Schválené projekty 2016

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2016

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 896 914 Kč

Z toho 2.5% - 1 397 423 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 270 231
EKF  4 459 400
FAST  2 765 016
FS  9 344 371
FEI 13 781 413
HGF  5 130 549
FMMI  7 000 000
VC 10 748 511
CELKEM 54 499 491

KódSP2016/131
Název projektuFaktory ovlivňující mikrobiální napadení zateplených fasád
ŘešitelVrbová Magdaléna Ing.
Školitel projektuprof. Ing. Darja Kubečková, Ph.D.<br />
Období řešení projektu01.01.2016 - 31.12.2016
Předmět výzkumuRozbor stavu v ČR a zahraničí:

Problém nežádoucího výskytu mikrobiálního napadení je znát zejména na panelové zástavbě, která se začala dodatečně zateplovat. Hlavní příčinou vnějšího zateplování obytných domů jsou vzrůstající náklady, všeobecné zvyšování ceny energií a uvědomování si potřeby snížení spotřeby energie. Bakterie, plísně i řasy se běžně vyskytující v životním prostředí. Na fasádách obytných domů rostou za určitých podmínek bakterie, kvasinky, plísně a řasy, nežádoucí výskyt těchto mikroorganismů není novým problémem. V současné době neexistuje stavební materiál, který by zaručoval odolnost vůči výskytu řas. V případě vhodného prostředí, kdy se vytvoří stinné, chladné a vlhké podmínky za přítomnosti kysličníku uhličitého ze vzduchu rostou řasy na dřevinách, kamenech, betonu, omítce, umělé hmotě či sklu. Na drsném povrchu se však mohou výtrusy řas lépe uchytit. Novodobé zateplování fasád způsobilo, že se na vnější povrch dostává méně tepelné energie. Vnější strana se méně zahřívá, má tedy nižší vnější povrchovou teplotu. Hrozí, že teplota rosného bodu vzduchu klesne pod teplotu povrchu, dojde k orosení a vznikne tak vodní film, který řasám dodává potřebnou vlhkost. Řasy mohou růst téměř na každém podkladu, přesto nejsou jejich porosty zasaženy všechny objekty opatřené kontaktním zateplovacím systémem. Cílem výzkumu bude definovat jaké vlivy a jakým podílem ovlivňují vegetaci na fasádách domů opatřených kontaktním zateplovacím systémem.
Z dosud zjištěných údajů se jako prvotní příčina napadení uvádí změna tepelně vlhkostních parametrů obvodové stěny po dodatečném zateplení, zejména zvýšená kondenzace na vnějším povrchu fasády. Některé dodatečně zateplené fasády vykazují značný výskyt mikroskopické vegetace, jiné nikoliv.


Citace cizích prací:

[1]KLÁNOVÁ, Kateřina. Plísně v domě a bytě: odstraňování a prevence. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 104 s. Profi & hobby. ISBN 978-80-247-4790-3.

[2]PAŘÍKOVÁ, Jelena. Jak likvidovat plísně. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 86 s., [6] s. obr. příl. Profi & hobby. ISBN 8024790297.

[3]WASSERBAUER, Richard. Biologické znehodnocení staveb. 1. vyd. Praha: ARCH, 2000, 257 s., [14] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86165-30-2.

[4]BÜCHLI, Roland a Paul RASCHLE. Řasy a houby na fasádách: příčina vzniku a ochrana před nimi. 1. české vyd. Ostrava: Mise, 2011, 108 s. Knihovnička M. ISBN 9788025487860.


Přehled použitých metod:

Projekt se bude zabývat jednak průběžným stanovením účinků použitých sanačních opatření (odolnost proti opětovnému napadení fasády), aplikovaných na objektu RD z předchozího projektu SGS SP2015/162 Detekce a řešení stavebně fyzikálních defektů obvodových konstrukcí. V návaznosti na projekt SGS SP2014/65 Degradace vnějších kompozitních systému způsobená přítomností biotických škůdců na jejich povrchu, kde byly zkoumány fasády rodinného domu, školy a panelové zástavby (včetně odběru vzorků omítky) ve smogové oblasti budeme pokračovat s výzkumem v rozsáhlejší a podrobnější formě.
V našem projektu budou vybrány 3 – 4 zastavěné lokality (každá o rozloze cca 40-50 ha), přičemž minimálně dvě z nich budou vybrány ze smogových oblastí (předpokládá se minimálně 10 objektů v každé lokalitě). Na všech fasádách objektů z daných lokalit bude proveden podrobný vizuální průzkum jejich povrchu (včetně fotodokumentace). Ve sporných případech, kdy nebude z vizuálního hlediska zřejmá přítomnost biotického napadení, budou odebrány vzorky omítky in-situ a zaslány k laboratorní analýze do Centra nanotechnologií VŠB-TUO.

Na zkoumaných objektech bude hodnocena přítomnost/nepřítomnost biotického napadaní z hlediska světových stran, architektonického řešení fasády, tloušťky tepelného izolantu (ETICS), zrnitosti, struktury a barvy omítky. Dále bude sledován výskyt porostu v ploše fasády. Každá lokalita bude zhodnocena jako celek z hlediska regionálního umístění a přítomnosti vegetace (stromy, parky) vodních ploch apod. jako možnými zdroji spor mikroorganismů (řasy, houby, sinice) a zvýšené vlhkosti vzduchu. Pro vybrané skladby fasád budou provedeny numerické výpočtové modely (Area, Teplo) ke stanovení tepelně-technických vlastností skladeb.

Všechny získaná data a poznatky budou statisticky vyhodnoceny (závislost napadení na jednotlivých faktorech) a komparovány.
Členové řešitelského týmuIng. Magdaléna Vrbová
Ing. Veronika Kučeriková
prof. Ing. Darja Kubečková, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)a) Cíle výzkumu:

Cílem výzkumu je jednak ověřit již známé faktory ovlivňující přítomnost/nepřítomnost mikrobiotického porostu na fasádách zateplených kontaktním zateplovacím systémem (ETICS), definovat faktory a stanovit míru vlivu těchto faktorů. Současně bude probíhat vyhodnocení sanačních opatření na zkoumané fasádě (dlouhodobé pozorování). Na základě zjištěných poznatků resp. příčin napadení lze v budoucnu předcházet, eliminovat či co nejvíce oddálit nežádoucí výskyt mikroskopických řas, hub či sinic, kdy je nutné se tímto problémem zabývat již při samotném návrhu systému dodatečného zateplení


b) Očekávané výstupy:

2x zaslaný příspěvek na konferenci zařazené v databázi SCOPUS (např. EnviBuild 2016, SGEM 2016, CEEE 2016, MEES 2016 apod.)

4x zaslaný článek do časopisu (Jsc nebo Jimp, např. Civil Engineering and Environmental Systems apod.)

Využití získaných znalostí při vypracovávání disertačních prací Ing. Magdalény Kubečkové a Ing. Veroniky Kučerikové. Disertační práce řešitelek jsou zaměřeny na poruchy zateplovaných fasád souvisejících s mikrobiotickým napadením těchto fasád.


Zdůvodnění zapojení jednotlivých členů týmu:

Ing. Magdaléna Kubečková – koordinace projektu, odebírání vzorků, provádění výzkumných měření, provedení tepelně technických výpočtů a modelování obvodových konstrukcí (za použití software Teplo, Area), analýza a komparace dat, tvorba publikačních výstupů. Ve své disertační práci se zabývá faktory ovlivňující mikrobiotický výskyt na fasádách panelových domů.

Ing. Veronika Kučeriková - provádění výzkumných měření, odebírání vzorků in-situ, provedení tepelně technických výpočtů a modelování obvodových konstrukcí (za použití software Teplo, Area), vyhodnocení sanačních opatření, analýza a komparace dat, publikační činnost. Ve své disertační práci se zabývá následky změn tepelně-vlhkostních parametrů obvodových konstrukcí po jejich zateplení – výskyt biotických škůdců na jejich vnějším povrchu.


c) Časový harmonogram:

březen – duben 2016:
- výběr lokalit a objektů

březen – říjen 2016:
- získávání dat v terénu

květen – říjen 2016:
- numerické modelování vybraných skladeb konstrukcí

říjen – listopad 2016:
- statistické zpracování získaných dat

listopad 2016:
- publikování výsledků

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
0,-0,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)0,-0,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti0,-0,-
2. Stipendia59500,-59500,-
3. Materiálové náklady10000,-0,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek0,-0,-
5. Služby1000,-12373,-
6. Cestovní náhrady33000,-31627,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory11500,-11500,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady115000,-
Uznané náklady115000,-
Celkem běžné finanční prostředky115000,-115000,-