Schválené projekty 2013

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2013

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 297 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 257 425 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultačástka v tis. Kč
FBI 1 384
EKF 5 219
FAST 3 132
FS 11 112
FEI 12 608
HGF 7 091
FMMI 7 130
CNT 1 363
CELKEM 49 039

Rezerva 575,- Kč
825,- Kč Fond účelových prostředků (nevyčerpaná rezerva z roku 2012)

KódSP2013/123
Název projektuFinanční stabilita a makroprudenční politika v České republice a vybraných zemích EU
ŘešitelMelecký Aleš doc. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2013 - 31.12.2013
Předmět výzkumuMotivace a kontext
Česká národní banka (ČNB) definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích účinků pro ekonomiku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům. Politiky zabezpečující finanční stabilitu mají tedy makroobezřetnostní charakter a jejich úlohou je působit na finanční systém takovým způsobem, aby se nestal natolik zranitelný, že by dopady šoků mohly vyvolat situaci finanční nestability, která by mohla vést až ke vzniku finanční krize. Tyto šoky mohou pocházet např. z vnějšího prostředí, domácího makroekonomického vývoje, hospodářské politiky, nebo institucionálního prostřední.
Cílem finanční stability je v průběhu ekonomického cyklu zabezpečovat takovou úroveň finančních služeb, která bude podporovat dlouhodobě udržitelný hospodářský růst. Cílem politiky zaměřené na finanční stabilitu by mělo být zabraňovat nadměrným cyklickým výkyvům úvěrů a likvidity. Přísnější regulační standardy však mohou zvyšovat náklady finančního zprostředkování a snižovat dostupnost kapitálu pro některé domácnosti a firmy. Přínosy plynoucí se snížení volatility objemu poskytnutých úvěrů, a s tím souvisejícím snižováním nákladů, je tedy potřeba posuzovat s ohledem na potenciální ztráty plynoucí z přísnější regulace (Bank of England, 2009).
Makroprudenciální (makroobezřetnostní) politika patří mezi základní kameny politik zaměřených na prosazování finanční stability (Frait a Komárková, 2010). Cílem makroprudenční politiky je limitovat systémové riziko prostřednictvím tlumení finančních nerovnováh, vytvářením mechanismů zmírňujících rychlost a razantnost nepříznivých efektů působících v dobách ekonomického poklesu a identifikováním koncentrací rizik, expozic a propojení, míry vzájemné závislosti a zdrojů rizika nákazy (Vinals, 2011). Frait a Komárková (2010) uvádějí, že makroprudenciální politika by měla působit proti vzniku a šíření rizika, a tím primárně působit preventivně vůči finančním nerovnováhám v budoucnosti a sekundárně se snažit o omezení dopadů materializace rizika v případě selhání preventivní funkce.
V České republice je mandát pro zajišťovaní finanční stability a implementaci makroprudenční politiky delegován na Českou národní banku. V důsledku globálních dopadů finanční krize, jež má své kořeny na trhu subprime hypoték v USA (Bullard et al., 2009), a pro kterou byl typický přenos rizik mezi finančními systémy jednotlivých zemí, se zvýšily požadavky na prohloubení mezinárodní spolupráce v oblasti finanční stability. V roce 2011 tak vznikla Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), která spolu s dalšími celoevropskými dohledovými orgány (EBA, ESMA a EIOPA) tvoří Evropský systém finančního dohledu (Regulation No. 1092/2010, 2010).
Systémové riziko, které představuje hlavní hrozbu pro finanční stabilitu, má dvě základní dimenze. Konkrétně se jedná o dimenzi časovou a prostorovou. Časová dimenze zachytává akumulaci systémového rizika v průběhu času, přičemž jejím zdrojem je procyklické chování finančních institucí. V tomto ohledu je potřeba analyzovat expozice finančních institucí vzhledem k příslušným makroekonomickým faktorům. Prostorová dimenze reflektuje existenci a rozmístění systémového rizika v určitém časovém okamžiku a jejím zdrojem jsou vzájemné a řetězené expozice mezi finančními institucemi. V rámci analýzy časové dimenze budou sledovány zejména míry solventnosti a u prostorové dimenze kvality bilanční likvidity (jak navrhují např. Frait a Komárková, 2010).
Tento projekt se zaměřuje na studii časové dimenze systémového rizika v podmínkách České republiky. Časová dimenze systémového rizika zachycuje cyklický vývoj tohoto rizika v průběhu času. Systémový pohled na procykličnost finančního sektoru je spojený s tím, jak ekonomické subjekty vnímají riziko. V dobrých časech mohou poskytovatelé i příjemci úvěrů podceňovat rizika z důvodu snadnějšího přístupu k externímu financování. V situaci, kdy je fáze ekonomického růstu mylně vnímána ekonomickými subjekty jako dlouhodobé zvýšení produktivity se může rozvinout pozitivní smyčka (virtuous cycle), která je spojená s vyšší ochotou k zadlužování a nákupu rizikových aktiv. V této příznivé ekonomické náladě vznikají finanční nerovnováhy a hromadí se systémové riziko. V období ekonomického poklesu si subjekty uvědomí své nadměrné zadlužení, hodnotu aktiv a potřebu restrukturalizovat své bilance a dochází ke zvyšování averze vůči riziku. V případě příliš velkých finančních nerovnováh se může rozvinout negativní smyčka, která je spojená s vysokou mírou nejistoty, prudkým omezením dostupného financování a panickým výprodejem aktiv, což způsobuje razantní pokles ekonomické aktivity (Frait a Komárková, 2010).
Nadměrný růst úvěrů bývá považovaný za předstihový indikátor budoucích problémů finančního systému. Finanční instituce v podmínkách přílišného optimismu, vzhledem k výkonu ekonomiky, poskytují v honbě za ziskem úvěry i rizikovějším klientům – množství potenciálně ohrožených úvěrů tak roste. Nadměrné poskytování půjček je také stimulováno domácí spotřebou, která podporuje agregátní poptávku, a může způsobit přehřátí ekonomiky. To může mít řadu makroekonomických důsledků v podobě vyšší inflace, deficitu běžného účtu, růstu úrokových sazeb a apreciace reálného měnového kurzu (Geršl a Jakubík, 2010).
Dynamika úvěrů v selhání je pak indikátorem materializace cyklického systémového rizika v oblasti kreditní činnosti, a její závislost na makroekonomických proměnných je základním komponentem vpřed hledících zátěžových testů. Vpřed hledící zátěžové testy jsou jedny ze základních analytických vstupů informující makroprudenční politiku a její nastaveni. Kontinuální studování vztahu mezi makroekonomickým cyklem a úvěry v selhání je tak důležitým zdrojem analytických informací pro hospodářskou politiku zaměřenou na udržovaní finanční stability, zejména bankovního systému, který je dominantním, systémovým sektorem mnoha finančních systémů, včetně toho v České republice.

Metodologie
Předkládaný projekt se zaměřuje na odhad citlivosti úvěrů v selhání na hlavní makroekonomické proměnné v čase, a tudíž na vývoj časové složky systémového rizika. Těmito hlavními makroekonomickými proměnnými jsou hrubý domácí produkt, inflace, úrokové sazby a měnový kurz (Espinoza a Prasad, 2010; Melecký a Buncic, 2011; Bofondi a Ropele, 2011). Citlivosti úvěrů v selhání (NPLs) na makroekonomický cyklus budou zkoumány ve třech směrech:
1. Rešerše literatury a metaanalýza vlivu makroekonomických proměnných na agregátní a sektorové NPLs.
2. Analýza na agregátní úrovni s použitím agregátní řady NPLs pro český bankovní sektor.
3. Analýza na úrovni jednotlivých sektorů České ekonomiky s použitím desagregovaných dat.
1. Metaanalýza relevantní literatury.
Řešitelský tým se zaměří na rešerši teoretické a empirické literatury studující efekt hlavních makroekonomických veličin na dynamiky NPLs. Získané výsledky pak budou studovány s pomocí metaanalýzy a použity pro formulaci apriorních předpokladů při odhadu specifických datových řad pro Českou republiku. Tyto apriorní předpoklady poslouží k zajištění robustnosti dosažených odhadů citlivosti pro Českou republiku zohledňující jak teoretické tak empirické výsledky předchozích studii.
2. Analýza na agregátní úrovni s použitím agregátní řady NPLs pro český bankovní sektor
Odhad citlivosti NPLs na hlavní makroekonomické veličiny bude proveden za použití dynamické formulace daného problému a použití ARDL přístupu, potencionálně s použitím logaritmické transformace závislé proměnné. Tato metodologie klasické ekonometrie bude rozšířena o použití Bayesovského přístupu a apriorních restrikcí uvalených na koeficienty vysvětlujících proměnných. Formulace toho to přístupu může být popsaná následující rovnicí:
Rovnice 1(viz příloha)
Kde NPLR je poměr úvěrů v selhání k celkovým úvěrům, X je vektor obsahující hlavní makroekonomické proměnné (HDP, CPI inflace, úroková sazba z poskytnutých úvěrů, a nominální měnový kurz (CZK/EUR)), epsilon je chybová složka beta je odhadovaná cyklická citlivost NPLR a předpokládá se, že
Rovnice 2(viz příloha)
kde p(beta) je apriorní distribuce beta formulovaná na základě poznatků z části 1. Budou použita data z databáze CNB, v měsíční frekvenci za období 2002-2012, pokrývající nejméně jeden makroekonomicky cyklus české ekonomiky.
3. Analýza na úrovni jednotlivých sektorů české ekonomiky s použitím desagregovaných dat
Druhá část navrhovaného projektu rozpracuje odhadnuté citlivosti NPLR na makroekonomické úrovni pro jednotlivé sektory české ekonomiky. Aplikovaná klasifikace a rozdělení jednotlivých sektorů bude v souladu s metodikou ČNB a strukturou publikovaných dat na NPLR. K odhadu citlivosti sektorových NPLR na makroekonomické proměnné využije tato studie pool mean group estimator (PMGE) navrhnutý v práci Pesaran et al. (1999). Tento přístup bude založený na odhadu citlivosti jednotlivých sektorů s pomoci dynamické specifikace
Rovnice 3(viz příloha)
kde i je index jednotlivých sektorů a ostatní atributy specifikace jsou stejné jako v části 2. PMGE požaduje nejprve odhad rovnice (3) pro jednotlivé sektory a test společné restrikce („poolability“):
Rovnice 4(viz příloha)
Odhadnuté citlivosti v částech 2. a 3. budou použity k formulaci hospodářsko politických doporučení v oblasti hodnocení a monitorování systémového rizika z pohledu jeho cyklického komponentu. Tato doporučení budou zejména zajímavé pro ČNB, její bankovní radu a útvar pro dohled nad finanční stabilitou.

Časový harmonogram řešení projektu:
I.-II. Sběr a příprava dat a rešerše literatury ve zkoumané oblasti, rozpracování koncepce jednotlivých výstupů
III. Testování nasbíraných dat, výběr nejvhodnějších dat, prvotní formulace modelů, prvotní výsledky
IV-VII. Formulace finálních modelů jejich odhad a testování dosažených výsledků (ekonomické, statistické, ekonometrické), prvotní prezentace dílčích/celkových výsledků
VIII. 2012 –XI. 2012 Publikace výsledků ve formě článků a jejich prezentace na konferencích
XI. 2012 – XII. 2012 Analýza výstupů, tvorba finálních dokumentů, návrhy dalších možných postupů. Shrnutí výsledků výzkumu.

Literatura
BANK OF ENGLAND. The role of macroprudential policy. Bank of England Discussion Paper. [online]. 2009. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.bankofengland.co.uk/publications/Documents/other/financialstability/roleofmacroprudentialpolicy091121.pdf
BOFONDI Marcello a Tiziano ROPELE. Macroeconomic determinants of bad loans: evidence from Italian banks. Banca D´Italia Occasional Papers No. 89. [online]. 2011. [cit. 5. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.bancaditalia.it/pubblicazioni/econo/quest_ecofin_2/QF_89/QEF_89.pdf
BULLARD et al. Systemic Risk and the Financial Crisis: A Primer. Federal Reserve Bank of St. Louis Review. 2009, č. 5(91), p. 403-417. ISSN 0014-9187.
ESPINOZA Raphael a Ananthakrishnan PRASAD. Nonperforming loans in the GCC banking system and their macroeconomic effects. IMF Working Paper 10/224. [online]. 2010. [cit. 5. 9. 2012]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1750712&
FRAIT Jan a Zlatuše KOMÁRKOVÁ. Finanční stabilita, systémové riziko a makroobezřetnostní politika. Česka národní banka - Zpráva o finančni stabilitě 2010/2011. [online]. 2010. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2010-2011/fs_2010-2011_clanek_i.pdf
GERŠL Adam a Petr JAKUBÍK. Procykličnosť finančního systému a simulace „feedback“ efektu. Česka národní banka - Zpráva o finančni stabilitě 2009/2010. [online]. 2009. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/FS_2009-2010/FS_2009-2010_clanek_III.pdf
MELECKÝ, Martin a Daniel BUNCIC. Macroprudential stress testing of credit risk: a practical approach for policy makers. Discussion Paper no. 2011-39. [online]. 2012. [cit. 18. 12. 2012]. Dostupné z: http://www1.vwa.unisg.ch/RePEc/usg/econwp/EWP-1139.pdf
PESARAN, M. Hashem, Yongcheol SHIN a Ron. P. SMITH. Pooled Mean Group Estimation of Dynamic Heterogenous Panels. Journal of the American Statistical Association, 1999, č. 94(446), p. 621-634. ISNN 0162-1459.
REGULATION (EU) No 1092/2010 of the European parliament and of the council on European Union macro-prudential oversight of the financial system and establishing a European Systemic Risk Board. In: Official Journal of the European Union, L 331/, 2010. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:331:0001:0011:EN:PDF
VINALS José. Macroprudential policy: an organizing framework. International Monetary Fund. [online]. 2011. [cit. 6. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/np/pp/eng/2011/031411.pdf
Členové řešitelského týmuIng. Jiří Hučín
Ing. Petra Váchová
doc. Ing. Aleš Melecký, Ph.D.
doc. Ing. Aleš Melecký, Ph.D.
doc. Dr. Ing. Martin Melecký, Ph.D.
Ing. Monika Šulganová, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Cílem projektu je odhad citlivosti úvěrů v selhání na hlavni makroekonomické proměnné v čase, zejména v ČR, a tudíž na vývoj časové složky systémového rizika.

Výzkum bude prováděn v těchto třech oblastech:
1. Rešerše literatury a metaanalýza vlivu makroekonomických proměnných na agregátní a sektorové NPLs.
2. Analýza na agregátní úrovni s použitím agregátní řady NPLs pro český bankovní sektor.
3. Analýza na úrovni jednotlivých sektorů České ekonomiky s použitím desagregovaných dat.

Plánované výstupy projektu
Výstupy projektu budou zahrnovat minimálně 2 prezentace na domácích (případně zahraničních) konferencích, jejichž sborníky mají být uveřejněny v databázi Thomson Reuters (tzn. 2 x 8 bodů) např. MME(2013) nebo IFBC(2013). Hlavními výstupy projektu pak budou dva články jeden z kategorie časopisů indexovaných v databázi SCOPUS (12 bodů) a jeden impaktovaný časopis (min. 12 bodů, reálně však pravděpodobně více).
Závazným výstupem projektu bude tedy minimálně 40 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
74880,-82880,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)64000,-72000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti10880,-10880,-
2. Stipendia70000,-62000,-
3. Materiálové náklady52120,-54364,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek18000,-17764,-
5. Služby35000,-46700,-
6. Cestovní náhrady20000,-6292,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory30000,-30000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady300000,-
Uznané náklady300000,-
Celkem běžné finanční prostředky300000,-300000,-