Schválené projekty 2016

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2016

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 55 896 914 Kč

Z toho 2.5% - 1 397 423 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakulta přidělená částka v Kč
FBI  1 270 231
EKF  4 459 400
FAST  2 765 016
FS  9 344 371
FEI 13 781 413
HGF  5 130 549
FMMI  7 000 000
VC 10 748 511
CELKEM 54 499 491

KódSP2016/56
Název projektuVybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů
ŘešitelSucháček Jan prof. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2016 - 31.12.2016
Předmět výzkumuPředmět výzkumu

Problémy spojené s otázkami regionálního vývoje a rozvoje se dostávají do popředí zájmu jak mnoha vědních a výzkumných disciplín, tak také praktických politik. Tento zájem je motivován především obavou z možného napětí anebo přímo dysfunkcí celých sociálně-ekonomických systémů v důsledku přílišné prostorové nerovnoměrnosti v distribuci bohatství a moci. V zásadě se jedná o hledání kompromisu mezi potřebou ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti na straně jedné a sociálně-politické a ekologické udržitelnosti na straně druhé. Nutno přitom zdůraznit, že absolutní prostorová nivelizace není možná a je v zásadě i nežádoucí a to v důsledku ztráty rozvojově orientovaných impulsů a motivace. A protože stabilita celé země může být dosažena pouze při stabilitě a vhodné funkční propojenosti jejich dílčích částí - tedy regionů - není udivující, že se regionální vývoj a v lepším případě rozvoj stal jedním z velmi frekventovaných pojmů současnosti (Hampl et al, 2001).

S tím souvisí i neustále se zvětšující počet koncepcí snažících se o co nejuspokojivější zachycení regionálního vývoje a rozvoje. Jednotlivé koncepce se liší nejen samotným pojetím vývoje a rozvoje, ale také vymezením hlavních aktérů a mechanismů těchto procesů a v neposlední řadě doporučeními pro tvorbu regionálních politik. Je nutno podtrhnout, že dosud neexistuje všeobecně akceptované paradigma regionálního vývoje a rozvoje. Je ale zřejmý posun od nomotetického k idiografickému pojetí prostoru.

Na straně druhé existuje pouze limitovaný počet ukazatelů zachycujících vývojové tendence regionů v čase. Jakkoliv se tyto ukazatele vyznačují někdy i značnými kvantitativními a kvalitativními rozdíly, jsou zpravidla zaměřeny na materiální, resp. hmotné aspekty vývoje regionů v čase.

Každé území se vyznačuje komplexem hospodářských, sociálních, environmentálních a jiných prvků, struktur a vztahů. Tyto kategorie jsou přibližně navázány na systém osídlení té které země. Důvodem je skutečnost, že populace přítomná v daném území přibližně vyjadřuje sociálně-ekonomický potenciál tohoto prostoru. Je tomu tak i navzdory faktu, že aktivity obyvatelstva mohou být silně diferencované a jsou značně závislé na příslušném časoprostorovém kontextu. Územní hierarchie a rozdíly pak symbolizují výše zmíněnou hmotnou dimenzi regionálního vývoje.

O nemateriální, resp. nehmotné složce regionálního vývoje se hovoří pouze zřídka a to i přesto, že tato ovlivňuje vývoj podobně, jako dimenze hmotná. Příčinou někdy i úplného opomíjení nehmotné složky regionálního vývoje je to, že se zpravidla jedná o obtížně měřitelné anebo v současném období zcela neměřitelné charakteristiky. Navzdory těmto omezením se právě nehmotné komponenty regionálního vývoje stále více prosazují v koncepcích zachycujících příčiny úspěchu či neúspěchu sledovaných regionů.

Je nepochybné, že se územní hierarchie a rozdíly vyskytují nejen ve sféře hmotné, ale také nehmotné. Někteří autoři (de Chardin, 2008) jsou přesvědčeni, že geografická dimenze celé naší planety je popsatelná materiálními i nemateriálními kategoriemi. Pojmy jako duchovní složka území, jeho celková atmosféra, ale také pověst a postavení na mentální mapě jsou stále intenzivněji diskutovány (Drbohlav, 1991).

Ačkoliv nemůže být pochyb o existenci těchto nehmotných komponent prostoru, jejich měření a klasifikace nejsou dosud ani zdaleka standardizovány. Navzdory této skutečnosti proniká pojem mentálních map stále častěji a razantněji do prostorových věd. Tyto mapy z obecného hlediska odrážejí psychologické vnímání prostoru (Johnston, Gregory a Smith, 2004). Nejedná se tedy o zachycení reálného prostoru, ale o jeho reflexi ve vnímání jednotlivců. Jak upozorňují Gould a White (1974), mentální mapy nejsou pouhým vyobrazením prostorových preferencí, ale také spoluurčovatelem budoucích prostorových aktivit. Někteří výzkumníci (např. Lloyd, 1976) nalezli signifikantní korelace mezi mentálními mapami studentů a převažujícími migračními toky.

Již uskutečněné výzkumy (Sucháček, Seďa, Friedrich a Koutský, 2014 či Nečas, 2008) potvrzují, že významným a dosti uspokojivě měřitelným zdrojem tvorby mentálních map je televizní zpravodajství. Jedná se zde o perspektivu kvantitativní, zdůrazňující počet celostátních a regionálně vztažených televizních příspěvků a kvalitativní, akcentující obsahovou náplň těchto příspěvků (blíže viz Sucháček, Seďa a Friedrich, 2013). Obsahová analýza nám přitom přináší zajímavé svědectví o tom, jak jsou reflektovány vybrané atributy a indikátory reálného života zkoumaných území ve sdělovacích prostředcích, přesněji v celostátním televizním zpravodajství. V rámci tohoto celostátního zpravodajství přitom byly sledovány na samosprávné regiony orientované příspěvky televizního zpravodajství celostátního vysílání České televize, televize Nova a televize Prima. Mělo by být připomenuto, že televizní zpravodajství dnes představuje významný zdroj informací, který dokonce v mnoha případech nahrazuje vlastní poznání skutečnosti (viz také De Fleur a De Fleur, 2009 či McLuhan, 2000).

Náš výzkum, který má napomoci odhalit hmotné a nehmotné kvality prostoru v rámci České republiky, bude realizován za roky 2004-2011. Toto období bylo zvoleno s ohledem na dostupnou datovou základnu na straně jedné a skutečnost, že se jedná o období po vstupu do země do Evropské unie, což zase ovlivnilo vývoj jejích regionů a sice jak z hmotného, tak také nehmotného hlediska.

Záměrem toho výzkumu je navázat na projekty SGS SP2013/126 „Mediální obraz regionů v České republice: kvantitativní a kvalitativní aspekty a souvislosti“, který byl realizován v roce 2013, dále pak na projekt SGS SP2014/103 „Kraje v České republice: skutečnost a mediální obraz“, který byl uskutečněn v roce 2014 a konečně projekt SGS SP2015/111 „Geografie velkých podniků a bank v České republice“ z roku 2015. Zatímco první dva zmíněné projekty se zabývaly především nehmotnou stránkou vývoje regionů, projekt z roku 2015 byl již orientován na hmotné komponenty tohoto vývoje. Náš projekt se pokusí o odpověď na otázku, zda televizní příspěvky odpovídají reálnému charakteru zkoumaných samosprávných regionů anebo regionální realitu zkreslují. Jedná se tedy o propojení a nalezení možných souvislostí v rámci zmíněné hmotné a nehmotné dimenze vývoje regionů.

Propojení tradiční hmotných a moderních nehmotných přístupů k prostorovému vývoji má stále narůstající význam v zemích vyspělého světa (viz např. Johnston, Gregory a Smith, 2004 či Amin a Thrift, 1995), v zemích střední a východní Evropy však bylo toto téma doposud opomíjeno a nedoceněno. Tento výzkum představuje pokus o příspěvek do rozvíjejícího se diskursu o souvislostech mezi materiálními aspekty vývoje regionů a nemateriálními aspekty tohoto vývoje.


Cíl výzkumu

Cílem tohoto výzkumu je analýza a interpretace toho, zda atributy a indikátory skutečného života v samosprávných krajích České republiky nacházejí svůj adekvátní odraz v regionálně vztažených příspěvcích celostátního vysílání zpravodajství České televize, televize Nova a televize Prima.

Je přitom zřejmé, že podíl zpráv týkajících se příslušné problematiky vztažených k jednotlivým samosprávným regionům by měl alespoň přibližně korespondovat s výskytem tématu v regionálních statistikách reflektujících reálný život daného území. Výzkum se tak bude snažit zjistit, do jaké míry jsou výše zachycené hmotné a nehmotné struktury a vrstvy prostoru souladné.

V rámci projektu byla zformulována následující základní výzkumná hypotéza:

Podíl celostátních televizních příspěvků týkajících se vybraných ekonomických ukazatelů v jednotlivých regionech NUTS III odpovídá hodnotám těchto ukazatelů v regionálních statistikách.

Uvedená hypotéza bude prověřována na vybraných ekonomických ukazatelích, například na míře nezaměstnanosti nebo výdajích na vědu a výzkum. Budou rovněž prováděny komparace mezi jednotlivými regiony NUTS III a mezi jednotlivými televizními zpravodajskými pořady.

Náš projekt se bude opírat o vstupní data, která mají charakter časových řad i průřezových údajů. Tyto údaje charakterizují obsahovou skladbu celostátních televizních příspěvků ve zpravodajství České televize, televize Nova a televize Prima o krajích České republiky za období let 2004 - 2011 na straně jedné a reálné regionální statistiky na straně druhé.

Statistické údaje o zpravodajských příspěvcích jednotlivých televizních společností budou využity z výzkumu společnosti Media Tenor. Tato společnost se specializuje na obsahovou mediální analýzu a je jediným komerčním pracovištěm tohoto typu v České republice. Je součástí celosvětové stejnojmenné sítě a jejími hlavními odběrateli jsou právě uvedené televizní společnosti. Již v předchozích výzkumech řešitelského týmu byla z pořízených dat vytvořena databáze ve formátu programu IBM SPSS Statistics, která umožňuje sledovat frekvence vysílání zpravodajských příspěvků tří uvedených televizních společností podle krajů, období vysílání, tematického zaměření (30 tematických okruhů a 10 standardizovaných tematických panelů) a televizních pořadů (Události ČT, Události a komentáře ČT, Televizní noviny TV NOVA a Zprávy FTV Prima).

Reálné statistiky charakterizující skutečnou intenzitu zkoumaných jevů v jednotlivých regionech NUTS III a v čase budou získávány zejména ze zdrojů Českého statistického úřadu, především ze Statistických ročenek, Demografických ročenek a dalších publikací ČSÚ (např. Analýzy, komentáře) a online veřejné databáze (http://vdb.czso.cz).



Metodický postup

V projektu budou použity především tyto analytické matematicko – statistické metody:

• korelační analýza;
• test dobré shody (chí kvadrát test) a střední kvadratická chyba aproximace (RMSEA);
• korespondenční analýza v kontingenčních tabulkách;
• „cloud lines“ vizualizace událostí v časových řadách.

Z uvedených metod je zřejmé, že v projektu budou především prováděny analýzy četností výskytu sledovaných jevů v příspěvcích celostátních televizních společností i v reálných statistikách, a to jak v podobě kvalitativních analýz (četnosti a závislosti v kontingenčních tabulkách), tak i kvantitativních (korelace, časové řady, hustota jevů).

Navržené matematicko–statistické metody budou ve výzkumu využity následovně:

a) Korelační analýza bude použita pro kvantitativní analýzu závislostí mezi skutečným počtem událostí a odpovídajících zpráv v celostátních televizních stanicích. Zprávy a události v dané oblasti budou rozděleny do tabulek podle regionů NUTS III a jednotlivých let a poté budou vypočteny plošné korelace mezi reálnými daty a zprávami v jednotlivých TV stanicích, a to jak absolutně, tak i relativně (per capita) – metodika viz Hirschfeld (1935), využito například ve Friedrich (2012).

b) Test dobré shody bude použit pro kvalitativní vyhodnocení vztahu mezi skutečným počtem událostí a odpovídajícím počtem příspěvků v jednotlivých celoplošných televizních stanicích v podobě kontingenčních tabulek četností. K měření podobnosti mezi strukturou reálných událostí a mediálních příspěvků bude použita „míra neurčitosti“ RMSEA (střední kvadratická chyba aproximace) – viz Barrett (2007).

c) Pro vizualizaci vztahů v kontingenčních tabulkách budou použity jednak jednorozměrné profily - regionální v podobě mozaikových skládaných grafů (tzv. „marimekko chart“) a časové v podobě klasických spojnicových grafů, jednak korespondenční analýza a relační mapy mezi oběma dimenzemi tabulky, např. mezi regiony NUTS III a TV stanicemi – metodika viz Greenacre (1983).

d) Tzv. „cloud lines“ slouží k vizualizaci časových řad událostí, ale na rozdíl od klasických spojnicových časových řad vyjadřujících četnosti sledovaných událostí zobrazují jejich intenzitu výskytu v podobě shluků (clouds). Cloud lines je poměrně nová technologie vizualizace událostí využívaná teprve v posledních letech – viz Krstajic (2011), Aigner (2011) nebo Wachowiak (2015).

Metody uvedené ad a) a b) patří mezi nástroje inferenční statistiky, jejich výsledkem je test dané statistické hypotézy (její nezamítnutí nebo zamítnutí), případně míra nalezené závislosti (korelační koeficient, RMSEA). Metody uvedené ad c) a d) patří mezi nástroje explorační statistiky, jejichž výsledkem je deskripce a/nebo vizualizace daného problému nebo jevu.

Časový harmonogram

Vstupní fáze (leden, únor a březen): zpřesnění koncepce a metodiky řešení, doplnění datové základny, tvorba dalších podkladů pro realizaci projektu.

Analytická fáze projektu (duben, květen, červen): analýza dat, zpracování dat podle zvolené metodiky řešení, zpracování dílčích výstupů projektu.

Fáze zpracování získaných dat (červenec, srpen, září): srovnání, interpretace, vyhodnocení a syntéza analytických podkladů.

Prezentační a závěrečná fáze (duben až prosinec): průběžná prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a publikacích a na konferencích, finalizace výstupů projektu, zpracování závěrečné zprávy, vymezení vhodných směrů budoucího zaměření výzkumu.

Předpokládá se, že se na řešení projektu budou podílet 2 akademičtí pracovníci, 2 studenti doktorského studia a 2 studentky navazujícího magisterského studia. Nutno zdůraznit, že v případě studentů doktorského studia má navržený projekt vazbu na témata jejich disertačních prací. Podobně také u studentek navazujícího magisterského studia je projekt v souladu s náplní jejich připravovaných diplomových prací.

Literatura

1. Aigner, W., Miksch, S., Schumann, H. and Tominski, C. (2011): Visualization of time-oriented data. Springer-Verlag: New York Inc.
2. Amin, A. and Thrift, N. (1995): Institutional issues for the European regions: from markets and plans to socioeconomics and powers of association. Economy and Society, Vol. 24, No. 41, pp. 41-66.
3. Barrett, P. (2007): Structural Equation Modelling: Adjudging Model Fit. Personality and Individual Differences, Vol. 42, No. 5, pp. 815-824.
4. De Chardin, P. T. (2008): The Phenomenon of men. New York: Harper Perennial Modern Classics.
5. De Fleur, M.L., and De Fleur, M. (2009): Mass communication theories: Explaining origins, processes, and effects. London: Pearson.
6. Drbohlav, D. (1991): Mentální mapa ČSFR: definice, aplikace, podmíněnost. Sborník ČGS, Vol. 96, No. 3, pp. 163–176.
7. Friedrich, V., Maková, K. and Široký, J. (2012): Testing the Predicative Ability of the Tax Progressiveness Indices (Using the Example of an Employee in the Czech Republic in 1993-2008). E & M - Ekonomie a management, Vol. 15, No. 1, pp. 4-16.
8. Gould, P. and White, R. (1986): Mental maps. London: Routledge.
9. Greenacre, M. (1983): Theory and Applications of Correspondence Analysis. London: Academic Press.
10. Hampl, M. et al (2001): Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Prague: Charles University.
11. Hirschfield, H. O. (1935): A connection between correlation and contingency. In: Mathematical Proceedings of the Cambridge Philosophical Society, Vol. 31, No. 4, pp. 520–552.
12. Johnston, R.J., Gregory, D. and Smith, D. (eds.) (1994): The Dictionary of Human Geography. Oxford: Blackwell Publishers.
13. Krstajic, M., Bertini, E. and Keim, D.A. (2011): Cloudlines: compact display of event episodes in multiple time-series. In: IEEE Transactions on Visualization and Computer Graphics, No. 17, pp. 2432-2439.
14. Lloyd, R. (1976): Cognition, preference and behaviour in space. Economic Geography, Vol. 52, pp. 241-253.
15. McLuhan, M. (2000): Člověk, média a elektornická kultura: výbor z díla. Brno: Jota.
16. Nečas, V. (2008): Mediální kontext české zahraniční politiky. In: Kořan, M. et al. Česká zahraniční politika v roce 2007, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, pp. 41-48.
17. Suchacek, J., Seda, P., Friedrich, V. and Koutsky, J. (2014): Media Portrayals of Regions in the Czech Republic: Selected Issues. E & M - Ekonomie a management, Vol. 17, No. 4, pp. 125 - 140.
18. Suchacek, J., Seda, P. and Friedrich, V. (2013): Regions and media from quantitative and qualitative perspectives: the case of Czech Republic. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, Vol. 61, No. 7, pp. 329–336.
19. Wachowiak, M.P., Wachowiak-Smolikova R., Dobbs, B., Abbott, J. and Walters, D. (2015): Interactive web-based visualization for lake monitoring in community-based participatory research: A pilot study using a commercial vessel to monitor lake Nipissing. Environment and Pollution, No. 4, pp. 42-54.
Členové řešitelského týmuIng. Tereza Beníšková
doc. Ing. Václav Friedrich, Ph.D.
Bc. Michaela Kalandříková
Bc. Veronika Kolajová
Bc. Kateřina Polcrová
Ing. Petr Seďa, Ph.D.
prof. Ing. Jan Sucháček, Ph.D.
Bc. Aneta Tyráčková
Ing. Jaroslav Urminský, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Specifikace výstupů

Výstupy budou realizovány především formou příspěvků na mezinárodních konferencích a v recenzovaných časopisech. Nutno zdůraznit, že se tyto výstupy budou týkat období 2016-2017 a to především z důvodu délky recenzního řízení. První výstupy výzkumu by měly být prezentovány v květnu 2016 na International Conference on European Integration 2016 v Ostravě. Podrobnější výstupy by pak měly být představeny na konferenci XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách a na konferenci Metal 2016. Podzim pak bude věnován psaní článku do časopisu s impakt faktorem. Nelze opomenout ani předpokládané dokončení dvou diplomových prací studentek magisterského studia. Závěr roku 2016 bude zaměřen na syntézu a ucelení dosažených výsledků.

Očekávané publikační výstupy lze tedy shrnout následovně:
a) Příspěvek ve sborníku International Conference on European Integration 2016 (podle RVVI 4 body)
b) Příspěvek ve sborníku konference Metal 2016 (podle RVVI 4 body)
c) Tři příspěvky ve sborníku konference XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách (podle RVVI 12 bodů)
d) Odborný článek v časopise s impakt faktorem (podle RVVI minimálně 10 bodů)

Výstupem projektu SGS bude podle RVVI minimálně závazně 30 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
61640,-61640,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)46000,-46000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti15640,-15640,-
2. Stipendia114475,-114475,-
3. Materiálové náklady32400,-32400,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek5400,-5400,-
5. Služby26085,-27536,-
6. Cestovní náhrady3000,-1549,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory27000,-27000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady270000,-
Uznané náklady270000,-
Celkem běžné finanční prostředky270000,-270000,-