Blog

Nejsme žádní suchaři

Být, či nebýt. Pardon. Být, či nebýt viděn na netu, to je, oč tu běží. Parafrázovat Shakespeara je nepochybně kontroverzní, ale o tom je dnes celý život na internetu. Musím říct, že se v poslední době bavím sledováním našich videí, které připravily třeba HGF nebo FS. Dokonce je na setkání s přáteli u nás doma streamuju do televize namísto světových hudebních klipů a baví to i je. Likvidace odpadů, hororová strojařina a všechny tyto nápady jsou totiž o tom, jak získat pozornost zejména těch, kteří už mají léta tablet místo dudlíku. Proto jsme se rozhodli, že z Michala Kavalčíka, kterého veřejnost zná jako Rudu z Ostravy, uděláme inženýra a dokonce docenta. Přiznávám, že si nejsem úplně jistý, zdali bych byl ochoten mu podepsat jmenovací dekret, ale své role akademika docenta Vlákna se zhostil na výbornou. Tu bych mu do indexu klidně zapsal. Je dobře, že si neděláme z Ostravy srandu (pardon – legraci), ale že jsme schopni s velkou mírou nadsázky a kreativity zaujmout i tím, co umíme, a dáváme v tom na zadek těm druhým. Vím, že to je kontroverzní virál a jak píše jeden komentář „nic pro suchary“, ale ty desetitisíce zhlédnutí potvrzují, že jsme zaujali. A já jsem navíc přesvědčen o tom, že žádní suchaři nejsme ;-).