Schválené projekty 2014

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2014

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 638 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 265 950 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultapřidělená částka v tis. Kč
FBI  1 186
EKF  5 453
FAST  3 351
FS 11 385
FEI 12 892
HGF  5 937
FMMI  7 377
CNT  1 791
CELKEM 49 372

 

KódSP2014/136
Název projektuDeterminanty migrace: vliv ekonomického cyklu a životního prostředí na migraci
ŘešitelPytliková Mariola doc. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2014 - 31.12.2014
Předmět výzkumua. Předmět výzkumu, jeho vědecký přínos a originalita
V průběhu civilizačního vývoje byla migrace vždy důležitým hybatelem populačních změn mnoha národů. V souvislosti s poklesem míry porodnosti západní společnosti pod hranici prosté reprodukce se migrace stává obzvláště významným činitelem budoucí demografické struktury obyvatelstva Evropy, Spojených států a dalších vyspělých zemí OECD. Vlivem nevyhnutelného demografického stárnutí se v těchto zemích dostávají sociální systémy pod stále se zvyšující tlak finanční náročnosti. Z tohoto úhlu pohledu se pro tvůrce hospodářské politiky stává klíčovým porozumět faktorům, které vysvětlují migrační trendy a změny ve struktuře imigrantů, obzvláště pak je nezbytné identifikovat celou škálu motivů, které podněcují migrační toky.
Klasickým vysvětlením pro odchod migrantů do hostitelské země je hledání lepších životních podmínek, daných vyšší reálnou mzdou a hojnějšími či atraktivnějšími pracovními příležitostmi (Sjastaad, 1962; Harris and Todaro,1970; Borjas, 1987). Kromě rozdílnosti pracovních trhů hraje při rozhodování migrantů roli mnoho dalších ekonomických a neekonomických faktorů, které zahrnují vliv společenských sítí rodiny a přátel žijících v zahraničí (Munshi, 2003; Pedersen, Pytlikova and Smith, 2008), kulturní a jazykovou příbuznost či odlišnost (Adsera and Pytlikova, 2012), rostoucí restrikci v rámci imigrační politiky (Mayda, 2010; Ortega and Peri, 2012), klimatické změny (Feng, Krueger and Oppenheimer, 2010; Cai, Feng, Pytlikova and Oppenheimer, 2013) či rozdílné přístupy zemí k právům přistěhovalců (Palmer and Pytlikova, 2013). V neposlední řadě je motivem pro odchod z rodné země touha získat nové zkušenosti a zážitky nebo jen souhra čistě náhodných událostí. Dalším nezanedbatelným faktorem, ovlivňujícím toky migrantů a jejich strukturu, je průběh ekonomického cyklu (obzvláště fáze vysokého ekonomického růstu, nebo naopak recese) a také stav znečištění životního prostředí. Přestože již byla zpracována celá řada teoretických i empirických studií, zabývajících se determinantami mezinárodní migrace, vliv posledně zmíněných faktorů není dostatečně ozřejměn, a stává se tudíž prostorem pro další výzkum. Hlavním důvodem pro doposud nedostatečné prozkoumání těchto zásadních faktorů migračních toků je většinou nedostatek dostupných dat, který limituje dosavadní výzkum. Tento projekt má v úmyslu toto omezení prolomit.
Literatura:
Adsera, A. and M. Pytlikova (2012): “The role of language in shaping international migration”. IZA discussion paper No. 633.
Borjas, G.J.(1987): “Self-Selection and the Earnings of Immigrants” The American Economic Review, vol. 77 (4), pp. 531 – 53.
Borjas, G.J.(1999): “Immigration and welfare magnets”. Journal of Labor Economics 17 (4), 607–637.
Borjas, George J. (2003): “The Labor Demand Curve Is Downward Sloping: Reexamining The Impact of Immigration on The Labor Market.” The Quarterly Journal of Economics 118(4): 1335-1374.
Feng, S., Krueger A. and M. Oppenheimer (2011): “Linkages among climate change, crop yields and Mexico-US cross-border migration. Proceedings of the National Academy of Sciences PNAS vol. 107, issue 32, pp. 14257-14262.
Harris, J.R., Todaro, M.P., (1970): “Migration, unemployment and development: A two-sector analysis”. American Economic Review 60 (5), 126–142.
Massey, D. S. , J. Arango, G. Hugo, A. Kouaouci, A. Pellegrino, J. E. Taylor. (1993) Theories of International Migration: A Review and Appraisal, Population and Development Review, Vol. 19, No. 3., pp. 431-466
Mayda A.M. (2010): “International migration: A panel data analysis of the determinants of bilateral flows”, the Journal of Population Economics, Vol. 23(3)..
Munshi, K., (2003): “Networks in the modern economy: Mexican migrants in the US labor market”. The Quarterly Journal of Economics 118 (2), 549–599.
Ortega, F. And G. Peri (2012): "The Effect of Income and Immigration Policies on International Migration," NBER Working Papers 18322.
Palmer, J. and M. Pytlikova (2013): “Labor Market Laws and Intra-European Migration: The Role of the State in Shaping Destination Choices” CELSI working paper.
Pedersen, P.J., Pytlikova, M. And N. Smith (2008): "Selection and network effects--Migration flows into OECD countries 1990-2000," European Economic Review, vol. 52(7), pages 1160-1186.
Sjaastad, Larry A. (1962): “The Costs and Returns of Human Migration.” The Journal of Political Economy 70(5): 80–93.

b. Cíl projektu

Cílem projektu je (1) zkoumat determinanty mezinárodní a vnitřní migrace a 2) vyhodnotit roli ekonomického cyklu (obzvláště ve fázích konjunktury a recese) v mezinárodní a meziregionální migraci a dále (3) prozkoumat roli znečištěním životního prostředí v migraci s použitím meziregionálních migračních dat.

c. Metodika postupu řešení, teoretická východiska
Základem empirické analýzy je model migrace zahrnující panelová data (viz níže). Model vychází z teoretického rámce investic do lidského kapitálu (Sjastaad, 1962), který aplikuje Adsera a Pytlikova (2012) a který je prezentován v příloze D. Tento model je založen na předpokladu, že míra emigrace z jedné země je dána náklady na migraci, rozdíly v očekávaných příjmech a v mírách nezaměstnanosti ve zdrojové a hostitelské zemi. Ekonometrická model a metodika je taktéž prezentována v příloze D.
Literatura:
Adsera, A. and M. Pytlikova (2012): “The role of language in shaping international migration”. IZA discussion paper No. 633.
Sjaastad, Larry A. (1962): “The Costs and Returns of Human Migration.” The Journal of Political Economy 70(5): 80–93.

d. Data

Rozšíření dostupných nástrojů pro studium migračních toků
Výsledkem projektu bude mimo jiné rozšíření dosavadních panelových dat, sestavených a používaných význačnými výzkumníky pro studium mezinárodní migrace. Přidání dat za období 2011–2012 a rozšíření panelu o země mimo OECD umožní prodloužení a znásobení dostupných časových řad. Původní soubor dat použili ve své studii Adsera a Pytlikova (2012), viz příloha A, z jejichž metodiky vychází také tento projekt, v němž bude rozšířený soubor dat vztahujících se k migraci propojen se souborem dalších vysvětlujících proměnných ze zdrojů, jakými jsou WDI, OECD a Eurostat. Tento přístup umožní provést komplexní analýzu migračních toků pro velké množství zemí a národností během tří desetiletí.
Další rozšíření spočívá v rozšíření souboru dat vnitřní migrace České republiky s cílem prozkoumat determinanty vnitřní migrace a také vztah migrace a znečištění životního prostředí. Zdrojem dat budou především výstupy Českého statistického úřadu pokrývající období 1993–2012. Migrační statistiky vycházejí z registru vnitřního stěhování obyvatel, který poskytuje roční data o migračních tocích mezi 77 okresy. Dalším krokem je zahrnutí dalších standardních push (vybízejících k migraci) a pull (přitahujících migranty) faktorů, jakými jsou míra nezaměstnanosti, množství volných pracovních míst, mzdová úroveň, a také doplnění o proměnné vztahující se k míře znečištění v jednotlivých okresech (data ČSÚ). Data pro léta 1993–2003 jsou dostupná z disertační práce Ing. Marioly Pytlikové, Ph.D. (Pytliková, 2006), data budou tudíž doplněna pro léta 2004-2012.

Literatura:
Adsera, A. and M. Pytlikova (2012): “The role of language in shaping international migration”. IZA discussion paper No. 633.
Pedersen, P.J., Pytlikova, M. And N. Smith (2008): "Selection and network effects--Migration flows into OECD countries 1990-2000," European Economic Review, vol. 52(7), pages 1160-1186.
Pytliková, M. 2006: Migration Flows from the Perspective of Sending and Receiving Countries. Ph.D Thesis Aarhus School of Business. Aarhus.


e. Časový harmonogram řešení

Projekt se uskuteční v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 v následujících krocích:
• Sběr a aktualizace dat;
• Review teoretické a empirické literatury, stanovení hypotéz;
• Sestavení empirických modelů;
• Příprava dat, jejich analýza, vyhodnocení výsledků;
• První koncepty paperů a příspěvků pro prezentaci na konferencích.

V dalším období:
• Prezentace výsledků se zapracováním obdržených připomínek. Předložení článků k publikování ve working paper series (jako např. CReAM, Norface Migration and CELSI) a v časopisech.
Členové řešitelského týmuBc. Petra Baránková
Bc. Petra Gomolová
Bc. Tomáš Gottfried
doc. Ing. Mariola Pytliková, Ph.D.
Ing. Jan Šulák, Ph.D.
Ing. Michaela Tichá, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Výstupy projektu budou zahrnovat minimálně 2 prezentace výsledků výzkumu na významných domácích a zahraničních konferencích, jejichž sborníky mají být uveřejněny v databázi Thomson Reuters (tzn. 2 x 8 bodů). Dále pak budou hlavními výstupy projektu minimálně dva články v ekonomických časopisech s impact faktorem (preferovány jsou mezinárodní ekonomické časopisy), (tzn. min. 2 x 15 bodů, reálně však pravděpodobně více). Počítáme s jejich publikováním ve formě working paperů (např. v sérii CELSI) před předáním k publikování v ekonomických časopisech s impact faktorem.
Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 46 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
26800,-26800,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)20000,-20000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti6800,-6800,-
2. Stipendia74400,-74170,-
3. Materiálové náklady39600,-52902,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek39600,-5600,-
5. Služby39600,-58992,-
6. Cestovní náhrady32000,-33536,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory28000,-28000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady280000,-
Uznané náklady280000,-
Celkem běžné finanční prostředky280000,-280000,-