Schválené projekty 2012

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2012

Celková přidělená částka z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum na VŠB-TUO - 40 767 tis.Kč

Z toho 2.5%  - 1 019 175 Kč - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultačástka v  Kč
FBI 1 135 000
EKF 5 252 000
FAST 2 282 000
FS 7 631 476
FEI 9 323 810
HGF 6 829 216
FMMI 7 293 498
CELKEM 39 747 000

(825,-Kč rezerva)

KódSP2012/105
Název projektuVliv investičních pobídek v rámci daňové politiky ČR na podnikatelské subjekty Moravskoslezského kraje v kontextu ekonomické krize.
ŘešitelJaníčková Lenka Ing., Ph.D.
Školitel projektuprof. JUDr. Ing. Igor Kotlán, Ph.D.<br />
Období řešení projektu01.01.2012 - 31.12.2012
Předmět výzkumuPojem konkurenceschopnost se stal klíčovým výrazem 21. století, a to zejména díky Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost. Ta stanovila pro Evropskou unii velmi ambiciózní cíl, a to stát se do roku 2010 (Lisabonská strategie) „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou světa, založenou na znalostech, schopnou udržitelného růstu, nabízející větší množství kvalitnějších pracovních míst a zajišťující větší sociální soudržnost.“ Jedním z mnoha nástrojů hospodářské politiky jednotlivých států EU, používaných pro podporu a růst konkurenceschopnosti, jsou právě investiční pobídky. Empirické práce dokazují (kupř. Šimovic, 2009; Bondonio, Greenbaum, 2007), že investiční pobídky mohou výrazným způsobem ovlivnit konkurenceschopnost země či regionu, a to i její kvalitativní dimenzi např. podporou rozvoje společnosti založené na znalostech, rozvojem dalšího vzdělávání apod.

Postoj k zahraničním investicím se za posledních dvacet let výrazně změnil. Většina států během této doby liberalizovala své politiky, aby přilákala investice, které mohou podnítit pokles nezaměstnanosti či ekonomický růst. Další motivací pro investiční pobídky je možnost přelévání technologií či znalostí do hostitelských zemí. Proto se vlády jednotlivých zemí snaží do svých právních řádů zakotvit investiční pobídky, přičemž tyto jsou nabízeny jak zahraničním investorům, tak domácím subjektům. Investiční pobídky mohou mít však i negativní efekty, kupř. odliv zahraničního kapitálu z rozvojových zemí do rozvinutých ekonomik.

Proto se nabízí otázka, kdy jsou investiční pobídky ospravedlnitelné, za jakých okolností je vhodná jejich aplikace do národních ekonomik. V dokumentu OECD (2002) se uvádí, že investiční pobídky jsou oprávněné tehdy, pokud zahraniční firma vlastní na rozdíl od domácí firmy určitý specifický nehmotný majetek, ze kterého může díky spill-overs efektům čerpat výhody také domácí firma, avšak hodnota zahraničního kapitálu nemůže kvůli omezeným finančním prostředkům investora dosahovat výše, která by byla pro hostitelskou zemi optimální. V tomto případě by pak zde měla existovat pro investora kompenzace v podobě investičních pobídek, jelikož potenciální realizovaná zahraniční investice s sebou nese vyšší užitek pro celou společnost, než je její užitek soukromý.

První relevantní autoři zabývající se problematikou investičních pobídek (např. Hymer, 1960) poukázali na skutečnost, že domácí firmy mají oproti zahraničním značnou výhodu v podobě znalostí domácího prostředí a tudíž i celého trhu. Aby mohly zahraniční firmy konkurovat domácím, je nutné jim tuto nevýhodu v podobě neznalosti místního prostředí určitým způsobem kompenzovat. Caves (1971) rozlišuje horizontální a vertikální zahraniční investice, přičemž u prvně zmíněných upozorňuje na existenci produktové diferenciace včetně reklamy jakožto nepostradatelného nástroje, který s sebou nese značnou monopolistickou výhodu. Stejný význam v tomto smyslu přikládá Caves i technologickému know-how vzešlému z investic do výzkumu a vývoje, který je spolu s pokročilým marketingem u produktové diferenciace nezbytný.

K teoriím zdůvodňujícím investování v zahraničí přispěla i internalizační teorie (kupř. Coase, 1937; McManus, 1972), zdůrazňující roli transakčních nákladů, které významně ovlivňují výši investic alokovaných do hostitelských zemí či případného úspěchu nebo neúspěchu nadnárodní korporace v zahraničí. Na závěry navázali Buckley, Casson (1976) vymezením vnitřního a vnějšího trhu a aktivit mezinárodních korporací v nich. Pokud jsou např. náklady mezinárodních korporací investujících v hostitelských zemích vyšší než výnosy plynoucí z těchto aktivit, mohou být aplikovány investiční pobídky, které dovolí hostujícím firmám vyrovnat se těm tuzemským. Internalizační teorie se od této doby začíná dívat na firmy jakožto na subjekty, které se snaží zajistit určitou výši důchodu plynoucí ze svých aktiv i v případě tržních nedokonalostí. Pozornost se tedy obrací na charakter trhu, jeho slabé stránky a omezení, a organizační strukturu firem, která odráží nedokonalosti trhu.

Dunning (1980) zaujal k teorii mezinárodních korporací eklektický přístup. Podle něj nemůže žádná z dosud prezentovaných teorií vysvětlit existenci přímých zahraničních investic, proto ve svém pojetí shrnuje všechny dosavadní teorie. Autor tvrdí, že zahraniční investice jsou výsledkem „sbírání výhod“ z vlastnictví, internalizace a lokalizace. Na základě výše zmíněných názorů a teorií lze říci, že aby byl daný zahraniční investor v hostitelské zemi konkurenceschopný, musí mít určité specifické znalosti a dovednosti v oblasti výrobních postupů i manažerských a marketingových dovedností, technologii, i vhodnou organizační strukturu.

Zahraniční investice s sebou přinášejí spill-overs efekty v podobě transferu technologií a znalostí, avšak nelze je s touto formou kapitálu spojovat automaticky – jejich existence závisí na schopnostech a motivaci hostitelských zemí absorbovat zahraniční lidský kapitál. Spill-overs efekty studovali ve svých pracích MacDougall (1960), Corden (1967) a Caves (1971), kteří identifikovali různé typy nákladů i výnosů plynoucích z alokace přímých zahraničních investic. Jak ukazuje např. Katz (1969), Sjöholm (1999a, b), Kugler (2001), Chuang a Lin (1999), Driffield (2001) aj., spill-overs efekty se mohou v různých ekonomikách i odvětvích velmi lišit. Blomström a kol. (1994) ve své komplexní křížové analýze provedené na 101 ekonomikách zjistili, že spill-overs efekty jsou typické pro rozvinuté země se středními příjmy, naopak nejchudším zemím se zcela „vyhýbají“. K obdobnému závěru došel i Balasubramanyam (1998), který ve studii dokázal, že pouze nejrozvinutější ekonomiky jsou schopny z přímých zahraničních investic získat pro svou zemi určité výhody.

Daňová politika je často zkoumána v souvislosti s ekonomickým růstem. Tímto vztahem se zabýval kupř. Kotlán et al. (2011), který také analyzoval vliv jednotlivých typů daní. V rámci korporátních daní jsou mimo jiné považovány za významné investiční pobídky, neboť podle některých teorií mají investice dopad na ekonomický růst, protože skrze akumulaci kapitálu zvyšují potenciální produkt země. Tuto skutečno dokazuje mnoho empirických studií, např. Anderson (2008), Hunt (2007), Madsen (2002), Gylfason, Zoega (2006).

Česká republika byla po dlouhou dobu řazena mezi země, které byly konkurenceschopné zejména kvůli zásobě levné pracovní síly. Tento předpoklad se však v posledních letech začal postupně měnit, neboť za konkurenceschopné přestaly být považovány ty státy, jejichž ekonomiky jsou taženy levnou pracovní silou, tzv. ekonomiky tažené primárními zdroji, ale ty, jež usilují o dosažení znalostní ekonomiky, ve které znalosti napomáhají podpoře ekonomického a sociálního rozvoje země a v konečném důsledku vedou k růstu konkurenceschopnosti země. Právě z těchto důvodů je nutné, aby se i Česká republika více zaměřila na rozvíjení svého znalostního potenciálu, ale aby také pro své specifické potřeby využívala zahraničních znalostí. Dle projektu Světové banky je jedním z pilířů znalostní ekonomiky vzdělaná a kvalifikovaná populace, která sdílí, vytváří a využívá svých znalostí. Česká republika se dle Bílé knihy terciárního vzdělávání ČR (2008) nacházela na počátku 3. fáze tzv. ekonomiky tažené inovacemi. Tato fáze klade silný důraz na rozvíjení kvality lidských zdrojů, jejich další rozvoj a vzdělávání (zejména terciární vzdělávání), ale také na investice do výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem.

Zaměření investičních pobídek v ČR (Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů) dostatečně nepodporuje podnikatelské subjekty při vzdělávání a rozvíjení znalostí svých zaměstnanců. Struktura investičních pobídek v ČR rovněž plně nereflektuje úsilí EU přejít na znalostní a informační společnost. Investiční pobídky se totiž zaměřují zejména na poskytování daňových úlev, nejrůznějších dotací či hmotných podpor týkajících se především investic do hmotného majetku (tzv. finanční stimuly), a to především z toho důvodu, že na investiční rozhodnutí firem mají vliv zvláště finanční investiční pobídky, díky nimž dochází k redukci počátečních nákladů a investor se tak potýká s nižším rizikem při realizaci svého investičního projektu. Přilákat investory však nemusí jen nejrůznější dotace a úlevy, stejný efekt může mít i modernizace infrastruktury, zvýšení úrovně vzdělání, zlepšení podnikatelského prostředí apod. jakožto součásti investiční politiky státu. Všechny tyto faktory mohou posloužit k zatraktivnění domácího prostředí pro investice. O úspěšnosti takto komplexně podchycené politiky v podmínkách irské ekonomiky se zmiňuje např. Barry, Crafts (1999). Příliv zahraničního kapitálu totiž ovlivňují i takové faktory, jako je velikost trhu, reálná úroveň příjmů v ekonomice, znalostní úroveň v hostitelské zemi, vhodná infrastruktura a další politické a makroekonomické faktory.

Jednou z bariér růstu konkurenceschopnosti, kterou napomáhá řešit systém investičních pobídek, je nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Tímto rysem jsou typické zejména slabé a strukturálně postižené regiony. V ČR byla těmto regionům poskytována pomoc od roku 1999, od roku 2004 se stala součástí programu Podpora regionálního rozvoje. Ten byl v roce 2007 ukončen, nicméně z důvodu poměrně výrazného zhoršení hospodářské situace v některých strukturálně postižených regionech byl v roce 2010 vládou ČR vytvořen nový seznam strukturálně postižených regionů, potřebujících státní pomoc. Hlavním znakem nově vymezených regionů je vysoká míra nezaměstnanosti. Jednou z možností, jak tento problém vyřešit, je vytvořit investiční pobídky zaměřené na vzdělávání. Projekt se tedy zaměří na takto vymezené vybrané regiony Moravskoslezského kraje. Jeho účelem bude zkoumat možnosti investičních pobídek, které by usilovaly o odstranění nesouladu právě v těchto regionech.

Za základní přístup k vyhodnocení dopadu zdanění na investiční rozhodnutí firem je považováno vyhodnocení minimální míry návratnosti investice před zdaněním na investici požadovanou investorem (kupř. Jorgenson, 1963). Pokud však investor stojí před více projekty s minimální vyžadovanou mírou ziskovosti, je využívána efektivní průměrná sazba daně. Pro hodnocení dopadu na rozhodování firem mezi dvěma diskrétními investičními projekty vyvinuli Devereux, Griffith (1998a) hodnocení na základě efektivní průměrné sazby daně (EATR), založené na standardním přístupu k měření efektivní mezní sazby daně (EMTR). Tento ukazatel využili kupř. Devereux, Griffith (1998b), ve své práci se zabývali efektivní průměrnou sazbou daně korporátních příjmů a dokázali, že tato je významným faktorem pro rozhodování USA investorů v Evropě. Přístup dále rozvinul kupř. King, Fullerton (1984) či Keen (1991), autoři využívali čistou současnou hodnotu příjmu z investice a čistou současnou hodnotu nákladů investice. Tento postup umožňuje analyzovat dopad současného (a očekávaného budoucího) daňového režimu na čistou současnou hodnotu investičního projektu. Také poskytuje užitečný nástroj k analýze dopadu daňového systému bez vlivů dalších ekonomických faktorů. Wilkie (1988) ve své práci zavedl využití daňových preferencí. Graham (1996) se zabýval vyhodnocením různých způsobů výpočtů efektivní sazby daně, tutéž otázku analyzovali Chennells, Griffith (1997) či Collins, Shackelford (1995) na příkladu Kanady, Japonska, USA a UK. Janssen (2005) aplikoval ETR získané na základě finančních výkazů na vyhodnocení daňových pobídek dánskou vládou. Autor dále uvádí, že zatímco EMTR je vhodná pro vyhodnocení investičních rozhodnutí firem, EATR lépe vyjadřuje celkové daňové břemeno firem, neboť vyjadřuje daně zaplacené z firemních příjmů.

Buijink a kol (2002) uvádí, že existují čtyři základní přístupy k měření korporátního daňového břemene, které berou v úvahu investiční pobídky: (1) efektivní mezní daňová sazba, (2) efektivní průměrná daňová sazba, (3) EMTR založena na finančních výkazech, (4) EATR založena na finančních výkazech. Ve své práci využili konsolidované finanční výkazy členský zemí EU za účelem výpočtu efektivních daňových sazeb, následně se zabývali rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a otázkou, jak mohou daňové pobídky ovlivňovat skutečné korporátní daňové břemeno.

Mendoza a kol. (1994) vytvořili návrh pro výpočet efektivních daňových sazeb pro velké průmyslové země, přičemž vycházeli z hodnocení na makroekonomické úrovni, Devereux a kol. (2002) na makroekonomické úrovni hodnotili vývoj zdanění korporátních příjmů pro členské země EU a G7.

Průměrné efektivní daňové sazby získané na mikroekonomické úrovni využili kupř. Gupta, Newberry (1997) k vyhodnocení daňové reformy USA. Botman a kol. (2008) analyzovali a komparovali různé typy investičních pobídek a jejich dopad na efektivní daňové sazby pro Filipíny a další vybrané východoasijské ekonomiky, přičemž rozlišovali podnikatelské subjekty, které mají možnost tyto pobídky využívat od těch, které tuto možnost nemají.

Projekt se bude zabývat analýzou efektivních daňových sazeb korporátních daní firem Moravskoslezského kraje. K vyhodnocení současných efektivních daňových sazeb korporátních daní bude využita metoda zpětného mikropohledu na základě studie Buijink a kol (2002), která umožňuje na základě finančních výkazů vyhodnotit efektivní daňové sazby pro danou oblast. Pro základní vyhodnocení efektivních daňových sazeb na základě zpětného mikropohledu mohou být využity jednoduché ukazatele, kupř.
(1) výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním + mimořádné výnosy –mimořádné náklady;
(2) čistý obrat;
(3) celkové provozní výnosy – (provozní náklady + jiné provozní poplatky a daně + osobní náklady

Data, potřebná pro výpočet efektivních daňových sazeb korporátních daní na mikroekonomické úrovni, budou získána z veřejně dostupných údajů o hospodaření firem z databáze Obchodního rejstříku ČR. Základní soubor bude tvořen podniky sídlícími v Moravskoslezském kraji. Podnikatelské subjekty výběrového souboru budou vybrány na základě kvótního výběru, který bude zaručovat shodnou strukturu základního a výběrového souboru, přičemž struktura základního souboru bude známa z databáze firem Albertina. Ověření shody struktury základního a výběrového souboru bude provedeno s využitím statistických testů hypotéz o rovnosti relativních četností respondentů v každé z vymezených kvót (např. χ2 – test dobré shody). Kvóty budou stanoveny pro institucionální sektor (veřejný, soukromý), odvětví činnosti (dle klasifikace CZ-NACE) a velikost podniku (dle počtu zaměstnanců).

Následně bude vyhodnocen systém investičních pobídek členských zemí Evropské Unie a vybraných rozvinutých ekonomik, přičemž analýza bude zaměřen zejména na daňové pobídky a zvýhodnění týkající se investic do lidského kapitálu, vědy a výzkumu.

Měkká data o možném dopadu jednotlivých typů investičních pobídek a jejich potenciálním využití budou získána vlastním výběrovým dotazníkovým šetřením, jež bude v rámci projektu provedeno na základním souboru podniků sídlících v Moravskoslezském kraji. Metodou výběru bude opět kvótní výběr, zaručující shodnou strukturu základního a výběrového souboru, přičemž struktura základního souboru bude stanovena na základě údajů dostupných v databázi firem Albertina. Ověření shody struktury základního a výběrového souboru bude opětovně provedeno s využitím statistických testů hypotéz o rovnosti relativních četností respondentů v každé z vymezených kvót. Ty budou stanoveny pro institucionální sektor (veřejný, soukromý), odvětví činnosti (dle klasifikace CZ-NACE) a velikost podniku (dle počtu zaměstnanců). Dotazování bude prováděno na základě osobního setkání s odpovědnými osobami s cílem zabezpečit maximální míru návratnosti dotazníků. Výběrové soubory pro výpočet efektivních daňových sazeb korporátních daní a pro získání měkkých dat nebudou identické.

Dotazník bude sestaven na základě výše uvedeného studia různých forem investičních pobídek aplikovaných v zemích EU. Bude se zabývat zejména využitím potenciálních daňových pobídek a jejich předpokládanými dopady na základní ukazatele výkonnosti firmy. Očekává se, že budou zejména zkoumány vlivy různých daňových úlev. S využitím dat získaných z dotazníkového šetření budou vypočteny váhy jednotlivých forem daňových pobídek s ohledem na jejich dopady na výkonnost firem, a to pomocí Fullerovy či Saatyho metody párového porovnání. Fullerova metoda umožní na základě srovnání kritérií mezi sebou ve Fullerově trojúhleníku vyhodnotit výslednou váhu jednotlivých kritérií. Při Saatyho metodě jsou taktéž porovnávány všechny možné dvojice zvolených kritérií, přičemž je využíváno bodové celočíselné stupnice (1-9), která umožňuje určit důležitost jednotlivých kritérií v rámci porovnávaných dvojic. Takto párově srovnaná kritéria jsou zaznamenána do Saatyho matice, která interpretuje podíl vah jednotlivých kritérií.

Výsledné hodnoty ve formě vah využity ve výpočtech EMTR, přičemž bude využita metodika dle King a Fullerton (1984) a její modifikace (jak uvádí kupř. Devereux, 2006) tak, aby bylo možno vyhodnotit dopad zkoumaných investičních pobídek na EMTR.

Získaná data budou komparována s hodnotami reprezentujícími vybrané země Evropské unie a další vybrané rozvinuté ekonomiky, které mají investiční pobídky zaměřené na zvyšování lidského kapitálu, vědu a výzkum ve svém právním systému zavedeny a bude vyhodnoceno potenciální postavení Moravskoslezského kraje v rámci těchto zemí.

Seznam literatury

[1] ANDERSON, Dennis, 2008. Investment and Economic Growth. World Development, vol. 18, pp. 1057-1079.
[2] BALASUBRAMANYAM, Vudayagiri. N., 1998. The Multilateral Agreement on Investment and Foreign Direct Investment in Developing Countries. Lancaster University Management School, Working Paper, EC10/98.
[3] BARRY, Frank a Nick CRAFTS, 1999. Some Comparative Aspects of Ireland´s Economic Transformation. Irish Banking Review, pp. 39-44.
[4] BLOMSTRÖM, Magnus Ari KOKKO a Mario ZEJAN, 1994. Host Country Competition and Technology Transfer by Multinationals. Weltwirtschaftliches Archiv, vol. 130, pp. 521-533.
[5] BONDONIO, Daniele, Robert T. GREENBAUM, 2007. Do Local Tax Incentives Affect Economic Growth? What Mean Impact Miss in the Analysis of Enterprise Zone Policies. Regional Science and Urban Economics, vol. 37, pp. 121 – 136.
[6] BOTMAN, Dennis, Alexander KLEMM a Reza BAQIR, 2008. Investment Incentives and Effective Tax Rates in the Philippines: A Comparison With Neighboring Countries. IMF, Working Paper No. 08/207.
[7] BUCKLEY, J. Peter a Mark CASSON, 1976. The Future of the Multinational Enterprise. New York: Holmes & Meier Publishers.
[8] BUIJINK Willem, Janssen BOUDEWIJN a Yvonne SCHOLS, 2002. Evidence of the Effect of Domicile on Corporate Average Effective Tax Rates in the European Union. Journal of Internationa Accounting, Auditing and Taxation, vol. 11, pp. 115-130.
[9] CAVES, Richard E., 1971. International Corporations: The Industrial Economics of Foreign Investment. Economica, vol. 38, pp. 1-27.
[10] COASE, H. Ronald, 1937. The Nature of the Firm. Economica, vol. 4, pp. 386-405.
[11] COLLINS, H. Julie a Douglas A. SHACKELFORD, 1995. Corporate Dominicle and Average Effective Tax Rates: the Cases of Canada, Japan, the UK and USA. International Tax and Public Finance, vol. 2, pp. 55-83.
[12] CORDEN, W. Max, 1967. Protestion and Foreign Investment. Economic Record, vol 43, pp. 209-232.
[13] DEVEREUX, Michael P., 2006. The Impact of Taxation on the Location of Capital, Firms and Profit: A Survey of Empirical Evidence. – Working Paper No. 07/02. Oxford University Centre for Business Taxation.
[14] DEVEREUX, P. Michael a Rachel GRIFFITH, 1998a. The Taxation of Discrete Investment Choices. The Institute for Fiscal Studies. Working Paper Series No. W98/16.
[15] DEVEREUX, P. Michael a Rachel GRIFFITH, 1998b. Taxes and the Location of Production: Evidence from a panel of US multinationals. Journal of Public Economics, vol. 68, pp. 335-367.
[16] DEVEREUX, Michael P., Rachel GRIFFITH a Alexander KLEMM, 2002. Corporate Income Tax Reforms and International Tax Competition. United Kingdom: Institute for Fiscal Studies and CEPR.
[17] DRIFFIELD, Nigel, 2001. The Impact on Domestic Productivity of Inward Investment in the UK. Manchester School, vol. 69, pp. 103-119.
[18] DUNNING, H. John, 1980. Toward an Eclectic Tudory of International Production: Some Empirical Tests. Journal of International Business Studies, vol. 11, pp. 9-31.
[19] GRAHAM, R. John, 1996. Proxies for the Corporate Marginal Tax Rate. Journal of Financial Economics, vol. 42, pp. 187-221.
[20] GUPTA, Sanjay a Kaye NEWBERRY, 1997. Determinants of the Variability in Corporate Effective Tax Rates: Evidence from Longitudinal Data. Journal of Accounting and Public Policy, vol 16, pp. 1-34.
[21] GYLFASON, Thorvaldur a Gylfi ZOEGA, 2006. Natural Resources and Economic Growth: The Role of Investment. World Economy, vol. 29, pp. 1091-1115.
[22] HUNT, D. Shelby, 2007. Economic Growth: Should Policy Focus on Investment or Dynamic Competition? European Business Review, vol. 19, pp. 274-291.
[23] HYMER, Stephen, 1960. The International Operations of National Firms: A Study of Direct Investment. Massachusetts, Dizertační práce, Massachusetts Institute of Technology.
[24] CHENNELLS Lucy a Rachel GRIFFITH, 1997. Taxing Profits in a Changing World. The Institute for Fiscal Studies. London: The Institute for Fiscal Studies.
[25] CHUANG, Yih-Chyi a Chi-Mei LIN, 1999. Foreign Direct Investment, R&D and Spillover Efficiency: Evidence from Taiwan´s Manufacturing Firms. Journal of Development Studies, vol. 35, pp. 117-137.
[26] JANSSEN, Boudewijn, 2005. Corporate Effective Tax Rates in the Netherlands. De Economist, vol. 153, pp. 47-66.
[27] JORGENSON, W. Dale, 1963. Capital Theory and Investment Behavior. University of California – Berkeley.
[28] KATZ, J. M., 1969. Production Functions, Foreign Investment and Growth. Amsterdam: North Holland,
[29] KEEN, M. J., 1991 Corporation Tax, Foreign Direct Investment and the Simgle Market. In L.A. Winters and AJ Venables (eds.) The Impact of 1992 on European Trade and Industry. Cambridge:Cambridge University Press.
[30] KING, A. Mervyn and Don FULLERTON, 1984. The Taxation of Income from Capital, NBER. Chicago: University of Chicago Press.
[31] KOTLÁN, Igor, Zuzana MACHOVÁ a Lenka JANÍČKOVÁ, 2011. Vliv zdanění na dlouhodobý ekonomický růst. Politická ekonomie, vol. 5, pp. 638-658.
[32] KUGLER, Maurice, 2001. The Sectoral Diffusion of Spillovers from Foreign Direct Investment. Mimeo: University of Southampton,
[33] EUR-LEX, 2011. Lisabonská strategie. 2011 [online]. EC, 20. 02. 2008 [cit. 2. 11. 2011] Dostupné z WWW: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:184:0030:01:CS:HTML.
[34] MADSEN, B. Jakob, 2002. The Causality between Investment and Economic Growth. Economics Letters, vol. 74, pp. 157-163.
[35] MACDOUGALL, G. D. A., 1960. The Benefits and Cost of Private Investment from Abroad: A Theoretical Approach. Economic Record., vol. 36, pp. 13-35.
[36] MATĚJŮ, Petr a František Ježek et al., 2009. Bílá kniha terciálního vzdělávání. Praha.
[37] MCMANUS, J. C., 1972. The Theory of the International Firm. In PAQUET, G. The Multinational Firm and the Nation State. Don Mills Ontario: Collier-Macmillan.
[38] MENDOZA, G. Enrique, Assaf RAZIN a Linda L. TESAR, 1994. Effective Tax Rates in Macroeconomics: Cross-Country Estimates of Tax Rates on Factor Incomes and Consumption. NBER, Working Paper No. 4864.
[39] OECD, 1991. Taxing Profits in a Global Economy. Paris: OECD.
[40] OECD, 2002. Economic Survey: The Economic of International Investment Incentives [online]. OECD, .2002 [cit. 2. 11. 2011] Dostupný z WWW: http://www.oecd.org/dataoecd/55/1/2487874.pdf.
[41] SJÖHOLM, Fredrik, 1999a. Productivity Growth in Indonesia: The Role of Regional Characteristics and Direct Foreign Investment. Economic Development and Cultural Change, vol. 47, pp. 559-584.
[42] SJÖHOLM, Fredrik, 1999b. Technology Gap, Competition and Spillovers from Direct Foreign Investment: Evidencefrom Establishment Data. Journal of Development Studies., vol. 36, pp. 53-73.
[43] ŠIMOVIC, Hrvoje, 2009. Interdependence of Taxation and Economic Growth in Croatia. Ekonomska Istrazivanja, vol. 22, pp. 33-46.
[44] WILKIE, J. Patrick. 1988. Corporate average effective tax rates and inferences about relative tax preferences. The Journal of the American Taxation Association, vol. 10 (1), pp. 75–88.
[45] Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů.
Členové řešitelského týmuIng. Veronika Nálepová
Bc. Jaroslav Hubáček
Ing. Lenka Janíčková, Ph.D.
Ing. Milan Kaštan, Ph.D.
prof. JUDr. Ing. Igor Kotlán, Ph.D.
Doc. Ing. Mgr. Zuzana Machová, Ph.D.
Ing. Andrea Palaščaková
Bc. Adam Stavárek
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Hlavním cílem projektu bude vyhodnotit možný dopad investičních pobídek zaměřených na investice do vzdělávání a vědy a výzkumu na podnikatelské subjekty Moravskoslezského kraje.

V rámci projektu budou dále naplněny sekundární cíle. Budou vyhodnoceny efektivní daňové sazby korporátních daní podnikatelských subjektů Moravskoslezského kraje, následně bude analyzována struktura investičních pobídek zemí Evropské unie. Splnění hlavního cíle bude dosaženo analýzou a implikací údajů získaných dotazníkovým šetřením. Dále budou komparovány současné a potenciální efektivní daňové sazby korporátních daní Moravskoslezského kraje s ukazateli efektivní daňové sazby zemí, které mají ve své legislativě aplikovány investiční pobídky zaměřené na vzdělávání, vědu a výzkum.

Harmonogram výzkumu

leden – únor 2012- příprava výzkumu, rešerše literatury, zpracování metodologie,
březen – květen 2012 - sběr a zpracování dat,
červen – červenec 2012 - vyhodnocení dat, zpracování výsledků
srpen – září 2012 - analýza získaných dat, zpracování výsledků
září – říjen 2012 - zpracování článků a příspěvků, publikace
listopad – prosinec 2012 - zpracování závěrečné zprávy

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 52 bodů.

Seřazení výstupů podle hodnocení výsledků dle RVV:
• článek v impaktovaném časopise, kupř. Politická ekonomie, Eastern European Economics, Journal of Accounting and Public Policy USA (10-300 bodů), předpokládaný rok publikace: 2013.
• dva články v recenzovaném časopise, kupř. Národohospodářský obzor, Ekonomická revue (8 bodů), předpokládaný rok publikace: 2012.
• zpracování anglické monografie (40 bodů), předpokládaný rok publikace: 2013.
• účast na konferencích, a to:
- V září 2012 konference v rámci kateder NH VŠB-TU Ostrava a Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné,
- the 11th annual international symposium Economy and Business: Economic Development and Growth

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
26800,-26800,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)20000,-20000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti6800,-6800,-
2. Stipendia102000,-102000,-
3. Materiálové náklady99000,-116624,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek5000,-0,-
5. Služby93200,-93000,-
6. Cestovní náhrady52000,-39576,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory42000,-42000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady420000,-
Uznané náklady420000,-
Celkem běžné finanční prostředky420000,-420000,-