Schválené projekty 2013

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2013

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 50 297 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 257 425 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultačástka v tis. Kč
FBI 1 384
EKF 5 219
FAST 3 132
FS 11 112
FEI 12 608
HGF 7 091
FMMI 7 130
CNT 1 363
CELKEM 49 039

Rezerva 575,- Kč
825,- Kč Fond účelových prostředků (nevyčerpaná rezerva z roku 2012)

KódSP2013/126
Název projektuMediální obraz regionů v České republice: kvantitativní a kvalitativní aspekty a souvislosti
ŘešitelSucháček Jan prof. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2013 - 31.12.2013
Předmět výzkumuPředmět výzkumu

Ve sféře místního a regionálního rozvoje jsou stále více - byť nikoliv dostatečně - zohledňovány tzv. měkké faktory. K těmto faktorům bývají oprávněně zařazovány mentální mapy, které reflektují psychosociální vnímání prostoru (Johnson, Gregory a Smith, 2004). Tyto mapy nezachycují reálný prostor, ale jeho reflexi ve vnímání jednotlivců. Jak upozorňují Gould a White (1974), mentální mapy nejsou pouhým vyobrazením prostorových preferencí, ale také spoluurčovatelem budoucích prostorových aktivit.
K nejvýznamnějším determinantám utváření mentálních map pak patří územní reference sdělovacích prostředků. Informace sdělovacích prostředků o jednotlivých územích ovlivňují čtenáře, posluchače či diváky především z krátkodobého hlediska. Teprve časté opakování určitých témat může ovlivňovat dlouhodobější sklony, postoje či chování populace. Kromě sdělovacích prostředků, které ovlivňují jednotlivce především z krátkodobé perspektivy, se na utváření mentálních map výrazně podílejí také vzdělávací instituce, rodinné prostředí či okolní prostředí, jejichž působení je obvykle dlouhodobé.
Nutno vzít v úvahu, že média zprostředkovávají informace selektivně, zobrazují tedy pouze dílčí výseč značně komplexní reality. Obyvatelstvo je tak nejen informováno, ale zároveň je usměrňováno jeho chování a vnímání reality. V teritoriálním průmětu pak můžeme hovořit o zlepšování či naopak zhoršování image daného území a to právě prostřednictvím informací z médií.
Image regionu se projevuje směrem navenek, ale také vnitřně. Směrem navenek pověst regionu spoludeterminuje postoje a chování externích ekonomických, sociálních či politických subjektů vůči danému území. Z interního hlediska se pak jedná o vnímání regionu jeho samotnými obyvateli. Psychosociální atmosféra regionu a očekávání ohledně budoucnosti pak významně spoluurčují další osud regionu. Ukazuje se, že naděje a pozitivní očekávání ohledně budoucnosti regionu samy přitahují další investory, protože se stávají ustálenými institucemi. Lze pochopitelně nalézt také celou řadu opačných, negativních příkladů, kdy špatná image regionu brzdí jeho rozvoj (např. Jurečka, 2002)
Image regionu by přitom měla být v souladu s jeho specifickou nabídkou a charakteristikami. Ve skutečnosti bývají image jednotlivých území od reality často dosti vzdáleny. Velmi významnou roli hrají v tomto kontextu právě sdělovací prostředky. Média již zdaleka nejsou pouhým pozorovatelem událostí, spíše se stala jednosměrným zprostředkovatelem informací směrem od elitních skupin k široké veřejnosti a jsou schopna ovlivňovat běh každodenních událostí. Nikoliv náhodou se v souvislosti s neustále sílícím vlivem sdělovacích prostředků hovoří o tzv. mediokracii.
Neustále stoupá množství informací, kterým je obyvatelstvo v každém okamžiku vystaveno. Sdělovací prostředky, jak již bylo naznačeno, pak disponují mocí ovlivnit vnímání reality. Mnozí lidé, ať už uvědoměle či neuvědoměle, dokonce přijímají médii vnucené názory či preference. Děje se tak prostřednictvím akcentace (agenda setting) anebo ignorace (agenda cutting) určitých témat, způsobem interpretace jevů a událostí a také jejich explanací a hodnocením, což má kromě jiného fatální vliv také na výše zmíněnou otázku teritoriální image a potažmo tvorbu mentálních map (viz např. McCombs a Shaw, 1972 či Franklin a Murphy, 1991).
Posláním sdělovacích prostředků by mělo být poskytovat objektivní, ověřené, vyvážené, přesné a nestranné informace o událostech v jednotlivých teritoriích. Současná média však fungují spíše jako spolutvůrci prostředí, ve kterém žijeme. Již zmíněné strategie agenda-setting či agenda-cutting jsou přitom v hojné míře využívány.
Tradiční aktéři teritoriálního rozvoje jako veřejnosprávní instituce či podnikatelské subjekty jsou nuceni média respektovat. Sdělovací prostředky jsou jedním z rozhodujících zdrojů informací pro výše uvedené aktéry. A naopak, tito aktéři se obracejí na obyvatelstvo převážně prostřednictvím sdělovacích prostředků. Sdělovací prostředky tak do jisté míry představují oboustranně působící informační filtr mezi řídícími, resp. vliv uplatňujícími a řízenými, resp. ovlivňovanými aktéry a prvky územního rozvoje. Tyto neustále sílící trendy pouze znásobují vliv médií, která již zdaleka nejsou pouhým zprostředkovatelem informací (viz např. McQuail, 2002).
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že se sdělovací prostředky samy staly relevantními aktéry územního rozvoje. A v době zvyšující se váhy médií lze proto spíše než o pouhém teritoriálním rozvoji hovořit o rozvoji mediálně-teritoriálním či meditoriálním (Sucháček, 2005).
Z prostorového hlediska je působení sdělovacích prostředků zásadní pro formování obrazu regionu především za jeho hranicemi. S ohledem na organizaci sdělovacích prostředků a jejich postavení k území, které pokrývají a o němž referují, můžeme hovořit o médiích celostátních, regionálních a místních. V zásadě se jedná o jakousi řádovou diferenciaci těchto médií.
Na nejnižší územní úrovni působí místní sdělovací prostředky, které pokrývají části jednotlivých regionů a informují o dění a událostech v jednotlivých lokalitách. Regionální sdělovací prostředky pak pokrývají území celého regionu. Informace těchto médií bývají určeny danému regionu či lokalitě a referují o daném regionu či lokalitě. Jejich dosah je proto vymezen hranicí těchto území.
Oproti tomu celostátní média využívají kromě jiného také informace z jednotlivých regionů, ale referují o nich na celostátní úrovni. V tomto případě bývají regionální informace řazeny ke zprávám celostátního charakteru a informacím ze zahraničí. Je zřejmé, že vliv celostátních sdělovacích prostředků na obyvatelstvo bude podstatně intenzivnější, nežli tomu je v případě médií regionálních. Právě zprávy v celostátních sdělovacích prostředcích, které mají lokální či regionální konotace, velmi významně spoluutvářejí územní image a v agregovaném pohledu i mentální mapy. Není proto překvapující, že se v našem projektu budeme věnovat především médiím celostátním a jejich pohledu na jednotlivé regiony.
Prostorové rozložení ústředí českých sdělovacích prostředků se vyznačuje monocentrickým charakterem a celostátní sdělovací prostředky jsou koncentrovány do hlavního města. Hrozí zde přitom nebezpečí, že vzhledem k omezenému času či prostoru mohou mít ústředí těchto celostátních médií tendenci posuzovat dění v regionech (zejména těch vzdálenějších) poněkud zkreslenou optikou.
Příspěvky z regionálních sdělovacích prostředků se pak objevují zejména v médiích regionálních, z čehož vyplývá jejich omezený dopad. Pracovníci těchto regionálních sdělovacích prostředků jsou přitom s reálnými poměry v daném regionu obeznámeni více, nežli celostátní média. Někdy se zprávám z regionů podaří proniknout na celostátní úroveň, kde je možno oslovit podstatně větší počet čtenářů, posluchačů či diváků. Výběr těchto příspěvků se ovšem řídí spíše potřebou přilákání co největšího počtu čtenářů, posluchačů či diváků, proto může být skladba informací o jednotlivých regionech na celostátní úrovni někdy i dosti vzdálená od skutečných poměrů v těchto regionech.
Výzkum bude zaměřen na příspěvky vybraných celostátních sdělovacích prostředků o jednotlivých krajích České republiky, což je problematika dosud značně nedoceněná a do jisté míry také opomíjená. Nutno zdůraznit, že se projekt může opřít o unikátní data a stejně tak by měl vést k originálním výstupům.


Cíl výzkumu

Cílem tohoto projektu je kvantitativní a kvalitativní analýza a interpretace referencí o jednotlivých krajích České republiky a to v rámci celostátního vysílání České televize, televize Nova a televize Prima.
Výše zmíněný cíl má kvantitativní a kvalitativní dimenzi:

a) Kvantitativní analýza a interpretace bude zaměřena na počet příspěvků z jednotlivých regionů vztažený k počtu obyvatel v tomto území žijící. Počet obyvatel v daném území představuje vždy velmi důležitý faktor pro zachycení a vysvětlení prostorového sociálně-ekonomického vývoje. Různé aktivity se vždy váží na obyvatelstvo přítomné v daném území. Stejně tak by bez přítomnosti obyvatelstva, onoho primárního vývojového hybatele, nemohly v daných územích existovat ani hospodářské, sociální, kulturní, institucionální a jiné subsystémy.
Pro tuto část výzkumu byla zformulována základní výzkumná hypotéza H1: Vzdálenost zkoumaného kraje od pražských televizních ústředí sehrává u počtu regionálních příspěvků v rámci celostátního televizního vysílání větší roli, nežli populační velikost daného regionu.

b) Kvalitativní analýza a interpretace se bude opírat o obsahovou skladbu příspěvků celostátního vysílání o jednotlivých regionech. Sledovanými zpravodajskými relacemi v rámci tohoto výzkumu budou:
- Události České televize,
- Události, komentáře České televize,
- Televizní noviny TV Nova,
- Zprávy TV Prima (dříve také 1. zprávy nebo Zpravodajský deník).
Pro tuto část výzkumu byla zformulována základní výzkumná hypotéza H2: celostátní příspěvky týkající se krajů České republiky s výjimkou Prahy zaměřují větší pozornost na témata tabloidní (jako například autonehody či kriminalita), nežli na témata regionálně-rozvojová.

S ohledem na charakter použitých dat se kvantitativní a kvalitativní analýzy budou částečně překrývat.
Pro účely předloženého projektu budou využita vstupní data, která mají charakter časových řad i průřezových údajů. Tyto údaje jsou vztažené k tématické skladbě celostátních televizních příspěvků o krajích České republiky.
Časové řady budou pokrývat období 2004-2011. Analyzované časové řady nejsou příliš dlouhé a to především z důvodu relativní novosti celé tématiky. Na straně druhé již tyto časové řady umožňují získat alespoň základní přehled o vývojových tendencích ve sféře teritoriálních mediálních referencí.


Metodický postup

Pro analytický rozbor mediální prezentace zkoumaných 14 krajů České republiky budou využita data kontinuálního výzkumu obsahu médií společnosti Media Tenor. Sledován bude počet jednotlivých příspěvků o krajích a to v rámci celostátního vysílání. Tato data jsou přitom členěna podle krajů, období vysílání, tématického zaměření a charakteru televizních pořadů. Poskytovatel dat je na českém trhu aktuálně jediným neuniverzitním pracovištěm specializovaným na obsahovou mediální analýzu. Hlavními odběrateli dat Media Tenoru jsou významné domácí televizní korporace – Česká televize nebo CET21, spol. s r.o. (TV Nova). Media Tenor navíc disponuje mezinárodním zázemím díky svému zapojení do stejnojmenné světové sítě.
Pro účely této práce byly k rozboru vybrány pouze televizní zpravodajské relace. Jak uvádí Herot (2012), agendě televizního zpravodajství přisuzujeme ze všech v současnosti dostupných médií nejvyšší stupeň dopadu na publikum a zdůrazňuje, že sledovanost hlavní zpravodajské relace TV Nova (Televizní noviny) se v období 9/2009 – 9/2011 pohybovala v intervalu 1,6 – 2,8 mil. diváků, Události České televize a Zprávy TV Prima ve stejném období zase sledovalo 500 tis. – 1,1 mil. diváků.
Nečas (2009) přisuzuje televiznímu zpravodajství také dostatečnou reprezentativnost: „Z výzkumů agenda-setting vyplývá, že tematická struktura mediálních obsahů napříč médii se příliš neliší. … Stručně řečeno, tematická agenda zpravodajských médií se do velké míry překrývá. Z tohoto důvodu není tak podstatné, zdali jsou předmětem naší analýzy tištěná či audiovizuální média. Na základě výsledků několika studií (českých i zahraničních) zpravodajských médií lze tvrdit, že agenda televizních stanic do velké míry reprezentuje také agendu tištěných a rozhlasových zpravodajských médií.“ V této souvislosti Nečas (2009) odkazuje např. na práci Dearinga a Rogerse (1996).

a) Kvantitativní část našeho výzkumu se přitom bude opírat o analýzy a data výše zmíněné společnosti Media Tenor a stejně tak o veřejně přístupné zdroje statistických dat poskytované Českým statistickým úřadem. Budou zde zjišťovány počty zpravodajských příspěvků o jednotlivých regionech České republiky v daných časových obdobích, dále pak počty obyvatel v jednotlivých krajích a stejně tak vzdálenosti jednotlivých krajů od hlavního města Prahy. Kvantitativní analýza datového vzorku se bude opírat o následující pilíře:
i) Budou analyzovány dílčí časové řady údajů ze všech 14 krajů České republiky a to se zaměřením na vývojové trendy, případně sezónnost atd. Dále budou zpracovány základní popisné statistiky průřezových údajů a bude realizováno jejich srovnání v čase.
ii) Bude kvantifikován vliv různých kategorií kvalitativního znaku (například typ regionu) na proces charakterizovaný kvantitativním statistickým znakem (např. počet zpráv) a to pomocí analýzy rozptylu (ANOVA).
iii) Budou komparovány míry asociace, tedy stupně závislosti mezi dvěma statistickými znaky. Protože budeme pracovat zejména s ordinálními daty, půjde především o koeficienty korelace.
iv) Vzhledem k charakteru dat, kdy máme k dispozici kombinaci průřezových údajů za 14 krajů a zároveň časové řady v letech 2004-2011, bude využita panelová regrese pro kvantifikaci vybraných závislostí mezi kvantitativními znaky.
v) Další aplikovatelnou metodou pak je shluková analýza patřící mezi vícerozměrné statistické metody, která bude využita pro stanovení míry podobnosti mezi kraji.

b) Kvalitativní část výzkumu bude zaměřena na analýzu a hodnocení zpravodajských tematických okruhů se vztahem ke zkoumanému regionu. Tyto tématické okruhy zahrnují jednotlivé relevantní hospodářské, sociální a environmentální složky života v krajích. Příspěvky ve sdělovacích prostředcích přitom nejsou interpretovány subjektivně, ale podle předem definované metodiky, tzv. kódovací knihy. Data se pro tuto kódovací knihu získávají jednotným způsobem. Nejde zde pouze o klasifikaci informací, ale rovněž jejich rozklíčování a interpretaci. Interní materiály společnosti Media Tenor upozorňují na vysokou validitu a reliabilitu těchto dat.
Ještě jednou nutno upozornit na překrývání kvantitativních a kvalitativních kategorií realizovaného výzkumu.


Časový harmonogram

Vstupní fáze (leden, únor a březen): zpřesnění koncepce a metodiky řešení, tvorba datové základny, další podklady pro realizaci projektu.
Analytická fáze projektu (duben, květen, červen): analýza dat, zpracování dat podle zvolené metodiky řešení, zpracování dílčích výstupů projektu.
Fáze zpracování získaných dat (červenec, srpen, září): komparace, interpretace, vyhodnocení a syntéza analytických podkladů.
Prezentační a závěrečná fáze (duben až prosinec): průběžná prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a publikacích a na konferencích, finalizace výstupů projektu, zpracování závěrečné zprávy, vymezení vhodných směrů budoucího zaměření výzkumu.

Předpokládá se, že se na řešení projektu budou podílet 3 akademičtí pracovníci, 2 studentky doktorského studia a 2 studentky navazujícího magisterského studia. Nutno zdůraznit, že v případě studentek doktorského studia má navržený projekt přímou vazbu na témata jejich disertačních prací. Podobně také u studentek navazujícího magisterského studia je projekt v souladu s náplní jejich připravovaných diplomových prací. Školitelem a vedoucím diplomových prací je odpovědný řešitel projektu.

Literatura:
DEARING, J. W. - ROGERS, E.M. (1996): Agenda – setting, Newbury Park, CA, Sage.
FRANKLIN, B. – MURPHY, D. (1991): What news? The market, politics and local press, London, Routledge.
GOULD, P. – WHITE, R. (1974): Mental maps, Harmondsworth, Penguin Books.
HEROT, P. (2012): Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy, disertační práce, Ostrava, Ostravská univerzita.
JOHNSTON, R.J. - GREGORY, D. - SMITH, D.M. (eds.) (1994): The Dictionary of Human Geography, 3rd edition, Oxford, Basil Blackwell.
JUREČKA, V. (2002): O některých institucionálních faktorech ekonomické revitalizace ostravského regionu. In: Regionální politika kandidátských zemí před vstupem do Evropské unie. Sborník příspěvků ze sekce č.4 z mezinárodní vědecké konference Ekonomické a adaptační procesy 2002, Ostrava, VŠB-Technická univerzita, s. 68-76.
MCCOMBS, M.E. - SHAW, D.L. (1972): The Agenda-Setting Functions of the Mass Media. In: Public Opinion Quarterly, Vol. 36, pp. 176-187.
MCQUAIL, D. (2002): Úvod do teorie masové komunikace, Praha, Portál.
NEČAS, V. (2009): Mediální kontext české zahraniční politiky. In: Kořan, M. et al. Česká zahraniční politika v roce 2008, Praha, Ústav mezinárodních vztahů, s. 41-48.
SUCHÁČEK, J. (2005): Restrukturalizace tradičních průmyslových regionů v tranzitivních ekonomikách, Ostrava, VŠB-TU.
Interní materiály společnosti Media Tenor

Členové řešitelského týmudoc. Ing. Václav Friedrich, Ph.D.
Mgr. Martina Melárová
Bc. Adéla Plonková
Ing. Petr Seďa, Ph.D.
Bc. Andrea Šmiřáková
Mgr. Martina Stachoňová
prof. Ing. Jan Sucháček, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Specifikace výstupů

Výstupy budou realizovány především formou příspěvků na mezinárodních konferencích a v recenzovaných časopisech. Nutno zdůraznit, že se tyto výstupy budou týkat období 2013-2014 a to především s ohledem na délku recenzního řízení. První výstupy výzkumu by měly být prezentovány koncem dubna 2013 na konferenci Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi.
Podrobnější výstupy by pak měly být představeny na akci XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích a konferenci Liberec Economic Forum 2013. Podzim pak bude věnován psaní článku do časopisu evidovaného v databázi Scopus. Závěr roku 2013 pak bude věnován syntéze a ucelení dosažených výsledků. Podzim pak bude věnován psaní článku do časopisu evidovaného v databázi Scopus. Závěr roku 2013 pak bude věnován syntéze a ucelení dosažených výsledků.

Očekávané publikační výstupy lze tedy shrnout následovně:
a) Příspěvek ve sborníku konference Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi 2013 (podle RVVI 8 bodů)
b) Příspěvek ve sborníku konference XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách (podle RVVI 8 bodů)
c) Příspěvek ve sborníku konference Liberec Economic Forum 2013 (podle RVVI 8 bodů)
d) Odborný článek v recenzovaném časopise (podle RVVI Jneimp 12 bodů)

Výstupem projektu SGS bude podle RVVI minimálně závazně 36 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
60000,-60000,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)44776,-44776,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti15224,-15224,-
2. Stipendia90000,-90000,-
3. Materiálové náklady36000,-36000,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek33000,-19021,-
5. Služby47000,-64299,-
6. Cestovní náhrady4000,-680,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory30000,-30000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady300000,-
Uznané náklady300000,-
Celkem běžné finanční prostředky300000,-300000,-