Schválené projekty 2015

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2015

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 52 908 039 Kč

Z toho 2.5% - 1 320 739 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultapřidělená částka v Kč
FBI  1 172 500
EKF  4 962 700
FAST  3 070 000
FS  8 256 000
FEI 12 282 100
HGF  5 433 000
FMMI  6 188 000
VC 10 223 000
CELKEM 51 587 300
KódSP2015/120
Název projektuDeterminanty a dopady migrace – evidence z České republiky
ŘešitelPytliková Mariola doc. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2015 - 31.12.2015
Předmět výzkumuV posledních letech je rostoucí imigraci věnována stále větší pozornost nejen veřejnosti, ale také v rámci hospodářsko-politických debat. Rozmanitost kultur je každodenní realitou pro většinu z nás. Navzdory veřejnému povědomí o této problematice, je poměrně málo ekonomických analýz věnováno jak přistěhovalectví, a jeho dopadům, tak také etnické rozmanitosti imigrantů a z toho vyplývajícím důsledkům. Z pohledu tvůrců hospodářské politiky je stěžejním východiskem porozumět faktorům, které ovlivňují migrační trendy. Literatura zabývající se determinantami imigrace je poměrně rozsáhlá, přesto zbývá rozkrýt některé migrační faktory. Dále, i když již byly posuzovány určité dopady imigrace na trh práce, viz například Borjas ( 1995, 1999, 2003) a Hanson (2008), stále ještě přetrvávají jisté mezery v chápání dopadů imigrace přistěhovalců a zejména vlivu jejich etnické příslušnosti na ekonomické výsledky. Existuje pouze velmi málo studií o vlivu etnické rozmanitosti imigrantů na ekonomiku, například studie autorů Parrotta, Pozzoli a Pytliková (2014a a 2014b), jsou věnovány dopadům etnické rozmanitosti pracovníků na výsledky hospodaření firem.
a. Cíl projektu
Cílem navrhovaného výzkumu je vyplnit některé ze stávajících mezer v chápání determinant a dopadů imigrace. Těžištěm zájmu výzkumného záměru je ve vztahu k migraci především (1) role sociálních dávek a práv imigrantů, 2) vliv životního prostředí na migraci, a (3) role imigrantů a etnické různorodosti na výkonnost (hospodářské výsledky) firem, a to s využitím mezinárodních dat o migraci napříč zeměmi, meziregionálních makro dat a firemních mikro dat z České republiky. Uvedené cíle jsou detailněji popsána v následující části.

Téma A: Role práv a sociálních výhod imigrantů na migraci
V tomto výzkumném sub-projektu je vyslovena hypotéza, že migranti s větší pravděpodobností raději zvolí cílovou destinaci v zemi, kde mají lepší hospodářská, sociální a politická práva a štědřejší sociálních dávky, nežli v zemi, kde jsou jejich práva omezena a sociální stát méně štědrý. Pokud chceme zkoumat tuto hypotézu, je nutno v projektu kombinovat prodloužené časové řady, týkající se migračních toků a počty cizinců (tzn. zahraniční populace) s indexy sociálních, ekonomických a politických práv migrantů přijíždějících do zemí OECD z různých zemí světa, a to v letech 1965 – 2009. Uvedené indexy byly vytvořeny Johnem Palmerem (Palmer, 2010). Práva imigrantů budou zkoumána, v porovnání s původními obyvateli, ve dvou rozměrech: přístup na trh práce a sociální blahobyt.

Téma B: Vliv znečistění životního prostředí na migraci
Cílem tohoto sub-projektu zkoumat roli znečištění životního prostředí v migraci s použitím meziregionálních migračních dat z České republiky. Domníváme se, že jedním z faktorů, které mají vliv na migrace lidí je znečištění životního prostředí. V současné době lidé ve vyspělých zemích (a nejen) se zájímají o zdravý životní styl. Život v zamořené oblasti, zejména ve velkých městech, nebo v průmyslových oblastech, může negativně ovlivnit zdraví a životní úroveň lidí a jejich rodin. V tomto výzkumu navážeme na předchozí SGS grant, během kterého jsme nasbírali regionální data a data na meziregionální migraci, a dokončíme studii na vliv znečištění životního prostředí na migraci.

Téma C: Imigranti, etnická rozmanitost a hospodářské výsledky firem v České republice.
V této části projektu budou analyzovány přínosy a náklady firem z najímání imigrantů a vliv těchto pracovníků na strukturu mezd a produktivitu v etnicky různorodých firmách. Jak již bylo uvedeno, rostoucí imigraci je v současnosti věnována stále větší a větší pozornost. Navzdory tomu bylo vytvořeno málo ekonomických analýz, týkajících se dopadů imigrace a etnické rozmanitosti imigrantů na ekonomickou výkonnost. V této oblasti byl výzkum věnován především imigraci a integraci cizinců z hlediska strany nabídky. Avšak poptávka má také velký význam, jelikož pracovní činnost představuje významnou část sociální a ekonomické asimilace přistěhovalců s původními obyvateli. Z pohledu firem je důležité pochopit, že mohou získat konkurenční výhodu z vyšší etnické diverzity zaměstnávaných pracovníků a jejich znalostní báze. V rámci tohoto projektu bychom chtěli řešit mj. následující otázky: Kde zahraniční pracovníci pracují a kolik si vydělávají? Jaký je vztah mezi etnickou rozmanitostí zaměstnanců firmy a její výkonností? Existuje segregace cizinců ve firmách? Jak se liší etnicky různorodá a etnicky homogenní firma ve struktuře mezd, produktivitě a inovacích?

b. Metodika postupu řešení, teoretická východiska
Základem empirické analýzy je model migrace vycházející z teoretického rámce investic do lidského kapitálu (Sjastaad, 1962), který aplikuje Adsera a Pytlikova (2015), viz příloha. Tento model vychází z předpokladu, že míra emigrace z jedné země je dána náklady na migraci, rozdíly v očekávaných příjmech a v mírách nezaměstnanosti ve zdrojové a hostitelské zemi .
Dalším východiskem projektu je předpoklad, že migraci ovlivňuje míra znečištění životního prostředí a práva imigrantů a štědrost sociálního systému. Do empirického modelu jsou zahrnuty také párové fixní efekty , které zachycují institucionální rozdílnosti mezi hostitelskou a zdrojovou zemí, jakými jsou odlišné tradice, historické a kulturní zkušenosti, rozdílná jazyková příslušnost. Model obsahuje také časový trend kvůli zohlednění variantních šoků a změn nákladů migrace v průběhu času. Všechny proměnné, použité pro odhady parametrů modelu, kromě dummy proměnných a indexů, jsou vyjádřeny v logaritmické formě. Pro zohlednění, jaké informace byly dostupné potenciálnímu migrantu v době rozhodování o migraci, jsou časově varientní vysvětlující proměnné zahrnuty do modelu se zpožděním o jedno období. Ještě významnějším faktorem může být problém opačné kauzality v případě, že migrační toky jsou nejenom ovlivňovány, ale také samy ovlivňují jak výši příjmů a zaměstnanost, tak ekonomický cyklus. Jedním ze způsobů, jak redukovat rizika opačné kauzality, je zpoždění ekonomických vysvětlujících proměnných a považování těchto proměnných za predeterminované. Kromě toho jsou za účelem eliminování vlivu možné opačné kauzality zohledněny vlastnosti panelu získaných databází a použity metody GMM odhadů (Arellano a Bond 1991, Arellano a Bover, 1995). Pro specifikaci modelu jsou využity predeterminované a endogenní proměnné s jejich vlastními adekvátně zpožděnými proměnnými (v rovnici s prvními diferencemi) a jejich vhodně zpožděné diference (v závislosti na tom, zda jsou použity metody diference-GMM nebo system-GMM). Tento model, jak teoretický tak empirický, a výše popsané ekonometrické metody, budou využity jak v analýzách mezinárodní migrace, tak i vnitřní migrace. V části věnované dopadům imigrace, budeme využívat metodiky využité v Parrotta, Pozzoli a Pytliková (2014a), zaměříme se také na důkladnou deskriptivní analýzu, a v analýzách firemních výstupů k ohlednění možné endogeneity využijeme IV metody.

c. Data
Existují tři hlavní databáze ústřední pro tento návrh:
(1) Mezinárodní databáze migrace. V tomto projektu budeme pokračovat v rozšíření dosavadních panelových dat přidáním dat za období 2011–2012 (2013) Původní soubor dat použili ve své studii Adsera a Pytlikova (2014), z jejichž metodiky vychází také tento projekt, v němž bude rozšířený soubor dat vztahujících se k migraci propojen se souborem dalších vysvětlujících proměnných ze zdrojů, jakými jsou WDI, OECD a Eurostat. Tento přístup umožní provést komplexní analýzu migračních toků pro velké množství zemí a národností během tří desetiletí.
(2) Soubor dat vnitřní migrace České republiky z Českého statistického úřadu pokrývající období 1993–2012, na nichž jsme již celý minulý rok pracovali. Hlavním cílem je prozkoumat determinanty vnitřní migrace se zaměřením na znečištění životního prostředí. Migrační statistiky vycházejí z registru vnitřního stěhování obyvatel, který poskytuje roční data o migračních tocích mezi 77 okresy. K dispozici máme také data pokrývající standardní push (vybízejících k migraci) a pull (přitahujících migranty) faktory, jakými jsou míra nezaměstnanosti, množství volných pracovních míst, mzdová úroveň, a také doplnění o proměnné vztahující se k míře znečištění v jednotlivých okresech (data ČSÚ).
(3) Panelová mikro-data pokrývající informace o zaměstnancích a firmách v České republice poskytována soukromou poradenskou společnosti Trexima, viz www.trexima.cz, Gottvald et al. (2002), Eriksson a Pytliková (2004, 2011), Eriksson, Pytliková a Warzynski (2013). Tato data budou doplněna daty z firemních obchodních účtů shromážděných společností Creditinfo.

Literatura:
Arellano, Manuel, and Stephen Bond (1991): “Some Tests of Specifications for Panel Data: Monte Carlo Evidence and an Application to Employment Equations.” Review of Economic Studies 58 (2): 279 – 299.
Arellano, M and O. Bover (1995): “Another Look at the Instrumental Variable Estimation of Error Components Models” Journal of Econometrics, Vol. 68, pp. 29-51.
Adsera, A. and M. Pytlikova (2014): “The role of language in shaping international migration”. Forthcoming in the Economic Journal.
Borjas, G.J.(1999): “Immigration and welfare magnets”. Journal of Labor Economics 17 (4), 607–637.
Borjas, George J. (2003): “The Labor Demand Curve Is Downward Sloping: Reexamining The Impact of Immigration on The Labor Market.” The Quarterly Journal of Economics 118(4): 1335-1374.
Card, David (2005): “Is the New Immigration Really so Bad?” Economic Journal 115 (507): 300-323.
Grogger, Jeffrey, and Gordon H. Hanson. 2011. “Income maximization and the selection and sorting of international migrants." Journal of Development Economics 95 (1): 42-57.
Eriksson, T. and M. Pytlikova (2004): "Firm-level Consequences of Large Minimum Wage Increases in the Czech and Slovak Republics". Labour, Vol. 18, No.1, pp. 75-103.
Eriksson, T. and M. Pytlikova (2011): “Foreign Ownership Wage Premia in Emerging Economies: Evidence from Czech Republic”, Economics of Transition, Vol. 19 (2), pp. 371-395.
Eriksson, T., Pytlikova, M. and F. Warzynski (2013): "Increased Sorting and Wage Inequality in the Czech Republic: New Evidence Using Linked Employer-Employee Dataset." Economics of Transition, Vol. 21, Issue 2, pp. 357-380.
Gottvald, J., Hanclova, J., Pytlikova. M. and V. Stanek (2002): "Minimum Wage in Wage Structures of the Czech and Slovak Republics". In Gottvald, J. (eds.): Determinants of Individual Pay and Firm’s Pay Structures in the Czech and Slovak Republics. ISBN 80-248-0150-7 pp. 195-228. Ostrava.
Harris, J.R., Todaro, M.P., (1970): “Migration, unemployment and development: A two-sector analysis”. American Economic Review 60 (5), 126–142.
Ortega, F. And G. Peri (2012): "The Effect of Income and Immigration Policies on International Migration," NBER Working Papers 18322.
Palmer, J. and M. Pytlikova (2013): “Labor Market Laws and Intra-European Migration: The Role of the State in Shaping Destination Choices” CELSI working paper.
Parrotta, P., Pozzoli, D. and M. Pytlikova (2014): "The Nexus between Labor Diversity and Firm's Innovation." Journal of Population Economics. Vol. 27, Issue 2, April 2014, pp 303-364 (Lead Article).
Parrotta, P., Pozzoli, D. and M Pytlikova (2014): Does Labour Diversity affect Firm Productivity? European Economic Review, Vol. 66, February 2014, Pages 144–179.Sjaastad, Larry A. (1962): “The Costs and Returns of Human Migration.” The Journal of Political Economy 70(5): 80–93.
Pedersen, P.J., Pytlikova, M. And N. Smith (2008): "Selection and network effects--Migration flows into OECD countries 1990-2000," European Economic Review, vol. 52(7), pages 1160-1186.
Pytliková, M. 2006: Migration Flows from the Perspective of Sending and Receiving Countries. Ph.D Thesis Aarhus School of Business. Aarhus.

d. Časový harmonogram řešení
Projekt se uskuteční v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 v následujících krocích:
• Sběr a aktualizace dat;
• Psaní rešerže teoretické a empirické literatury, stanovení hypotéz;
• Sestavení empirických modelů;
• Příprava dat, jejich analýza, vyhodnocení výsledků;
• První koncepty paperů a příspěvků pro prezentaci na konferencích.
• Prezentace výsledků se zapracováním obdržených připomínek. Předložení článků k publikování ve working paper series (jako např. CReAM, Norface Migration and CELSI) a v časopisech.
Členové řešitelského týmuBc. Kateřina Dutková
Bc. Petra Gomolová
doc. Ing. Mariola Pytliková, Ph.D.
Ing. Jan Šulák, Ph.D.
Ing. Kateřina Tvrdá
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Výstupy projektu budou zahrnovat minimálně 2 prezentace výsledků výzkumu na významných domácích a zahraničních konferencích. Dále pak budou hlavními výstupy projektu minimálně dva články v ekonomických časopisech s impakt faktorem (preferovány jsou mezinárodní ekonomické časopisy), (tzn. min. 2 x 15 bodů, reálně však pravděpodobně více). Počítáme s jejich publikováním ve formě working paperů (např. v sérii CELSI) před předáním k publikování v ekonomických časopisech s impakt faktorem. Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 46 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
26800,-26800,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)20000,-20000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti6800,-6800,-
2. Stipendia120000,-98000,-
3. Materiálové náklady49200,-67994,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek41000,-38778,-
5. Služby46000,-42506,-
6. Cestovní náhrady32000,-40922,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory35000,-35000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady350000,-
Uznané náklady350000,-
Celkem běžné finanční prostředky350000,-350000,-