Schválené projekty 2011

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2011

Přidělená částka z MŠMT na VŠB-TUO - 30 645 000,-Kč

2.5% ( 766 125,-Kč) - úhrada způsobilých nákladů spojených s organizací SGS

fakultačástka v tis. Kč
FBI 879,000
EKF 3 701,000
FAST 1 331,000
FS 5 579,271
FEI 6 101,114
HGF 4 952,000
FMMI 7 335,490
CELKEM 29878,875
KódSP2011/48
Název projektuIdentifikace faktorů ovlivňujících výši efektivní korporátní daně
ŘešitelKovářová Anna Ing.
Školitel projektuprof. Ing. Jan Široký, CSc.<br />
Období řešení projektu01.01.2011 - 31.12.2011
Předmět výzkumuV rámci projektu jsou zkoumány vlivy (zejména) daňových faktorů na skutečnou (efektivní) sazbu korporátní daně (daně z příjmů právnických osob, daně ze zisku firem, firemní daně) ve vybraných státech EU (popř. ve všech EU-27).
Pro velikost daňového zatížení firem není příliš vypovídajícím ukazatelem samotná statutární (nominální) sazba korporátní daně. Ta se v současnosti (k 30. 11. 2010) v zemích Evropské unie liší o 25% bodů (BG, CY 10 % v. MT 35 %) a pro (alespoň přibližné) stanovení samotné efektivní daně (a s ní spojené ochotě zakládat nové firmy a nést podnikatelské riziko) je zapotřebí brát v úvahu i jiné atributy konstrukčních prvků daně a další okolnosti.

Značný odklon nominální sazby od efektivní (skutečné, reálné) sazby korporátní daně způsobuje především: (i) existence různých metod a doby odpisování; (ii) možnost skupinového zdanění; (iii) používání různých metod pro oceňování zásob; (iv) poskytování rozmanitých investičních pobídek; (v) kompenzace či přenášení ztrát; (vi) výše daně z nemovitostí, daně z převodu nemovitostí a možnost uplatňování daně z přidané hodnoty na vstupu; (vii) možnosti odpočtů různých druhů nákladů, (viii) propojení osobní důchodové daně a korporátní daně a (ix) další různé daňové úlevy či slevy.

Pro skutečné zatížení firem se v současnosti používají především metody založené na teorii daňových klínů, které se opírají o úrokovou míru jako indikátor evokující alternativní zisk z neinvestovaných finančních prostředků. Rozpracovány jsou zejména ukazatele efektivní marginální daňové sazby (EMTR) a efektivní průměrné daňové sazby (EATR).

Nejznámějším autorem metodiky efektivních korporátních daní je DEVEREUX (2002, 2008). Podle jeho přístupu EMTR vyjadřuje vliv korporátní daně na marginální jednotku investovaného kapitálu. Marginální investice představují investice v nových dodatečných projektech, které přinášejí takovou míru návratnosti počátečně investovaného kapitálu, aby se investice z pohledu investora vyplatila. Minimální míra návratnosti před zdaněním se označuje jako náklady kapitálu NK. EMTR je definována jako rozdíl mezi náklady kapitálu NK a tržní úrokovou sazbou dividendy iD připadající na náklady kapitálu NK: EMTR = ( NK – iD ) / NK . EATR vyjadřuje, jaký má vliv korporátní daň na výši zisku po zdanění v porovnání se ziskem před zdaněním. Vztah mezi ukazateli EATR a EMTR je následující: EATR = (NK / O) krát EMTR + [(O – NK) / O] krát O, kde O je obrat před zdaněním.

V České republice se daňovou konkurencí obecně a ukazateli na bázi efektivní sazby korporátní daně zabývají VÍTEK, dále KUBÁTOVÁ, ŘÍHOVÁ (2009) a HOLEČKOVÁ.

Problematika efektivní daňové sazby korporátních daní neprobíhá jen na teoretické platformě, o čemž svědčí pozornost, kterou tomuto problému věnuje Evropská komise, detailně v materiálu COM (2001)582 final. Ukazatelé sestavené na bázi EMTR či EATR mohou výrazně zvýšit daňovou konkurenci (např. BUCOVETSKY, 2009).

Úspěšně vyřešený projekt potvrdí či doplní faktory, které na efektivní sazbu korporátní daně působí a ovlivňují její konstrukci. Výsledky projetku mohou být použity pro další výzkumy typu GAČR, případně navazující SGS.

Metodika
EMTR je využívána pro přírůstkové marginální investice v dané zemi, které jsou realizovány rezidentní (domácí investice) nebo nerezidentní společností (zahraniční investice). Marginální investice představuje takovou investici, u které je očekávaná míra návratnosti investice před zdaněním p0 právě dostačující k přesvědčení investora o realizaci investice, tj. minimálně se rovná hodnotě reálné úrokové míry r. Čistá současná hodnota investice před zdaněním se v tomto případě rovná nule. EMTR lze následně vypočítat jako poměr rozdílu míry návratnosti marginální investice před zdaněním (p0) a míry návratnosti této investice pro investující osobu po zdanění (s) k míře návratnosti marginální investice před zdaněním (p0)
EMTR=(p0-s)/p0 (1)
Je-li bráno v potaz daňové zatížení a zároveň minimální míra návratnosti investice pro investora po zdanění (s) je rovna výši úroků, které by investor obdržel při jiném využití investovaných finančních prostředků, lze na základě daňového předpisu vypočítat míru návratnosti této hypotetické investice před zdaněním (p), která by měla být požadována, aby bylo dosaženo míry návratnosti investice po zdanění (s). Čím je v dané zemi striktnější (tvrdší) daňový systém, tím vyšší požadovaná míra návratnosti investice před zdaněním, označovaná také jako náklady na kapitál. Na základě uvedeného lze dospět k závěru, že státy s vyššími náklady na kapitál, čili s vyšší hodnotou EMTR, budou z hlediska investorů méně zajímavé.

V případě různých forem investic, které jsou ziskovější než marginální investice (p>r) a firma očekává kladnou ekonomickou rentu po zdanění (R), je dle DEVEREUX, GRIFFITH (2002) vhodnější využít pro výpočet efektivního korporátního daňového zatížení ukazatel EATR
EATR=(R0-R)/R0 (2)
Hlavní nedostatek jeho klasické podoby, který spočíval v nemožnosti definování hodnoty EATR u investičních projektů, které jsou marginální při absenci zdanění, odstranili poměřením rozdílu mezi R a R0 čistou současnou hodnotou návratnosti investice před jejím zdaněním korporátní daní. Současně zohledňují vliv marginální osobní efektivní daňové sazby (z) z kapitálových výnosů plynoucích individuálním investorům, která snižuje hodnotu R
EATR=[R0-(1-z)R]/[p/(1+r)] (3)
Po úpravě:
EATR=(p0/p*EMTR)+[(p/p0)/p*t] (4)
kde t je statutární korporátní daňová sazba.

Pozn.: Řešitel projektu si je vědom odlišného standardního matematického zápisu uvedených vzorců, systém evidence projektů však neumožňuje vkládat symboly řecké abecedy, tyto byly nahrazeny.

Literatura:
BUCOVETSKY, S. An Index of Capital Tax Competition. International Tax and Public Finance, 2009. Vol. 16, issue 6, p. 727-752. ISSN 0927-5940.
DEVEREUX, M. P., GRIFFITH, R. Corporate Income Tax Reforms and International Tax Competition. Economic Policy, 2002. Vol. 35, pp. 451-495. ISSN 0266-4658.
DEVEREUX, M. P. Developments in the Taxation of Corporate Profit in the OECD since 1965: Rates, Bases and Revenues (working paper). Warwick: University of Warwick, 2006.
DEVEREUX, M., LOCKWOOD, B. Do Countries Compete over Corporate Tax Rates? Journal of Public Exonomics, 2008. Vol. 92, pp. 1210-1235. ISSN 0047-2727.
EUROPEAN COMMISION. Towards an Internal Market without tax obstacles. A strategy for providing companies with a consolidated corporate tax base for their EU-wide activities. COM(2001)582final. Brussels: European Commision, 2001.
HOLEČKOVÁ, J. Analýza vlivu zdanění na finanční a investiční rozhodování na základě metody výpočtu efektivní daňové sazby (daňových klínů). Acta Oeconomica Pragensia, 2002, roč. 10, č. 1, s. 90–103. ISSN 0572-3043.
KING, M. A., FULLERTON, D. The Taxation of Income from Capital. Chicago: University of Chicago Press, 1984. 344 s. ISBN 0-226-43630-6.
KUBÁTOVÁ, K., ŘÍHOVÁ, L. Regresní analýza faktorů ovlivňujících výnosy korporátních daní v zemích OECD. Politická ekonomie, 2009. Roč. 57, č. 4, s. 451-470. ISSN 0032-3233.
VÍTEK, L., KOLÁŘ, P. Dopady společného konsolidovaného základu korporátní daně v EU. Praha 26. 03. 2004 – 27. 03. 2004. In: Teoretické a praktické aspekty veřejných financí. Praha: VŠE, 2005, s. 55. ISBN 80-245-0862-1.
VÍTEK, L. Měření efektivních daňových sazeb v České republice. Praha 27. 11. 2004. In: Česká společnost ekonomická – III.výroční konference [CD-ROM]. Praha: Česká společnost ekonomická, 2004. 9 s.
Členové řešitelského týmuBc. Veronika Hamplová
Ing. Anna Kovářová
Bc. Lenka Legerská
prof. Ing. Jan Široký, CSc.
Bc. Kateřina Švecová
Bc. Michaela Žižková
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Cílem projektu je na základě kritického zhodnocení dosavadních přístupů ke stanovení efektivní daňové sazby korporátních daní identifikovat faktory, které způsobují rozdíl mezi statutární a efektivní sazbou daně.
Projekt se bude zabývat faktory ovlivňujícími distorze, které způsobují rozdílné efektivní sazby korporátních daní a takto ovlivňují rozhodování investorů při jejich volbě alokace investic v jednotlivých státech. Projekt má teoreticko-aplikační charakter.
Projekt vychází z hypotetického investičního modelu autorů DEVEREUX a GRIFFITH (2002), kteří rozpracovali základní metodiku na bázi daňových klínů KING a FULLERTON (1984). Metoda stanovuje dva ukazatele určující efektivní sazbu korporátních daní: (1) EMTR a (2) EATR.

Vstupní analyzovaná data budou získána z databází Eurostat, OECD, IBFD. Údaje o úrokových sazbách‚ které poslouží k verifikaci, resp. falzifikaci, vztahu mezi úrokovou mírou a EATR, budou převzata z Evropské centrální banky. Konkrétní charakteristiky daňových systémů (především odpisy a investiční pobídky) jsou sledovány z každoročního vydání European Tax Handbook.
Základní metody výzkumu se budou opírat o potvrzení či doplnění vztahů a vzájemného ovlivňování mezi úrokovou mírou (diskontní sazba, repo sazba, reálná sazba) a uváděných hodnot EATR, a dále mezi EATR a změnami v odpisech a investičních pobídkách ve vybraných státech (příp. v EU-27) za pomoci regresní a korelační analýzy. Teoretický podklad pro tento přístup je obsažen v práci DEVEREUX (2006). Zkoumán bude rovněž význam změn statutárních sazeb korporátní daně v daném období.

Časový harmonogram projektu:
první fáze projektu (1. 1. 2011 - 31. 3. 2011)
- hodnotící analýzy dosavadních přístupů k měření EATR
- rešerše a dostupnost dat
- studium předmětné literatury
- konzultace DEVEREUX
- zhodnocení silných a slabých stránek modelů
- určení zkoumaného období a počtu analyzovaných států

druhá fáze projektu (1. 4. 2011 - 30. 6. 2011)
- vytvoření modelů s reálnými daty
- dílčí výstupy (kvantifikace odpisů a inv. pobídek)
- analýza databází Eurostat a OECD; placený vstup do knihovny IBFD Amsterdam
- výstup na konferenci VŠE v Praze (hlavní program + soutěžní sekce studentů)

třetí fáze projektu (1. 7. 2011 - 14. 12. 2011)
- vytvoření komplexního modelu se všemi uvažovanými parametry a vstupy
- verifikace modelů na empirických datech
- prezentace na zahraničních konferencích
- publikační výstupy
- naznačení budoucích směrů výzkumu

Výstupy projektu: Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 30 bodů.

Závazně budou v projektu realizovány následující výstupy:
1. Aktualizace a rozšíření publikace Daně v Evropské unii (5. vyd.) o předmětnou problematiku (B - 20 bodů).
2. Dva články v periodikách na pozitivním seznamu RVVI (Jrec - 8 bodů).
3. Kapitola v zahraniční monografii (C - 2 body).

Fakultativně budou výsledky projektu publikovány také:
1. Článek v impaktovaném časopise (vytipovány: Acta Oeconomica /HU/, Journal of Public Economics /NL/, Journal of Economics /AT/), v případě neakceptace přednostní nabídnutí stati časopisu zařazenému do databáze SCOPUS.
4. Dvě kvalitní diplomové práce; s jejichž klíčovými částmi úspěšná reprezentace EkF VŠB-TUO na mezinárodní studentské soutěži na VŠE v Praze.
5. Prezentace výsledků projektu na tematicky zaměřených konferencích v zahraničí v anglickém jazyce (EU Bratislava).

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
34840,-34840,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)26000,-26000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti8840,-8840,-
2. Stipendia52800,-52800,-
3. Materiálové náklady14500,-7043,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek14000,-8832,-
5. Služby37000,-40831,-
6. Cestovní náhrady49360,-58154,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory22500,-22500,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady225000,-
Uznané náklady225000,-
Celkem běžné finanční prostředky225000,-225000,-