Schválené projekty 2014

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2014

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 638 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 265 950 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultapřidělená částka v tis. Kč
FBI  1 186
EKF  5 453
FAST  3 351
FS 11 385
FEI 12 892
HGF  5 937
FMMI  7 377
CNT  1 791
CELKEM 49 372

 

KódSP2014/138
Název projektuSpecifika nákupního chování generace Y
ŘešitelHodulová Jana Ing., Ph.D.
Školitel projektudoc. Ing. Vojtěch Spáčil, CSc.<br />
Období řešení projektu01.01.2014 - 31.12.2014
Předmět výzkumuVýzkumný projekt primárně zkoumá spotřebitelské chování zákazníků u generace Y. Pojem generace Y se poprvé objevil v roce 1993 v časopisu Advertising Age a označil tak generaci dětí narozených v letech 1985 až 1995. Dnes se už tímto termínem označuje i segment vymezený věkovou kategorií narozenou mezi lety 1974 až 2000. Generace Y se chápe jako následovník generace X a generace MTV. Objevily se i pokusy identifikovat tuto generaci anglicky jako Millennials nebo jako internetovou generaci (iGen).
Zkoumání generace Y má především sociologický kontext. Tak jako průmyslová revoluce změnila životní styl a kulturu na konci 19. století, mění všudypřítomná možnost připojení a digitální pokrok společenskou DNA současné mladé generace i těch budoucích. Členové generace Y jsou si dobře vědomi, že jsou cílem marketingu: v prostředí plném značek a komerčních médií vyrostli a nemají možnost komparovat předchozí systémy. Vzestup digitálních médií umožnil mladým vytvořit si vlastní, na míru přizpůsobený, svět. Mohou prožívat své životy v komunitách na webu a mobilních sítích. Dnešní mladí spotřebitelé ve věku 13-25 let vyrostli ve světě, kde jsou mobilní telefony mezi dětmi a teenagery samozřejmostí a s internetem se pracuje i ve školách. To, jak se mladí lidé stýkají, budují vztahy, nakupují a rozhodují o své kariéře, silně ovlivňuje doba, v jaké jsou vychováváni. Platí tvrzení, že lidé se podobají své době více než svým rodičům.
Předložený projekt navazuje na SGS projekt Vliv typologie na spotřebitelské chování na trhu nákupních produktů, který byl řešen z 70 % stejným týmem v roce 2013. Při zkoumání postojů a nákupního chování spotřebitelů jsme zjistili u vybraných nákupních produktů (mobilní telefony, parfémy, potravinové doplňky) rozdíly podle věkových kategorií. (generační diference). Například na trhu mobilních telefonů i parfémů byly u mladší věkové kategorie zaznamenány tendence k většímu střídání značek, u starších kategorií větší věrnost značkám. Na trhu parfémů s růstem věku klesá počet nakupovaných značek produktů. Tendence k nákupům volně prodejných léků jsou větší u osob starších 26 let.
Z toho důvodu bylo rozhodnuto zaměřit pokračování vědeckého zkoumání na analýzu spotřebitelského chování podle věku. Předmětem projektu bude identifikace generačních rozdílů (shod) v procesu nákupního chování spotřebitelů, zejména jakým způsobem si spotřebitelé vyhledávají informace o nabídkách jednotlivých dodavatelů a jaký význam přikládají jednotlivým typům informací (vliv klasických a moderních médií, role referenčních skupin). Studie bude rovněž zkoumat, jaké postoje zastávají spotřebitelé k významu značky u daných výrobkových kategorií a jak tuto roli interpretují. Analýze bude rovněž podrobeno chování spotřebitelů s ohledem na místo nákupu – zda dávají přednost kamenným prodejnám nebo elektronickým obchodům.

Současný stav řešení
Projekt se velmi úzce týká tématu dizertační práce hlavní řešitelky Ing. Valečkové, která se ve svém vědeckém zájmu věnuje oblasti spotřebitelského chování. Práce je konkrétně zaměřena na identifikaci motivů spotřebitelů k nákupu farmaceutických výrobků.
Autorka se problematice nákupního chování věnuje systematicky a v uplynulých letech publikovala čtyři bodované publikace podle metodiky RVVI. V publikacích byly řešeny vlivy, které působí na nákup volně prodejných léčiv rozdělených do ucelených kategorií. K analýze dat byla využívána primárně metoda logistické regrese, kdy byla zjišťována pravděpodobnost koupě kategorie léčiva při působení nezávisle proměnných, jako je demografie (pohlaví, věk, velikost rodiny), geografie (místo bydliště) nebo marketingová komunikace farmaceutických společností (zaznamenání reklamních sdělení, působení vlivu letáku v místě prodeje, v lékárnách a internetová prezentace).
Právě rozdíly mezi demografickou proměnnou, konkrétně věkem, budou v tomto projektu dále analyzovány a rozvíjeny v publikačních výstupech. Tyto rozdíly budou sledovány na trzích, kde se dá na základě studia sekundárních zdrojů očekávat rozdílnost v generačních postojích a chování (předpokládáme, že se bude jednat o trh technologických novinek a trh značkového oblečení).
Hlavní řešitelka projektu je nyní odbornou asistentkou na katedře marketingu a obchodu a podílí se se školitelem (Doc. Spáčilem) na výuce předmětu Spotřebitelské chování. Téma projektu plánuje doktorandka řešit i v rámci své dizertační práce. Spoluřešitel doc. Spáčil publikoval dva příspěvky (jeden je indexován ve Scopusu, druhý v databázi Web of Science), které řešily problematiku tvorby typologie, byť na jiných trzích. Výstupy tohoto projektu budou sloužit k rozvoji předmětu Spotřebitelské chování.
Další řešitelka, Ing. Petra Krbová, Ph.D., se dlouhodobě zaměřuje na oblast maloobchodu v předmětu Řízení maloobchodu (povinný předmět pro 2. ročník navazujícího magisterského studia oboru Marketing a obchod) a také ve své publikační činnosti, kterou hodlá díky projektu dále rozvíjet. V projektu se bude zabývat preferencí distribučních kanálů s důrazem na maloobchod.
Ing. Pavlína Pawlasová je interní doktorandkou na katedře marketingu a obchodu a dlouhodobě se zabývá problematikou sociálních medií, kterou bude v projektu dále analyzovat z pohledu generačních rozdílů. Této oblasti se věnuje také ve své disertační práci a výsledky projektu budou využity k jejímu zpracování.
Ing. Sandra Vítková je interní doktorandkou na katedře marketingu a obchodu a profiluje se do oblasti spotřebitelského chování, konkrétně sociálního okolí, což je tématem její disertační práce a také oblastí vědeckého zájmu v podávaném projektu.

Publikace řešitelů vztahujících se k tématu projektu
KOZEL, Roman, Vojtěch KLÉZL a Pavlína PAWLASOVÁ. The Verification of Structural Decision-Making Model for Evaluating Education on Facebook. Journal of Competitiveness. 2013, roč. 5, č. 3, s. 76-89. ISSN 1804-171X. DOI: 10.7441/joc.2013.03.06
KRBOVÁ, Petra. Assessment of the marketing activities at-retail on the beer market in Slovakia. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendeleianae Brunensis. ISSN 1211-8516 – přijat k publikování, zatím nepublikován
KRBOVÁ, Petra. The usage of logistic regression for analyzing market research data. ECON '11. Journal of Economics, Management and Business. 2011, roč. 19, č. 1, s. 8-15. ISSN 1803-3865.
KRBOVÁ, Petra. Hodnotenie konkurenčnej pozície v maloobchode. Rozvoj marketingu v teórii a praxi. Žilina: Žilinská univerzita v Žiline, 2010, s. 239-243. ISBN 978-80-554-0292-5.
PAWLASOVÁ, Pavlína. Optimalizace publikování příspěvků sociální stránky energetického nápoje na sociální síti Facebook. Central European Review of Economic Issues Ekonomická Revue. 2013, roč. 16, s. 149–158, ISSN 1212-3951. doi: 10.7327/cerei.2013.09.04
SADÍLEK, Tomáš. Students Satisfaction Analysis with Study Programme of Adult Education: Case Study of University of Ostrava and Tomáš Baťa University in Zlín. ECON '12. 2012, roč. 21, č. 1, s. 130-139. ISSN 1803-3865.
SPÁČIL, Vojtěch. Typologie voliče pro komunální volby. Sociální studia. 2011, roč. 8, č. 3, s. 17-39. ISSN 1214-813X.
SPÁČIL, Vojtěch. Customer Typology on the Market of Stainless Steel Products. In: Metal 2011. Sborník z 20. ročníku mezinárodní konference metalurgie a materiálů. Ostrava: Tanger, 2011. s. 1132-1136. ISBN 978-80-87294-22-2.
VALEČKOVÁ, Jana. An Analysis of the Influences of Demographic Factors on Customer Satisfaction with Using Logistic Regression. ECON '11. 2011, roč. 19, č. 1, s. 123-131. ISSN 1803-3865.
VALEČKOVÁ, Jana. Influence of Gender to the Purchase of Selected Pharmaceutical Products. ECON '12. 2012, roč. 21, č. 1, s. 130-139. ISSN 1803-3865.
VALEČKOVÁ, Jana. The Analysis of the Influence of Residence in the Purchase of Pharmaceutical Products. Journal of Competitiveness. 2012, roč. 4, č. 1, s. 56-68. ISSN 1804-171X.
VALEČKOVÁ, Jana. The Influence of Advertising on Purchase of Pharmaceutical Products. Ekonomická revue - Central European Review of Economics Issues. 2012, roč. 15, č. 3, s. 177-190. ISSN 1212-3951.

Strukturované rešerše
Motivace spotřebitele častou souvisí s jeho příslušností k určité generaci. Za generaci lze považovat lidi, kteří se narodili během určité vymezené doby. Příslušníci jedné generace sdílejí podobné hodnoty, avšak mezi generacemi dochází k vzniku odlišností v nákupním chování a v míře angažovanosti při nákupu. Tyto odlišnosti jsou pro marketéry zásadní, protože ovlivňují reakce spotřebitelů na marketingové strategie (Parment, 2013). Jednou z posledních generací, jejíž rozhodovací proces se značně odlišuje od předchozích, je generace Y, v zahraniční literatuře zvaná taktéž pojmem Millennials (Mangold, Smith, 2012).
Ačkoliv neexistuje jednoznačná definice generace Y, její jádro je tvořeno lidmi narozenými v letech 1980-1994 (Bednall, Valos, Adam, McLeod, 2012). Další zdroje (například Noble, Haytko, Phillips, 2009) toto časové rozpětí posouvají až k roku 1977. Z hlediska fází životního cyklu rodiny se jedná o lidi, kteří jsou v procesu přechodu z pozice dítěte jako součásti rodiny směrem k pozici tvůrce vlastní rodiny (Bednall, Valos, Adam, McLeod, 2012). Tato generace disponuje velmi významnou kupní sílu a je ochotna utrácet finanční prostředky více impulzivně (Parment, 2013; Pentecost, Andrews, 2010).
Z hlediska nákupního chování spotřebitelé z generace Y na rozdíl od jiných generací (zejména Baby Boomers) (Parment, 2013):
• nakupují ve více maloobchodních jednotkách než jiné generace (např. při nákupu oblečení navštěvují v průměru 5-20 prodejen, generace Baby Boomers navštěvuje jen několik prodejen),
• preferují vzdušnější nákupní prostředí a prostornější prodejny,
• kladou menší důraz na zkušenost s nákupem u konkrétního maloobchodníka,
• méně vyžadují pomoc personálu v prodejně,
• kladou menší důraz na vytváření vztahů s maloobchodníkem,
• jsou méně loajální (zejména pokud jim maloobchodník neposkytne výjimečnou kvalitu nebo jinou, např. cenovou, výhodu),
• vkládají větší úsilí a energii do rozhodnutí s vysokou angažovaností, naopak u produktů s nízkou angažovaností (např. elektřina nebo pojištění) nejsou ochotni vynaložit mnoho úsilí, času a emocí,
• více vnímají tzv. sociální riziko (dopad produktu, který nakoupí, na to, jak jsou vnímáni okolím).
Příslušníci generace Y začínají svůj nákupní rozhodovací proces výběrem místa nákupu (maloobchodníka) a až následně si vybírají, jaký produkt zakoupí. Generace Y naopak vybírá nejprve produkt, který chce zakoupit a až následně hledá nejvhodnější kanál.
Generace Y považuje nové technologie za naprosto běžnou součást svého života a využívá je denně ((Mangold, Smith, 2012). V oblasti mobilních technologií běžně využívají příslušníci této generace sms zprávy, které považují za užitečnou, pohodlnou a příjemnou formu komunikace. Pro marketéry je zásadní informace, že v případě, že sms zpráva pochází z dobře známého zdroje, je považovaná za důvěryhodný nástroj marketingové komunikace (Bednall, Valos, Adam, McLeod, 2012).
Nákupní rozhodnutí generace Y je náročnější a trvá delší dobu než u generace Baby Boomer, a to z toho důvodu, že tráví více času sběrem a analýzou informací o výrobku nebo službě (Rahulan, Troynikov, Watson, Janta, Senner, 2013). Generace Y svou pozornost přesouvá z masových médií (TV, rádio) na online komunikační nástroje. Její příslušníci jsou totiž považováni za inovátory a včasné osvojitele nových technologií. Za zásadní zdroje informací pokládají tito spotřebitelé recenze dostupné online. Na jejich základě hodnotí vhodnost produktu. Nejvíce preferují online recenze dostupné na Facebooku a webových stránkách výrobce produktu. Až 56 % z nich hovoří o produktu na sociálních sítích. U populace jako celku je toto číslo nižší – asi 35 % (Mangold, Smith, 2012). Výhody získávání informací online se projevují například při deklarování faktorů nejvíce důležitých při nákupu hudby. K nejvýznamnějším faktorům patří rychlost a pohodlí při nákupu. Dále je vysoce ceněna možnost mít nahrávku okamžitě k dispozici (McIntyre, 2011).

Reference
BEDNALL, D., H. VALOS, S.M. ADAM a C. McLEOD. Getting Generation Y to Attend: Friends, Interactivity and Half-time Entertainment. Sport Management Review, 2012. 15, p. 80–90.
DAVIES, Anthony a Thomas W. CLINE. A Consumer Behaviour Approach to Modelling Monopolistic Competition. Journal of Economic Psychology, 2005, 26, p. 797 – 826.
HAEJUNG, K., Dee K. KNIGHT a CH. CRUTSINGER. Generation Y Employees' Retail Work Experience: The Mediating Effect of Job Characteristics. Journal of Business Research, 2009, 62, p. 548–556.
HAWKINS, I. D., L. D. MOTHERSBAUGH a R. J. BEST. Consumer Behaviour. Building Marketing Strategy. New York: McGraw-Hill/Irwin, 2007. 790 p. ISBN 978-0-07-110668-9.
HOYER, D. Wayne a Deborah J. MACINNIS. Consumer Behaviour. Boston: Houghton Mifflin, 2007. 531 p. ISBN 978-0-618-64372-1.
KARDES, R. F., L. M. CRONLEY a T. W. CLINE. Consumer Behaviour. Mason: South-Western Cengage Learning, 2011. 421 p. ISBN 978-0-538-74540-6.
MALHOTRA, K. Naresh. Marketing Research. An Applied Approach. 6th ed. Harlow: Prentice Hall, 2009. 864 p. ISBN 978-0136085430.
MANGOLD, W. Glynn a Katherine T. SMITH. Selling to Millennials with Online Reviews. Business Horizons, 2012, 55, p.141-153.
McINTYRE, Charles. News from Somewhere: the Poetics of Baby Boomers and Generation Y Music Consumers in Tracking a Retail Revolution. Journal of Retailing and Consumers Services, 2011, 18, p. 141-151.
NOBLE, M. Stephanie a Charles D. SCHEWE. Cohort Segmentation: An Exploration of Its Validity. Journal of Business Research, 2003. 56, p. 979– 987.
NOBLE, M. S., D. L. HAYTKO a J. PHILIPS. What Drives College-age Generation Y consumers? Journal of Business Research, 2009, 62, p. 617–628.
PARMENT, Anders. Generation Y vs. Baby Boomers: Shopping Behavior, Buyer Involvement and Implication for Retailing. Journal of Retailing and Consumer Services, 2013, 20, p. 189-199.
PENTECOST, Robin a Lynda ANDREWS. Fashion Retailing and the Bottom Line: The Effects of Generational Cohorts, Gender, Fashion Fanship, Attitudes and Impulse Buying on Fashion Expenditure. Journal of Retailing and Consumer Services, 2010, 17, p. 43-52.
RAHULAN, M., O. TROYNIKOV, CH. WATSON a V. SENNER. Consumer Purchase Behaviour of Sports Compression Garments. Procedia Engineering, 2013, 60, p. 163-169.
RATCHFORD, B. T., M. S. LEE a D. TALUKDAT. The Impact of the Internet on Information Search for Automobiles. Journal of Marketing Research, 2003, 40, p. 193 – 209.
SOLOMON, R. Michael. Consumer Behaviour. Buying, Having, and Being. Upper Saddle River: Pearson Prentice Hall, 2009. 694 p. ISBN 978-0-13-601596-3.
VAN DEN BERGH, Joeri a Mattias BEHRER. Jak cool značky zůstavají hot, Brno: BizBooks. 2012. 248 s. ISBN 978-80-265-0002-5.
VAN DEN BERGH, Joeri a Mattias BEHRER. How Cool Brands Stay Hot. Branding to Generation Y. London: Kogan Page, 2011, 272 p. ISBN 978-0749462505.
XIANGPING, L., R. L. XIANG a S. HUDSON. The Application of Generational Theory to Tourism Consumer Behavior: An American Perspective. Tourism Management, 2013, 37, p. 147-164.
YOON, J. J., G. K. WOO a M. A. BONN. Generation Y Consumers’ Selection Attributes and Behavioral Intentions Concerning Green Restaurants. International Journal of Hospitality Management, 2011, 30, p. 803– 811.

Cíl projektu
Cílem projektu je analyzovat rozdíly v nákupním chování spotřebitelů generace Y oproti starším věkovým kategoriím (generace X, baby boomers). Dílčími cíli je analyzovat (1) role informačních zdrojů v nákupním chování a role referenčních skupin, (2) preference místa nákupu a (3) postoje ke značkám vybrané generace Y.

Metodika projektu a vstupní data
Projekt je založen na datech, která budou shromážděna prostřednictvím primárních šetření. Nejprve proběhnou dvě skupinová interview, jejichž cílem bude identifikovat nákupní kritéria, informační zdroje a nákupní chování klíčové při rozhodování o sledovaných produktech. Předmětem skupinových interview bude zkoumání vnímaných odlišností při nákupu definovaných dvěma rozdílnými věkovými segmenty (generace Y a generace X). Struktura výběrového souboru bude volena tak, aby se skupinových interview účastnili rodinné páry (jeden zástupce generace Y a druhý zástupce generace X). Na základě výsledků diskuse při skupinových interview budou formulovány hypotézy, které budou ověřovány v navazujících typech výzkumných šetření.
Na skupinové interview navážou hloubkové rozhovory, které budou realizovány u 200 respondentů. Tvorba výběrového souboru pro hloubkové rozhovory bude založena na experimentu, neboť část odpovědí respondentů získaných hloubkovým rozhovorem bude konfrontována v párovém srovnání. Opět se předpokládá účast rodinných párů přes jednu generaci, aby bylo možné potvrdit, či vyvrátit hypotézy týkající se vlivu jednotlivých generací na nákupní rozhodnutí generací věkově doplňkových. Cílem tohoto typu šetření bude rovněž specifikovat postoje respondentů ke zkoumaným atributům nákupního chování. Klíčovým problémem, který musí být prostřednictvím hloubkového rozhovoru vyřešen, jsou jednotlivé nákupní role, které spotřebitelé v rozhodovacím procesu reprezentují (rozhodovatel, ovlivňovatel, informátor, uživatel). Na základě výsledků hloubkového rozhovoru bude další zkoumání realizováno s využitím rozhodovatelů a ovlivňovatelů, kteří mohou poskytnout cenné informace o svém nákupním rozhodování.
Postoje a chování respondentů budou rovněž zkoumány pomocí výzkumu, který proběhne formou osobního dotazování v domácnostech. Předpokládá se realizace terénního šetření v České republice na výběrovém souboru 400 respondentů. Respondenti budou vybíráni kvótním výběrem. Stanovené kvóty budou zahrnovat pohlaví, věk (ten bude vymezen věkovými kategoriemi typickými pro generaci X a generaci Y) a vzdělání. Prostřednictvím souboru výše uvedených primárních šetření budou získána vstupní data pro analýzu. Postoje spotřebitelů budou zkoumány prostřednictvím tvrzení, které budou respondenti posuzovat na sedmibodové ordinální škále. Spotřebitelské postoje budou klasifikovány do tří skupin:
• Postoje ke značce (význam značky, vědomí značky, preference lokální značky, věrnost značce)
• Postoje k informačním zdrojům (význam informačních zdrojů, intenzita shromažďování informací, role referenčních skupin a postoje k nim, preference moderních technologií)
• Postoje k místu nákupu (preference kamenných prodejen a e-shopů)
Pomocí faktorové analýzy budou tyto ordinální proměnné sumarizovány a redukovány do smysluplného počtu rotovaných faktorů (předpokládají se 2-3 rotované faktory). Jako metoda pro redukci bude použita metoda hlavních komponentů (principal components analysis), která umožňuje získat minimální počet rotovaných faktorů, která vysvětlí maximální diferenci v datech. S využitím rotovaných faktorů a metody shlukové analýzy budou z výběrového souboru respondentů vytvořeny shluky, které budou charakterizovat postoje jednotlivých typů spotřebitelů. Jako procedura shlukování bude použito hierarchické shlukování a přesněji aglomerační metoda.
Chování respondentů bude měřeno také pomocí poměrových proměnných – míra věrnosti (měřena pomocí souboru nakupovaných značek), intenzita nákupu (celkový počet nakoupených výrobků za sledované období), míra použitých informačních zdrojů (počet použitých typů informačních zdrojů) a míra intenzity sledování informačních zdrojů (míra vyhledávání informací v maloobchodních prodejnách, míra intenzity vyhledávání informací na internetu). Na analýzu těchto poměrových proměnných bude použita deskriptivní statistika (aritmetický průměr, medián, směrodatná odchylka).
K dosažení jednoho z dílčích cílů (zjištění postojů spotřebitelů ke značkám) bude využito modelu tvorby značek CRUSH (Van den Bergh, Behrer, 2011). Základem modelu je zjištění vnímání pěti atributů značky, které budou považovány za nezávisle proměnné. Jedná se o tyto atributy: (1) cool, (2) opravdovost (realness), (3) jedinečnost (uniqueness), (4) ztotožnění se značkou (self-identification), (5) štěstí (happiness). Tyto atributy budou zjišťovány hloubkovými rozhovory s respondenty. Model je testován pomocí tzv. pěšinkové analýzy (path analysis). Jedná se o techniku regresní analýzy, která poukazuje na vztahy mezi měřitelnými proměnnými. Vztahy jsou vyjádřeny regresními a korelačními koeficienty mezi souvisejícími proměnnými. Výsledkem bude zjištění, jak vnímání jednotlivých atributů značky ovlivní vnímání značky jako celku.

Členové řešitelského týmu
doc. Ing. Vojtěch Spáčil, CSc. – vedoucí katedry marketingu a obchodu, školitel odpovědného řešitele projektu (Ing. Valečková) a dvou spoluřešitelů projektu (Ing. Pawlasová, Ing. Vítková). V projektu bude zastávat úlohu konzultanta v jednotlivých sledovaných oblastech, bude se podílet na publikační činnosti a tvorbě monografie.
Ing. Petra Krbová, Ph.D. – odborná asistentka katedry marketingu a obchodu, v projektu se bude podílet na analýze a interpretaci dat s důrazem na oblast maloobchodu, publikačních výstupech a tvorbě monografie.
Ing. Tereza Navrátilová – odborná asistentka katedry marketingu a obchodu, v projektu se bude podílet na analýze a interpretaci dat.
Ing. Jana Valečková – odborná asistentka katedry marketingu a obchodu, studentka 5. ročníku doktorského studia oboru Podniková ekonomika a management v externí formě. V projektu se bude podílet na analýze a interpretaci dat s důrazem na oblast vnímání značky, publikačních výstupech a tvorbě monografie.
Ing. Pavlína Pawlasová - interní doktorandka katedry marketingu a obchodu, studentka 2. ročníku doktorského studia oboru Podniková ekonomika a management v prezenční formě, v projektu se bude podílet na analýze a interpretaci dat s důrazem na oblast sociálních médií a internetu a na publikačních výstupech.
Ing. Sandra Vítková – interní doktorandka katedry marketingu a obchodu, studentka 1. ročníku doktorského studia oboru Podniková ekonomika a management v prezenční formě, v projektu se bude podílet na analýze a interpretaci dat s důrazem na oblast sociálních skupin a na publikačních výstupech.
Bc. Zuzana Dobešová – studentka 2. ročníku navazujícího magisterského programu oboru Marketing a obchod, v bakalářském programu prospěla s vyznamenáním. V roce 2012 se zúčastnila studentské vědecké konference v Prešově. V projektu se bude podílet na sběru, vkladu a vyhodnocení dat.
Bc. Kateřina Chuchrová – studentka 2. ročníku navazujícího magisterského programu oboru Marketing a obchod, v projektu se bude podílet na sběru, vkladu a vyhodnocení dat.
Bc. Tomáš Sadílek – student 2. ročníku navazujícího magisterského programu oboru Marketing a obchod, působil na stáži na zahraničních univerzitách ve Slovinsku, Rakousku a Německu. V roce 2012 zvítězil se svou prací v soutěži v rámci studentské vědecké konference v Prešově. V projektu se bude podílet na sběru, vkladu, vyhodnocení a interpretaci dat, vzhledem k již současné publikační aktivitě, se předpokládá jeho zapojení do publikačních výstupů.
Bc. Andrea Slížová - studentka 1. ročníku navazujícího magisterského studia oboru Marketing a obchod. V roce 2013 se zúčastnila studentské vědecké konference v Prešově. Podílela se na výzkumu pro společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. coby tazatel při dotazování v domácnostech. V projektu se bude podílet na sběru, vkladu a vyhodnocení dat.
Bc. Marie Turoňová - studentka 1. ročníku navazujícího magisterského studia oboru Marketing a obchod. Studentka má zájem o pokračování ve studiu v doktorském stupni. V roce 2013 se zúčastnila studentské vědecké konference v Prešově, kde obsadila 2. místo. Podílela se na výzkumu pro společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. coby tazatel při dotazování v domácnostech. V projektu se bude podílet na sběru, vkladu a vyhodnocení dat.

Časový harmonogram
Leden, únor – rešerše sekundárních dat, jejímž výstupem bude výběr trhů (produktů), na které budou zaměřeny následné primární výzkumy v projektu. Podání žádosti na nákup potřebných (v rozpočtu specifikovaných) knih. Účast tří řešitelek projektu na konferenci MEKON.
Březen – příprava a realizace dvou skupinových rozhovorů s cílem identifikovat nákupní kritéria, informační zdroje a nákupní chování na vybraných trzích (vybraných produktech), následná analýza výsledků provedeného primárního šetření a formulace hypotéz pro ověření v následujících šetřeních.
Duben, květen – příprava scénáře, stanovení kvót a pravidel pro rekrutaci respondentů pro hloubkové rozhovory s účastí rodinných párů přes jednu generaci, analýza získaných dat a následné potvrzení či vyvrácení hypotéz, specifikace postojů respondentů a definování rolí v rozhodovacím procesu. V průběhu měsíce května zahájení prací na prvních publikačních výstupech. Zaslání příspěvku na konferenci IDIMT (Interdisciplinary Information Management Talks, zaměření na oblast sociálních médií).
Červen, červenec – sestavení dotazníků pro realizaci celorepublikového primárního šetření s cílem analýzy postojů a chování respondentů. Postoje budou analyzovány ze tří hledisek (1) postoje ke značce, (2) postoje k informačním zdrojům a (3) postoje k místu nákupu. První publikační výstupy do recenzovaných časopisů, které budou zaslány do titulu Journal of Competitiveness (oblast sociálních médií a oblast postoje ke značkám produktů).
Srpen, září – zaslání příspěvku do časopisu s titulem Sociologický časopis (příspěvek z oblasti distribučních kanálů), zaslání dvou příspěvků do časopisu Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendeleianae Brunensis (jeden z oblasti distribučních kanálů a druhý z oblasti postoje ke značkám) a do časopisu Sociální studia (oblast sociálních médií), tvorba monografie. Účast na konferenci IDIMT.
Říjen, listopad – zaslání příspěvku na konferenci Hradecké ekonomické dny, do časopisu Quality Innovation Prosperity (příspěvek z oblasti sociálních médií a internetu), do Sociologického časopisu (příspěvek z oblasti postoje ke značkám). Tvorba monografie.
Prosinec – konec projektu, sestavení závěrečné zprávy.
Členové řešitelského týmuIng. Kateřina Beierová
Bc. Zuzana Dobešová
Ing. Petra Klapilová Krbová, Ph.D.
Ing. Tereza Prešnajderová, Ph.D.
Ing. Pavlína Kozáková, Ph.D.
Ing. Mgr. Tomáš Sadílek
Bc. Andrea Slížová
doc. Ing. Vojtěch Spáčil, CSc.
Bc. Marie Turoňová
Ing. Jana Hodulová, Ph.D.
Ing. Sandra Vítková
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Mezi hlavní plánované publikační výstupy patří příspěvky v recenzovaných vědeckých časopisech a také na vědeckých konferencích. Vyústěním celého projektu bude vydání monografie. Jednotlivé tituly níže jsou uváděny v plánovaném pořadí publikování.
První publikační výstupy budou prezentovány na doktorské konferenci MEKON pořádané Ekonomickou fakultou VŠB – TU Ostrava. Této konference se bude aktivní účastnit Ing. Pawlasová, Ing. Valečková a Ing. Vítková.
Plánovaným výstupem je také zaslání příspěvku a aktivní účast na konferenci Interdisciplinary Information Mangement Talks (zaměření na oblast sociálních médií), jejíž sborník je zařazen do databáze Web of Science, dle RVVI metodiky se jedná o druh výsledku D 8 bodů.
Publikační výstupy z první etapy plánovaných primárních šetření (skupinový rozhovor) budou prezentovány v recenzovaném časopise Journal of Competitiveness, který je vydáván Fakultou managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně. Konkrétně se bude jednat o dva příspěvky (postoje k informačním zdrojům se zaměřením na sociální média a postoje ke značkám). Dle RVVI metodiky se jedná o druh výsledku Jrec 4 body, celkem 8 bodů.
Následně bude zaslán příspěvek do časopisu s titulem Sociologický časopis, který vydává Sociologický ústav AV České republiky s tématem zaměřeným na postoje k distribučním kanálům. Jedná se o druh výsledku dle metodiky Jimp 10 bodů.
Dále budou zaslány dva příspěvky do časopisu Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendeleianae Brunensis (jeden z oblasti distribučních kanálů a druhý z oblasti postoje ke značkám), vydavatelem je Mendelova univerzita v Brně. Příspěvky budou zaslány do speciálního ekonomického čísla. Tento titul je zařazen do databáze SCOPUS. Dle RVVI metodiky se jedná o druh výsledku JSC 10 bodů, celkem 20 bodů.
Další publikační výstupy se řešitelský tým bude snažit prezentovat v časopise s titulem Sociální studia (příspěvek se zaměřením na oblast sociálních médií), jedná se o recenzovaný časopis, dle RVVI metodiky Jrec 4 body.
Je plánován publikační výstup v podobě aktivní prezentace na konferenci Hradecké ekonomické dny, která byla v minulosti zařazena do databáze Web of Knowledge, dle RVVI metodiky D 8 bodů. Konference se obvykle koná vždy v březnu. Bude se jednat tedy o publikační výstup v roce 2015.
Mezi poslední tituly, ve kterých bude snahou prezentovat výsledky výzkumu, se řadí (1) Quality Innovation Prosperity, jedná se o časopis vydávaný Technickou univerzitou v Košicích, JSC 10 bodů a (2) Sociologický časopis vydávaný Sociologickým ústavem AV ČR, Jimp 10 bodů.
Závěrečným výstupem projektu bude vydání monografie v českém jazyce, která bude odrážet veškeré výsledky provedených primárních šetření, B 20 bodů.
V případě 100% opublikování všech plánovaných výstupů se předpokládá zisk 98 bodů dle metodiky RVVI. Výstupem projektu bude závazně minimálně 45 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
39530,-39530,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)29500,-29500,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti10030,-10030,-
2. Stipendia60500,-60500,-
3. Materiálové náklady86770,-90667,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek6600,-6600,-
5. Služby102000,-96009,-
6. Cestovní náhrady1600,-3694,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory33000,-33000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady330000,-
Uznané náklady330000,-
Celkem běžné finanční prostředky330000,-330000,-