Schválené projekty 2011

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2011

Přidělená částka z MŠMT na VŠB-TUO - 30 645 000,-Kč

2.5% ( 766 125,-Kč) - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultačástka v tis. Kč
FBI 879,000
EKF 3 701,000
FAST 1 331,000
FS 5 579,271
FEI 6 101,114
HGF 4 952,000
FMMI 7 335,490
CELKEM 29878,875
KódSP2011/51
Název projektuInterdisciplinární pojetí krize a krizového řízení
ŘešitelMikušová Marie doc. Ing., Ph.D.
Školitel projektu
Období řešení projektu01.01.2011 - 31.12.2011
Předmět výzkumuPodstatou grantového projektu je zkoumání interdisciplinárního pojetí současného fenoménu krize a krizového řízení. Po analýze získaných materiálů bude provedena jejich syntéza a systematizace, neboť výzkumné snahy v této oblasti nejsou stále koordinovány žádným zastřešujícím prvkem. Empirickým šetřením navazujícím na již provedený pilotní projekt bude zmapována úroveň přístupu manažerů ke krizím a jejich zvládání (řízení), a to po stránce jejich teoretické vybavenosti i praktického přístupu.

Předmětem výzkumu bude rozličnost přístupů k pojetí krize a jejího řízení a dále podniková sféra v České republice se zaměřením na malé organizace a stav jejich připravenosti na krizi.

Krize a krizové řízení je zkoumáno z různých úhlů pohledu. Níže uvedený výčet není (a nemůže být) úplný. Přesto z něj vyplývá, že krize je široce a vágně definovaný fenomén. Navzdory vzrůstajícímu vědeckému zájmu neexistuje obecně uznávaná terminologie pro krize a krizový model. Řada vědců se pokouší nabídnout sjednocovací koncepci, avšak bez výrazných výsledků. Definice krize se neustále mění, stejně jako metody jejího zvládání.

Shrnutí současného stavu poznání odborné problematiky v dané vědní oblasti:

Zvyšující se počet krizí, díky změnám ve vnitřním prostředí i vnějším okolí, ukázal, že tradiční přístupy a metody krizového řízení se staly nedostačujícími, a donutil vědce i praktiky ke změnám. Dochází k posunům v přístupu organizací ke krizím – od reakci k prevenci, od formálních postupů k aktivní přípravě a dalším. Avšak i tyto změny jsou stále nedostačující. Skutečnost, že krizový management lze označit jako jeden ze zdrojů konkurenčních výhod, si uvědomuje bohužel stále málo organizací.
Jednání o krizi je dnes jedno z největších prioritních témat politických činitelů, manažerů i občanů. Vědecká podpora existuje a nelze než souhlasit s tím, že je nutno stále více se připravovat na krizi budoucí. Situaci činí obtížnou absence dostatečné typologie krizí. Vzhledem k množství faktorů krizi definujících každá krize může být považována za unikátní a neopakovatelnou. Navzdory tomu a nehledě ke specifickým vlastnostem každé organizace, nejvýraznější charakteristikou každé krize jsou potenciálně kritické následky. Proto je jednou z potřeb porozumět, jak se různé typy krizi vyvíjejí, jaké problémy je doprovázejí a jak mohou být zvládány.
Připravenost na krizi a odpověď organizace na krizové řízení je v existující literatuře rozvedeno (např. Mitroff et al. 1988). V souvislosti s kritickou infrastrukturou a její spolehlivostí byl prohlouben zájem teoretiků o organizační spolehlivost (např. La Porte, 1996). Výzkumem katastrof spojených se složitými technologiemi došla řada výzkumníků k závěru, že dominantní roli ve všech zkoumaných nehodách hrál spíše než technická chyba člověk. Další proud je zaměřen na zkoumání krize z pozice morální. Etická racionalita je spojena s racionální a morální reakcí na krizovou událost (např. Snyder et. al. 2006), případně je přímo zdůrazňována společenská odpovědnost organizace (např. Tombs a Smith, 1993). Pozice stakeholderů v souvislosti s legitimitou organizace je centrem pozornosti jiného směru zkoumání (např. Pfarrer et al. 2008). Všímá si reakcí organizace, jak dosáhnout obnovení důvěry různorodé skupiny stakeholderů. Další výzkumnou oblastí jsou samotné organizace a její manažeři. Je otázkou, proč organizace (resp. její manažeři) jsou neochotné nebo neschopné řešit problémy, které mohou vyústit až do ohrožení její existence. Existuje řada bariér na různých úrovních (např. Lalonde, 2004). O systému vzdělávání a odpovědné přípravě na krize se vede řada diskusí. Systém přípravy na krizové řízení zahrnuje celou řadu disciplín, které budoucí manažeři během studia absolvují. Stále však chybí zastřešující a sjednocující prvek. Krizové řízení i v praxi tak zůstává uplatňováno ad hoc.
V předmětné oblasti navrhovaného výzkumu je zkoumání jevů rozptýlené v mnoha vědách (např. ekonomických, podnikových, managementu, sociologii, psychologii, historii, lékařství, vojenství a dalších), což vede k velké rozdílnosti pojetí a přístupů k předmětu navrhovaného výzkumu.

Současný stav vede ke konstatování:
- Navrhovateli a řešitelskému týmu není známo, že by existovala ucelená rozsáhlejší interdisciplinární studie, která by se fenoménem krize zabývala v tak širokém a interdisciplinárním pojetí, jak má v úmyslu tento výzkum.
- Chybí systémový přístup k různým přístupům, pojetím, konstrukcím, modelům či rámcům zabývajícím se krizí a krizovým řízením.
- Dosud nebyly realizovány opakované výzkumy, které by s využitím spolehlivého nástroje poskytly informace o stavu připravenosti podnikatelské veřejnosti na krize a její řízení (zvládání).

1. LALONDE, C. In Search of Archetypes in Crisis Management. In: Journal of Contingencies and Crisis Management. Oxford: Blackwell Publisher, Ltd. Vol. 12, no. 2, June 2004. s. 76-88. ISSN 0966-0879.
2. La PORTE, T. High Reliability Organizations:Unlikely, Demanding and At Risk. In: Journal of Contingencies and Crisis Management. Vol. 4, no. 2, June 1996, 1996. Oxford: Blackwell Publishers, Ltd. S. 60-71. ISSN 0966-0879.
3. MITROFF, I., PAUCHANT, T., SHRIVASTAVA, P. The structure of man-made organizational crises: Conceptual and empirical issues in the development of a general theory of crisis management. In: Technological Forecasting and Social Change. 1988. ISSN 0040-1625.
4. PFARRER, M, D., DECELLES, K, A., SMITH, K., TAYLOR, S., G. M. After The Fall: Reintegrating The Corrupt Organization. In. Academy of Management Review. 2008, vol. 33, no.3. s.730-748. ISSN 0363-7425.
5. SNYDER, P., HALL, M., ROBERTSON, J. JASINSKI, T., MILLER, J. S. Ethical rationality: A Strategic Approach to Organizational Crisis. In: Journal of Business Ethics. Springer 2006. s. 371-383. ISSN 1572-8609.
6. TOMB, S., SMITH, D. Corporate Social Responsibility and Crisis Management. In: Journal of Contingencies and Crisis Management. Blackwell Publishers, Ltd., 1993, vol. 3, no. 3. p. 135-148. ISSN 0966-0879.

Členové řešitelského týmuBc. Veronika Haltofová
Bc. Linda Bitomská
doc. Ing. Václav Friedrich, Ph.D.
Bc. Petra Grygarová
Ing. Viktorie Janečková, Ph.D.
Bc. Kateřina Klichová
doc. Ing. Marie Mikušová, Ph.D.
prof. Ing. Petr Šnapka, DrSc.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Cíl projektu:
1.Vytvoření systematického rámce pro zkoumání krizí
Dosažení cíle znamená provést:
- analýzu stavu poznání v předmětné oblasti,
- komparaci modelů krizí a krizového řízení,
- vytvoření systematického rámce pro interdisciplinární přístupy ke krizi,
- případná typologizace dle faktorů či procesů ovlivňujících vznik a průběh krize.
Vstupní data:
Materiály - domácí i zahraniční publikace, ve fyzické podobě a na internetu (Scopus).
Metodika postupu řešení:
Rešerše a analýza materiálů - vytvoření systematického rámce pro zařazení přístupů a modelů.
Syntetická klasifikační analýza – seskupování poznatků o anatomii krizí.
Analytická klasifikační analýza – rozložení celků získaných syntetickou klasifikací na dílčí skupiny pro vyloučení společných prvků.
Srovnávání - zjišťování shodných či rozdílných stránek různých přístupů.
Tvůrčí myšlení - vytváření systematických hledisek a systematizaci modelů na základě významnosti faktorů ovlivňujících vznik a vývoj krize.
Syntéza - nebude pouhou skladbou jednotlivých prvků, ale zároveň tvorbou nových pohledů na krizi.

2. Ne/vyloučení hypotézy o zvyšující se připravenosti malých podniků na krize
Dosažení cíle znamená provést:
- empirický výzkum na reprezentativním souboru podnikatelských subjektů,
- statistické zpracování a interpretace výzkumných dat,
- jejich srovnání s výsledky pilotního šetření z roku 2009.
Metodika postupu řešení:
Získání dat:
Metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu (dotazník, rozhovor). Oslovení respondentů i vyplňování dotazníků bude prováděno on-line.
Zpracování dat:
Data budou zpracována pomocí softwaru. Bude provedeno nominální měření (případně zjišťována absolutní a relativní četnost) a měření ordinální s použitím korelačního koeficientu, případně měření poměrové. Statisticky zpracovaná data prostřednictvím indukce umožní formulaci obecnějších závěrů v oblasti připravenosti malých podniků na krize.
Vyhodnocení výsledků:
Nově získaná data budou srovnána s výsledky již provedeného pilotního výzkumu z r. 2009.
Budou formulovány a testovány hypotézy (využití dedukce). Základní pracovní hypotézou je tvrzení, že připravenost malých podniků na krize a jejich zvládání ve srovnání s výsledky pilotního výzkumu z roku 2009 vzrostla.
Vstupní data:
Respondenti (základní soubor): podnikatelské subjekty o počtu zaměstnanců do 10 a zároveň s ročním obratem do 10 mil. Kč. Bude využita databáze Hospodářské komory, respondenti budou působit po celé České republice. Výběr vzorku: nenáhodný kvótní – podle oblasti předmětu podnikání. Pokud nebude možno zjistit předmět podnikání, vzorek bude vybrán náhodně prostým výběrem. Uvažovaný počet oslovených: cca 2 000 respondentů, uvažujeme s 5-10% návratností dotazníků. Otázky budou zaměřeny na objektivní i subjektivní údaje. Funkčně budou mít charakter otázek meritorních, cenzových, filtračních a kontrolních. Většinou bude zvolena forma uzavřené otázky – dichotomické, z větší části však alternativní a výčtové. Nominální škály budou mít verbální formu (využití Likertovy škály).
Bude dána možnost doplnění názoru respondenta (otevřené otázky).

Postup řešení a časový harmonogram:
leden 2011: Příprava realizace projektu
únor – květen 2011: Rešerše a studium zdrojů
duben-květen 2011: Dotazníkové šetření
červen – srpen 2011: Zpracování výsledků dotazníkového šetření, komparace s výsledky pilotního průzkumu
květen – říjen 2011: Vlastní výzkum a prezentace výsledků
listopad 2011: Vyhodnocení projektu a prezentace výsledků
prosinec 2011: Závěrečné práce, příprava publikace

Předpokládané výstupy:
Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 52 bodů:
- článek: Jrec: 4 x 4 b.
- sborník D: 2 x 8 b.
- odborná kniha v českém jazyku B: 20 bodů (v r. 2012)
počet bodů: 52
- recenzované časopisy nezařazené do Seznamu: 4
- sborník recenzovaný: 1
- zaslání článku do impaktovaného časopisu
- podklady pro diplomové práce
- podklady pro výuku

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
36984,-36716,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)27600,-27400,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti9384,-9316,-
2. Stipendia55476,-55476,-
3. Materiálové náklady2000,-1018,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek0,-0,-
5. Služby75240,-83813,-
6. Cestovní náhrady40000,-32677,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory23300,-23300,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady233000,-
Uznané náklady233000,-
Celkem běžné finanční prostředky233000,-233000,-