Schválené projekty 2016

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2016

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 896 914 Kč

Z toho 2.5% - 1 397 423 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 270 231
EKF  4 459 400
FAST  2 765 016
FS  9 344 371
FEI 13 781 413
HGF  5 130 549
FMMI  7 000 000
VC 10 748 511
CELKEM 54 499 491

KódSP2016/112
Název projektuRemitence a jejich vliv na makroekonomické a mikroekonomické ukazatele
ŘešitelLokaj Aleš Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2016 - 31.12.2016
Předmět výzkumuV současné době jsou migrační toky aktuálním tématem, neboť roste jejich velikost i intenzita, především směrem z chudších do bohatších zemí a regionů. S tím jak tyto toky sílí, rostou jejich dopady na světovou ekonomiku. Migrační toky jsou zdrojem změn početnosti pracovní síly, nositelem informací, inovací a dalších ekonomických dopadů na výchozí, či cílovou oblast. Nejprve je však nutno zmínit důvody, proč lidé migrují. Lze konstatovat, že výzkumu migračních determinant je věnována poměrně velká řada studií. Ve starších studiích je zdůrazňováno, že nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje migraci a migrační toky, je maximalizace příjmu (Hicks, 1932; Stasjaad, 1962; Harris a Todaro, 1970; Borjas, 1989; Mayda, 2010). Dle těchto autorů potenciální migrant porovnává své příjmy v původním (domácím) regionu s potenciálními příjmy v cílovém regionu. Samozřejmě také bere v úvahu náklady na migraci (Harris a Todaro, 1970). Pokud celkové očekávané příjmy v cílovém regionu budou vyšší nežli očekávané příjmy v původním domovském regionu a migrační náklady, potenciální migrant uskuteční své rozhodnutí a přestěhuje se do nového cílového regionu. Celkové náklady na migraci se skládají nejen z přímých nákladů (např. náklady na přepravu, koupi či pronájem nového obydlí apod.), ale také z nákladů psychologických. Může se jednat například o ztrátu vazeb s blízkými osobami (rodinou, přáteli), nebo ztrátu domácího prostředí a zázemí (Massey, 1993). Nicméně migrační rozhodování nezávisí pouze na osobě jako jednotlivci, ale do migračního rozhodování jsou často zahrnovány i celé rodiny (resp. domácnosti). V tomto případě rozhodnutí přestěhovat se závisí na maximalizaci diskontovaných příjmů všech členů domácnosti (Stark a Yitzhaki, 1985). Poměrně významnou roli často hraje také vzdálenost potenciální nové destinace od původní domovské. Spolu s rostoucí vzdáleností cílového a zdrojového regionu tedy klesá pravděpodobnost migrace, jelikož migrant musí vynaložit vyšší (ať již přímé, tak také psychologické) náklady.

Jak již bylo uvedeno, migrace má také vliv jak na ekonomiku cílové země, tak na ekonomiku výchozího regionu, což dává další impulz ke zkoumání těchto vlivů. Může se jednat o přírůstek/odliv pracovní síly, „odliv mozků“ (brain drain), přenos informací, inovací, zvýšení/snížení nároků na veřejné zdroje financí (sociální systémy) apod. Neméně důležitým dopadem migrace jsou remitence, které nabývají na významu a to zejména v zemích původu migranta (resp. na ekonomiku těchto zemí).

Remitence lze definovat dle Kapura (2003) jako neopětované transfery (unrequired transfers), tj. peníze, které posílají migranti rodině a přátelům zpět do země původu a na něž nejsou kladeny žádné nároky ze strany odesílatele. R. H. Adams (2005) definuje remitence podobně, a sice jako peníze a zboží, které jsou zasílány zpět domácnostem pracujícími lidmi mimo původní komunity. Mezinárodní měnový fond považuje za remitence, ve své publikaci Balance of Payments Manual (2009), tři typy finančních převodů, které jsou uskutečňovány mezi migranty a zemí jejich původu. Konkrétně se jedná o remitence pracovníků, zaměstnanecké kompenzace a migrační transfery. Za remitence pracovníků (workers' remittances) jsou považovány soukromé transfery osob, které pobývají v hostitelské zemi déle než jeden rok, a to bez ohledu na jejich migrační status. Pokud tito pracovníci žijí v hostitelské zemi kratší dobu než jeden rok, považuje MMF jakékoliv převody za zaměstnanecké kompenzace (compensation of employees). Pokud dochází k transferům peněz a zboží mezi zeměmi v průběhu migrace, jedná se o migrační transfery (migrants' transfers). Tohoto pojmu je užíváno především s transfery souvisejícími s přeshraniční migrací – v podstatě se jedná o migrační transfery odpovídající čistému jmění migrantů při stěhování do jiné země (P. Gammeltoft, 2002).

Celosvětový početní stav migrantů je na úrovni 250 mil. osob a tok remitencí téměř 440 mld. USD za rok 2014 dle odhadu Světové banky (2015). V některých zemích je podíl přílivu remitencí na hrubém domácím produktu, dle Světové banky (2015), větší než 20 %. Např. v Tádžikistánu se podílí příliv remitencí na celkovém HDP země 42 %, v případě Kyrgyzstánu je to 31,5 %, Nepálu 28,8 % atd. Remitence tak významným způsobem (pozitivně i negativně) ovlivňují ekonomiky, především pak rozvojových zemí. Celá řada autorů se zabývá vlivem remitencí na různé makroekonomické i mikroekonomické ukazatele. Například Faini (2007), Barajas, Chami, Fullenkamp, Gapen a Montiel (2009) analyzují vztah mezi remitencemi a ekonomickým růstem. V rámci těchto prací byl prokázán pozitivní vliv mezi zkoumanými veličinami. Naopak studie Chami, Fullenkamp a Jajah (2003) či Giuliano a Ruiz-Arranz (2005) poukazují na negativní korelaci mezi ekonomickým růstem a přílivem remitencí. Tyto rozdíly dle Yanga (2011) vznikají především v rozdílnosti použitých metod, časových řad či specifikacích regresního modelu. Anghel, Piracha a Randazzo (2015) ve své práci shrnují vlivy remitencí na získávání zdrojů kapitálu a podílu na HDP, což dokumentují na případech rozvojových zemí jako Ukrajina, Rumunsko, Tádžikistán, Moldávie, Srbsko, Maďarsko, Arménie či Ázerbájdžán. Uvádějí také, že remitence na úrovni domácností rovněž velkou měrou pomáhají odstraňovat chudobu v těchto zemích. Je zde také diskutována otázka, zdali jsou zde remitence využívány více na spotřebu či na investice do rozvoje lidského kapitálu (což by bylo z dlouhodobého hlediska efektivnější). Z tohoto pohledu existuje heterogenita mezi zmiňovanými zeměmi. Kupříkladu v Albánii nebyl prokázán vliv remitencí na vyšší míru vzdělání, avšak naproti tomu v Tádžikistánu měly remitence pozitivní vliv na vzdělávání žen a dívek. Věnovali se také otázce sociálních remitencí (např. přenosu nápadů, myšlenek, zvýšení genderové rovnosti apod.), které jsou však hůře uchopitelné (z důvodu horší měřitelnosti) nežli finanční remitence. Dalším makroekonomickým efektem remitencí je vliv na platební bilanci země. Dle International Migration Outlook (zpracované OECD v roce 2006) mají remitence větší pozitivní dopad na platební bilanci než ostatní peněžní toky (jako je například finanční pomoc, přímé investice či půjčky), neboť jejich použití není vázáno na konkrétní projekty, není úročeno a nemusí být v budoucnu splaceno. Kromě toho jsou remitence mnohem stabilnějším zdrojem zahraniční výměny než ostatní toky soukromého kapitálu a jak prokazují někteří autoři (např. Buch et al, 2002)a remitence mají anti-cyklický charakter.

Většina remitencí je tvořena peněžními převody pracovníků v zahraničí, které takto tvoří důležitý zdrojem financování pro mnoho rozvojových a rozvíjejících se ekonomik. Tyto prostředky, které migranti posílají nazpět do své země původu, jsou dnes dle Světové banky (2015) více než trojnásobné vzhledem k velikosti oficiální rozvojové pomoci a v posledních letech jsou větší než objem portfoliových investic. Dalším pozitivním znakem remitencí je nižší volatilita a větší stabilita v porovnání s ostatními toky externího kapitálu – přímé či portfoliové investice, zahraniční pomoc i půjčky (Ratha et al., 2009) – čímž se z nich stal nezanedbatelný faktor při analýze udržitelnosti stavu běžného účtu platební bilance. Tomuto faktoru dříve ekonomové nepřikládali velkou pozornost, ale se vzrůstajícími toky je možno najít autory, jež se tomuto tématu věnují. Bugamelli a Paterno (2009) ukazují, že převody zahraničních pracovníků mohou snížit pravděpodobnost zhoršení stavu běžného účtu a tím snižují pravděpodobnost vzniku finanční krize.
Deficit běžného účtu může být udržován poměrně dlouhou dobu a to různými způsoby. Často však se poměrně rychle stane neudržitelným a musí nezbytně nastat jeho přizpůsobení. Toto přizpůsobení může nabývat různých forem, mírných i šokových a může mít velmi silné efekty na celkový vývoj reálné ekonomiky dané země. Udržitelnost bilance na běžném účtu je tedy klíčovým cílem hospodářské politiky, zvláště pro malé otevřené ekonomiky. Tato udržitelnost na běžném účtu je spojena s udržitelností zahraničního zadlužení na čemž staví známý intertemporální model Obstfelda a Rogoffa (1994 a 1996). Tomuto důležitému tématu se věnovala řada autorů např. Mann (2002), Melecký (2002) či Mandel a Tomšík (2008).
Nárůst peněžních převodů ze zahraniční v posledních 20 letech a jejich stabilita znamená, že remitence se staly důležitou součástí běžného účtu a přispívají k dosažení dlouhodobé udržitelnosti a tím makroekonomické rovnováhy. Současně, vzhledem ke své jednostrannosti - jako jedna z mála položek platební bilance, nevytvářejí pro přijímající ekonomiku žádné závazky nebo nutnost odlivu kapitálu v budoucnu. Na přijaté remitence lze tedy pohlížet jako na zahraniční rezervy, které mohou být použity ke splácení zahraničního dluhu, což přispívá k udržitelnosti deficitu běžného účtu. Světová banka (2015) ukazuje příklady a navrhuje další použití budoucího příjmu z remitencí jako kolaterálu pro vydání státních dluhopisů – např. u Mexika, Brazílie či Turecka. Při započítání remitencí do klíčového indikátoru udržitelnosti vnějšího dluhu – poměru dluhu a exportu – dochází u řady zemí k významnému zlepšení – např. u zemí jako je Arménie, Nepál, Pakistán, Guatemala či Libanon.

Pradhan et al (2012) ukazuje na příkladu Bangladéše pozitivní vztah mezi nárůstem remitencí a situací na běžném účtu současně s ekonomickým růstem, z čehož vyvozuje, že by tvůrci hospodářské politiky měli tyto toky podporovat. Hassan a Holmes (2014) empiricky úspěšně testovali přínos remitencí pro běžný účet u více než 40 zemí, Současně prokázali, že zvýšené toky remitencí jsou spojeny s rychlejším přizpůsobením běžného účtu, zvláště u zemí, jež se potýkají s přetrvávající nevyrovnanou bilancí. Zpráva OECD (2006) však upozorňuje také na negativní dopady remitencí na platební bilance, a to především v podobě „bumerang efektu“. Tento efekt nastává tehdy, když zvýšený objem remitencí indukuje zvýšení dovozů ze zahraničí a tím pádem dochází ke zhoršování běžného účtu platební bilance země, do které jsou remitence zasílány. Mezi negativní dopady toku remitencí do země bývá zmiňována i tzv. Holandská nemoc, vyznačující se posilující domácí měnou v důsledku přílivu kapitálu ze zahraničí.

Andersen a Christensen (2009) se zase ve své práci zabývali vlivem migrace a remitencí na spotřebu domácností (na obyvatele), a to na případě Nikaragui. S využitím panelu dat potvrdili, že člen domácnosti, který v průměru obdrží 1000 USD v remitencích, utratí na spotřebních výdajích v průměru o 150 USD více, nežli osoba, která žádné remitence neobdrží. Statisticky významný a pozitivní vliv na spotřebu domácností v Nikaragui měl také počet Nikaragujců (migrantů) v USA. Zajímavé je také zjištění, že čím více byli migranti vzdělaní, tím vyšší vliv měla jejich migrace na spotřebu v původní zemi (právě z důvodu zasílání remitencí). Tím potvrdili hypotézu, že brain-drain nemusí být pro rozvojové země tak škodlivý, jak uvádějí některé současné studie. Jejich panel dat byl využit také pro testování závislosti míry investic na remitencích, avšak zde nebyl nalezen žádný významnější efekt. Vlivem remitencí na spotřebu, případně další charakteristiky spotřebního chování, se pak zaobírají kupříkladu práce Incaltarau a Maha (2012) pro makroekonomické prostředí Rumunska, Yousafzai (2015) na příkladu Pákistánu či Zhua (2014) na datech reprezentujících venkovské oblasti Číny. Na tomto místě lze uvést i studie se záběrem daleko širším (mezinárodním), jakou může být kupříkladu analýza panelových dat Combes a Ebeke (2011), která mimo jiné poukazuje na fakt, že příliv remitencí výrazně snižuje spotřební nestabilitu. Vliv remitencí na důchod analyzují například publikace zabývající se konkrétními zeměmi jako například Hobbs a Jameson (2012), kteří se ve své práci zabývají vlivem remitencí na rozložení důchodu a chudoby v Nikaragui, Lazarte et al (2014), který rozebírá tutéž problematiku na příkladu dat z Bolívie, či daleko obecnější studie Koechlin a Gianmarco (2007), která pomocí analýzy panelových dat ze 78 zemí dokazuje jednoznačný vztah mezi mezinárodními remitencemi a příjmovou nerovností. Některé z těchto studií sice berou v úvahu permanentní povahu důchodu, s jejíž originální koncepcí přišel už Friedman (1957), jako například již zmiňovaný Zhu (2014), avšak prakticky všechny studie toho typu opomíjejí „relativní důchodový efekt“, který poprvé rigorózně popsal Duesenberry (1949) a který v moderních makroekonomických textech bývá velmi často opomíjen. Porušení neoklasického předpokladu asociálního individualizmu a zahrnutí vlivu sociálních interakcí (konkrétně v podobě spotřebního chování domácností, se kterými daná spotřební jednotka přichází do kontaktu) na velikost a charakteristiku spotřeby z přijatých remitencí, by tak mohlo být přínosem tohoto projektu.

Země závislé na příjmu zahraničních remitencí (zpravidla se jedná o chudé rozvojové ekonomiky) zpravidla čelí problémům v oblasti veřejných financí. Veřejné rozpočty těchto zemí jsou však remitencemi výrazně ovlivněny – jak na straně příjmů, tak i výdajů. Vysoké remitence zvyšují daňové příjmy (zejména z nepřímých daní). V projektu bude pozornost upřena zejména na stranu výdajů. V odborné literatuře se objevuje hypotéza (např. Hubert Ebeke, 2012), že příchozí remitence vyvolávají morální hazard na straně vládních autorit, které v důsledku redukují veřejné výdaje na vzdělání a zdravotní péči.

Docquier, Rapoport a Salomone (2011) se ve své studii věnovali determinantám, které mohou mít vliv na remitence. Zjistili, že na zasílání remitencí do rozvojových zemí mají vliv především počty emigrantů v zahraničí, společný jazyk země původu migranta s cílovou zemí, úroveň dovedností (lidský kapitál) či HDP cílové země. Tyto skutečnosti testovali na širokém panelu rozvojových zemí. Carling (2005) zase ve své studii rozděluje determinanty na čtyři základní skupiny: charakteristiku migrantů (kam řadí např. pohlaví, finanční situaci, záměr návratu, počet let v emigraci atd.), vztahy mezi zemí původu a zemí zaměstnaní (zde řadí např. směnný kurz, formy, náklady a rychlost transferů remitencí či reálný mzdový diferenciál), charakteristiky země zaměstnání (zde patří příležitosti pro integraci a usazení se) a poslední skupinou jsou charakteristiky země původu (kde zahrnuje politická a finanční ohrožení, programy podpory, utrpení a strádání v zemi původu, inkluze emigrantů do společnosti v zemi původu atd.). Culiuc (2006) ve své práci prokázal pomocí regresní analýzy pozitivní vliv remitencí na investice podnikatelů v Moldávii za předpokladu, že emigrant je podnikatelem. Přičemž právě vliv remitencí byl druhým nejsilnějším faktorem. Ostatní jím zkoumané determinanty (např. pohlaví, vzdělání, věk migranta) neměly na investice žádný vliv – byly statisticky nevýznamné.

Jak vyplývá ze studií uvedených autorů, existují mezi zeměmi poměrně značné rozdíly (heterogenita) z hlediska přijímání a zasílání remitencí, které byly zkoumány především na malém vzorku zemí, případně pouze na situaci jedné země. Z tohoto důvodu je vhodné tuto problematiku rozpracovat pro více zemí.

Poslední částí projektu bude analýza mechanismů transferu remitencí od migrantů zpět do zemí původu. Dle OECD (2006) se v posledních letech změnil trend v zasílání peněz. Zatímco v osmdesátých letech byla většina peněz remitována neformálními kanály (např. pomocí kurýra), v současné době jsou využívány spíše formální kanály (převody z účtu na účet, přes platební kartu, poštovní poukázky a v poslední době mobilní technologie). Mezi nejvýznamnější společnosti, které nabízejí převody peněz, patří společnosti Western Union, Thomas Cook či MoneyGram, které pokrývají více než 190 zemí světa. Dle Carlinga (2005) si však migranti mnohdy neuvědomují plně náklady za tyto služby, neboť poplatky jsou rozděleny mezi odesílatele, příjemce a také se zvlášť započítává poplatek související s konverzí měny. Náklady na posílání remitencí odhaduje Světová banka (2015) na cca 8%. Tyto náklady pomalu klesají, nicméně jsou vysoké v porovnání s náklady na převody peněz mezi vyspělými ekonomikami. Otvírá se zde tak možnost (trh) pro nové produkty (např. kryptoměny), systémy v podobě internetových technologií nebo služby mobilních operátorů, které mohou sloužit k transferu remitencí. Poměrně velkou budoucnost v této oblasti mají kryptoměny(např. Bitcoin), které mohou zcela nahradit převody peněz a remitencí. Jak uvádí Baka (2015) hlavním důvodem pro využití Bitcoinu jsou nízké transakční náklady a míra dosažené anonymity stran transakce. Ve velké míře platí, že technologická a internetová řešení jsou jedinečná a využívají vlastních služeb, které je poměrně těžké přímo srovnávat nebo sjednocovat. Jak uvádí Ashoka (2015) a Frazier (2014) využití internetových technologií je na vzestupu, ale je nutné dopředu věnovat velkou pozornost výběru a samotnému typu plánované transakce, která se může velmi lišit dle technologického řešení stojící v pozadí. Vzhledem k tomu, že příchozí platby směřují do rozvojových ekonomik s různou dostupností a spolehlivostí internetu, jsou někde namísto internetu využívány služby mobilních operátorů (např. m-Pesa).


CÍLE PROJEKTU

Cílem projektu je analyzovat vliv remitencí na makroekonomické a mikroekonomické ukazatele z pohledu ekonomik a jednotlivých migrantů či jejich sociálně-ekonomických skupin. Tento cíl je rozdělen do několika dílčích cílů, které směřují k realizaci hlavního cíle a reprezentují odborné zaměření jednotlivých členů týmu. Konkrétně se jedná o následující dílčí cíle:
1) Analyzovat jaký vliv má diaspora cizinců, kompozice zemí původů a vzdělání na výši posílaných remitencí do domovských zemí cizinců a provést komparaci příslušných zemí, jak destinací, tak i zemí původu.
2) Analyzovat a popsat vliv absolutního a relativního důchodového efektu z přijatých remitencí na spotřební chování domácností.
3) Zhodnotit vliv remitencí na platební bilanci, respektive jednotlivé dílčí salda platební bilance na skupině vybraných zemí.
4) Identifikovat a analyzovat vztah mezi objemem a strukturou remitencí a fiskálními proměnnými (např. vládními výdaji na nákup zboží a služeb, saldem veřejných financí, atd.) ve vybraných zemích.
5) Identifikovat a analyzovat vliv internetových technologických řešení na rychlost a transakční náklady remitencí. Analýzy se zaměří na zabezpečení, rychlost a dostupnost těchto řešení na jednotlivých kontinentech. V rámci tohoto cíle budou také porovnána technologická řešení, která za jednotlivými variantami převodů peněz stojí a stanovení optimálního workflow pro výběr a realizaci transferu peněžních prostředků v závislosti na technologických možnostech.

METODOLOGIE

Postup řešení jednotlivých cílů se bude lišit v závislosti na samotném cíli a metodě, která bude pro řešení daného cíle zvolena. Tyto metody jsou stručně popsány níže. Všechny níže popsané metody budou zpracovány v prostředí MS Excel, EViews či STATA a budou vycházet ze stejných zdrojových dat a sice:
• World Bank: Migration & Remittances Data.
• International Monetary Fund: Balance of Payments and International Investment Position Statistics.
• Adsera a Pytliková (2015) panel dal zachycující migrační toky a počty cizinců mezi 42 zeměmi OECD.
• Národní statistiky zvolených zemí.

(Většina z těchto zdrojů je buďto dostupná zdarma na internetu či jsou na pracovištích řešitelů. Část databází je placených (IMF) a je plánováno její pořízení z prostředků projektu.)

Analyzovány budou jak velké ekonomiky s vysokou absolutní hodnotou remitencí (Indie, Čína), tak i malé otevřené ekonomiky s vysokým i nízkým relativním podílem remitencí k HDP (postsovětské země jako Arménie, Moldávie, Tádžikistán, středoevropské státy atd.). Řešitelé se tak budou snažit postihnout širokou rozmanitost zemí, neboť většina výše zmíněných vědeckých prací se zaměřuje spíše na menší rozvojové země, kde je podíl remitencí na HDP velmi vysoký.

U jednotlivých dílčích cílů se předpokládají následující postupy řešení:

Ad 1) Analyzovat jaký vliv má diaspora cizinců, kompozice zemí původů a vzdělání na výši posílaných remitencí do domovských zemí cizinců a provést komparaci příslušných zemí, jak destinací, tak i zemí původu.

Při výzkumu remitencí využívá většina autorů (např. Andersen a Christensen, 2009; Docquier et al., 2011; Cyliuc, 2006) regresní analýzu panelových dat (při výzkumu více zemí), nebo analýzu průřezových dat při výzkumu remitencí pouze u jedné země. Právě z důvodu využití uvedeného doplněného panelu dat, bude potřeba využít metodu panelové regrese, přičemž základem výzkumu bude regresní model. Tento model bude obsahovat vysvětlovanou proměnnou – remitence. Vysvětlujícími proměnnými budou hlavní determinanty, které mohou zapříčiňovat jejich zasílání (například rozptýlení (diaspora) cizinců v cílových zemích, jejich vzdělání apod.).

Ad 2) Analyzovat a popsat vliv absolutního a relativního důchodového efektu z přijatých remitencí na spotřební chování domácností.

Jako jednou z vhodných metod k dosažení výše stanoveného cíle se může jevit klasický rozbor časových řad s použitím lineární regresní analýzy, kde závisle proměnou bude výše spotřeby domácností, která zde bude vysvětlována pomocí disponibilního důchodu bez započtení remitencí a remitencemi samotnými, to vše z hlediska permanentního důchodu. Tímto způsobem bude moci být separován vliv samotných mezinárodních transferů a zároveň tak lze porovnat hodnoty mezního sklonu ke spotřebě z přijatých remitencí a ze zbytku disponibilního důchodu. Celkový mezní sklon ke spotřebě je pak dle hypotézy relativního důchodu funkcí relativního disponibilního důchodu (v našem případě rozděleného na disponibilní důchod a přijaté remitence), který je pro každou domácnost dán poměrem jejího disponibilního důchodu a váženého průměru této veličiny pro celou společnost. Opět nejlépe metodou nejmenších čtverců by bylo možno aproximovat tento vztah a popsat tak vliv remitencí na hodnotu mezního sklonu ke spotřebě, tedy vliv relativního důchodového efektu na spotřební chování domácnosti.
K výše popsané analýze bude využito dat toku remitencí, disponibilního důchodu, spotřeby a průměrného počtu členů kategorií domácností rozdělených podle příjmového kvantilu. To vše pochopitelně především pro oblasti rozvojové a chudší části světa, kde má existence remitencí samotných primární dopad.

Ad 3) Zhodnotit vliv remitencí na platební bilanci, respektive jednotlivé dílčí salda platební bilance na skupině vybraných zemí.

Obdobně jako u dílčího cíle 1 bude i pro zjištění vlivu remitencí na platební bilance, respektive jednotlivých složek platební bilance, využito regresní analýzy, která v případě výzkumu na více zemích bude užita v podobě panelové regrese. V tomto případě však remitence budou vysvětlující proměnnou, společně s dalšími proměnnými jako devizový kurz, míra inflace, HDP vybraných zemí a řada dalších proměnných, které významným způsobem ovlivňující jednotlivé účty platební bilance. Vysvětlovanou proměnnou pak budou dílčí salda platební bilance vybraných zemí. Dále budou sledovány vlivy šoků na jednotlivé účty platební bilance a také na remitence, popřípadě HDP. Na analýzu těchto šoků bude využito vektorových autoregresních modelů (VAR modelů).

Ad 4) Identifikovat a analyzovat vztah mezi objemem a strukturou remitencí a fiskálními proměnnými (např. vládními výdaji na nákup zboží a služeb, saldem veřejných financí, atd.) ve vybraných zemích.

Analyzovány budou jak země s vysokou absolutní hodnotou remitencí, tak i s vysokým relativním podílem remitencí k HDP. I přes riziko problémů s daty (neúplné časové řady) bude použita analýza panelových dat, kde vysvětlovanými proměnnými by měly být základní fiskální veličiny (vládní výdaje na nákup zboží a služeb, saldo veřejných financí atd.) a mezi vysvětlujícími proměnnými pak bude klíčovou roli hrát právě objem zahraničních remitencí.

Ad 5) Identifikovat a analyzovat vliv internetových technologických řešení na rychlost a transakční náklady remitencí. Analýzy se zaměří na zabezpečení, rychlost a dostupnost těchto řešení na jednotlivých kontinentech. V rámci tohoto cíle budou také porovnána technologická řešení, která za jednotlivými variantami převodů peněz stojí a stanovení optimálního workflow pro výběr a realizaci transferu peněžních prostředků v závislosti na technologických možnostech.

Ke zjištění daného cíle bude nejprve provedena analýza současného stavu využívání služeb pro transfery peněžních prostředků do zahraničí a následné porovnání technologických řešení. Pomocí matematického aparátu budou vyčísleny náklady spojené s transferem peněz u tradičních poskytovatelů plateb a u nových internetových technologií. Na základě výše uvedených metod budou stanoveny modelové situace a vytvořeny procesní diagramy pro rozhodování – rozhodovací analýza z pohledu migranta.

V příloze projektu jsou přiblíženy více metody, které budou využívány v projektu, to znamená panelová regrese a vektorové autoregresivní modely (VAR modely).

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÍ

Tento projekt patří mezi nové projekty, tzn., že nenavazuje na žádné předchozí, řešené v rámci jakékoliv grantové soutěže. Řešitelé však mají zkušenosti s řešením obdobné problematiky, která bude v rámci projektu rozšířena o remitence.
Z publikací autorů lze uvést např. následující:
• BADURA, O. Vliv Duesenberryho hypotézy relativního příjmu na výslednou spotřební funkci. Diplomová práce obhájená v roce 2015.
• HLAVÁČEK, K. a A. LOKAJ. The Impacts of Economic Development on the International Reserves. Financial Management of Firms and Financial Institutions: 9th international scientific conference, 2013, Ostrava, Czech Republic: proceedings. [Part 1-3], VŠB-Technical University of Ostrava, 2013, s. 256-264. ISBN 978-80-248-3172-5.
• LOKAJ, A. Global Imbalances and Financial Crisis. In: Transaction of the Universities of Košice. Časopis vydaný v rámci VI. Medzinárodnej vedeckej konferencie Podnikanie a inovácie podnikatelských aktivít, Levoča, Vysoká škola medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešove, 2011. ISSN 1335-2334.
• LOKAJ, A. a K. Hlaváček. Analýza běžného účtu platební bilance 10 nových členských zemí EU In: Hospodářská politika nových členských zemí EU. Sborník příspěvku z V. ročníku mezinárodní vědecké konference, Ostrava. VŠB – TU Ostrava, 2005. 80–248–0943–5.
• LOKAJ, A. a K. Hlaváček. Analýza vývoje obchodní bilance České republiky In: Medzinárodné vzťahy 2005. Zborník príspevkov zo 6. medzinárodnej vedeckej konferencie, Mojmírovce. Ekonomická univerzita v Bratislave, 2005. ISBN 80–225–2238–4.
• LOKAJ, A. Vyrovnávací mechanismy platební bilance a implikace na ČR In: Mekon 2007. Sborník příspěvků IX. Ročníku mezinárodní konference, Ostrava. EKF VŠB – TU Ostrava, 2007. ISBN 978–80–248–1324–0.
• ŠULÁK, J. The Impact of Air Pollution on Internal Migration in the Czech Republic. In: KAŠTAN, M. MEKON 2015: the CD of participants' reviewed papers from 17th international conference : February 4-5, 2015, Ostrava [online]. Ostrava: VŠB-TUO, Faculty of Economics, 2015, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-248-3684-3.
• WROBLOWSKÝ, T. a H. YIN. Income inequalities in China: Stylized Facts vs. Reality. Perpectives in Science 2015 (forthcomming).

LITERATURA

ADAMS, R. H. a J. PAGE (2005). Do international migration and remittances reduce poverty in developing countries? World Development, 2005, Vol. 33, no. 10, pp. 1645-1669.
ADSERA, A. a M. PYTLIKOVA (2015). The Role of Language in Shaping International Migration. The Economic Journal, Vol. 125, Issue 586, pages F49–F81.
AHMAD, Nisar, Zahid Ullah KHAN a Muhammad ATIF (2013). Econometric Analysis of Income, Consumption and Remittances in Pakistan: Two Stage Least Square Method. Journal of Commerce , Vol. 5, No. 4, pp. 1-10. ISSN 2220-6043.
ANDERSEN, L. E. a B. J. CHRISTENSEN (2009). The Static and Dynamic Benefits of Migration and Remittances in Nicaragua. Institute for Advanced Development Studies, Development Research Working Paper Series No. 05/2009.
ANGHEL, R. G., M. PIRACHA a T. RANDAZZO (2015). Migrants’ Remittances: Channelling Globalization, IZA working paper. No. 9516.
ASHOKA (2015) Applying New Technologies To Make Remittances Work [Online] [accessed 15th December 2015]. URL http://www.forbes.com/sites/ashoka/2015/06/23/applying-new-technologies-to-make-remittances-work/
BAKA R. (2015) The Quest to Lower High Remittance Costs to Africa: A Brief Review of the Use of Mobile Banking and Bitcoins [Online] [accessed 13th December 2015]. URL http://econpapers.repec.org/paper/giicfdwpa/cfdwp10-2015.htm
BARAJAS, A., CHAMI, R., FULLENKAMP, C., GAPEN, M. a P. MONTIEL. (2009). Do Workers' Remittances Promote Ecoomic Growth? IMF Working Paper WP 09/153.
BUGAMELLI, M. a F. PATERNO. (2009). 'Do Workers' Remittances Reduce the Probability of Current Account Reversals?' World Development. vol. 37, pp. 1821-1838.
BUCH, C. et al (2002). Worker Remittances and Capital Flows, Kiel Working Paper No. 1130, Kiel: Kiel Institute for World Economics.
CARLING, J. (2005). Migrant remittances and development cooperation. (Commissioned by the Norwegian Agency for Development Cooperation), PRIO Report 1/2005. Oslo: International Peace Research Institute.
COMBES, Jean-Louis a Christian EBEKE. Remittances and Household Consumption Instability in Developing Countries. World Development. 2011, Vol. 39, No. 7, 1076-89. ISSN 0305750X.
CYLIUC, A. (2006). Integrating migration and remittances into a development strategy. The case of Moldova. Harward University – John F. Kennedy School of Government.
DOCQUIER, F. H. RAPOPORT a S. SALOMONE (2011). Remittances, Migrants.Education and Immigration Policy: Theory and Evidence from Bilateral Data. Discussion paper 2011-12. Institut de Recherches Économiques et Sociales de l´Universite catholique Louvain.
DUESENBERRY, James S. Income, Saving, and the Theory of Consumer Behavior. Cambridge: Harvard University Press, 1949. ISBN 978-0674447509.
FAINI, R. (2007). Migration and Remittances: The Impact on the Countries of Origin. Migration and Development: Mutual Benefits? Proccedings of the 4th AVD-EUDN Conference, Agence Franҫaise de Développement, 2006. pp. 185 – 216.
FRAZIER, M. (2014) International remittances and technology: promising, but no silver bullet [Online] [accessed 15th December 2015]. URL http://dalberg.com/blog/?p=2872
FRIEDMAN, Milton. A Theory of the Consumption Function. New York: Princeton University Press, 1957. ISBN 0-691-04182-2.
GAMMELTOFT, P. (2002). Remittances and Other Financial Flows to Developing Countries. International Migration. Vol. 40, No. 5, pp. 181 – 211.
GIULIANO, P. a RUIZ-ARRANZ, M. (2005). Remittances, Financial Development, and Growth. IMF Working Paper 05/234.
GIULIANO, P. a M. RUIZ-ARRANZ. (2009). Remittances, financial development, and growth. Journal of Development economics, No. 90.
HANSON, H. G. (2009). The Economic Consequences of the International Migration of Labor, Annual Review of Economics, Annual Reviews, vol. 1(1), pages 179-208, 05.
HARRIS, J. R., a M. P. TODARO (1970). “Migration, Unemployment and Development: A Two Sector Analysis.” American Economic Review 60 (5): 126–142.
HASSAN, G. M. a M. J. HOLMES. (2015). Do Remittances Facilitate a Sustainable Current Account? World Economy. doi: 10.1111/twec.12361.
HUBERT EBEKE, Ch. Do remittances lead to a public moral hazard in developing countries? An empirical investigation. Journal of Development Studies, 2012, 48.8: pp. 1009-1025.
CHAMI, R., FULLENKAMP, C. a S. JAJAH. (2003). Are Immigrant Remittance Flows a Source of Capital for Development? IMF Working Paper 03/189.
KAPUR, D. (2003). Remittances: the New Development Mantra? Cambridge: Harvard University and Center for Global Development, 2003.
KAPUR, D. a D. A. SINGER. Remittances, government spending and the global economy. In: Annual Meeting, San Diego, CA. 2006. p. 22-25.
KAREMERA, D., V. J. OGULEDO a B. DAVIS (1997). A Gravity Model Analysis of International Migration to North America. Applied Economics. ISSN 1466-4283.
MASSEY, D. S., J. ARANGO, G. HUGO, A. KOUACI, A. PELLEGRINO, a E. J. TAYLOR (1993). Theories of International Migration: A Review and Appraisal. Population and Development Review 19 (3): 431–466.
MAYDA, A. M. (2010). International Migration: A Panel Data Analysis of Economic and Non-Economic Determinants. Journal of Population Economics, 23 (4), 1249-1274.
MANN, C. (2002). 'Perspective on the US Current Account Deficit and Sustainability.' Journal of Economic Perspectives. Vol. 16, pp. 131-152.
MANDEL, M. a V. TOMŠÍK. Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. 2., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2008, 367 s. ISBN 978-80-7261-185-0.
MELECKÝ, M. (2002). Modelování běžného účtu a jeho udržitelnost v případě ČR. Politická ekonomie 2002, č. 4, s. 505–519.
OECD. (2006). International Migrant Remittances and their Role in Development. International MIgration Outlook 2006. OECD Publishing.
PRADHAN, M. A. H., AFRIN, S. a M. R. ISLAM, (2012). Contribution of Remittance on Current Account of Balance of Payments in Bangladesh: VECM Estimation. International Journal of Applied Research in Business Administration and Economics, 1(1).
RATHA, D., MOHAPATRA, S. a A. SILWAL. (2009). 'Outlook for Remittance Flows 2009-2011: Remittances expected to fall by 7-10 percent in 2009.' Migration and Development Brief, World Bank.
ROGOFF, K. a M. OBSTFELD. (1994). The Intertemporal Approach to the Current Account. Working Paper No. 4893. NBER.
ROGOFF, K. a M. OBSTFELD. (1996). Foundations of International Macroeconomics. Cambridge, Massachusetts: MIT Press.
SHAHBAZ, M. a J. REHMAN. Does Foreign Remittances Reduce Government Spending? Long and Short Run Phenomenon. International Research Journal of Finance and Economics. No 14, 2008, pp. 1-5
SHEN, I., DOCQUIER, F., a H. RAPOPORT (2010). Remittances and inequality: A dynamic migration model. Journal of Economic Inequality, 8(2), 197-220.
SJASTAAD, L. A. (1962). The Costs and Returns of Human Migration. Journal of Political Economy 70 (5): 80-93.
YANG, D. (2011). Migrant Remittances. Journal of Economic Perspectives. Vol. 25, No. 3. pp. 129 – 152.
WORLD BANK. 2015. Migration and Remittances: Recent Developments and Outlook* Special Topic: Financing for Development. Migration and Development Brief 24.
Členové řešitelského týmuIng. Ondřej Badura
Bc. Sandra Dostálová
Ing. Karel Hlaváček, Ph.D.
Bc. Lucie Kolková
Ing. Aleš Lokaj, Ph.D.
Ing. Jakub Pavelek
Ing. Martin Pochyla, Ph.D.
Ing. Jan Šulák, Ph.D.
Bc. Alena Volná
Ing. Tomáš Wroblowský, Ph.D.
Mgr. Jana Závacká
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Cílem projektu je analyzovat vliv remitencí na makroekonomické a mikroekonomické ukazatele z pohledu ekonomik a jednotlivých migrantů či jejich sociálně-ekonomických skupin. Tento cíl je rozdělen do několika dílčích cílů, které směřují k realizaci hlavního cíle a reprezentují odborné zaměření jednotlivých členů týmu. Konkrétně se jedná o následující dílčí cíle.

Výstupy výzkumu dle klasifikace RVVI:
• Odborná kniha anglická (40 bodů).
• 7 článků ve sborníku z mezinárodních konferencí (uvedených níže) s příznakem Conference Proceedings, které budou evidovány v databázi SCOPUS nebo v databázi společnosti Thomson Rueters (28 bodů).
• jeden článek v impaktovaném časopise v databázi Web of Science (WoS) - Jimp (10 bodů)

Těchto výstupu by mělo být dosaženo převážně v roce 2016 (v závislosti na uveřejnění sborníků v databázi SCOPUS, či Thomson Reuters).

Výstupem projektu bude závazně minimálně 78 bodů.

Seznam plánovaných konferencí:
• 30th Annual Conference of the European Society for Population Economics (15 – 18 June, 2016). Berlin, Germany.
• 55th Annual ESPE Meeting 2016, 10 – 12 September 2016, Paris, France.
• International Conference on European Integration 2016, 19 – 20 May, 2016, Ostrava, Czech Republic.
• 34th International conference Mathematical Methods in Economics, September 2016, Czech Republic.
• 24th Interdisciplinary Information Management Talks, September 2016, Czech Republic.
• 12. ročník mezinárodní vědecké konference Znalosti pro tržní praxi 2016, Olomouc, Česká republika.
• 8. ročník mezinárodní vědecké konference Řízení a modelování finančních rizik, září 2016, Ostrava, Česká republika.
• 2nd Czech-China Scientific conference 2016, October 2016, Ostrava, Czech republic.
• 18. ročník mezinárodní konference MEKON 2016, 3. – 4. února 2016, Ostrava, Česká republika.
• A další domácí či zahraniční konference dle aktuální nabídky na: https://inomics.com/top/conferences.



Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
33500,-33500,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)25000,-25000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti8500,-8500,-
2. Stipendia80000,-80000,-
3. Materiálové náklady110000,-205133,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek10000,-27000,-
5. Služby121000,-68867,-
6. Cestovní náhrady68500,-8500,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory47000,-47000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady470000,-
Uznané náklady470000,-
Celkem běžné finanční prostředky470000,-470000,-