Schválené projekty 2015

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2015

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 52 908 039 Kč

Z toho 2.5% - 1 320 739 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultapřidělená částka v Kč
FBI  1 172 500
EKF  4 962 700
FAST  3 070 000
FS  8 256 000
FEI 12 282 100
HGF  5 433 000
FMMI  6 188 000
VC 10 223 000
CELKEM 51 587 300
KódSP2015/91
Název projektuZlepšování procesu plánování kvality s ohledem na rozvoj vybraných postupů, metod a nástrojů.
ŘešitelVykydal David Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2015 - 31.12.2015
Předmět výzkumuPlánování kvality je definováno jako "část managementu kvality zaměřena na stanovování cílů kvality a na specifikování procesů nezbytných pro provoz a souvisejících zdrojů pro splnění cílů kvality". Plánování kvality zahrnuje široké spektrum aktivit, které spadají zejména do předvýrobních etap životního cyklu produktu, v nichž se vytváří koncepce budoucího produktu a rozhoduje se o schopnosti produktu plnit požadavky zákazníků, resp. o jeho kvalitě a tím i jeho konkurenceschopnosti. Obecně se uznává, že v předvýrobních etapách se o výsledné kvalitě produktu rozhoduje až z 80%, což má opodstatnění v těchto skutečnostech:
- plánování kvality zásadním způsobem rozhoduje o spokojenosti zákazníků,
- plánování kvality předchází vzniku neshod při realizaci a využívání produktu,
- v předvýrobních etapách, ve kterých se plánování kvality zejména realizuje, vzniká nejvíce chyb,
- odstraňování chyb v průběhu plánování kvality vyžaduje jen zlomek nákladů nezbytných na odstraňování chyb až v průběhu výroby a užívání produktu,
- správná realizace plánování kvality je důležitým atributem konkurenceschopnosti organizace.
Právě z těchto důvodů je hlavním cílem projektu zlepšování procesu plánování kvality prostřednictvím zvyšování schopnosti vybraných postupů, metod a nástrojů správně realizovat tuto část managementu kvality. Projekt se bude zabývat čtyřmi možnými oblastmi řešení této problematiky.

První oblastí je rozvoj přístupů k plánování experimentů v rámci systémů managementu kvality. Plánování experimentů je jedním z nejúčinnějších nástrojů předvýrobních etap. Umožňuje nalézt faktory, které nejvýznamněji ovlivňují výrobní proces i jeho výstupy a stanovit také jejich optimální hodnoty. Lze tedy říci, že plánování experimentů je matematickým prostředkem, který umožní výrobním organizacím kvantifikovat významnost vstupů, které jsou na počátku vytypované jako pravděpodobně vlivné. Dále stanoví, jak vybrané vstupy nastavit, aby proces dosahoval požadovaných výstupů při maximální stabilitě (tedy minimální variabilitě) a odolnosti proti tzv. šumům, tj. nepředvídatelným negativním vlivům na výrobní proces. I přes nesporné výhody a přínosy tohoto nástroje je pro organizace uplatnění tohoto nástroje poměrně složité, a to zejména kvůli časové a finanční náročnosti jeho provedení, které je úměrné počtu pokusů, které je nutné realizovat. Proto je možné místo úplného faktorového plánu, jenž sestavuje plán experimentů pro každý faktor, využít částečný faktorový experiment, kde se sestaví plán pro vybrané faktory a ostatní faktory se vyjádří jako jejich kombinace. Tímto se sníží počet pokusu. Kromě toho je obvyklé realizovat plánovaný experiment na dvou úrovních faktoru (horní a dolní úroveň), ale méně časté je v případě nelineárních faktorů realizovat plánovaný experiment na třech úrovních. Právě na tuto problematiku se zaměří tato část projektu, přičemž výsledky poskytnou i porovnání dvou-úrovňového a tří-úrovňového experimentu, které povede k definování jejich výhod a nevýhod a usnadní jejich případnou volbu dle konkrétní situace.

Další oblastí je management rizik. Riziko je obecně chápáno jako pravděpodobnost výskytu nežádoucí situace s negativními následky. Je samozřejmostí, že organizace se musí snažit těmto rizikům předcházet a je vhodné pracovat s možnými riziky už v raných stádiích životního cyklu produktu, kdy se plánuje kvalita produktu. Rizika se posuzují dle pravděpodobnosti jejich výskytu a z různých úhlů pohledu na jejich následky, podle nichž existují různé druhy rizika: ekonomické, politická a teritoriální, bezpečnostní, právní spojená s odpovědností za škodu, apod. Není úplně snadné definovat pravděpodobnost a dopad rizika, tak aby nebyla výsledná míra rizika příliš subjektivní a co možná nejlépe odrážela realitu. Na vybrané možné způsoby vyhodnocení pravděpodobnosti a dopadu rizika se zaměří tato část projektu.

Nedílnou součástí moderních systémů managementu kvality by mělo být i využívání zpětné vazby a měření jejich výkonnosti, stejně jako výkonnosti jejich jednotlivých procesů - plánování, řízení a zlepšování kvality. Důležité je stanovení postupů měření výkonnosti, stejně tak jako jednotlivých měřítek výkonnosti a jejich cílových hodnot, už v průběhu plánování kvality. Norma ČSN EN ISO 9001:2009 v čl. 8.2 zmiňuje skutečnost, že měření spokojenosti zákazníků je jedním z měření výkonnosti systému managementu kvality. Z této formulace nepřímo vyplývá, že by se organizace měly zabývat tímto, ale i dalšími systémovými měřeními. Bohužel, žádná jiná norma pak už neuvádí, jak by se toto i další systémová měření měla v praxi realizovat. Tomu odpovídají i dosavadní zkušenosti: buď pojem „výkonnost systému managementu kvality“ není v organizacích vůbec pochopen nebo přístupy k měření výkonnosti systémů managementu kvality jsou velmi formální a nesystémové. Tato problematika je třetí oblastí, kterou se tento projekt bude zabývat, přičemž se předpokládá že některé z výstupů druhé oblasti řešení (management rizik) by měly být vstupem pro definování možných měřítek výkonnosti systémů managementu kvality.

Důležitou součásti plánování kvality je návrh znaků (charakteristik) produktu, které jsou v souladu s požadavky zákazníků. V teoretických úvahách spadajících do vícekriteriálního tržního rozhodování se objevuje model, na základě kterého se má zákazník, alespoň přibližně, rozhodovat, jaký produkt si v daném tržním segmentu nakonec pořídí. Jde tedy o model hodnotící úroveň produktu jako celku. Tímto modelem je vážený průměr, v němž vystupují individuální hodnocení dílčích charakteristik produktu a váhy reprezentující významnost těchto charakteristik. Nabízí se otázka, do jaké míry tento model skutečně reflektuje rozhodovací proces zákazníka. Pokud je tento model rozumně přesný, mohou firmy na základě znalosti vah přiřazených zákazníkem upravovat vhodným směrem charakteristiky produktu tak, aby byl hodnotnější a tím i konkurenceschopnější, což je základní předpoklad úspěchu.
Členové řešitelského týmuBc. Jiří Dorotík
Ing. Mgr. Petra Halfarová, Ph.D.
Bc. Beáta Kaczmarzyková
prof. Ing. Jaroslav Nenadál, CSc.
Bc. Markéta Panáková
Bc. Luboš Plhák
Ing. Filip Tošenovský, Ph.D.
Bc. Michaela Vajdová
Ing. David Vykydal, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Hlavním cílem projektu je zlepšování procesu plánování kvality prostřednictvím zvyšování schopnosti vybraných postupů, metod a nástrojů účelně a efektivně realizovat tuto část managementu kvality. K naplnění tohoto cíle budou řešeny čtyři oblasti témat, pro které jsou definovány dílčí cíle projektu.
Dílčí cíle jsou definovány takto:
1. Název tématu: Rozvoj přístupů k plánování experimentů v oblasti systémů managementu kvality.
Dílčí cíl: Navrhnout a ověřit metodiku plánování experimentů v nestandardních situacích.
Přínosem by měl být navržený a na případové studii taženého drátu ověřený postup plánování experimentů v nestandardních situacích, přičemž ověření proběhne v laboratorních podmínkách vysokoškolského pracoviště. Na základě analýzy vstupních podmínek bude navržen postup provedení experimentu na třech úrovních, nebo postup aplikace pro diskrétní faktory při nesplnění předpokladu normality. Což poskytne neobvyklý postup s praktickým příkladem. V případě realizace tří-úrovňového plánovaného experimentu, bude navíc provedeno i porovnání dvou a tří úrovňového experimentu a posouzeny jejich výhody a nevýhody.
2. Název tématu: Rozvoj přístupů k managementu rizik.
Dílčí cíl: Návrh a ověření postupu provádění analýzy rizik, s přihlédnutím ke stanovení míry rizika a následné minimalizaci rizik. Kromě toho bude v rámci řešení dále rozvíjená problematika metody FMEA, která byla řešena v předcházejícím projektu, a bude navržen postup jejího propojení s dalšími metodami (FTA a Analýza údajů v matici). Navržený postup poskytne návod jak postupovat při analýze rizik, jak vyhodnocovat pravděpodobnost a dopad rizika z různých hledisek a jak minimalizovat rizika.
3. Název tématu: Rozvoj přístupů k měření výkonnosti systémů managementu kvality.
Dílčí cíl: Návrh a praktické ověření podrobné metodiky měření výkonnosti systémů managementu kvality. Mezi vedlejší cíle je pak možné zahrnout:
- zmapování dosavadních přístupů k tomuto měření,
- analýza možností v tomto měření zohledňovat zájmy všech zainteresovaných stran a
- analýza propojení tohoto měření na metodologii Balanced Scorecard.
Přínos by měl spočívat v navržené podrobné metodice měření výkonnosti systémů managementu kvality, včetně vhodných ukazatelů (měřítek), která organizacích poskytne podrobný návod k realizaci tohoto typu měření a tím i usnadní jeho realizaci.
4. Název tématu: Rozvoj přístupů vícekriteriálního rozhodování.
Dílčí cíl: Ověření vhodnosti modelu rozhodování zákazníka, a to prostřednictvím dotazníkového šetření vzorku zákazníků pro vybraný produkt. Předpokládá se kvantitativní vyhodnocení získaných informací a formulace relevantních závěrů týkajících se přesnosti modelu a možností jeho úpravy.

V rámci řešení projektu vzniknou diplomové práce vybraných studentů oboru management jakosti a minimálně 4 články v odborných časopisech bodově ohodnocených dle metodiky hodnocení VaV.
Předpokládaný postup řešení témat:
1. Popis teoretických východisek a studium literatury v dané problematice.
Termín: 21.2.2015
2. Rozbor dosavadních přístupů k měření výkonnosti systémů managementu kvality v organizacích.
Termín: 17.4.2015
3. Návrh postupů v jednotlivých oblastech řešení projektu.
Termín: 3.7.2015
4. Případné ověření vhodnosti a aplikovatelnosti navržených postupů v praxi konkrétní organizace.
Termín: 20.11.2015
5. Vypracování závěrečné zprávy a ukončení prací na řešení tématu.
Termín: 18.12.2015
Poznámka: Praktické ověření bude závislé na tom, zda bude ke spolupráci získána alespoň jedna výrobní organizace, resp. organizace poskytující služby.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
40200,-40200,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)30000,-30000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti10200,-10200,-
2. Stipendia65000,-65000,-
3. Materiálové náklady40800,-60581,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek40200,-43775,-
5. Služby43400,-12896,-
6. Cestovní náhrady27800,-34948,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory28600,-28600,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady286000,-
Uznané náklady286000,-
Celkem běžné finanční prostředky286000,-286000,-