Schválené projekty 2013

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2013

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 297 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 257 425 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultačástka v tis. Kč
FBI 1 384
EKF 5 219
FAST 3 132
FS 11 112
FEI 12 608
HGF 7 091
FMMI 7 130
CNT 1 363
CELKEM 49 039

Rezerva 575,- Kč
825,- Kč Fond účelových prostředků (nevyčerpaná rezerva z roku 2012)

KódSP2013/36
Název projektuVývoj hlubokomořské sedimentace v oblasti vnějších Západních Karpat a její vliv na ukládání rozptýlené organické hmoty
ŘešitelPavluš Ján Ing.
Školitel projektuprof. Ing. Petr Skupien, Ph.D.<br />
Období řešení projektu01.01.2013 - 31.12.2013
Předmět výzkumuPředmětem projektu je na základě dostupných sedimentologických a geochemických analýz zhodnocení příčin změn v intenzitě ukládání organické hmoty v mořských sedimentech, tj. zdůvodnění přechodu sedimentace z oxického prostředí do anoxického u sedimentů nacházejících se v oblasti vnějších Západních Karpat, které náleží křídě a paleogénu.
Makroskopicky se takové uloženiny, které bývají označovány jako černé břidlice, projevují tmavým zbarvením. Zvýšené koncentrace organického uhlíku jsou spojovány též s termínem C-izotopové eventy. Zvýšený obsah organického uhlíku v pelitech je důsledkem anoxických podmínek panujících při dně sedimentačních pánví. Jedná se o více-méně krátkodobé události, které mohou být lokálního, regionálního nebo celosvětového významu. Celosvětové události se označují jako oceánické anoxické eventy (OAE). V rámci dosavadních výzkumů se podařilo zdokumentovat a ovzorkovat křídové sedimenty slezské jednotky v rozsahu berrias až campan. Dosavadní geochemické údaje vztahující se k organickému uhlíku reprezentují data o jeho celkovém obsahu. Na základě těchto údajů byly vytypovány 3 uhlíkové eventy, a to ve valanginu, aptu a turonu.
Pozornost bude rovněž věnována studiu obsahu organické substance v sedimentech a jejich vztah k produkci uhlovodíků, což je v posledních letech předmětem značného zájmu v oblasti vnějších Karpat především na území Polska a Slovenska. Donedávna byly vyhledávány zdrojové horniny konvenčních (tradičních) ložisek uhlovodíků, a to především ve vztahu k produkci ropy. V posledních letech se ovšem zájem soustřeďuje na nekonvenční ložiska typu „shale gas“. Jedná se o plyn uzavřený v sedimentech. Zemní plyn se nachází převážně v pelitických vrstvách s termickou zralostí vyšší než 1,1-1,3 % Ro (odraznost vitrinitu). Termická zralost, nutná pro vývoj zemního plynu v břidlicích je odvislá od genetického typu kerogenu. V matečních horninách s kerogenem II. typu začíná proces generování uhlovodíků v podmínkách nejnižšího stupně termické zralosti. Vysoká termická zralost podporuje výskyt tzv. suchého zemního plynu. Jeho přítomnost znamená většinou vhodné ekonomické podmínky těžby. Termická zralost by neměla být vyšší než 3,0 – 3,5 % Ro. Pro vrstvy břidlic obsahujících ložiska zemního plynu je charakteristický vysoký obsah organické substance, v průměru kolem 1 – 2 váhového procenta TOC.Dosavadní výzkumy hodnotily sedimenty bohaté na obsah organického uhlíku (TOC více než 5%) a jejich vztah k produkci ropy. V oblasti Západních Karpat ovšem máme mocná souvrství tmavých uloženin jílovito-břidličné povahy, např. ve slezské jednotce je většina spodnokřídových uloženin vyvinutá v nekarbonátové pelitické facii, v podobě tmavošedě zbarvených uloženin, které dosahují mocnosti kolem 1 500 m.
Cílem projektu je zhodnocení obsahu TOC v sedimentech vnějších Západních Karpat na území ČR, vyhodnocení typu organických facii, mineralogie a geochemie sedimentů, vyhodnocení paleoekologických příčin ukládání černých břidlic, možnost jejich celosvětové korelace. V rámci aplikované části vyhodnocení typu kerogenu, stupně jeho přeměny a vztahu k možné produkci plynu typu „shale gas“. Tepelná přeměna bude sledována podle změny barvy organické hmoty (Thermal Alteration Index - TAI) a klasických metod užívaných v naftové geologii (především pyrolýzy). Pozornost bude soustředěna především na mocná souvrství nejvyšší jury a křídy, které z tohoto hlediska reprezentují sedimenty s největším potenciálem.
Členové řešitelského týmuIng. Ondřej Malek
Dr. Ing. Dalibor Matýsek
Ing. Ján Pavluš
prof. Ing. Petr Skupien, Ph.D.
Ing. Petr Stelmach
Ing. Jan Zahradník
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Projekt je zaměřen na dvě oblasti výzkumu. Jednak je to oblast základního výzkumu se zaměřením na otázky sedimentologické, paleoekologické, případně paleogeografické se zaměřením na výskyt a důvody vzniku sedimentů bohatých na organickou hmotu. Další je zaměřen více do sféry aplikované, tj. zhodnocení obsahu organické hmoty, typu kerogenu a stupně jeho přeměny v sedimentech a jejich možný potenciál k možné produkci plynu typu „shale gas“.

Cíle projektu je možno definovat následovně:
dokumentace vhodných odkryvů a odběr vzorků,
vyhodnocení výbrusů, složení hornin, obsahu CaCO3, TOC (laboratoře Institutu geologického inženýrství),
na vhodných profilech vyhodnocení izotopů C (laboratoře Institutu čistých technologií těžby a užití energetických surovin) a O (ČGS Praha) především pro paleoekologické a stratigrafické interpretace,
zhodnocení rozsahu sedimentů s obsahem TOC vyšším než 1% v oblasti vnějších Západních Karpat,
paleoenvironmentální interpretace prostředí a vztah k ukládání organického uhlíku v mořských sedimentech.
vyhodnocení organických facii,
vyhodnocení typu kerogenu,
vyhodnocení stupně termické zralosti podle změny barvy organické hmoty (TAI) a Rockeval pyrolýzy ((laboratoře Institutu geologického inženýrství).
Téma vychází z dlouhodobých výzkumných aktivit řešitele a rozšiřuje dosavadní poznatky o aplikaci nových postupů.

Předpokládaný výsledek a výstupy
Korelace výskytu sedimentů bohatých na Corg ve vnějších Západních Karpatech s globálními geologickými událostmi. Ověření vhodnosti metodiky TAS pro řešení ropomatečného potenciálu hornin. Definice sedimentů vhodných pro potenciální nekonvenční zdroje břidličného plynu.
Publikování dosažených výsledků v odborném tisku (Zprávy o geologických výzkumech, Uhlí rudy geologický průzkum, Bulletin of Geosciences, Cretaceous Research, AAPG Bulletin, Journal of Coal Geology).

Postup řešení
leden-únor rešeršní práce dle literatury, příprava analýz ze vzorků odebraných v dřívějších letech,
březen terénní práce, dokumentace vhodných profilů, laboratorní zpracování vzorků, příprava metodických výsledků do tisku,
duben-červen laboratorní zpracování vzorků,
červenec-září vyhodnocení dosažených výsledků,
září-listopad příprava manuskriptů pro tisk.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
0,-0,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)0,-0,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti0,-0,-
2. Stipendia26000,-26000,-
3. Materiálové náklady87000,-81000,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek60000,-34000,-
5. Služby90000,-159000,-
6. Cestovní náhrady50000,-28000,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory37000,-37000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)20000,-5000,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady370000,-
Uznané náklady370000,-
Celkem běžné finanční prostředky370000,-370000,-