských norem na mzdové rozdíly s využitím dotazníkových dat z České republiky na genderové rozdíly (Pytliková et al. 2012). Výstupem bude článek v impaktovaném časopise.
Téma C: Systém odměňování a dopad na genderové rozdíly.
V této části projektu se zaměříme na mzdové rozdíly z pohledu gender v souvislosti se způsoby odměňování, a v souvislosti s možným rozdílným vlivem pohlaví přímého nadřízeného manažera. V této studii chceme zkoumat, zda existují rozdíly v odměňování v závislosti na pohlaví manažera a zda výkon zaměstnance práce je odměněn objektivně anebo subjektivně. K analýzam v této studii využijeme dotazníková data z České republiky na genderové rozdíly (Pytliková et al. 2012). Výstupem bude příspěvek prezentován na konferenci a v pozdějším období publikace v impaktovaném časopise.

b) Metodika postupu řešení, teoretická východiska
K tématu A. využijeme deskriptivní analýzy a důkladné rešerše literatury. K Tématu B a C. bude základem empirické analýzy Mincerová mzdová rovnice ve formě:
ln w_i=λ 〖Žena〗_(i )+βX_i+ε_i (1)

kde: 〖lnw〗_i je logaritmus měsíční mzdy, 〖Žena〗_(i ) je binární proměnná rovna 1 pro ženu, a 0 pro muže. Vektor X obsahuje řadu kontrolních proměnných, které jsou tradičně pojímány jako důležité determinanty mezd (jako vzdělání, zkušenosti aproximované věkem) a dále proměnné, které jsou důležité z pohledu hodnocení vlivu rodičovství na mzdy (jako celková délka MD a RD , věk nejmladšího dítěte v rodině), počet odpracovaných hodin a druh zaměstnání (ISCO), který umožnuje vyhodnotit možné účinky segregace žen do zaměstnání, které umožňují ženám matkám kombinovat práci s péči o děti. Nejprve je provedena analýza (1) pouze s proměnnou 〖Žena〗_(i ) a konstantou, aby bylo možné ukázat základní rozdíl ve mzdách, přičemž následně jsou postupně přidávány všechny další kontrolní proměnné, abychom zhodnotili jak dopady faktorů jako (2) pracovní praxe, zkušenosti a vzdělání, (3) péče o děti v různých věkových kategoriích, (4) doby přerušení práce z důvodu mateřství a péče o dítě, (5) pracovního úsilí měřeného počtem odpracovaných hodin, a (6) možnou segregaci žen-matek do méně placených zaměstnaní, která nabízí možné sladění práce a rodinných povinností.
c) Data
Pro účely tohoto projektu jsou využita data z rozsáhlého dotazníkového šetření provedeného v roce 2011 na reprezentativním vzorku zaměstnanců z České republiky se zaměřením na rozdíly mezi muži a ženami na trhu práce. Šetření bylo založeno na dotazníku obsahujícím 64 otázek, které pokrývají různorodé aspekty pracovního i rodinného života, preference, osobnostní a jiné charakteristiky zaměstnanců a jejich práce. Zmíněná data jsou detailněji popsána v rozsáhlejší akademické studii Pytliková a kol. (2012), kde jsou rovněž obsaženy tabulky s podrobnými popisnými statistikami všech proměnných, a to zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy.

Literatura:
BERTRAND, M. (2010). New perspectives on gender. In: Ashenfelter, O., Card, D.: Handbook of Labor Economics, Vol. 4b. Amsterdam: Elsevier Ltd., 1545–1592.
PYTLIKOVA, M., FILIPOVA, L., BALCAR, J. and J. GOTTVALD (2012): “Explaining Factors behind the Gender Wage Gap in Czech Republic: Evidence using Unique Survey”, In PYTLIKOVÁ, M. a kol. (2012): “Gender Wage Gap and Discrimination in the Czech Republic”. Series on Advanced Economic Issues. Faculty of Economics, VŠB – TU Ostrava Press. Ostrava.

d. Časový harmonogram řešení
Projekt se uskuteční v období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 v následujících krocích:
Sběr a aktualizace dat;
Psaní rešerže teoretické a empirické literatury, stanovení hypotéz;
Sestavení empirických modelů;
Příprava dat, jejich analýza, vyhodnocení výsledků;
První koncepty paperů a příspěvků pro prezentaci na konferencích.
Prezentace výsledků se zapracováním obdržených připomínek. Předložení článků k publikování ve working paper series (jako např. CReAM, Norface Migration and CELSI) a v časopisech.
Členové řešitelského týmuBc. Kateřina Dutková
Ing. Lenka Filipová, Ph.D.
Ing. Petra Mikulíková
Bc. Marcela Polášková
doc. Ing. Mariola Pytliková, Ph.D.
Ing. Jan Šulák, Ph.D.
Ing. Kateřina Tvrdá
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Výstupy projektu budou zahrnovat minimálně 2 prezentace výsledků výzkumu na významných domácích a zahraničních konferencích. Dále pak budou hlavními výstupy projektu bude kapitola v knize v zahraničním nakladatelství, minimálně dva články v ekonomickém časopise s impakt faktorem (preferovány jsou mezinárodní ekonomické časopisy), (tzn. min. 30 RIV bodů, reálně však pravděpodobně více). Počítáme s jejich publikováním ve formě working paperů (např. v sérii CELSI) před předáním k publikování v ekonomických časopisech s impact faktorem. Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 30 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
48240,-48240,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)36000,-36000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti12240,-12240,-
2. Stipendia89600,-89600,-
3. Materiálové náklady28800,-28239,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek4800,-34960,-
5. Služby14400,-14961,-
6. Cestovní náhrady30160,-0,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory24000,-24000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady240000,-
Uznané náklady240000,-
Celkem běžné finanční prostředky240000,-240000,-