Schválené projekty 2015

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2015

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 52 908 039 Kč

Z toho 2.5% - 1 320 739 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultapřidělená částka v Kč
FBI  1 172 500
EKF  4 962 700
FAST  3 070 000
FS  8 256 000
FEI 12 282 100
HGF  5 433 000
FMMI  6 188 000
VC 10 223 000
CELKEM 51 587 300
KódSP2015/111
Název projektuGeografie velkých podniků a bank v České republice
ŘešitelSucháček Jan prof. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2015 - 31.12.2015
Předmět výzkumuPředmět výzkumu

Lokalizaci a organizačním strukturám velkých podniků a bank je ve vyspělých zemích věnována stálá pozornost a to jak ze strany akademické, tak také praktické sféry. Především v ekonomické a geografické literatuře západních zemí jsou přitom vztahy mezi velkými firmami, bankami a územními ekonomikami dosti akcentovány (viz např. Dunning, 1994, Aksoy a Marshall, 1992, Leyshon, 1995, Lyons, 1994, Markusen, 1985 či Maier a Tödtling, 1997). Van Dijk a Pellenbarg et al (1999) dokonce hovoří o tzv. demografii firem.

Vývoj rozmístění ústředí a poboček největších podniků a bank však dosud nebyl navzdory jejich zřejmému vlivu na regionální rozvoj a regionální hospodářskou diferenciaci v naší zemi příliš zmiňován. Nutno přitom konstatovat, že lokalizace ústředí velkých podniků a bank může významně ovlivnit konkurenceschopnost, stejně jako soudržnost celých území. Z toho je patrné, že je výzkumný záměr v souladu také s teritoriálně vyššími procesy a cíli na celoevropské úrovni. Vedle toho se jedná o moderní, v České republice dosud nepříliš frekventovaný přístup k územnímu rozvoji, který je však patřičně odůvodněn a zároveň prakticky orientován.

Skutečnost, že lokalizace ústředí velkých podniků ovlivňuje také regionálně-rozvojové procesy, má dvojnásobnou váhu u menších zemí v post-tranzitivní fázi svého vývoje, kam patří i Česká republika. Prostorové rozmístění ústředí velkých podniků spoluurčuje společensko-hospodářský význam konkrétních regionů na straně jedné a nikoli zanedbatelně pomáhá zhmotňovat budoucí sociálně-ekonomickou mapu na straně druhé. Existuje přitom zřejmá souvislost mezi často pečlivě tajenými, v realitě však existujícími spojeními mezi ekonomikou a politikou.

Největší podniky mají nepochybnou hospodářskou moc a ztělesňují jednoho z nejdůležitějších hráčů teritoriálního rozvoje. Z pozitivních dopadů na ekonomiku bývají u velkých firem nejčastěji uváděny jejich stabilizační, ale také rozvojové funkce. Na rozdíl od malých a středně velkých podniků jsou největší firmy schopny konkurence také na evropské či dokonce globální úrovni. Pro účely výzkumu je důležité, že ústředí velkých firem obvykle tendují k preferenci těch míst a těch regionů, ve kterých jsou lokalizovány a to na úkor území, ve kterých se nacházejí jejich pobočky. Implikace spojené s regionálním rozvojem jsou tedy v tomto případě dosti zřetelné, proto lze konstatovat, že na vnitropodnikové geografii zkrátka záleží (viz také Vanhove a Klaasen, 1987 či Sucháček, 2008).

Existuje celá řada koncepcí a teorií vztažených právě k problematice vývoje rozmístění a organizačních struktur velkých podniků. Za všechny jmenujme teorii prostorových děleb práce (Massey, 1984 a 1995), která nachází těsné sepětí mezi prostorovou organizací ekonomiky a trhem práce, přičemž tyto kategorie zasazuje do širšího společensko-hospodářského kontextu. Zatímco funkce manažerské a výzkumně-vývojové se mají tendenci koncentrovat do velkých měst a metropolitních území vůbec, ostatní regiony jsou často „odsouzeny“ zejména k výrobě. Existuje tak zřejmá korelace mezi hierarchií podnikovou a hierarchií regionální (viz také Maier, Tödtling, 1997). Hampl et al (2001) uvádí, že starší prostorové polarizace typu rostoucí a bohatý – ztrátový a chudý jsou transformovány na polarizaci typu řídící – řízený.

Kromě toho se ukazuje, že uzavření jednotlivých poboček v rámci velkých firem nemá často přílišnou souvislost s produktivitou dané jednotky, ale spíše s její pozicí ve vnitropodnikové hierarchii (viz také Fothergill a Guy, 1990). Přirozeně, výrobní závody patří k těm nejohroženějším. Proto někteří autoři jako Massey (1984) doporučují, aby nedošlo k prostorovému oddělení výrobních a řídících funkcí v rámci velkých firem a aby byla v jednotlivých regionech přítomna celá škála firemních pracovních pozic. Managementy totiž často při svých rozhodnutích neberou v úvahu specifika funkčně či geograficky vzdálených regionů. Tak dochází k tomu, že ekonomiky periferních regionů jsou kontrolovány a ovlivňovány managementy majícími sídlo a žijícími často i ve značné vzdálenosti od daného regionu.

Typické je, že v regionech, kde sídlí management, se také nacházejí vysoce kvalifikovaná pracovní místa a navíc je pro tyto oblasti charakteristická nadprůměrná mzda. Problém centralizace ekonomické moci v několika málo místech tak do jisté míry vytváří paralelu k politicko-administrativní centralizaci v některých zemích (viz například Maier, Tödtling, 1997).

Další skupinu subjektů, na kterou bude v rámci výzkumu upřena pozornost, tvoří banky. Banky – a zejména jejich ústředí - nutno vnímat jako principiální místa, ve kterých se rozhoduje o podobě geografie financí. Obecně banky představují organizace, které přijímají vklady na straně jedné a poskytují úvěry na straně druhé. Přitom jsou podmínky, za kterých jsou poskytovány základní bankovní funkce, tedy přijímání vkladů a poskytování úvěrů, silně diferencovány i v rámci jednotlivých zemí.

Jak upozorňují například Corbridge, Martin a Thrift et al (1994) či Martin (1999) finanční rozhodování a od něho odvozená alokace finančních toků se koncentrují v několika málo bankovních centrech a regiony, ve kterých se taková centra nenacházejí, jsou handicapovány v přístupu k financím. Martin a Minns (1995) zase oprávněně zdůrazňují skutečnost, že malá pozornost věnovaná sledování finančních toků mezi jednotlivými regiony nám vytváří značnou mezeru nejen v chápání regionálního rozvoje, ale také u pojmu regionální moci.

Cohen (1979) upozorňuje, že existuje silná provázanost mezi lokalizací bank a produkčních služeb, resp. subjektů progresivního terciéru vůbec. Zdůrazňuje přitom, že vedle tradičních lokalizačních výhod hraje významnou roli také vzájemná informační blízkost těchto subjektů (viz také Johnston, Gregory a Smith, 1994 či Shephard a Barnes et al, 2003). Je pochopitelné, že hlavní výhody se budou týkat zákazníků sídlících v nemnoha centrech progresivního terciéru. Je zřejmé, že zákazníci ze vzdálenějších míst a regionů budou oproti těm, kteří jsou centrálněji položení, částečně handicapováni, ať již jde o využívání finančních služeb (jako např. úvěrů) ale také s ohledem na menší objem a menší kvalitu informací, které se k nim dostanou. Podobně jako u velkých podniků, také v tomto případě hraje lokalizace ústředí podstatnou roli.

Nastíněné koncepce vysvětlující lokalizaci velkých firem a bank jsou však aplikovatelné spíše ve vyspělých standardních ekonomikách a v České republice nacházející se v post-tranzitivní fázi vývoje budou mít platnost pouze částečnou. Transformační procesy v zemi měly pochopitelný vliv na vývoj rozmístění ústředí velkých podniků a bank. Změny v lokalizaci ústředí velkých podniků a bank představují jeden z prostorových projevů intenzivní transformace podnikového a bankovního sektoru, která se odehrála v rámci opuštění centrálního plánování a posunu k tržní alokaci zdrojů (viz také Gál, 2004 a 2006).

Cíl výzkumu

Jak již bylo naznačeno, vývoji rozmístění ústředí největších podniků a bank dosud nebyla navzdory jejich vlivu na regionální rozvoj a regionální ekonomickou diferenciaci věnována v České republice adekvátní pozornost. A protože se dynamické změny v této sféře odehrály v kontextu systémových společensko-ekonomických změn, existuje nepochybný zájem na vyplnění stávajících mezer v poznání a vysvětlení vývoje rozmístění firemních a bankovních ústředí. To vytváří dostatečný prostor pro realizaci a přínosy našeho projektu.

Cílem tohoto projektu je analýza a interpretace vývoje rozmístění ústředí největších firem a bank z regionálního pohledu. Dalším cílem je identifikace faktorů, které determinovaly rozmístění ústředí největších podniků a bank. Projekt se přitom může opřít jak o kvalitativní, tak také o kvantitativní složku. Jedná se zde o již realizované dotazníkové šetření na straně jedné a kvantitativní zmapování vývoje lokalizace ústředí velkých podniků a bank z prostorového a časového pohledu na straně druhé. Výsledkem bude poznání vývoje lokalizace ústředí velkých firem a bank v České republice jako jednoho z indikátorů regionální koncentrace vlastnictví a následně i regionálního hospodářského vlivu.

V rámci projektu byly zformulovány následující výzkumné hypotézy (zvlášť pro banky a zvlášť pro podniky):

H1: O umístění poboček rozhodovaly stejné lokalizační faktory jako o umístění ústředí.
H2: Na umístění poboček měla vliv lokalizace klientely/obchodních partnerů (pobočky „jdou“ za svými klienty, resp. obchodními partnery).
H3: Sounáležitost s územím, kde jsou umístěny pobočky, je silnější, než sounáležitost s územím, kde je umístěno ústředí.
H4: Banky/podniky jsou spokojeny s lokalizací svých ústředí a neuvažují o stěhování.
H5: Ekonomické prostředí, které obklopuje ústředí, působí na jeho aktivity stimulativně.
H6: Lokalizace poboček probíhala podle přesných kalkulací, nikoliv intuitivně.
H7: Původní představy a očekávání při zakládání a následném chodu poboček se potvrdily.
H8: Podniky cítí větší sounáležitost s územím, kde jsou umístěny jejich ústředí/pobočky, než banky.

V souvislosti s otevřenými otázkami v dotazníkovém šetření budou kvalitativně vyhodnoceny a zodpovězeny následující výzkumné otázky:

Q1: Kterými výhodami se odlišuje hlavní město od ostatních území z hlediska umístění ústředí?
Q2: Co chybí mimopražským destinacím, abyste tam banky/podniky umístily svá ústředí?
Q3: Které mimopražské regiony jsou perspektivní pro umístění ústředí a jaké výhody nabízejí?

Metodický postup

Vývoj koncentrace ústředí největších firem a bank registrovaných v České republice je poměrně novým, nicméně z hlediska regionálního rozvoje významným metodickým přístupem. Analýza se ovšem bude v případě sledování ústředí velkých podniků a bank částečně odlišovat.

Pro zjištění úrovně koncentrace ekonomické moci světová literatura doporučuje sledování rozmístění ústředí 500 největších firem v dané zemi (viz např. Lyons, 1994). Velikost podniku je přitom nejčastěji měřena jeho obratem. S ohledem na dostupnost či spíše nedostupnost dat a také na velikost České republiky bude v našem projektu hodnocena prostorová distribuce pouze sta největších českých podniků. Časové řady pro léta 1995 až 2014 nám dále mohou pomoci identifikovat, zdali je prostředí daného regionu přátelské k rozvíjení nových velkých podniků anebo zda dokáže region přilákat ústředí velkých firem odjinud. Časové řady je možno vytvořit až od roku 1995 kvůli neexistenci dat za léta předcházející. Rozmístění sta největších českých firem přitom bude sledováno na rozdílných prostorových úrovních a to od úrovně měst, přes prostorovou úroveň NUTS III korespondující s velikostí samosprávných krajů v zemi až po úroveň NUTS II odpovídající regionům soudržnosti. V této souvislosti je důležitý absolutní počet podnikových ústředí lokalizovaných ve sledovaném území, který nám dává základní představu o podnikohospodářské síle analyzovaného území. Relativní váha daného území v rámci České republiky přitom bude zjišťována prostřednictvím podílu agregovaného obratu firem ve sledovaném území na celkovém obratu sta největších českých firem a to v příslušném časovém období. Pro samotnou analýzu bude využito od roku 1995 každoročně zjišťovaných dostupných statistických zdrojů.

Oproti velkým firmám je počet bankovních ústředí o dost nižší. Proto bude v případě bank sledována lokalizace všech jejich ústředí a to mezi léty 1992-2014. Delší časová řada je možná kvůli širší datové základně týkající se bankovního sektoru. Rozmístění bankovních centrál však bude ve vazbě na jejich menší počet sledováno na úrovni jednotlivých měst. Hierarchie bankovních center bude zjišťována jak z absolutního, tak i relativního pohledu. Absolutní pohled bude vyjádřen počtem bankovních ústředí v daném městě ve sledovaném roce, relativní perspektiva pak pomocí relativního podílu města na českém bankovním sektoru měřeného podílem základního kapitálu bank sídlících v daném městě na celkovém objemu základního kapitálu všech českých bank ve sledovaném roce. Samotná analýza vývoje bankovních ústředí bude založena na každoročně vydávaných zprávách České národní banky. Výše popsanými způsoby dostaneme souhrnný časový a prostorový přehled o úrovni koncentrace ekonomické moci v České republice a to ve sféře podnikové i bankovní.

V případě velkých podniků obsahoval datový soubor pro kvalitativní část výzkumu, která proběhla formou dotazníkového šetření, 190 podniků. Tato skutečnost byla způsobena jejich opakovaným výskytem v databázích top 100 a stejně tak úpadkem či likvidací některých těchto společností. Vyplněných dotazníků bylo nakonec 53 a návratnost tedy dosáhla asi 28%. Nejprve byli kontaktováni manažeři jednotlivých podniků a to prostřednictvím e-mailu. Pokud neodpověděli, byli osloveni telefonicky a posléze jim byl zaslán dotazník přímo na jejich e-mail.

U bank pak primární výzkumné šetření bylo zaměřeno na faktory, které hrají roli při rozhodování o umístění ústředí banky. Soubor přitom čítal celkem 24 komerčních bank. Respondenty byli členové top nebo středního managementu bank. Kontaktovány a osloveny byly všechny banky a to nejprve e-mailem. Pokud nereagovaly, byli příslušní manažeři kontaktováni pomocí telefonu s žádostí o spolupráci na vyplnění dotazníku, který jim byl po dohodě zaslán přímo na jejich e-mail. Do výzkumu se nakonec zapojilo 21 bank, návratnost tedy dosáhla 87,5%. Samotné dotazování proběhlo v letech 2010 a 2011.

Data získaná z dotazníkového šetření obsahují dva základní typy informací:

• ordinální kategoriální data na sedmistupňové symetrické ordinální škále, vyjadřující míru souhlasu/nesouhlasu s daným názorem (škála likertovského typu), resp. sémantický diferenciál na stejné škále;
• slovní odpovědi na otevřené otázky.

V rámci analýz kategoriálních dat z dotazníkových šetření budou využity následující matematicko-statistické metody:

a) deskriptivní (explorační) metody:
• jednorozměrné škálování - paretovské řazení položek v baterii (podle klesající významnosti) a zobrazení v podobě means plotu;
• explorativní faktorová analýza a shluková analýza pro nalezení příbuzných skupin faktorů v bateriích škálových položek;
• mnohorozměrné škálování – měření a grafické vyjádření proximity ve vztazích ústředí/pobočky nebo banky/podniky.

b) analytické (konfirmační) metody:
• neparametrické srovnávací testy – pro porovnání úrovně odpovědí na ordinálních škálách (Wilcoxonovy pořadové „rank-sum“ testy, resp. Kruskalův – Wallisův test).

Odpovědi na otevřené otázky budou standardním způsobem kvantifikovány (hledání podobných odpovědí, kategorizace) a poté popsány vhodnými nástroji deskriptivní statistiky – tabulky a grafy četností, paretovské řazení.

Další matematicko-statistické metody se mohou ukázat užitečnými ve chvíli, kdy budou podrobněji analyzovány výsledky dotazníkových šetření a ukáže se vhodnost, resp. oprávněnost takových analýz (např. diskriminační analýza, konfirmativní faktorová analýza).

Časový harmonogram

Vstupní fáze (leden, únor a březen): zpřesnění koncepce a metodiky řešení, tvorba a doplnění datové základny, další podklady pro realizaci projektu.

Analytická fáze projektu (duben, květen, červen): analýza dat, zpracování dat podle zvolené metodiky řešení, zpracování dílčích výstupů projektu.

Fáze zpracování získaných dat (červenec, srpen, září): srovnání, interpretace, vyhodnocení a syntéza analytických podkladů.

Prezentační a závěrečná fáze (duben až prosinec): průběžná prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a publikacích a na konferencích, finalizace výstupů projektu, zpracování závěrečné zprávy, vymezení vhodných směrů budoucího zaměření výzkumu.

Předpokládá se, že se na řešení projektu budou podílet 2 akademičtí pracovníci, 2 studenti doktorského studia a 2 studentky navazujícího magisterského studia. Nutno zdůraznit, že v případě studentů doktorského studia má navržený projekt přímou vazbu na témata jejich disertačních prací. Podobně také u studentek navazujícího magisterského studia je projekt v souladu s náplní jejich připravovaných diplomových prací.

Literatura

1. Aksoy, A. – Marshall, N. (1992): The Changing Corporate Head Office and its Spatial Implications, Regional Studies, Vol. 26, No. 2, pp. 149-162.
2. Cohen, R. (1979): The Changing Transactions Economy and its Spatial Implications, Ekictics, Vol 27, No. 4, pp. 7-15.
3. Corbridge, S. – Martin, R. – Thrift, N. (eds) (1994): Money, Space and Power. Oxford, Blackwell Publishers.
4. Dunning, J.H. (1994): Multinational Enterprises and the Global Economy. Reading, Addison-Wesley.
5. Fothergill, S. - Guy, N. (1990): Retreat from the Regions (Corporate Change and the Closure of Factories). London, RSA.
6. Gál, Z. (2004): Spatial Development and the Expanding European Integration of the Hungarian Banking System. Pécs, Centre for Regional Studies.
7. Gál, Z. (2006): The Banking Functions of the Hungarian Urban Network in the Early 20th Century. Pécs, Centre for Regional Studies.
8. Hampl, M. et al (2001): Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Prague, Charles University.
9. Johnston, R.J. – Gregory, D. – Smith, D. (eds.) (1994): The Dictionary of Human Geography. Oxford, Blackwell Publishers.
10. Leyshon, (1995): Geographies of Money and Finance I. In: Progress in Human Geography, Vol. 19, pp. 531-543.
11. Lyons, D.I. (1994): Changing patterns of corporate headquarter influence 1974-89, Environment and Planning A. London, Vol. 26, pp. 733-747
12. Maier, G. – Tödtling, F. (1997): Regionálna a urbanistická ekonomika. Bratislava, Elita.
13. Markusen, A. R. (1985): Profit Cycles, Oligopoly, and Regional Development. Cambridge, Mass., MIT Press.
14. Martin, R. – Minns, R. (1995): Undermining the Financial Basis of Regions: The Spatial Structure and Implications of the UK Pension Fund System, Regional Studies, Vol. 29, No. 2, pp. 201-227.
15. Martin, R. (1999): The New Economic Geography of Money. In: Martin, R. (ed.): Money and the Space Economy, Chichester, John Willey & Sons, pp. 207-224.
16. Massey D. (1984): Spatial Divisions of Labour: Social Structures and the Geography of Production. London, Macmillan
17. Massey, D. (1995): Spatial Divisions of Labour: Social Structures and the Geography of Production (2nd edition). London, Macmillan.
18. Shephard, E. – Barnes, T. (eds.) (2003): A Companion to Economic Geography. Oxford, Blackwell Publishers.
19. Sucháček, J. (2008): Territorial Development Reconsidered. Ostrava, VŠB-TU.
20. van Dijk, J. – Pellenbarg, P. (eds.) (1999): Demography of Firms. Spatial Dynamics of Firm Behaviour. Groningen, Rijksuniversiteit.
21. Vanhove, R. – Klaasen, L.H. (1987): Regional Policy: A European Approach, Avebury, Aldershot.
Členové řešitelského týmuIng. Tereza Beníšková
doc. Ing. Václav Friedrich, Ph.D.
Bc. Veronika Kolajová
Bc. Kateřina Polcrová
Ing. Petr Seďa, Ph.D.
prof. Ing. Jan Sucháček, Ph.D.
Ing. Jaroslav Urminský, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Specifikace výstupů

Výstupy budou realizovány především formou příspěvků na mezinárodních konferencích a v recenzovaných časopisech. Nutno zdůraznit, že se tyto výstupy budou týkat období 2015-2016 a to především ve vazbě na délku recenzního řízení. První výstupy výzkumu by měly být prezentovány koncem dubna 2015 na konferenci Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi. Podrobnější výstupy by pak měly být představeny na konferenci XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Liberec Economic Forum 2015 a Finanční řízení podniků a finančních institucí. Podzim pak bude věnován psaní článku do časopisu s impakt faktorem. Závěr roku 2015 pak bude věnován syntéze a ucelení dosažených výsledků.

Očekávané publikační výstupy lze tedy shrnout následovně:
a) Příspěvek ve sborníku konference Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi 2015 (podle RVVI 4 body)
b) Příspěvek ve sborníku konference Liberec Economic Forum 2015 (podle RVVI 4 body)
c) Příspěvek ve sborníku konference Finanční řízení podniků a finančních institucí (podle RVVI 4 body)
d) Dva příspěvky ve sborníku konference XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách (podle RVVI 8 bodů)
e) Odborný článek v časopise s impakt faktorem (podle RVVI minimálně 10 bodů)


Výstupem projektu SGS bude podle RVVI minimálně závazně 30 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
84420,-82209,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)63000,-61350,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti21420,-20859,-
2. Stipendia126630,-128840,-
3. Materiálové náklady45000,-45400,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek12000,-6800,-
5. Služby30950,-40662,-
6. Cestovní náhrady7000,-2089,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory34000,-34000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady340000,-
Uznané náklady340000,-
Celkem běžné finanční prostředky340000,-340000,-