Schválené projekty 2014

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2014

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 638 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 265 950 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultapřidělená částka v tis. Kč
FBI  1 186
EKF  5 453
FAST  3 351
FS 11 385
FEI 12 892
HGF  5 937
FMMI  7 377
CNT  1 791
CELKEM 49 372

 

KódSP2014/113
Název projektuAlternativní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jejich aplikace na vybrané skupiny nezaměstnaných Moravskoslezského kraje
ŘešitelJaníčková Lenka Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2014 - 31.12.2014
Předmět výzkumuNezaměstnanost je jedním z problémů, který je společností poměrně pečlivě sledován, a jejíž vývoj je citlivým tématem, zejména pak v období současné ekonomické krize. Udržení vysoké míry zaměstnanosti je jedním ze strategických cílů Evropské Unie. V návaznosti na hlavní cíle strategie Evropa 2020 schválila vláda České republiky národní cíl a národní dílčí cíle ČR do roku 2020 v oblasti zaměstnanosti vycházející z Národního programu reforem České republiky. Tyto cíle jsou stanoveny následovně:
národní cíl: zvýšit celkovou míru zaměstnanosti ve věkové skupině 20 – 64 let na 75 %
dílčí cíle: zvýšení míry zaměstnanosti žen věkové skupiny 20 – 64 let na 65%;
zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků 55 – 64 let na 55%;
snížení míry nezaměstnanosti osob ve věku 15 – 24 let o třetinu oproti r. 2010; a snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti r. 2010

Splnění těchto cílů vyžaduje však také tlak na aktivaci nezaměstnaných. Jedním ze způsobů, jak těchto cílů dosáhnout, je využít nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Tyto nástroje mohou mít řadu dopadů na zaměstnanost. Jak uvádí Tvrdoň (2011), mohou být tyto dopady zamýšlené, často se však také objevují jejich vedlejší efekty. Estevao (2003) je hodnotí podrobněji, přičemž dle něj se mimo jiné jedná o (i) zvýšení produktivity pracovní síly; (ii) vytváření vyrovnanějšího procesu hledání práce; (iii) vytlačování nepodporovaných pracovních míst; či (iv) větší konkurenci při hledání pracovního místa.
Relevantní literatura, zabývající se hodnocením účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), má několik hlavních směrů svého zájmu. První proud literatury se zabývá účinky APZ na alokaci pracovní síly (kupř. Calmfors, Forslund, Hemström, 2001). Uvedení autoři poukazují na možné účinky APZ na snahu získat vzdělání a ukazují, že nárůst kvalifikovanosti trhu práce vede k poklesu objemu klasického vzdělávání (základní škola, střední škola, vysoká škola).
Druhý proud se zabývá kvantifikací efektů APZ. Jednotlivé empirické práce, hodnotící její efektivitu, docházejí k rozporuplným výsledkům, a jak podotýká Hora a kol. (2009), výsledky jsou významně závislé na použité metodologii. Některé studie (kupř. Kinnear et al., 2003) ukazují na nízké dopady aktivní politiky zaměstnanosti. Další (kupř. OECD, 2005) ukazují naopak na významnější dopad tohoto typu nástrojů. Aktivní politika zaměstnanosti využívá v jednotlivých zemích značně odlišné nástroje a přístup k nim, a to od povinné účasti pro vybrané skupiny po jejich absolutní dobrovolnost. Programy aktivní politiky zaměstnanosti bývají zdůvodňovány tak, že mohou mít významný dopad na míru nezaměstnanosti a jejich přínosy mají dlouhodobé trvání (OECD, 2005). Hora a Sirovátka (2012) hodnotí efekty APZ v ČR v období růstu a během ekonomické krize. Ve své práci docházejí k závěru, že ačkoliv se zaměření jednotlivých programů v rámci sledovaných let nezměnilo, většina programů, používaných v období krize, přinesla účastníkům výrazně vyšší šance na získání zaměstnání. Sirovátka a Šimíková (2013) pak na základě zkušeností pracovníků úřadů práce hodnotí účinnost a roli nástrojů APZ na zaměstnanost v ČR, a to jak z dlouhodobého hlediska, tak z hlediska jejího fungování v období krize. Ve své práci ukazují, že opatření APZ jsou obvykle hodnocená jako dlouhodobě významná. Mezi největší slabiny aktivní politiky zaměstnanosti řadí na základě hodnocení pracovníků úřadů práce zanedbávání zlepšování kapacity služeb zaměstnanosti potřebné k individuální práci s klienty či malou pozornost věnovanou vytvoření institucionálního rámce regulujícího nelegální zaměstnávání.
Metodologický postup řešení projektu a jeho vazby na výstupy projektu budou následující. V první části budou vyhodnoceny a analyzovány nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ČR, pomocí matching function approach bude vyhodnocena jejich účinnost. Jako datová základna bude využívána zejména statistika Ministerstva práce a sociálních věcí – výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Tato databáze poskytuje údaje o výdajích úřadu práce ČR na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, a to na celorepublikové úrovni i na úrovni jednotlivých krajů v závislosti na jednotlivých typech používaných nástrojů. Informace o výdajích na různé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v ČR budou čerpány z integrovaného portálu MPSV. Tato databáze obsahuje také data o počtech nezaměstnaných absolventů, počtu rekvalifikací, umístěných nezaměstnaných po absolvování rekvalifikace atp. Obdobný postup bude aplikován na vybrané členské země EU pro hodnocení jimi využívaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Oba výše zmíněné výstupy (tedy hodnocení efektivity nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR a ve vybraných členských zemích EU) umožní komparaci jednotlivých typů nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v EU. Následně bude využit alternativní přístup k hodnocení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti, a to logistická regrese. Opět budou komparovány nástroje APZ, přičemž v případě získání odlišných výsledků může být analyzován důvod jejich vzniku. Výsledky analýz budou zpracovány ve formě odborného článku, také budou v souladu s výstupy projektu poskytnuty krajské pobočce Úřadu práce ČR v Ostravě. Druhým krokem pro naplnění cíle projektu bude získání měkkých dat pro hodnocení možného dopadu jednotlivých vybraných nástrojů APZ. Tato data budou získána dotazníkovým šetřením, které bude provedeno (1) ve vybraných firmách Moravskoslezského kraje, (2) mezi pracovníky úřadů práce Moravskoslezského kraje, (3) nezaměstnanými Moravskoslezského kraje. Získaná data umožní analyzovat, zda by na základě svých profesních zkušeností jednotlivých skupin mohly být vybrané nástroje APZ, používané v členských zemích EU, aplikované a úspěšné také v ČR (Moravskoslezském kraji). V souladu s výstupy projektu budou výsledky dotazníkového šetření opět poskytnuty krajské pobočce Úřadu práce ČR v Ostravě. Při řešení projektu budou také využity zkušenosti odpovědného řešitele projektu ESF s implementací nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti cílenými na znevýhodněné skupiny (projekt „A co dále?“ registrační číslo projektu CZ.1.04/3.3.05/68.00149) Jednotlivé metody, které budou použity v průběhu naplnění cíle projektu, jsou popsány níže.
V rámci projektu bude, jak již bylo výše uvedeno, hodnocena účinnost nástrojů APZ. Metody hodnocení účinnosti aktivních nástrojů politiky zaměstnanosti popisuje kupř. Sirovátka a kol. (2006). Účinnost nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je obecně možno hodnotit na makroekonomické a mikroekonomické úrovni. Vzhledem k charakteru dat bude v projektu primárně využito hodnocení makroekonomické efektivity nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Tento přístup se nezabývá hodnocením dopadu jednotlivých nástrojů na jednotlivce, ale na čistý přínos pro celou ekonomiku. Pokud celkový počet nabízených pracovních míst není po zásahu nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pozměněn, vzniká pouze redistribuční efekt (Reinhard, Marco; 2000). Použitím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti by mělo dojít ke zvýšení nabízeného počtu pracovních míst a tím také zprostředkovaně k ovlivnění nezaměstnanosti a makroekonomického produktu. V tomto případě dochází k ekonomickému užitku a zároveň fiskálním příjmům (kupř. prostřednictvím nárůstu daňových příjmů či poklesu výdajů na podporu v nezaměstnanosti). Jeden z prvních modelů pro analýzu dopadů nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti byl vytvořen Calmforsem (1994) - jedná se o „matching function approach“ - který se zároveň stal základním přístupem pro analýzu trhu práce. Hlavní výhodou tohoto modelu je, že explicitně rozlišuje mezi zaměstnanými osobami, nezaměstnanými osobami, a účastníky programů aktivní politiky zaměstnanosti (Reinhard, Marco; 2000). Tento přístup umožňuje tedy odlišit hrubý efekt aktivních nástrojů politiky zaměstnanosti, kdy se zvýšeným počtem účastníků jednotlivých programů dochází k snižování počtu zjevně nezaměstnaných, od čistého efektu. Základní rovnice tohoto pohledu na hodnocení nástrojů APZ má tento tvar uvedený v příloze (1), kde h představuje nově zaměstnané osoby, U a V nezaměstnané osoby a volná pracovní místa, JCS výdaje na programy na tvorbu nových pracovních míst, SAM výdaje na programy strukturálního přizpůsobení a VT výdaje na rekvalifikační programy.

Další možností, jak hodnotit efektivitu nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, a která bude v projektu využita, je logistická regrese (Sirovátka, 2006). Tato technika vychází z odhadu pravděpodobnosti situace v závislé proměnné. Nejprve je sledována pravděpodobnost, že se daná osoba dostane do programu aktivní politiky zaměstnanosti, následně jsou sledovány efekty programů v daných časových úsecích (kupř. 30 dní, 6 měsíců, 1 rok). V tomto typu regrese mají nezávislé proměnné hodnotu nominální proměnné, je tedy třeba srovnávat dané hodnoty s referenční proměnnou (vždy na dané hladině významnosti).
Dalším krokem k naplnění cíle projektu bude analýza nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti ve vybraných členských zemích EU. Budou vybrány země, jejichž aktivní politika zaměstnanosti je podobná aktivní politice zaměstnanosti ČR a bude komparována jejich účinnost. Dále budou vyhodnoceny nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zemí, které využívají nástroje odlišné oproti nástrojům využívaným v ČR. Opět bude vyhodnocena účinnost těchto nástrojů.
Možný dopad alternativních nástrojů APZ a jejich potenciální využití bude získáno na základě vlastního výběrového dotazníkového šetření, jež bude v rámci projektu provedeno na základním souboru podniků sídlících v Moravskoslezském kraji. Metodou výběru bude kvótní výběr, zaručující shodnou strukturu základního a výběrového souboru, přičemž struktura základního souboru bude stanovena na základě údajů dostupných v databázi firem Albertina. Ověření shody struktury základního a výběrového souboru bude opětovně provedeno s využitím statistických testů hypotéz o rovnosti relativních četností respondentů v každé z vymezených kvót. Ty budou stanoveny pro institucionální sektor (veřejný, soukromý), odvětví činnosti (dle klasifikace CZ-NACE) a velikost podniku (dle počtu zaměstnanců). Dotazování bude prováděno na základě osobního setkání s odpovědnými osobami s cílem zabezpečit maximální míru návratnosti dotazníků. Stejný dotazník bude distribuován pracovníkům úřadů práce Moravskoslezského kraje a nezaměstnaným, navštěvujícím úřad práce. Bude tedy zároveň možné hodnotit, nakolik odlišně vnímají účinnost nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti úředníci, přicházející do styku s nezaměstnanými na jedné straně, a zaměstnavatelé na straně druhé.
Dotazník bude sestaven na základě výše uvedeného studia různých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti používané v členských zemích EU. Bude se zabývat zejména využitím nástrojů, podporujících začlenění na trh práce vybraných skupin nezaměstnaných (kupř. absolventi, mladiství). S využitím dat získaných z dotazníkového šetření budou vypočteny váhy jednotlivých typů aktivních nástrojů zaměstnanosti na začlenění vybraných skupin nezaměstnaných na trh práce, a to pomocí Fullerovy či Saatyho metody párového porovnání. Fullerova metoda umožní na základě srovnání kritérií mezi sebou ve Fullerově trojúhelníku vyhodnotit výslednou váhu jednotlivých kritérií. Při Saatyho metodě jsou taktéž porovnávány všechny možné dvojice zvolených kritérií, přičemž je využíváno bodové celočíselné stupnice (1-9), která umožnuje určit důležitost jednotlivých kritérií v rámci porovnávaných dvojic. Takto párové srovnaná kritéria jsou zaznamenána do Saatyho matice, která interpretuje podíl vah jednotlivých kritérií.


Seznam literatury

CALMFORS, Lars, 1994. Active Labour Market Policy and Unemployment – a Framework for the Analysis of Crucial Design Features. OECD Economic Studies No. 22. http://www.oecd.org/social/labour/33936463.pdf

CALMFORS, Lars, Anders FORSLUND a Maria HEMSTÖM, 2001. Does Active labour policy work? Lessons from the Swedish experience. 2001, 48s.

ESTEVAO, Marcello, 2003. Do Active Labor Market Policy Increase Employment? IMF Working Paper No. 03/2003.

HORA, Ondřej a Tomáš SIROVÁTKA, 2012. Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009). VÚSPV, Praha.

HORA, Ondřej, Tomáš SIROVÁTKA, Helena TOMEŠOVÁ-BARTÁKOVÁ a Jiří VYHLÍDAL, 2009. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, cílenost, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence). VÚPSV, 2009. ISBN 978 – 80 – 7416 – 045 – 5.

KINNEAR, P., GRANT, G. a OLIVEK, K. 2003. Welfare Reform in Australia. An Evidence-Based Approach.
Paper presented to the National Social Policy Conference, July 9-11, University of New South Wales (www.sprc.unsw.edu.au/ASPC 2003/papers/Paper231pdf)

OECD, 2005. Labour Market Programmes and Activation Strategies: Evaluating the Impacts. http://www.oecd.org/employment/emp/36780874.pdf

SIROVÁTKA, Tomáš a Ivana ŠIMÍKOVÁ, 2013. Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce v dlouhodobé perspektivě a v průběhu krize. VÚSPV, Praha.

SIROVÁTKA, Tomáš, Václav KULHAVÝ, Markéta HORÁKOVÁ a Miroslava RÁKOCZYOVÁ, 2006. Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. VÚPSV Praha. http://samba.fsv.cuni.cz/~cabanova/SPPRAXE2008/NEZAMEST/vz_187.pdf

TVRDOŇ, Michal, 2011. Institucionální rámec fungování trhu práce v kontextu ekonomické konvergence a přijetí společné měny: Aplikace na země Visegrádské skupiny. Brno: Institut vzdělávání SOKRATES. 199 s.
Členové řešitelského týmuBc. Lucie Reháková
Ing. Lenka Janíčková, Ph.D.
Bc. Zuzana Kasperová
Ing. Aleš Lokaj, Ph.D.
Ing. Iveta Polášková
Bc. Klára Rašková
doc. RNDr. Milan Šimek, Ph.D.
Ing. Zuzana Šporková
Bc. Petra Uličná
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Hlavním cílem projektu bude vyhodnotit možný dopad alternativních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na zaměstnatelnost znevýhodněných skupin na trhu práce v Moravskoslezském kraji.

V rámci projektu budou dále naplněny sekundární cíle. Zejména budou popsány a vyhodnoceny nástroje politiky zaměstnanosti členských zemí EU, přičemž důraz bude kladen na vyhodnocení jejich orientace na vybrané cílové skupiny a jejich účinnost. Splnění hlavního cíle bude dosaženo analýzou a implikací údajů získaných dotazníkovým šetřením.


Harmonogram výzkumu
leden – únor 2014- příprava výzkumu, rešerše literatury, zpracování metodologie,
březen – květen 2014 - sběr a zpracování dat,
červen – červenec 2014 - vyhodnocení dat, zpracování výsledků
srpen – září 2014 - analýza získaných dat, zpracování výsledků
září – říjen 2014 - zpracování článků a příspěvků, publikace
listopad – prosinec 2014 - zpracování závěrečné zprávy

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 34 bodů.

Seřazení výstupů podle hodnocení výsledků dle RVVI:
• článek v impaktovaném časopise, kupř. Politická ekonomie, Eastern European Economics, Journal of Accounting and Public Policy USA (10-300 bodů).
• dva články v recenzovaném časopise, kupř. Národohospodářský obzor, Ekonomická revue (8 bodů).
• účast na konferencích, a to:
- MEKON 2014
- V září 2014 konference v rámci kateder NH VŠB-TU Ostrava a Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné.
• Na základě dohody s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR v Ostravě budou výsledky použity touto pobočkou při rozhodování, realizaci a vyhodnocování programů aktivní politiky zaměstnanosti, zejména v programech dotýkajících se vybraných znevýhodněných skupin.
• Vybrané alternativní programy aktivní politiky zaměstnanosti budou předloženy krajské pobočce Úřadu práce ČR v Ostravě tak, aby mohly být realizovány v rámci podpory z prostředků státního rozpočtu a ESF na programovací období 2014–2020.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
52260,-52260,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)39000,-39000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti13260,-13260,-
2. Stipendia79000,-79000,-
3. Materiálové náklady47000,-47410,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek6740,-6740,-
5. Služby31000,-30336,-
6. Cestovní náhrady0,-254,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory24000,-24000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady240000,-
Uznané náklady240000,-
Celkem běžné finanční prostředky240000,-240000,-