Schválené projekty 2010

Rozdělení přidělené dotace z MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum po fakultách se zohledněním celoškolských pracovišť na rok 2010

Přidělená částka z MŠMT na VŠB-TUO - 25 868 000,-Kč

fakultačástka v tis. Kč
FBI 622
EKF 2 146
FAST 1 139
FS 4 030
FEI 4 339
HGF 6 187
FMMI 7 405
CELKEM 25 868
KódSP/201016
Název projektuMěření mzdových determinant a mzdové diskirminace
ŘešitelMachová Zuzana Doc. Ing. Mgr., Ph.D.
Školitel projektuprof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc.<br />
Období řešení projektu01.01.2010 - 31.12.2010
Předmět výzkumuMzda je důležitým ukazatelem vyjádření hodnoty lidského kapitálu. Podle standardní neoklasické teorie trhu práce by měla mzda (mezní náklady práce) v podmínkách dokonalé konkurence odpovídat příjmu z mezního produktu práce. Z tohoto principu vychází standardní teorie lidského kapitálu, která předpokládá, že výše mzdy je ovlivněna osobnostními charakteristikami ovlivňujícími produktivitu práce. Tyto charakteristiky jsou rozděleny do dvou skupin označených jako obecný a specifický lidský kapitál. Do obecného lidského kapitálu se řadí vzdělání, věk nebo délka praxe; do specifického pak zkušenosti nabyté v konkrétním zaměstnání. Mincer (1974) vyjádřil vztah lidského kapitálu k výši mzdy v mzdové rovnici, která se stala metodologickým základem pro modelování mzdových determinant do současnosti.
Postupem času vznikaly sofistikovanější teorie, např. Dickens a Katz (1987), Krueger a Summers (1988), které modifikovaly Mincerovu mzdovou regresi doplněním o charakteristiky pracovního statusu (postavení v zaměstnání, pracovní doba, typ pracovní smlouvy, kvalifikační požadavky), firemní (velikost firmy, podnikatelský, nepodnikatelský sektor, odvětví), institucionální (legislativní ochrana zaměstnanosti, minimální mzda) a regionální faktory, které jsou dnes souhrnně označovány jako determinanty mezd. Působení těchto determinant pak zapříčiňuje vytváření mzdových nerovností.
Problémem dosavadních přístupů je vnímání lidského kapitálu jako souhrnu znalostí a dovedností získaných vzděláním a praxí, jež lze chápat jako značnou desinterpretaci původního Beckerova výkladu tohoto pojmu. Je paradoxní, že i přes zdůrazňování širokého komplexu komponent lidské osobnosti, resp. lidského kapitálu, pro maximalizaci užitku jedince, rozvoj ekonomiky a společnosti významnými osobnostmi nejen ekonomie, ale také jiných vědních disciplín (Smith (2001), Becker (1962), Shultz (1961), Bourdieu (1986), Lin et al (1981) a další), stále převládá více či méně omezený přístup při zkoumání vlivu dalších stránek jedince na jeho produktivitu, přičemž tento pojem rozhodně nelze spojovat pouze s aktivitami dotýkajícími se pracovního života jedince, ale také života soukromého.
V souvislosti s determinantami mezd je často zmiňována mzdová diferenciace podle pohlaví. Pokud tato diferenciace není vysvětlena objektivními charakteristikami mzdových determinant, je označována za mzdovou diskriminaci. Vznikla celá řada teorií a empirických studií, které se snaží určit rozsah mzdové diskriminace, a to nejen podle pohlaví, ale také rasy nebo národnosti. Využívají především metodu Oaxacy (1973) a Blindera (1973), případně metodu Juhna, Murphyho a Pierceho (1993), které jsou postaveny na dekompozici mzdových rozdílů. Žádné studie však doposud nepracovaly se sociologickým aspektem rozdílných požadavků mužů a žen na výši mzdy. Dle sociologických studií (Dudová (2007), Hašková (2003), Křížková (2006), Moe (2003) atd.) nemusí být nevysvětlené rozdíly ve mzdách způsobeny diskriminací, nýbrž rozdílnými preferencemi mužů a žen a to především v závislosti na existenci rodiny. „Obecné“ (genderové) schéma zdůrazňuje „typ pečující osoby“ a „typ osoby materiálně zabezpečující rodinu“, které v naprosté většině případů odpovídá „jednoduchému“ dělení podle pohlaví. V případě neúplných rodin dochází k posunu. Muži začínají klást důraz na pečovatelský typ (kratší úvazky, nižší mzdy apod.), ženy naopak na materiální zajištění rodiny (delší pracovní úvazky, vyšší mzdy). V případě neexistence rodiny se rozdíly vytrácejí.
Překonání výše zmiňovaných problémů bude předmětem výzkumu autorů v tomto projektu.
Cílem projektu bude analyzovat mzdové determinanty a stanovit rozsah mzdové diskriminace podle pohlaví na základě rozdílných subjektivních požadavků mužů a žen na výši mzdy.
Metodologicky bude analýza postavena na modelu Mincerovy mzdové regrese, která se standardně používá ke stanovení mzdových determinant. Výsledky regresní analýzy poslouží k určení rozdílů mezi mzdami mužů a žen. Na těchto rozdílech pak bude zjišťován rozsah mzdové diskriminace pomocí metody Oaxacy a Blindera.
Data pro verifikaci modelu a stanovení rozsahu mzdové diskriminace budou získána vlastním výběrovým dotazníkovým šetřením, jež bude v rámci projektu provedeno na základním souboru obyvatel města Ostravy. Metodou výběru bude tzv. kvótní výběr, který zaručuje shodnou strukturu základního a výběrového souboru, přičemž struktura základního souboru je přesně známa z výsledků Sčítání lidu. Kvóty budou stanoveny pro pohlaví, věk, ekonomickou aktivitu a vzdělání.

Použitá literatura
[1] Becker, G., 1962. Investment in Human Capital: A Theoretical Analysis. Journal of Political Economy 70, 9-49.
[2] Blinder, A. S., 1973. Wage Discrimination: Reduced Form and Structural Estimates. The Journal of Human Resources 8 (4), 436-455.
[3] Bourdieu, P., 1986. The Forms of Capital. Pp. 241-258 In J.G. Richardson (ed.) Handbook of Theory and Research for the Sociology of Education. New York: Greenwood. Brainerd, E., 2000. Women in Transition: Changes in Gender Wage Differentials in Eastern Europe and the Former Soviet Union. Industrial and Labor Relations Review 54 (1), 138-162. ILR Review, ILR School, Cornell University.
[4] Dickens, W., Katz, L., 1987. Inter-industry Wage Differences and Industry Characteristics. In: Lang, K., Leonard, J. S. Unemployment and the Structure of Labor Market. Basil-Blackwell, Oxford.
[5] Dudová, R. et al., 2007. Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. Sociologické studie/Sociological Studies 07 (3). Sociologický ústav AV ČR, Praha. 165 s.
[6] Hašková, H. et al., 2003. Rovné příležitosti mužů a žen při slaďování práce a rodiny? Sociologický ústav AV ČR, Praha. ISBN 80-7330-048-6.
[7] Juhn, C., Murphy, K. M., Pierce, B., 1993. Wage Inequality and the Rise in Returns to Skill. Journal of Political Economy 101 (3), 410-42. University of Chicago Press.
[8] Krueger, A. B., Summers, L. H., 1988. Efficiency wages and the inter-industry wage structure. Econometrica 56, pp. 259–293.
[9] Křížková, A. et al., 2006. Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita. Sociologické studie/Sociological studies 06 (14). Sociologický ústav AV ČR, Praha.
[10] Lin, N., et al, 1981. Social Resources and Occupational StatusAttainment. Social Forces 59 (4): 1163-1181.
[11] Mincer, J., 1974. Schooling, Experience and Earnings. Columbia University, New York.
[12] Moe, K., 2003. Women, Family, and Work: Writings on the Economics of Gender. Blackwell Publishing. ISBN: 0-631-22576-5.
[13] Oaxaca, R., 1973. Male-Female Wage Differentials in Urban Labor Markets. International Economic Review 14 (3), 693-709.
[14] Schultz, T. W., 1961. Investment in Human Capital. The American Economic Review, March 1961, vol. 51, no. 1, s. 1-17.
[15] Smith, A., 2001. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Přel. V. Irgl et al. 2. vyd. Praha: Liberální institut, 986 s. ISBN 80-86389-15-4.
Členové řešitelského týmuIng. Lenka Filipová, Ph.D.
prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc.
Bc. Vlastimil Koudelka
Doc. Ing. Mgr. Zuzana Machová, Ph.D.
Bc. Gabriela Neuvirtová
Bc. Hana Vykopalová
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)Cílem projektu bude analyzovat mzdové determinanty a stanovit rozsah mzdové diskriminace podle pohlaví na základě rozdílných subjektivních požadavků mužů a žen na výši mzdy. Součástí řešení projektu je prezentace výsledků. V průběhu výzkumu budou jednotlivé dílčí výsledky řešení prezentovány a konzultovány na 2 konferencích: jedna domácí a jedna zahraniční. Domácí konference – konference pořádaná Fakultou ekonomickou VŠB-TU Ostrava a Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné. Zahraniční konference – konference pořádaná společností SGBED (The Society for Global Business & Economic Development), případně na konferenci EALE (European Association of Labor Economists). Následně budou výsledky publikovány formou 2 článků v jednom českém a jednom zahraničním recenzovaném časopise (Jneimp).

Seřazení výstupů podle hodnocení výsledků dle RVV:
1. článek v zahraničním recenzovaném časopise (8 bodů)
2. článek v českém recenzovaném časopise (4 body)
3. příspěvky ve sbornících z jedné domácí a jedné zahraniční konference (0 bodů)

Postup řešení, časový harmonogram:
1. etapa
navržení nové metodiky determinace mezd a upravení modelu Mincerovy mzdové regrese: 1. - 2. měsíc
2. etapa
příprava dotazníků, provedení vlastního šetření, vyhodnocení dotazníků a vytvoření databáze: 3. – 6. měsíc
3. etapa
verifikace upraveného modelu Mincerovy mzdové regrese na základě dat z vlastního šetření: 7. – 8. měsíc
4. etapa
prezentace dílčích výsledků, článek v odborném časopise: 9. měsíc
5. etapa
testování mzdových rozdílů mezi muži a ženami na základě sociologických předpokladů; analýza mzdové diskriminace: 9. – 11. měsíc
6. etapa
prezentace dosažených výsledků výzkumu, článek v odborném časopise: 12. měsíc

Rozpočet projektu - uznané náklady

NávrhSkutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
68000,-67000,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek)50000,-50000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti18000,-17000,-
2. Stipendia105000,-105000,-
3. Materiálové náklady20000,-25119,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek28000,-26600,-
5. Služby16000,-11777,-
6. Cestovní náhrady24000,-25504,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory29000,-29000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory)0,-0,-
9. Pořízení investic0,-0,-
Plánované náklady290000,-
Uznané náklady290000,-
Celkem běžné finanční prostředky290000,-290000,-