Schválené projekty 2014

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2014

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 638 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 265 950 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultapřidělená částka v tis. Kč
FBI  1 186
EKF  5 453
FAST  3 351
FS 11 385
FEI 12 892
HGF  5 937
FMMI  7 377
CNT  1 791
CELKEM 49 372

 

KódSP2014/131
Název projektuVýznam sentimentu pro fluktuace ekonomické aktivity
ŘešitelHančlová Jana prof. Ing., CSc.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2014 - 31.12.2014
Předmět výzkumuPředmět výzkumu
Vzhledem k nepravidelnému cyklickému vývoji ekonomické aktivity a s tím spojeným obdobím stagnace či deprese s často nepredikovatelnou délkou a hloubkou se na poli teoretické ekonomie neustále hledají vhodné indikátory, jež by o příchodu či průběhu těchto negativních období s předstihem informovaly a dále nástroje, jež by umožnily průběh těchto období do určité míry korigovat. V posledních letech s rostoucím počtem statisticky sledovaných ekonomických veličin nabyly pro sledování vývoje ekonomické aktivity na významu právě indikátory sentimentu. Indikátory sentimentu patří mezi data, která o očekávaném vývoji ekonomického prostředí informují s největším předstihem. Jedná se převážně o kvalitativní údaje (tzv. soft data), která můžeme považovat za první signál budoucího ekonomického vývoje. V literatuře můžeme najít více pokusů o zahrnutí tohoto typu indikátoru rovněž do analýzy hospodářského cyklu. Například podle Aarle a Kapplera (2012) mají šoky v sentimentu vliv na důležité makroekonomické proměnné jako produkce, maloobchodní obrat a zaměstnanost (prokázáno pro ekonomiku eurozóny). Význam indikátoru sentimentu byl rovněž prokázán při modelování vývoje finálních výdajů na spotřebu v Flavin (1981), Acemoglu a Scott (1994), Bram a Ludvigson (1998), Carrol, Fuhrer a Wilcox (1994), Souleles (2001). Vliv behaviorálních faktorů na výkyvy hospodářského cyklu měřeného prostřednictvím indikátorů sentimentu popsal již Keynes (1936) prostřednictvím pojmu „animal spirit“.
Indikátor sentimentu je sestavován na základě dotazníkového šetření a sledován v několika modifikacích, popisujících důvěru spotřebitele či podnikatelského subjektu ve vývoj ekonomické aktivity, peněžní hladiny, budoucích příjmů, míry úspor aj. Mezi nejznámější indikátory sentimentu patří např. Michigan University Consumer Sentiment nebo Conference Board Index, oba měřící míru důvěry v USA. Dle Ludvigson (2004) jsou oba indexy vysoce korelovány s růstem ekonomické aktivity. V Evropě na základě vykazovací povinnosti členských států Evropské Unie je nastavena jednotná metodika měření indikátoru ekonomického sentimentu zveřejňovaného prostřednictvím Eurostatu. Více o konstrukci indikátoru je k nalezení v materiálech Evropské komise (2006). Předmětem výzkumného projektu bude zkoumání vlivu indikátoru sentimentu na vývoj ekonomické aktivity. Vliv indikátoru zde bude zkoumán prostřednictvím 2 přístupů – multiagentního modelu a strukturálního vektorového autoregresního modelu. V prvním případě bude vliv indikátoru součástí rozhodovacího pravidla agentů v multiagentním modelu ekonomického systému (někdy též označovaného jako Agent-based Computational Economy (ACE)) modelu. Westernhoff (2010) nastavuje v ACE modelu pravidlo pro rozhodnutí firmy (agenta) o objemu produkce jako závislé na míře optimismu/pesimismu firem (agentů) v jejím bezprostředním okolí. Při takovémto nastavení není míra vlivu důvěry na vývoj ekonomické aktivity nastavena lineárně, ale ovlivňuje výstup ekonomiky skrz šíření v síti, prostupuje tedy do finálního výstupu z mikrostruktury a zohledňuje interakce mezi jednotlivými agenty. Záměrem výzkumného týmu je sestavit ACE model s analogickým rozlišením optimismu a pesimismu pro firmy a pro spotřebitele a sledovat citlivost vývoje ekonomické aktivity při tomto nastavení důvěry agentů. Jelikož takto sestavený model není vhodné použít pro otevřenou ekonomiku, bude citlivost otevřené ekonomiky sledována pomocí strukturovaného vektorového autoregresního (SVAR) modelu.

Současný stav řešení
Projekt plynule navazuje na výsledky projektů Studentské grantové soutěže 2012 „Modelování vlivu cyklického vývoje na malou otevřenou ekonomiku (přístup VAR) SP2012/62“ a 2013 „Modelování cyklického vývoje malé otevřené ekonomiky (teoretické koncepty) SP2013/91“. Hlavním cílem projektu SP 2012/62 byla identifikace hlavních faktorů ovlivňujících cyklické výkyvy malé otevřené ekonomiky prostřednictvím empirického přístupu. V rámci tohoto projektu byly pro zkoumané malé otevřené ekonomiky, zastoupené zde ekonomikou České republiky a Slovenska, mezi nejvýznamnějšími předstihovými indikátory detekovány sentiment podniků v průmyslu, maloobchodě a stavebnictví (indikátor tržních očekávání) a některé časové řady sentimentu zahraničních obchodních partnerů (Kľúčik, 2012). V rámci tohoto projektu byly rovněž zkoumány předstihové indikátory se zohledněním fáze hospodářského cyklu s rozlišením na expanzi a kontrakci, i při tomto rozlišení se na datech pro Českou republiku ukázal indikátor důvěry firem jako významný předstihový indikátor v obou fázích cyklu s předstihem o 1-2 kvartály (Závacká, 2012).
Na projekt SP2012/62 navazoval projekt Studentské grantové soutěže 2013 „Modelování cyklického vývoje malé otevřené ekonomiky (teoretické koncepty) SP2013/91“. Cílem tohoto projektu bylo pokusit se o identifikaci předstihových indikátorů cyklického chování ekonomické aktivity prostřednictvím teoretických přístupů. Tyto přístupy byly rovněž zpracovávány na datech malé otevřené ekonomiky, zastupované ekonomikou České republiky a Slovenska, dále již byly závěry testovány i na širší datové základně ekonomik evropských zemí pomocí panelových dat. Teoretické koncepty byly zvažovány z tří hledisek, z pohledu sektoru domácností, firem a prostřednictvím expozice ekonomiky vnějšímu světu. V příspěvku Závacká (2013) byl prokázán vliv indikátoru důvěry spotřebitele jako zástupce při formování permanentního důchodu na datech ekonomiky České republiky. Dále byl význam indikátoru důvěry zkoumán a prověřen jako významný pro určení výdajů na finálních výdajů na panelových datech vybraných evropských ekonomik v Závacká (2013). V příspěvku Juriová (2013) byl potvrzen významný vliv indikátoru ekonomického sentimentu hlavních zahraničněobchodních partnerů na ekonomickou aktivitu Slovenské republiky. V Kľúčik (2013) byl rozpracován základní model rozhodování firmy v krátkém období při adaptivních očekáváních, jehož simulace potvrdily evidenci předstihových indikátorů pro různé proměnné modelu. Následně byly redukované rovnice modelu využity pro empirickou regresní analýzu s využitím dat pro země EU.

Cíle projektu
Hlavním cílem projektu je stanovit vliv míry sentimentu na vývoj ekonomické aktivity. Tento vliv bude sledován z pohledu šíření sentimentu v rámci sítě multiagentního modelu pro spotřebitele a firmy a dále z pohledu šíření vlivu sentimentu ze zahraničí pro případ malých otevřených ekonomik. Dílčí cíle projektu jsou dle návaznosti na výstupy předchozího projektu SP2013/91 dále rozděleny do zkoumání vlivu ve třech oblastech, a to takto:

1.Vliv sentimentu v multiagentním modelu spotřebitelů.
V rámci projektu bude sestaven multiagentní model spotřebitelů (agentů). Rozhodování agenta bude vycházet z teorie permanentního důchodu s racionálními očekáváními (Hall, 1978). Sentiment zde bude individuálně určován ve smyslu interakcí v Westernhoff (2010) a bude jednou ze složek určujících permanentní důchod. Výstupem modelu bude vývoj celkové ekonomické aktivity a agregovaných výdajů na finální spotřebu, dle šíření a vývoje sentimentu v rámci sítě. Součástí modelu bude konstrukce agregovaného ukazatele pro míru sentimentu v síti. Pomocí tohoto ukazatele pak můžeme sledovat vývoj celkové ekonomické aktivity zastoupené hrubým domácím produktem v závislosti na míře agregovaného sentimentu v síti. Při šoku do úrovně sentimentu je pak takto prezentovaný výsledek možné srovnat s průběhy dopadu šoku prezentovanými funkcemi odezvy z regresních modelů.

2.Vliv sentimentu v modelu rozhodování firmy.
V krátkodobém modelu firmy jsou rozhodnutí o objemu výroby, zaměstnanosti, počtu odpracovaných hodin a stavu zásob tvořeny tvořeny na základě očekávané poptávky. Lineární modelování očekávání (adaptivní očekávání, dokonalá předvídavost), dle Kľúčik (2013), jsou nahrazeny modelem založeným na heterogenních očekáváních v prostředí velkého počtu firem (Westernhoff, 2010, Hommes, 2013). Optimální rozhodnutí firmy je determinováno náladou formovanou na trhu, přičemž je examinována dynamická rovnováha firmy s endogenními fluktuacemi sentimentu. Tímto je umožněna identifikace krátkodobé rovnováhy firmy v jednotlivých fázích hospodářského cyklu. Vstupem pro simulace sentimentu je kalibrace perzistentnosti očekávání na základě konjukturálních šetření a elasticity změn nákladů zaměstnanosti, počtu odpracovaných hodin a stavu zásob na základě dostupných měsíčních časových řad pro zvolené země EU.

3. Modelování vlivu sentimentu na malou otevřenou ekonomiku V rámci projektu bude sestaven strukturální vektorový autoregresní model (SVAR) pro vybrané malé otevřené ekonomiky Evropské unie. Východiskem bude již sestavený strukturální vekotrový autoregresní model sestavený pro Českou a Slovenskou republiku v předcházejících 2 projektech (např. Juriová, 2012), přičemž indikátor ekonomického sentimentu bude do modelu zahrnut jako další faktor, resp. faktor aproximující ekonomickou aktivitu. Sestavené modely budou využity pro analýzu šoků, především ze zahraničí, prostřednictvím funkcí odezvy. Přednostně bude zkoumán vliv, který sebou nese kanál sentimentu, resp. důvěry, která se šíří do malé otevřené ekonomiky ze zahraničí.
Data
Zdrojem dat bude primárně databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ), Statistického úřadu SR (ŠÚ SR), a Evropského statistického úřadu (Eurostat).
Navržené teoretické multiagentní modely budou kalibrovány na základě nastavení obdobných parametrů v jiných multiagentních modelech nebo bude využito ad-hoc analýz pro odhad parametrů ze sezónně očištěných kvartálních datech hrubého domácího produktu, výdajů na finální spotřebu domácností a harmonizovaného indikátoru důvěry zveřejňovaného OECD. Pro tvorbu modelu firmy budou využity měsíční časové řady průmyslu a konjunkturálních šetření. Strukturální vektorové autoregresní modely budou využívat data pro malé otevřené ekonomiky EU a budou tedy odhadnuty na datech Eurostatu, se zahrnutím databáze výsledků konjunkturálních a spotřebitelských šetření.

Časový harmonogram řešení projektu:
I. 2012 – V. 2012 Analýza konstrukce a kalibrace multiagentních modelů ekonomické aktivity. Analýza a příprava dat pro strukturální model malé otevřené ekonomiky.
V. 2012 – VIII. 2012 Sestavení multiagentních modelů a strukturálního vektorového autoregresního modelu.
IX. 2012 – X. 2012 Simulace šoků v sestavených modelech a konfrontace výstupů modelů se současnou ekonomickou teorií.
XI. 2012 – XII. 2012 Analýza výstupů, zpracování analýzy v rámci 1. až 3. dílčího cíle, tvorba finálních dokumentů. Shrnutí výsledků výzkumu.

Literatura
AARLE, van B. and KAPPLER, M. Economic Sentiment Shocks and Fluctuations in Economic Activity in the Euro Area and the USA. Intereconomics, 2012/1, 44-51.
ACEMOGLU, D., SCOTT, A. Consumer confidence and rational expectations: are agents' beliefs consistent with the theory? The Economic Journal. 1994, roč.104, s.1-19.
BRAM, J., LUDVIGSON, S.C. Does consumer confidence forecast household expenditure? A sentiment index horse race. Economic Policy Review. 1998, roč.4.
CARROLL, Ch. D., FUHRER, J. C., WILCOX, D. W. Does consumer sentiment forecast household spending? If so, why? The American Economic Review. 1994, roč. 84, s. 1397-1408.
EUROPEAN COMMISION. The joint harmonised EU programme of business and consumer surveys, European Economy. Special Report No. 5, 2006.FLAVIN, A.M. The adjustment of consumption to changing expectations about future income. The Journal of Political Economy. 1981, roč. 89, s. 974-1009.
HOMMES, C. Behavioral Rationality and Heterogenous Expectations in Complex Economic Systems. Cambridge, 2013. ISBN 9781107019294.
HALL, R. Stochastic Implications of the Life-Cycle-Permanent Income Hypothesis: Theory and Evidence. Journal of Political Economy. 1978, roč. 86.
KEYNES, J. M. The General Theory of Employment, Interest, and Money. London, UK, MacMillan, 1936.
KĽÚČIK, M. VAR model with current-optimal leading indicators. In: Proceedings of the 30th International Conference Mathematical Methods in Economics. 2012, s. 408-413. ISBN 978-80-7248-779-0. Dostupné z: http://mme2012.opf.slu.cz/proceedings/pdf/070_Klucik.pdf
KĽÚČIK, M. Rerepsentative firm’s decisions and leading indicators. In: Proceedings of the 31st International Conference Mathematical Methods in Economics. 2013, s.398-403. ISBN: 978-80-87035-76-4. Dostupné z: https://mme2013.vspj.cz/about-conference/conference-proceedings
JURIOVÁ, J. Influence of cyclical development of the most significant foreign-trade partners on small open economy (VAR approach). In: Proceedings of 30th International Conference Mathematical Methods in Economics. 2012, s. 390-395. ISBN 978-80-7248-779-0. Dostupné z: http://mme2012.opf.slu.cz/proceedings/pdf/067_Juriova.pdf
JURIOVÁ, J. How important is foreign sentiment for fluctuations in small open economy? Case of Slovakia. In: Proceedings of 15th International Conference Mekon 2013. 2013, s. 59-68.
SOULELES, N. S. Consumer Sentiment: Its Rationality and Usefulness in Forecasting Expenditure - Evidence from the Michigan Micro Data. NBER Working Papers 8410. 2001.
VUCHELEN, J. Consumer Sentiment and Macroeconomic Forecasts. Journal of Economic Psychology. 2004, roč. 25, s. 493-506.
ZÁVACKÁ, J. Constructing business cycle regime switching model for Czech economy. In: Proceedings of the 30th International Conference Mathematical Methods in Economics. 2012, s. 1016-1020. ISBN 978-80-7248-779-0. Dostupné z: http://mme2012.opf.slu.cz/proceedings/pdf/174_Zavacka.pdf
ZÁVACKÁ, J. The indicator of consumer confidence as an instrument to certify the permanent income hypothesis – Czech economy evidence. In: Proceedings of 15th International Conference MEKON 2013. 2013, s. 183-194.
ZÁVACKÁ, J. The Role of Confidence Indicator in Determination of Consumption Expenditures in Selected EU Member Countries. In: Proceedings of the 31th International Conference Mathematical Methods in Economics. 2013, s. 1041-1045. ISBN: 978-80-87035-76-4. Dostupné z: https://mme2013.vspj.cz/about-conference/conference-proceedings
Členové řešitelského týmuprof. Ing. Jana Hančlová, CSc.
Ing. Jana Juriová
Ing. Miroslav Kľúčik
prof. Ing. Martin Macháček, Ph.D. et Ph.D.
Mgr. Jana Závacká
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Cíle
Cílem projektu je modelovat vliv sentimentu na vývoj ekonomické aktivity prostřednictvím multiagentního modelu, tj. prostřednictvím mikroekonomického přístupu aplikovaného na síť navzájem propojených agentů resp. prostřednictvím makroekonomického přístupu využívajícího strukturální model. V rámci naplnění tohoto cíle budou vypracovány výše popsané dílčí kroky, tj.:
1.Vliv sentimentu v multiagentním modelu spotřebitelů.
2.Vliv sentimentu v modelu rozhodování firmy.
3.Modelování vlivu sentimentu v strukturovaném vektorovém autoregresním modelu pro malou otevřenou ekonomiku.

Forma publikačních výstupů:

3 odborné články, z nichž minimálně dva budou umístěny v impaktovaném časopisu a zbylý v recenzovaném časopise ve světově uznávané databázi SCOPUS –odhad bodů bude určen impakt faktorem časopisu, předběžný odhad minimálně 45 bodů dle RVV (2 články publikované v 2015, jeden článek publikovaný v 2014).

Předběžné návrhy časopisů IF: Politická ekonomie (IF 0.722 asi 25 bodů), Economic Modelling (IF 0.557 = asi 18 b), Journal of Applied Economics (IF 0.469 = asi 16 b). Minimum pro IF se předpokládá 10 bodů, což bude ohodnocení časopisu ve Scopusu (např. Czech Economic Review, Development, Eastern Economic Journal, Eastern European Economics).

Výstupem projektu bude závazně minimálně 45 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
205760,-205760,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)184000,-184000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti21760,-21760,-
2. Stipendia42000,-42000,-
3. Materiálové náklady66240,-64051,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek30000,-38761,-
5. Služby58000,-60078,-
6. Cestovní náhrady30000,-21350,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory48000,-48000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady480000,-
Uznané náklady480000,-
Celkem běžné finanční prostředky480000,-480000,-