Schválené projekty 2013

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2013

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 297 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 257 425 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultačástka v tis. Kč
FBI 1 384
EKF 5 219
FAST 3 132
FS 11 112
FEI 12 608
HGF 7 091
FMMI 7 130
CNT 1 363
CELKEM 49 039

Rezerva 575,- Kč
825,- Kč Fond účelových prostředků (nevyčerpaná rezerva z roku 2012)

KódSP2013/19
Název projektuZlepšovací návrhy a inkrementální inovace v hutních a spolupracujících podnicích
ŘešitelSamolejová Andrea doc. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2013 - 31.12.2013
Předmět výzkumuHutní podniky v České republice si více či méně intenzivně uvědomují význam výzkumu, vývoje (VaV) a inovování pro svou konkurenceschopnost a jsou do tohoto procesu trvale zapojeny prostřednictvím vyvíjení nových vlastností oceli a hledání inovativních způsobů vyžití oceli. Podněty jsou různé – od růstu požadavků na kvalitu produktu, přes snahu oslovit nové potenciální zákazníky, až po ekologické aspekty, jako je snaha snížit emise CO2 jak z vlastní výroby oceli, tak například z automobilového provozu (např. snížením hmotnosti ocelové automobilové konstrukce při zachování kritérií bezpečnosti).
Čím převratnější je plánovaná změna produktu či technologie, tím vyšší investice si obvykle vyžaduje. Radikálnější technologické inovace jsou náročné nejen na peníze, ale i na čas a vysoce odborné lidské zdroje. Evropská unie významně podporuje inovativní aktivity evropských ocelářských firem a souvisejícího výzkumu a vývoje. Např. prostřednictvím účasti v Evropské platformě technologie oceli (ESTEP - European Steel Technology Platform) průmysl pracuje spolu s Evropskou komisí a členskými státy na financování dlouhodobých projektů, zaměřených na změnu technologií výroby. Nejambicióznější je ULCOS (Ultra Low CO2 Steelmaking - výroba oceli s ultra nízkým CO2), který se zaměřuje na redukci emisí CO2 z výroby oceli o 50% do r. 2050 [1]. Tyto prostředky ale zdaleka nestačí na udržení konkurenceschopnosti českého hutního průmyslu. Podniky musí samy hledat další způsoby, jak dosáhnout zvýšení kvality své produkce či snížení nákladů na ni.
Hospodářská krize a recese přinutily podniky k ještě intenzivnějšímu hledání úspor, což následně negativně ovlivnilo jejich ochotu riskovat a realizovat poměrně nejisté investice do výzkumu a vývoje (VaV) za účelem zlepšování či inovací. Také manažeři hutních podniků musí hodnotit každou potenciální investici, včetně investic do VaV ještě pozorněji než dosud. Přestože již existují a jsou úspěšně aplikovány nové technologie vedoucí ke snižování nákladů výroby oceli (například ke snížení nákladů na energii, které tvoří významnou část celkových výrobních nákladů), podniky si ne vždy mohou dovolit investovat velké sumy do nákupu potřebného zařízení, byť by návratnost byla slibná. Jsou tedy nuceny hledat úspory či konkurenční výhody jinde.
Radikální a obvykle vysoce nákladné inovace ale nejsou jedinou cestou k udržování a zvyšování konkurenceschopnosti podniku. Už několik desetiletí se vyspělé ekonomiky snaží napodobit japonskou cestu dynamického rozvoje podniků, pro kterou je charakteristická i filosofie KAIZEN (v českém doslovném překladu známá jako „dosáhnout zlepšení prostřednictvím změny“). Nosnou myšlenkou filosofie neustálého zlepšování je zapojení všech zaměstnanců podniku, tzn., ze všech útvarů. Každý zaměstnanec může přijít s nápadem na nějaké zlepšení na svém pracovišti, byť by bylo minimálního přínosu. Dalším východiskem kaizenu je znalost faktu, že velké změny se implementují a jsou zaměstnanci akceptovány jen obtížně, kdežto postupná zlepšení jsou přijímána i zaváděna snadněji.
Při popisu inovačních možností nelze opomenout, že zlepšení a inovace menší převratnosti se mohou snázeji kromě produktu samotného týkat podnikových procesů nebo marketingových či organizačních taktik. Zjednodušeně řečeno, bude se jednat o úspory či zvýšení efektivnosti vnitropodnikových procesů a podpůrných činností, které nevyžadují větší investice a přinášejí minimální míru rizika neúspěchu. Zvýšená efektivnost tak (mimo již zmíněný fakt snazší akceptovatelnosti zaměstnanci) spočívá v tom, že iniciační a vývojová etapa takovýchto zlepšení a inovací představují jen nepatrné náklady ve srovnání s přínosem z jejich implementace. Nezbytnou roli v zavedení úspěšné a pro podnik přínosné inovace hraje schopnost managementu řídit a motivovat kreativitu zaměstnanců.
Význam jiných než produktových inovací potvrzuje příklad českých hutních podniků, které musely díky krizi v odbytu hlavního odběratele – automobilového průmyslu – provést kromě jiných marketingovou inovaci. Marketingový průzkum a vyhodnocení stávajících a potenciálních odběratelů byl úvodní, poměrně nenákladnou investicí, která ale pro firmu znamenala v konečném důsledku snížení nejen podstatné závislosti na jednom hlavním odběrateli, ale i rizika, že se obdobná krize bude opakovat. Po předjednání zakázek s nově nalezenými odběrateli už tu nákladnější část inovačního procesu - v podobě přizpůsobení výroby a produktů - nelze chápat jako inovační aktivitu s vysokou mírou rizika. Producenta - v tomto případě hutní podnik, neodradí ani výše investice, pokud si může na základě dojednaných zakázek spočítat její návratnost. Výsledkem této marketingové inovace je širší portfolio odběratelů jako prevence dopadů krize u hlavních odběratelů.
Záměr projektu:
Katedra ekonomiky a managementu v metalurgii se zabývá specificky hutním odvětvím v celé šíři oborů – logistika, finance, marketing, management, řízení lidských zdrojů, atd. Tyto sice samy o sobě nepředstavují hlavní obor podnikání – výrobu oceli, ale na druhou stranu odborně zajišťují veškeré podpůrné činnosti nezbytné pro efektivní naplnění hlavní činnosti. Katedra svými výzkumnými aktivitami úspěšně naplnila řadu hospodářských smluv s metalurgickou praxí, nicméně většinou se jednalo o řešení konkrétního, specifického problému daného podniku a požadovaná hloubka odborných znalosti umožňovala jen zřídka zapojení studentů studijního oboru katedry.
V rámci podávaného projektu studentské grantové soutěže bude cílem členů řešitelského týmu realizovat a prezentovat spolu s jejich diplomanty řešení zadání diplomových prací v hutních a spolupracujících podnicích, která přinesou zlepšení či inkrementální inovace procesní, organizační či marketingové. Tyto návrhy pak budou v rámci možností zevšeobecněny a mohou tak sloužit dalším podnikům k implementaci na jejich podmínky nebo alespoň jako inspirace k úsporám či zlepšení za minimální vstupní investice.

Členové řešitelského týmuprof. Ing. Petr Besta, Ph.D.
Bc. Kristýna Chytilová
Ing. Mojmír Glet
Ing. Vít Grepl
Ing. Jakub Heidler
prof. Ing. Kamila Janovská, Ph.D.
Bc. Zdeněk Karika
Ing. Martin Lampa, Ph.D.
doc. Ing. Andrea Samolejová, Ph.D.
Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
Bc. Kateřina Skočová
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)- Zmapování struktury výzkumných a inovačních aktivit hutních a spolupracujících podniků Moravskoslezského regionu.
- Řešení konkrétních inovačních zadání/problémů v hutních a spolupracujících podnicích v rámci diplomových prací studentů zapojených do projektu.
- Analýza a zevšeobecnění získaných řešení a navržení dalších potenciálních zlepšení a inkrementálních inovací procesních, organizačních či marketingových.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
0,-0,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)0,-0,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti0,-0,-
2. Stipendia16000,-16000,-
3. Materiálové náklady40834,-49370,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek10000,-5940,-
5. Služby35000,-35907,-
6. Cestovní náhrady157000,-151617,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory28759,-28759,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady287593,-
Uznané náklady287593,-
Celkem běžné finanční prostředky287593,-287593,-