Schválené projekty 2013

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2013

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 297 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 257 425 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultačástka v tis. Kč
FBI 1 384
EKF 5 219
FAST 3 132
FS 11 112
FEI 12 608
HGF 7 091
FMMI 7 130
CNT 1 363
CELKEM 49 039

Rezerva 575,- Kč
825,- Kč Fond účelových prostředků (nevyčerpaná rezerva z roku 2012)

KódSP2013/91
Název projektuModelování cyklického vývoje malé otevřené ekonomiky (teoretické koncepty)
ŘešitelZávacká Jana Mgr.
Školitel projektuprof. Ing. Martin Macháček, Ph.D. et Ph.D.<br />
Období řešení projektu01.01.2013 - 31.12.2013
Předmět výzkumuFluktuace pozorované na úrovni makroekonomických veličin odrážejí změny fundamentů ekonomiky, na které musí vhodně reagovat subjekty tvořící fiskální či měnovou politiku, firmy adaptací svých podnikatelských strategií, ale rovněž domácnosti prostřednictvím změny svého chování. Na stranu druhou jsou však makroekonomické fluktuace často právě výsledkem chování jednotlivých subjektů. K cyklickému chování tedy přispívají jak exogenní, tak endogenní faktory. Hospodářské cykly jsou pod drobnohledem výzkumu hlavně v posledních pěti letech, kdy zažívají ekonomiky globální krizi, nejprve finanční a následně dluhovou, s vážnými sociálními a institucionálními dopady. To, do jaké míry jsou dopady vážné, svědčí o schopnosti systému na fázi kontrakce vhodně reagovat. Tato schopnost v sobě zahrnuje znalost současných příčin kolísání ekonomiky (šoků)(pozitivní ekonomie), jež následně umožňuje aplikaci vhodných reakčních strategií (normativní ekonomie). Úlohy prvního typu jsou předmětem výzkumu hospodářských cyklů v prostoru malých a otevřených ekonomik.
Podle všeobecně uznávaných teorií hospodářského cyklu jsou fáze hospodářského cyklu rekurentní (Burns a Mitchell, 1939), resp. ekonomické fáze narážejí na limity cyklu (Kaldor, 1940). Existenci i „přirozenou“ délku období kontrakce hospodářského cyklu je proto potřebné akceptovat a soustředit se na faktory, které jsou na základě teorií považovány za hlavní příčiny změn fází hospodářského cyklu. Specifický případ představují malé otevřené ekonomiky, které jsou výrazněji vystaveny cyklům zahraničních ekonomik (efekt přelévání cyklů), kdy je mimo výše uvedených fundamentů potřeba navíc blíže poznat parametry vztahu mezi domácími a zahraničními cykly. Znalost probíhajících procesů na makroekonomické a mikroekonomické úrovni může pomoci vyhnout se negativním dopadům zpomalení ekonomické aktivity na firmy a domácnosti a naopak zapojit efektivní politiku pro využití této fáze cyklu.
Předmětem výzkumného projektu bude zkoumání vzájemných reakcí fundamentálních veličin v prostředí cyklického vývoje ekonomické aktivity malé otevřené ekonomiky. Zkoumání bude založeno na teoretickém přístupu, kdy budou navrženy modely chování jednotlivých subjektů. Z těchto modelů budou dále odvozeny vazby, které budou prověřovány na makroekonomických datech. Pro prověření odvozených vazeb je třeba využít datových základen více zemí, za účelem stability dosažených odhadů se následné odhady porovnají. K empirickému prověření se tedy využijí metody panelových dat.
Teoretická východiska pro hledání vhodných předstihových indikátorů a zkoumání fundamentálních vazeb budou rozdělena do tří oblastí. Vzhledem k orientaci výzkumu na malou otevřenou ekonomiku bude první oblast zastupovat vliv vnějšího prostředí. Zahraniční sektor zde bude zastupován prostřednictvím vývoje ekonomické aktivity u nejvýznamnějších zahraničněobchodních partnerů. V rámci teoretického konceptu zvážíme přelévání cyklického vývoje přes kanál zboží a služeb, se zaměřením na dopad do agregátní poptávky, a dále přes kanál finančních trhů. V rámci zkoumání vazeb uvnitř ekonomiky jsou další dva teoretické koncepty zaměřeny na hlavní účastníky – firmy a domácnosti. Pro oba sektory je možné prostřednictvím modelu dynamického chování na mikroekonomické úrovni analyzovat vývoj indikátorů během jednotlivých fází cyklu. Dále přijímáme předpoklad, že teoretické odvozené koncepty mohou být v různých fázích hospodářského cyklu odlišné. V modelech budou rozlišeny dva stavy: expanze a kontrakce. Následně bude na datech prověřeno, zda jsou odvozené vztahy potvrzeny v obou fázích cyklu a zda probíhají se stejnou intenzitou či předstihem. V případě odlišností reakcí je možné lépe identifikovat vazby v jednotlivých fázích hospodářského cyklu a přispět tak k efektivnějšímu modelování ekonomického vývoje.

Současný stav řešení
Projekt plynule navazuje na výsledky projektu Studentské grantové soutěže 2012 „Modelování vlivu cyklického vývoje na malou otevřenou ekonomiku (přístup VAR) SP2012/62“, jehož hlavními cíli bylo identifikovat hlavní faktory ovlivňující cyklické výkyvy malé otevřené ekonomiky prostřednictvím empirického přístupu.
V rámci projektu byl zkoumán vliv nejvýznamnějších zahraničněobchodních partnerů na českou a slovenskou ekonomiku prostřednictvím vektorového autoregresního modelu (VAR) a strukturálního vektorového autoregresního modelu (SVAR). Porovnání výsledků obou modelů na příkladu slovenské ekonomiky ukázalo, že výsledky dosažené pomocí modelu VAR nemusí být vždy v souladu s ekonomickou teorií, a že by bylo vhodné zohlednit v modelu rovněž ekonomickou strukturu (Juriová, 2012). Jako výchozí teoretický rámec byl zvolen nový keynesiánský model, na základě kterého byla stanovena některá omezení pro strukturální formu modelu. Vzhledem k těmto výsledkům byl podobný strukturální model VAR odhadnut rovněž pro českou ekonomiku za účelem porovnání reakcí na šoky ze zahraničí a pro ověření vhodnosti zvolené teorie. Oba modely byly použity na analýzu vlivu šoků ze zahraničí na domácí ekonomiku reprezentovanou produktem ekonomiky, inflací a úrokovou mírou. Analýza intenzity a směru odezev na jednotlivé šoky poskytla pro českou a slovenskou ekonomiku rozdílné výsledky. Podle výsledků analýzy je tuzemský HDP v největší míře ovlivněn zejména v případě SR šokem v poptávce u nejvýznamnějších zahraničněobchodních partnerů, v případě české ekonomiky nebyla reakce na poptávkový šok tak výrazná. Největší vliv na inflaci se u slovenské ekonomiky potvrdil při šoku vyvolaném změnou zahraniční úrokové míry, u české ekonomiky především vlivem inflace zahraničněobchodních partnerů. Reakce domácí úrokové míry na šoky u zahraničněobchodních partnerů byla v případě obou ekonomik slabá.
Dále byla na příkladu české a slovenské ekonomiky ověřena prognostická schopnost 4 základních typů předstihových indikátorů (Gyomai, Guidetti, 2012), tj. indikátorů rané fáze produkce, rychlé reakce, tržních očekávání a iniciátorů cyklu (angl. prime movers). Kvantitativní prognózy malé otevřené ekonomiky byly ověřeny prostřednictvím jejich zařazení do redukovaného modelu VAR, a to vytvořením kompozitního předstihového indikátoru pomocí shodných vah či prostřednictvím heuristického nástroje - genetického programování (Klúčik, 2012). Jako nejvýznamnější předstihové indikátory se zde ukázaly objednávky v průmyslu (indikátor rané fáze produkce), domácí a zahraniční akciové indexy (indikátory rychlé reakce), očekávaní spotřebitelů a sentiment podniků v průmyslu, maloobchodě a stavebnictví (indikátor tržních očekávání) a některé časové řady dovozu zboží či sentimentu zahraničních obchodních partnerů (hlavní iniciátoři cyklu malé a otevřené ekonomiky).
V rámci projektu byla rovněž zvažována možnost odlišnosti vlivu a délky předstihu zvažovaných předstihových indikátorů vzhledem k fázi hospodářského cyklu. V případových studiích byly pomocí využití datování bodů obratu ve vývoji ekonomické aktivity (zdroj OECD) hledány předstihové ukazatele ve fázi expanze a ve fázi kontrakce. Pro českou ekonomiku byl sestaven vektorový autoregresní model a dále redukovaný autoregresní model s proměnlivým režimem (threshold vector autoregressive model (TVAR))(Závacká, 2012). Z technických důvodů (přítomnost multikolinearity v modelu, splnění stacionarity, odstranění přebytečných statisticky nevýznamných zpoždění u některých proměnných v modelu) byla do obou modelů nastavena omezení. Tato omezení vycházela ze základních ekonomických předpokladů o hlavních makroekonomických veličinách (Taylorovo pravidlo pro úrokovou míru, Okunův zákon pro míru nezaměstnanosti, Phillipsova křivka v případě inflace). Tato omezení vedla k redukci zvažovaných regresorů pro jednotlivé proměnné modelu VAR, ponechala však volnost při odhadu vhodného zpoždění či předstihu u všech proměnných, z důvodu ověření stálosti tohoto zpoždění či předstihu v rámci střídání fází expanze a kontrakce.
Výsledky modelu zohledňujícího dvě fáze ekonomického cyklu (Závacká, 2012) ukázaly jako vhodné indikátory ekonomické aktivity (zastoupené hrubým domácím produktem) minulou hodnotu HDP (předstih 1 období) a minulé hodnoty inflace (předstih 2 období), úrokové míry (předstih dvě období) a indikátor důvěry firem (předstih o 1-2 období) ve fázi expanze a pouze minulou hodnotu HDP (předstih 1 období a indikátor důvěry firem (1-2 období) ve fázi kontrakce. Vliv zahraničního HDP byl pro modelování ekonomické aktivity významnější ve fázi expanze. Výsledky by mohly naznačovat, že ve fázi expanze hospodářského cyklu je vhodné se pro vývoj ekonomické aktivity ohlížet především na ukazatele spojené s produkcí, jako je úroková míra (firemní investice). Mohli bychom za tím vidět růst produkce tažený poptávkou, kdy poptávka převyšuje nabídku a HDP je tedy primárně určeno produkčními možnostmi. Naopak ve fázi kontrakce byl nalezen jako vhodný indikátor indikátor důvěry firem. Za tímto výsledkem bychom mohli vidět, v souladu s Keynesem, nedostatečnou poptávku oproti nabídce. HDP by bylo tedy spíše než možnostmi produkce v ekonomice lépe určeno „možnostmi prodeje“, tj. poptávkou. Tyto empiricky naznačené směry hledání vhodných indikátorů budou využity při navržení vhodného teoretického konceptu v sektoru firem i domácností, a to jednak za účelem podpoření nalezených empirických výsledků, a zároveň jako ukazatel směru orientace teoretického konceptu.
Finálním výstupem projektu jsou empiricky nalezené předstihové indikátory z dat české a slovenské ekonomiky. Vzhledem k nalezeným výsledkům je užitečné prověřit významnost nalezených indikátorů na větší datové základně, tj. využít možností panelových dat a ověřit významnost i v prostředí jiných ekonomik. Dále s ohledem na nedostatky empirického přístupu (krátké časové řady, strukturální změny slovenské i české ekonomiky) je pro kvalitnější analýzu potřebné srovnat tyto indikátory s indikátory vycházejícími z teoretických konceptů. Teprve skloubení empirických výsledků s teoretickými koncepty vede k možnosti správně identifikovat vazby mezi jednotlivými hlavními makroekonomickými ukazateli a stanovovat tak efektivní politiky v rámci jednotlivých fází hospodářského cyklu.

Cíle projektu
Hlavním cílem projektu je na základě teoretických konceptů odvodit a následně pomocí panelových dat prověřit hlavní indikátory cyklického chování malé otevřené ekonomiky. Dílčí cíle projektu se dále odvíjejí z rozdělení zkoumání vazeb mezi fundamenty a identifikací vhodných předstihových indikátorů dle dílčích částí - zahraničního obchodu, sektoru firem a sektoru domácností – následovně:

1. Modelování vlivu hlavních zahraničněobchodních partnerů na malé a otevřené ekonomiky využitím teorie směny.

Analýza šoků z předcházejícího projektu potvrdila důležitost zahraničního vlivu na malou otevřenou ekonomiku. Vzhledem k protichůdným reakcím v případě dvou malých otevřených ekonomik však naznačila nutnost hlubší analýzy, podpořené ekonomickou teorií mezinárodního obchodu a mezinárodních vztahů. Ve druhé fázi projektu bude tedy těžiště v této oblasti zaměřené na objasnění empirických výsledků prostřednictvím teoretického konceptu zohledňujícího přelévání cyklů ze zahraničí. Dle Lee (2003) probíhá přelévání těchto cyklických vlivů prostřednictvím mezinárodního obchodu na trhu zboží a služeb a dále prostřednictvím finančních trhů. Jedním z teoretických východisek, které bude použito na modelování reakce domácích makroekonomických ukazatelů na vývoj hospodářského vývoje zahraničněobchodních partnerů, budou např. popularizované dlouhodobé vztahy mezi domácí a zahraniční ekonomikou dle Bayoumi a Eichengreen (1993). První fáze projektu rovněž ukázala, že použití časových řad ve formě meziročních růstů v modelech VAR a SVAR může vést k problémům při odhadu a interpretaci modelů. Z tohoto důvodu musely být při odhadu některé potenciální ukazatele vyloučeny. V další fázi projektu budou tedy ověřovány možnosti využití jiné transformace dat (sezónně očištěných dat), přičemž pro využití tohoto typu dat budou zvažovány kointegrační SVAR modely (CVAR). Jejich velkou výhodou je odhad dlouhodobých vztahů, jež jsou konzistentní s teoretickými přístupy, mají jasnou ekonomickou interpretaci a nadto umožňují současně i odhad krátkodobé dynamiky v rámci struktury VAR. Odvozené teoretické souvislosti budou ověřeny nejen na příkladu malých otevřených ekonomik SR a ČR, ale za účelem zevšeobecnění výsledků přelévání cyklického vývoje do malých ekonomik zároveň na dalších vybraných malých otevřených ekonomikách.

2. Modelování vlivu chování firem na cyklické výkyvy malé otevřené ekonomiky (ověření indikátorů cyklu na mikroekonomické úrovni).

Základní 4 typy předstihových indikátorů, identifikované v předchozím projektu SGS, představují makroekonomický, empiricko-statistický přístup k indikátorům hospodářského cyklu (Zarnowitz, 1992). Negativní charakteristikou tohoto přístupu je, že není možné na základě těchto indikátorů ověřit dopady šoků pro analýzu dopadů ekonomických politik. Mezi další překážky aplikace empiricko-statistického přístupu patří krátké období pozorování či měnící se struktura ekonomiky (Webb, 1991). Následkem toho mohou být nestálé časové posuny při společném pohybu makroekonomických proměnných. Proto je dalším cílem projektu nastavit teoretické pozadí indikátorů hospodářského cyklu prostřednictvím mikroekonomického přístupu, a tak se předešlým překážkám vyhnout. Výsledkem výzkumu je makro-mikroekonomická syntéza analýzy předstihových indikátorů hospodářského cyklu. V rámci projektu bude vytvořen základní zjednodušený model dynamického chování firmy, prezentovaný na chování reprezentativního agenta (De Leeuw, 1991). Prostřednictvím modelu bude umožněna analýza rozhodování firmy o produkci, zaměstnanosti a zásobách v případě šoků v poptávce (změna v poptávce, změna očekávání) a při změnách produktivity práce. Model bude zahrnovat všechny čtyři typy předstihových indikátorů (indikátorů rané fáze produkce, rychlé reakce, tržních očekávání a iniciátorů cyklu).

3. Modelování vlivu chování spotřebitelů na cyklické výkyvy malé otevřené ekonomiky (navržení a empirické podložení modelu chování spotřebitelů v různých fázích cyklu).

V rámci projektu bude navržen zjednodušený mikroekonomický model popisující chování domácností prostřednictvím zástupného agenta. V modelu bude zohledněno tzv. „habit formation“ dle Abel (1980), vyhlazování spotřeby dle Campbell, Deaton (1987), a rovněž hypotéza životního cyklu dle Hall (1978) a Modigliani (1966). V rámci vývoje ekonomické aktivity zde bude zastoupen reálný hrubý domácí produkt na obyvatele jako zástupce disponibilního příjmu spotřebitele a bude zkoumán vývoj reálných výdajů na finální spotřebu na obyvatele. Model bude testován na panelových datech se zohledněním fází hospodářského cyklu (expanze/ kontrakce). V rámci modelu bude rovněž zkoumán vývoj úspor domácností v podílu na disponibilním příjmu (dle Carroll, Weil, 1994) jako možný ukazatel pro vývoj produkce a tím i ekonomické aktivity.

Data
Navržené modely budou ověřeny na sezónně očištěných kvartálních datech (HDP vykazováno pouze kvartálně) vyjádřených primárně v reálných hodnotách mezikvartálních růstů. Pro prověření adekvátnosti navržených indikátorů budou dané teoretické koncepty testovány na datových zdrojích zemí Evropské unie. Jako zdroj dat využijeme databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ), Statistického úřadu SR (ŠÚ SR), a Evropského statistického úřadu (Eurostat).

Časový harmonogram řešení projektu:
I. 2013 Příprava dat malých a otevřených ekonomik světa.
I. 2013 – IV. 2013 Analýza teoretických přístupů k hlavním faktorům hospodářských cyklů.
V. 2013 – VIII. 2013 Sestavení základních modelů malé a otevřené ekonomiky pro zahraniční sektor, sektor firem a sektor domácností.
IX. 2013 – X. 2013 Ověřovaní teoretických modelů na reálných datech, reformulace modelů.
XI. 2013 – XII. 2013 Analýza výstupů, zpracování analýzy v rámci 1. až 3. dílčího cíle, tvorba finálních dokumentů. Shrnutí výsledků výzkumu.

Literatura
ABEL, A.B. Asset Prices under Habit Formation and Catching up with the Joneses. The American Economic Review. 1990, roč. 80, č. 2, s. 38-42.
BAYOUMI, T., EICHENGREEN, B. Shocking Aspects of European Monetary Unification. In: TORRES, F. S., GIAVAZZI, F. Adjustment and growth in the European Monetary Union. 1993. vyd. New York: Cambridge University Press, 1993, s. 193-229. ISBN 978-0-521-44019-6.
BURNS, A. M., MITCHELL, W. C. Measuring Business Cycles, New York: National Bureau of Economic Research, 1946.
CAMPBELL, J., DEATON, A. Is consumption too smooth? National Bureau of Economic Research. 1987, č. 2134.
CARROLL, Ch. D. a D. N. WEIL. Saving and Growth: A Reinterpretation. NBER Working Paper. 1993, č. 4470
DE LEEUW, F. Towards a Theory of Leading Indicators. In: LAHIRI, K., MOORE, G. H. Leading economic indicators: new approaches and forecasting records. Cambridge: Cambridge University Press, 1993, s. 15-56. ISBN 0521438586.
GYOMAI, G., GUIDETTI, E. OECD system of composite leading indicators. [online]. Dostupné z: http://www.oecd.org/std/41629509.pdf
HALL, R. Stochastic Implications of the Life-Cycle-Permanent Income Hypothesis: Theory and Evidence. Journal of Political Economy. 1978, roč. 86.
JURIOVÁ, J. Influence of cyclical development of the most significant foreign-trade partners on small open economy (VAR approach). In: Proceedings of the 30th International Conference Mathematical Methods in Economics. 2012, s. 390-395. ISBN 978-80-7248-779-0. Dostupné z: http://mme2012.opf.slu.cz/proceedings/pdf/067_Juriova.pdf
KALDOR, N. A Model of the Trade Cycle. Economic Journal. č. 50, s. 78-92. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2225740.
KĽÚČIK, M. VAR model with current-optimal leading indicators. In: Proceedings of the 30th International Conference Mathematical Methods in Economics. 2012, s. 408-413. ISBN 978-80-7248-779-0. Dostupné z: http://mme2012.opf.slu.cz/proceedings/pdf/070_Klucik.pdf
LEE, H., HUH, J., HARRIS, D. The relative impact of the US and Japanese business cycles on the Australian economy. Japan and the World Economy. roč. 2003, č. 15, s. 111-129.
MODIGLIANI, F. The Life Cycle Hypothesis of Saving, the Demand for Wealth and the Supply of Capital. Social Research. 1966, roč. 33, č. 1.
WEBB, R.H. On Predicting the Stage of the Business Cycle. In: LAHIRI, K., MOORE, G. H. Leading economic indicators: new approaches and forecasting records. Cambridge: Cambridge University Press, 1993, s. 109-125. ISBN 0521438586.
ZARNOWITZ, V. Business cycles: theory, history, indicators, and forecasting. Pbk. ed. Chicago: University of Chicago Press, 1996c1992, xvii, 593 p. Studies in business cycles, 27. ISBN 0226978915.
ZÁVACKÁ, J. Constructing business cycle regime switching model for Czech economy. In: Proceedings of the 30th International Conference Mathematical Methods in Economics. 2012, s. 1016-1020. ISBN 978-80-7248-779-0. Dostupné z: http://mme2012.opf.slu.cz/proceedings/pdf/174_Zavacka.pdf
Členové řešitelského týmuprof. Ing. Jana Hančlová, CSc.
Ing. Jana Juriová
Ing. Miroslav Kľúčik
prof. Ing. Martin Macháček, Ph.D. et Ph.D.
Mgr. Jana Závacká
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Cíle
Cílem projektu je, na základě teoretických konceptů (empiricky testovaných na panelových datech), určit hlavní faktory ovlivňující cyklické výkyvy malé otevřené ekonomiky. V rámci naplnění tohoto cíle budou vypracovány výše popsané dílčí kroky, tj.:
1. Modelování vlivu hlavních zahraničněobchodních partnerů na malé a otevřené ekonomiky využitím teorií mezinárodní směny.
2. Modelování vlivu chování firem na cyklické výkyvy malé otevřené ekonomiky (ověření indikátorů cyklu na mikroekonomické úrovni).
3. Modelování vlivu chování spotřebitelů na cyklické výkyvy malé otevřené ekonomiky (navržení a empirické podložení modelu chování spotřebitelů v různých fázích cyklu).

Forma publikačních výstupů:
• 3 články v recenzovaném časopise ve světově uznávané databázi SCOPUS – 36 bodů dle RVV (2 články publikované v 2014, jeden článek publikovaný v 2013)
• 1 článek v recenzovaném českém časopise – 4 body dle RVV (publikace 2013)
• vystoupení 3 doktorandů na mezinárodní konferenci v anglickém jazyce (předpokládaná konference: MME – Mathematical Methods in Economics), publikace příspěvků ve sbornících zahrnutých do databáze Conference Proceedings Citation Index - 24 bodů.
Výstupem projektu bude závazně minimálně 64 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
173600,-173600,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)160000,-160000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti13600,-13600,-
2. Stipendia84000,-84000,-
3. Materiálové náklady65600,-64626,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek9600,-19100,-
5. Služby52800,-67984,-
6. Cestovní náhrady46400,-22690,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory48000,-48000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady480000,-
Uznané náklady480000,-
Celkem běžné finanční prostředky480000,-480000,-