Schválené projekty 2014

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2014

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 638 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 265 950 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultapřidělená částka v tis. Kč
FBI  1 186
EKF  5 453
FAST  3 351
FS 11 385
FEI 12 892
HGF  5 937
FMMI  7 377
CNT  1 791
CELKEM 49 372

 

KódSP2014/103
Název projektuKraje v České republice: skutečnost a mediální obraz
ŘešitelSucháček Jan prof. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2014 - 31.12.2014
Předmět výzkumuPředmět výzkumu

Dvacáté první století bývá často a oprávněně nazýváno stoletím informací. Uspokojování informačních potřeb v současné době představuje důležitou oblast, která dokonce bývá přirovnávána k uspokojování fyziologických potřeb. Méně pozornosti bývá obvykle věnováno informacím v teritoriálním průmětu.
Každé území se vyznačuje jak materiálními tak i nemateriálními charakteristikami. V jednotlivých teritoriích žije obyvatelstvo, které svými aktivitami formuje konkrétní hmotné struktury. Každé území je ovšem popsatelné také v rovině nemateriální. Jedná se o jeho duchovní složku, celkovou atmosféru, ale také pověst a postavení na mentální mapě (Drbohlav, 1991).
Mentálním mapám je přitom věnována stále větší pozornost. Tyto mapy z obecného hlediska odrážejí psychologické vnímání prostoru (Johnston, Gregory a Smith, 2004). Nejedná se tedy o zachycení reálného prostoru, ale o jeho reflexi ve vnímání jednotlivců. Jak upozorňují Gould a White (1974), mentální mapy nejsou pouhým vyobrazením prostorových preferencí, ale také spoluurčovatelem budoucích prostorových aktivit. Nárůst důležitosti mentálních map je v souladu se zvyšujícím se významem tzv. měkkých lokalizačních faktorů.
Média – bez ohledu na to zda jsou tištěná, jako noviny či časopisy, či elektronická, jako televize či rozhlas – se řadí k primárním a nejdůležitějším informačním pramenům. Zároveň sdělovací prostředky vytvořily prostředí, které usměrňuje naše každodenní aktivity. Dopad médií je přitom pozorovatelný jak z hlediska jednotlivých subjektů tak také celých rozsáhlých území. Ty subjekty, které se neobjevují ve sdělovacích prostředcích, ztrácejí svou existenci nejen v rámci virtuální reality, ale stávají se nenápadnými také ve světě skutečném. Tato fakta se ovšem vztahují také na jednotlivá území. Regiony, které nemají dostatečnou mediální publicitu, jsou ve velké míře opomíjeny investory, turisty stejně jako širokou veřejností.
Jestliže se území ve sdělovacích prostředcích objeví, není ještě žádný důvod k oslavám, protože investoři, turisté a stejně tak široká veřejnost jsou velmi senzitivní na složení zpráv o jednotlivých teritoriích. Jestliže je město či území prezentováno pozitivním způsobem, může výše uvedené cílové skupiny přilákat; naopak záporné zprávy budou tyto cílové skupiny spíše odrazovat a město či region se může následně ocitnout v nezáviděníhodné situaci a to jak z hospodářského tak také psychologického hlediska. Sdělovací prostředky mají nepochybný vliv na vývojové tendence v jednotlivých teritoriích.
Reference sdělovacích prostředků o jednotlivých územích ovlivňují čtenáře, posluchače či diváky především z krátkodobého hlediska. Teprve časté opakování určitých témat může ovlivňovat dlouhodobější sklony, postoje či chování populace. Kromě sdělovacích prostředků, které ovlivňují jednotlivce především z krátkodobého hlediska, se na utváření mentálních map výrazně podílejí také vzdělávací instituce, rodinné prostředí či okolní prostředí, jejichž působení je obvykle dlouhodobé.
Image regionu by přitom měla být v souladu s jeho specifickou nabídkou a charakteristikami. Ve skutečnosti bývají image jednotlivých území od reality často dosti vzdáleny. Velmi významnou roli hrají v tomto kontextu právě sdělovací prostředky. Média již zdaleka nejsou pouhým pozorovatelem událostí, spíše se stala jednosměrným zprostředkovatelem informací směrem od elitních skupin k široké veřejnosti a jsou schopna ovlivňovat běh každodenních událostí. Nikoliv náhodou se v souvislosti s neustále sílícím vlivem sdělovacích prostředků hovoří o tzv. mediokracii.
Neustále stoupá množství informací, kterým je obyvatelstvo v každém okamžiku vystaveno. Média zprostředkovávají informace selektivně, zobrazují tedy pouze dílčí výseče značně komplexní reality. Obyvatelstvo je tak nejen informováno, ale zároveň je usměrňováno jeho chování a vnímání reality. Mnozí lidé, ať už uvědoměle či neuvědoměle, dokonce přijímají médii vnucené názory či preference. Děje se tak prostřednictvím akcentace (agenda setting) anebo ignorace (agenda cutting) určitých témat, způsobem interpretace jevů a událostí a také jejich explanací a hodnocením, což má kromě jiného fatální vliv také na výše zmíněnou otázku teritoriální image a potažmo tvorbu mentálních map (viz např. McCombs a Shaw, 1972 či Franklin a Murphy, 1991).
Posláním sdělovacích prostředků by mělo být poskytovat objektivní, ověřené, vyvážené, přesné a nestranné informace o událostech v jednotlivých teritoriích. Současná média však fungují spíše jako spolutvůrci prostředí, ve kterém žijeme. Již zmíněné strategie agenda-setting či agenda-cutting jsou přitom v hojné míře využívány.
Je velmi důležité, že pouze málokdo bude mít čas a energii dobírat se pravdy a snažit se dostat až k základním zdrojům informací poskytovaných sdělovacími prostředky. Takto se snižuje možnost kontroly, zdali média naplňují své poslání, tedy objektivní a nezaujaté zpravodajství. Vedle toho je kvalita informace značně závislá na způsobu interpretace a vysvětlení událostí či jevů.
V této souvislosti je důležitá koncepce gatekeepingu neboli procesu výběru informací vpuštěných do sdělovacích prostředků. Výběr událostí pro zpracování a zařazení do mediálních relací má určitá rutinní pravidla (viz Galtung a Ruge, 1965). Tito autoři určili dvanáct faktorů, které v součinnosti s novinářskou rutinou předurčují událost ke zpravodajskému zpracování:
• Frekvence - událost vyvinutá během jednoho dne má větší šanci stát se zprávou než událost rozvíjející se delší časový úsek
• Jednoznačnost - jasnější událost (povodeň) má větší šanci být zprávou než ta vyžadující vysvětlení (např. postupná eroze půdy)
• Etnocentrismus - čím je událost více blízká hodnotám dané kultury (v Evropě např. stávka, fotbal), tím spíše se stane zprávou než kulturně nesrozumitelná událost (např. islámský svátek)
• Souznění - čím více událost vychází vstříc přáním a tužbám publika (i nevědomým), tím spíše se stane zprávou
• Překvapení - čím je událost nečekanější (např. atentát), tím spíše se stane zprávou.
• Kontinuita - pokud o události už média jednou informovala, roste pravděpodobnost, že o ní budou informovat znovu
• Variace - pokud se médium věnuje zejména domácímu zpravodajství, pravděpodobně kvůli vyvážení zařadí i několik krátkých zpráv ze zahraničí, byť by nebyly jinak zpravodajsky důležité, zejména pokud nějak doplňují či připomínají domácí události
• Vztah k elitním národům - o sněhové kalamitě v USA, Číně či Rusku se bude informovat spíše než o kalamitě v Mongolsku
• Vztah k elitním osobám
• Personalizace - události, které lze převést na vyprávění o osobnostech, zejména vlivných a slavných, se spíše stanou zprávou
• Negativita - čím je událost negativnější, tím spíše bude médii zachycena
• Práh pozornosti - ostatní faktory musí mít určitou základní míru intenzity

Záměrem tohoto pokračovacího výzkumu je navázat na projekt SGS SP2013/126 „Mediální obraz regionů v České republice: kvantitativní a kvalitativní aspekty a souvislosti“, realizovaný v roce 2013. Mimo jiné se prokázalo, že počet na kraje orientovaných příspěvků vztažený vůči počtu obyvatel v celostátním televizním zpravodajství klesá s narůstající vzdáleností příslušného krajského města od Prahy. Ukázalo se také, že struktura příspěvků soukromých televizí nese významnou obsahovou podobnost a značně se odlišuje od příspěvků v České televizi a že se mediální obrázek krajských měst a krajů vyznačuje velmi nediferencovaným charakterem (viz Sucháček, Seďa, Friedrich, 2013a a Sucháček, Seďa, Friedrich, 2013b). Z metodického hlediska pak stojí za povšimnutí skutečnost, že shluková analýza, se kterou se původně počítalo, se nakonec ukázala pro účely původního výzkumu jako nevhodná a namísto ní byly využity korespondenční analýza a kontingenční tabulky, což je reflektováno také v tomto výzkumném návrhu.
Výzkum navržený pro rok 2014 by měl napomoci odhalit, zda atributy a indikátory skutečného života v krajích a městech České republiky nacházejí svůj adekvátní odraz v územně vztažených příspěvcích celostátního vysílání zpravodajství České televize, televize Nova a televize Prima.

Cíl výzkumu

Cílem tohoto výzkumu je komparace a posouzení toho, jak jsou reflektovány vybrané atributy a indikátory reálného života území v České republice ve sdělovacích prostředcích. Mediální reference o jednotlivých krajích a krajských městech České republiky přitom budou získány z celostátního vysílání zpravodajství České televize, televize Nova a televize Prima. Oproti výzkumu, který probíhal v průběhu roku 2013, tedy došlo k metodickému posunu, a sice k vyššímu zastoupení kvalitativních aspektů zkoumaných problémů.
V rámci projektu byly zformulovány následující základní výzkumné hypotézy:

H1: „Rozdělení témat v jednotlivých krajích odpovídá celostátnímu profilu rozdělení témat.“
H2: „Rozdělení témat o událostech v krajské metropoli odpovídá celokrajskému profilu rozdělení témat.“
H3: „Zastoupení zpráv o daném tématu v jednotlivých krajích odpovídá míře zastoupení dané problematiky v územních statistikách.“
H4: „Průměrný počet zpráv v jednotlivých tematických panelech je v rámci daného kraje srovnatelný.“
H5: „Je možno identifikovat kraje, ve kterých je zastoupení zpráv z konkrétního panelu výraznější než u ostatních krajů.“

Pro účely předloženého projektu budou využita vstupní data, která mají charakter časových řad i průřezových údajů. Tyto údaje jsou vztažené k tématické skladbě celostátních televizních příspěvků ve zpravodajství České televize, televize Nova a televize Prima o krajích České republiky.


Metodický postup

V analýzách realizovaných v rámci projektu budou stejně jako v dosavadním výzkumu využita data z kontinuálního výzkumu obsahu médií společnosti Media Tenor, která byla pořízena z prostředků na předcházející projekt. Data se průřezově a v podobě časových řad (za období 2004 – 2011) týkají příspěvků, které byly v rámci zpravodajských relací prezentovány na celoplošných zpravodajských kanálech tří největších televizních společností s celostátní působností. Poskytovatel dat je na českém trhu aktuálně jediným neuniverzitním pracovištěm specializovaným na obsahovou mediální analýzu. Hlavními odběrateli dat Media Tenoru jsou významné domácí televizní korporace – Česká televize nebo CET21, spol. s r.o. (TV Nova). Media Tenor navíc disponuje mezinárodním zázemím díky svému zapojení do stejnojmenné světové sítě.
V rámci pořízené databáze (byla vytvořena v rámci předcházejícího projektu z dat dodaných společností Media Tenor, a to jejich tříděním, indexací a následným převodem a kódováním do formátu programu IBM SPSS Statistics) je sledována frekvence jednotlivých příspěvků o jednotlivých krajích a krajských městech v rámci celostátního vysílání tří hlavních televizních společností s celostátní působností (Česká televize, NOVA a FTV Prima). Data jsou přitom členěna podle krajů, období vysílání, tematického zaměření a charakteru televizních pořadů.
V analýzách budou využity především tyto analytické matematicko – statistické metody:
• test dobré shody (chi-kvadrát test) a následná (post-hoc) analýza
• analýza rozptylu ANOVA a následná (post-hoc) segmentace
• korespondenční analýza v kontingenčních tabulkách
Již z uvedených metod je zřejmé, že v následném projektu budou převažovat analýzy kvalitativních dat, reprezentované zejména nominálními a ordinálními znaky. S využitím těchto znaků mohou být všechny sledované příspěvky rozděleny podle:
• 30 tematických okruhů
• 6 standardizovaných tematických panelů
• 14 krajů České republiky
• 3 televizních společností (ČT, Nova, Prima)
• 4 zpravodajských pořadů (Události, Události a komentáře, Televizní noviny, Zprávy)
• roku publikování (2004 – 2011)

Navržené matematicko – statistické metody budou u jednotlivých hypotéz využity následovně:

a) Test dobré shody bude v první řadě využit na srovnání tematického profilu příspěvků z jednotlivých krajů s celostátním profilem. Pro tento test byla stanovena výzkumná hypotéza H1:
„Rozdělení témat v jednotlivých krajích odpovídá celostátnímu profilu rozdělení témat.“
V rámci následné (post – hoc) analýzy budou identifikovány kraje, ve kterých se profil zpráv významně liší od celostátního profilu.
b) Obdobným způsobem bude test dobré shody využit na srovnání tematického profilu příspěvků z jednotlivých krajských metropolí s celokrajským profilem. Pro tuto část výzkumu byla zformulována výzkumná hypotéza H2:
„Rozdělení témat o událostech v krajské metropoli odpovídá celokrajskému profilu rozdělení témat.“
Test bude prováděn pro každý kraj zvlášť, aby bylo možno identifikovat kraje, ve kterých se profil zpráv z krajské metropole významně liší od celokrajského profilu.
c) Na vybraných tématech (jako kriminalita nebo školství) kde je možné kvantifikovat míru zastoupení daného tématu v rámci kraje (např. pomocí počtu trestných činů, počtu škol apod.) na základě oficiálních údajů z Českého statistického úřadu, bude proveden test dobré shody mezi rozložením tematických zpráv mezi kraji a zastoupením daného tématu v rámci oficiálních územních statistik. Bude přitom prověřena výzkumná hypotéza H3:
„Zastoupení zpráv o daném tématu v jednotlivých krajích odpovídá míře zastoupení dané problematiky v územních statistikách.“
d) Analýza rozptylu ANOVA bude využita při porovnání zastoupení zpráv z jednotlivých tematických panelů v krajích. Budeme zjišťovat, ve kterých krajích je zastoupení zpráv v jednotlivých panelech srovnatelné a ve kterých krajích převažují zprávy z některého konkrétního panelu. Odpovídající výzkumná hypotéza H4 má tvar:
„Průměrný počet zpráv v jednotlivých tematických panelech je v rámci daného kraje srovnatelný.“
Daný test bude prováděn pro každý kraj zvlášť. V rámci následné (post-hoc) analýzy bude u krajů, kde zamítneme hypotézu H4, provedena segmentace panelů do homogenních skupin s využitím intervalů spolehlivosti a dvouvýběrových srovnávacích testů (Bonferroniho metoda) a jejich seřazení podle zastoupení zpráv.
e) Korespondenční analýza v kontingenčních tabulkách byla v předcházejícím projektu využita k hledání struktur a závislostí mezi proměnnými „tematické okruhy“ a „zpravodajské pořady“. Rozklad na dva faktory a následné zobrazení v rozptylovém grafu bylo provedeno zvlášť pro každou proměnnou a poté pro obě proměnné současně. Tím mohly být identifikovány struktury podobnosti mezi obměnami jednotlivých proměnných i vztahy podobnosti mezi obměnami obou proměnných navzájem.
Nyní využijeme obdobným způsobem tento analytický nástroj ke zkoumání podobnosti a struktur mezi proměnnými „kraj“ a „tematický panel“. Budou tak identifikovány kraje s podobnou strukturou zpráv a dále panely, které jsou blízké konkrétním krajům. Tomu odpovídá pracovní hypotéza H5:
„Je možno identifikovat kraje, ve kterých je zastoupení zpráv z konkrétního panelu výraznější než u ostatních krajů.“
Metody uvedené ad a) až d) patří mezi nástroje inferenční statistiky, jejich výsledkem je test dané výzkumné hypotézy (její nezamítnutí nebo zamítnutí), případně míra nalezené závislosti. V případě zamítnutí (nulové) výzkumné hypotézy bude dále provedena následná (post - hoc) analýza, jejímž cílem je analyzovat příčiny zamítnutí hypotézy. V tomto případě je rovněž možné kvantifikovat sílu závislosti mezi sledovanými proměnnými pomocí vhodného koeficientu asociace (Cramerův koeficient kontingence, Kendallův tau korelační koeficient, koeficient asociace Eta).
Metoda uvedená ad e) patří mezi nástroje explorační statistiky, jejich výsledkem je tedy deskripce daného problému nebo jevu. Příslušná hypotéza (H5) se tedy neverifikuje s pomocí exaktních matematicko-statistických nástrojů (chí-kvadrát test, t-test, test ANOVA), ale její „platnost“ se eviduje pouze na základě subjektivního vyhodnocení výsledků deskripce zkoumaných dat.

Časový harmonogram

Vstupní fáze (leden, únor a březen): zpřesnění koncepce a metodického postupu řešení, výběr dat, další podklady pro realizaci projektu.
Analytická fáze projektu (duben, květen, červen): analýza dat, zpracování dat podle zvolené metodiky řešení, zpracování dílčích výstupů projektu.
Fáze zpracování získaných dat (červenec, srpen, září): srovnání, interpretace, evaluace a syntéza analytických podkladů.
Prezentační a závěrečná fáze (červen až prosinec): průběžná prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a publikacích a na konferencích, finalizace výstupů projektu, zpracování závěrečné zprávy, vymezení vhodných směrů budoucího zaměření výzkumu.

Předpokládá se, že se na řešení projektu budou podílet 3 akademičtí pracovníci, 1 studentka doktorského studia a 3 studentky navazujícího magisterského studia. V případě studentky doktorského studia je projekt využitelný v její disertační práci. U studentek navazujícího magisterského studia má projekt přímou návaznost na jimi připravované diplomové práce.

Literatura

DEARING, J. W. – ROGERS, E.M. (1996): Agenda – setting, Newbury Park, CA, Sage.
DRBOHLAV, D. (1991): Mentální mapa ČSFR: definice, aplikace, podmíněnost. Sborník ČGS, 96, č. 3, Academia, Praha, s. 163–176.
FRANKLIN, B. – MURPHY, D. (1991): What news? The market, politics and local press, London, Routledge.
GALTUNG, J. – RUGE, M. (1965): The Structure of Foreign News. The Presentation of the Congo, Cuba and Cyprus Crises in Four Norwegian Newspapers. In: Journal of Peace Research, Vol. 2, pp. 64-91
GOULD, P. – WHITE, R. (1974): Mental maps, Harmondsworth, Penguin Books.
HEROT, P. (2012): Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy, disertační práce, Ostrava, Ostravská univerzita.
JOHNSTON, R.J. - GREGORY, D. - SMITH, D.M. (eds.) (1994): The Dictionary of Human Geography, 3rd edition, Oxford, Basil Blackwell.
JUREČKA, V. (2002): O některých institucionálních faktorech ekonomické revitalizace ostravského regionu. In: Regionální politika kandidátských zemí před vstupem do Evropské unie. Sborník příspěvků ze sekce č.4 z mezinárodní vědecké konference Ekonomické a adaptační procesy 2002, Ostrava, VŠB-Technická univerzita, s. 68-76.
KARLSSON, CH. - PICARD, R. et al., 2011: Media Clusters. Spatial Agglomeration and Content Capabilities, Cheltenham, Edward Elgar
MCCOMBS, M.E. - SHAW, D.L. (1972): The Agenda-Setting Functions of the Mass Media. In: Public Opinion Quarterly, Vol. 36, pp. 176-187.
MCQUAIL, D. (2002): Úvod do teorie masové komunikace, Praha, Portál.
NEČAS, V. (2009): Mediální kontext české zahraniční politiky. In: Kořan, M. et al. Česká zahraniční politika v roce 2008, Praha, Ústav mezinárodních vztahů, s. 41-48.
SUCHÁČEK, J. - SEĎA, P. - FRIEDRICH, V. (2013a): Media and Regional Capitals in the Czech Republic: A Quantitative Perspective. In: Liberec Economic Forum 2013, pp. 532-541.
SUCHÁČEK, J. - SEĎA, P. - FRIEDRICH, V. (2013b): Regions and Media from Quantitative and Qualitative Perspectives: The Case of Czech Republic. In: Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis (forthcoming).
Interní materiály společnosti Media Tenor


Členové řešitelského týmuIng. Tereza Beníšková
doc. Ing. Václav Friedrich, Ph.D.
Bc. Lenka Hradilová
Ing. Petr Seďa, Ph.D.
Bc. Tereza Smejkalová
Bc. Daniela Šubertová
prof. Ing. Jan Sucháček, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Specifikace výstupů

Výstupy budou realizovány především formou příspěvků na mezinárodních konferencích a v recenzovaných časopisech. Nutno zdůraznit, že se tyto výstupy budou týkat období 2014-2015 a to především s ohledem na délku recenzního řízení. První výstupy výzkumu by měly být prezentovány koncem června 2014 na konferenci XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách pořádané brněnskou Masarykovou univerzitou ve Valticích. Další výstupy by pak měly být představeny na akci International Days of Statistics and Economics 2014 v září na VŠE v Praze a na 5th Central European Conference in Regional Science 2014 v říjnu v Košicích. Podzim pak bude věnován psaní článku do časopisu evidovaného v databázi Scopus. Závěr roku 2014 pak bude věnován syntéze a ucelení dosažených výsledků.

Očekávané publikační výstupy lze tedy shrnout následovně:
a) Příspěvek ve sborníku konference XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách (podle RVVI 8 bodů)
b) Příspěvek ve sborníku konference International Days of Statistics and Economics 2014 (podle RVVI 8 bodů)
c) Příspěvek ve sborníku konference 5th Central European Conference in Regional Science 2014 (podle RVVI 8 bodů)
d) Příspěvek do časopisu evidovaného v databázi Scopus (podle RVVI minimálně 10 bodů)

Výstupem projektu SGS bude podle RVVI minimálně závazně 34 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
75040,-75040,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)56000,-56000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti19040,-19040,-
2. Stipendia112560,-112560,-
3. Materiálové náklady40200,-39765,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek6000,-6000,-
5. Služby31700,-36635,-
6. Cestovní náhrady4500,-0,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory30000,-30000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady300000,-
Uznané náklady300000,-
Celkem běžné finanční prostředky300000,-300000,-