Schválené projekty 2011

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2011

Přidělená částka z MŠMT na VŠB-TUO - 30 645 000,-Kč

2.5% ( 766 125,-Kč) - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultačástka v tis. Kč
FBI 879,000
EKF 3 701,000
FAST 1 331,000
FS 5 579,271
FEI 6 101,114
HGF 4 952,000
FMMI 7 335,490
CELKEM 29878,875
KódSP2011/180
Název projektuVliv počasí na šíření rádiových vln
ŘešitelSkapa Jan Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2011 - 31.12.2011
Předmět výzkumuVýzkum v oblasti vlivu počasí na šíření rádiových vln je ve větší míře zaměřen zkoumáním vlivu různých atmosférických parametrů na určité pásmo rádiových vln. Tento projekt je zaměřen na zkoumání vlivu povětrnostních podmínek na kvalitativní parametry konkrétních digitálních systémů se zaměřením na analýzu hovorových a video signálů.
V současné době roste počet digitálních přenosových systémů masově využívaných mnoha uživateli. Jako příklady těchto systémů lze uvést radiokomunikační systémy druhé až třetí generace (GSM/UMTS) či systémy digitálního televizního vysílání (DVB-T). Při provozu těchto systémů hraje významnou roli rádiový kanál, přes který se signál šíří k uživatelům. Vlastnosti tohoto rádiového kanálu nejsou ideální a jsou ovlivněny mnoha faktory, které degradují kvalitu signálu.
S nárůstem počtu uživatelů a objemů přenášených dat se objevují nová, sofistikovanější digitální modulační schémata, která umožňují násobně zvýšit přenosovou rychlost oproti rychlosti modulační, která je fyzikálně limitovaná šířkou frekvenčního pásma a kvalitou kanálu vyjádřenou odstupem signálu od šumu.
Typickou vlastností digitálního signálu je to, že je do určité míry imunní proti degradačním faktorům působícím v přenosové cestě, ovšem při překročení kritické meze působení těchto degradačních faktorů dochází ke kolapsu funkce celého systému. V boji proti těmto degradačním faktorům je v komunikačním systému používaná řada nástrojů – k nejúčinnějším patří kanálové kódování, které přidáním bitové redundance umožňuje do jisté míry lokalizovat a opravovat chybné bity. Dále je součástí systému schopnost vysílací strany přizpůsobit úroveň vysílacího výkonu poměrům v rádiovém kanálu. Přes všechna tato opatření však dochází k degradaci přenášené informace, která se projevuje výskytem chybných bitů vyhodnocovaných jako BER (Bit Erorr Ratio).
Pro provozovatele těchto systémů může být zajímavou informací model ovlivňování kvality přenášeného signálu modulované nosné povětrnostními podmínkami. Při znalosti tohoto modelu by bylo možné do systému implementovat funkci přizpůsobení systému aktuálním povětrnostním podmínkám.
Základem pro vytvoření takovéhoto modelu by mohl být dlouhodobý sběr dvou typů dat:
• Data charakterizující povětrnostní situaci – jako zdrojová data budou použita data meteostanice Institutu geoinformatiky, data meteostanice Katedry telekomunikační techniky a data ČHMÚ Ostrava – Poruba.
• Data charakterizujících kvalitativní poměry v přenosovém systému – naměřená data rádiových systémů v rámci řešení tohoto projektu.

Při použití vhodných metod dolování dat by pak mohl vzniknout model vyjadřující vztah mezi kvalitou signálů a povětrnostní situací. Uvažovanými použitelnými metodami v rámci dolování dat jsou:
• Neuronové sítě - jedna z výpočetních metod IT. Umělá neuronová síť je struktura určená pro distribuované paralelní zpracování dat.
• Coupled map Lattice - dynamický systém modelující chování nelineárního systému. Povětšinou je používán k modelování dynamického chaosu prostorově rozšířených systémů.
• Bayesian Network - pravděpodobnostní grafický model reprezentující množinu hodnot a jejich podmínečné závislosti skrze orientovaný acyklický graf.


Přenosové prostředí významně ovlivňuje kvalitu nabízené služby. Zatímco u datových služeb budeme sledovat ztrátovost paketů, tak u řeči a videa bude indikátorem kvality přenosu výstup vnímavostního modelu. Výsledná kvalita hlasového přenosu závisí na množství parametrů, které zahrnují okamžité fyzikální vlastnosti všech prvků, které tvoří komunikační řetězec. Z tohoto pohledu se nám jeví jako nejefektivnější cesta porovnání zdrojového a degradovaného signálu. Pro tento účel budeme používat metodu PESQ, (Peceptual Evaluation of Speech Quality) dle doporučení ITU-T. P.862. Technika výpočtu metody PESQ kombinuje robustní techniky časového zarovnání obou porovnávaných signálů a model smyslového vnímání. Samotný výpočet kvality řeči rozdělíme do následujících kroků:
• V prvním kroku vytvořený model zarovná původní a degradovaný signál na stejnou konstantní výkonovou úroveň, která koresponduje s normální poslechovou úrovní používanou u testů subjektivních.
• Ve druhém kroku oba signály projdou vstupním filtrem, který bude založen na FFT.
• V krocích dalších budou signály časově zarovnány a „auditorně“ transformovány.

Auditorní transformace u systému PESQ je založena na psychoakustickém modelu, který mapuje signály do přijímané hlasitosti v čase a frekvenci napodobováním určitých klíčových vlastností lidského ucha a odstraněním částí, které jsou nadbytečné a posluchačem neslyšitelné. Pro hodnocení kvality řeči vytvoříme pracoviště, které bude obsahovat vhodné mobilní koncové zařízení, ze kterého dokážeme jednak audio signál získat a jednak audio signál přes něj poslat. Kromě samotného modelu pro výpočet kvality řeči vytvoříme aplikaci, která vyšle audio signál přenosovým řetězcem a přijme degradovaný signál. Jelikož v metodě PESQ je nutná kalibrace modelu, tak použijeme již předpřipravené hlasové vzorky.
Při posuzování video kvality vyjdeme z Watsonova návrhu a obdobně jako u metody PESQ využijeme intrusivního přístupu hodnocení. Algoritmus je založen na funkci prostoro-časové citlivosti kontrastu, kde můžeme reprezentovat vysokou prostorovou a časovou informaci s menší přesností. DCT (Discrete Cosine Transformation) využívá přímo tuto vlastnost, hodnocení obrazu ve frekvenční oblasti pomocí DCT koeficientů je lidskému vnímání velmi blízké.
V naší práci budeme sledovat, jakým způsobem se projeví povětrnostní podmínky na kvalitu poskytovaných služeb v mobilních sítích GSM/UMTS a vytvoříme komplexní analytický model popisující vzájemný vztah mezi přenosovým prostředím a kvalitou služby vnímanou z pohledu koncového uživatele mobilního terminálu.
Členové řešitelského týmuIng. Mohamed Hussein Saleh Al-Wohaishi
Ing. Petr Blaha
Ing. Jan Diblík
Ing. Marek Dvorský, Ph.D.
Ing. Lukáš Kapičák
doc. Ing. Radek Martinek, Ph.D.
Ing. Libor Michalek, Ph.D.
Ing. Filip Řezáč, Ph.D.
Ing. Jan Rozhon, Ph.D.
Ing. Roman Šebesta, Ph.D.
Ing. Jan Skapa, Ph.D.
Ing. Karel Tomala
prof. Ing. Miroslav Vozňák, Ph.D.
Ing. Jiří Vychodil
doc. Ing. Jan Žídek, CSc.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Hlavní cíle projektu:

• publikační činnosti typu SCOPUS a Web of Science, předpokládá se účast na KTTO 2011 – (Polsko), TSP – (Austria) RTT 2011 – (ČR)
• publikační činnost v českých neimpaktovaných recenzovaných časopisech.


Projekt je plánován na 12 měsíců a jeho cíle jsou následující:

• zjištění korelace atmosférických parametrů s kvalitativními parametry rádiových signálů,
• vyhodnoceni míry degradace signálu (hovorového a videosignálu) v rádiových sítích vlivem zhoršených podmínek přenosu,
• vytvoření modelu popisující vzájemný vztah mezi přenosovým prostředím a kvalitou služby,
• navržení možného využití a implementace zjištěných skutečností do přenosových systémů.


Časový harmonogram projektu:

Leden až březen 2010
• pořízení odborné literatury,
• návrh veličin, které charakterizují oba typy dat,
• návrh metodiky měření obou typů dat,
• automatizace procesu dlouhodobého měření a archivace naměřených dat ve vhodném formátu,
• návrh a příprava metod pro vyhodnocení naměřených dat,
• volba optimální přístrojové techniky,
• pořízení potřebného vybavení.

Duben až září 2010
• sestavení měřícího pracoviště,
• průběžné vyhodnocování naměřených dat,
• měření kvalitativních parametrů testovaných signálů,
• analýza hovorových a video signálů.

Říjen - prosinec 2010
• optimalizace modelu,
• vyhodnocení naměřených dat.


Inovační přínos

Řešený projekt má několik inovačních přínosů. Jedním z nich je nový přístup k řešení problematiky vlivu počasí na šíření rádiových vln v podobě zkoumání korelace atmosférických parametrů s kvalitativními parametry konkrétních rádiových signálů. Dalším přínosem je studium a vyhodnocení míry degradace signálu (hovorového a videosignálu) v rádiových sítích vlivem zhoršených podmínek přenosu.
Mezi další významné přínosy patří rovněž zapojení samotných doktorandů na řešení tohoto projektu a navázání užší mezikatedrální spolupráce. Dá se předpokládat, že takto sestavený řešitelský tým bude v budoucnu pracovat na dalších výzkumných projektech. Výsledky projektu budou pravidelně publikovány na významných fórech.

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
0,-0,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)0,-0,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti0,-0,-
2. Stipendia70000,-70000,-
3. Materiálové náklady5000,-5000,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek95000,-98297,-
5. Služby0,-4041,-
6. Cestovní náhrady10000,-2662,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory20000,-20000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady200000,-
Uznané náklady200000,-
Celkem běžné finanční prostředky200000,-200000,-