Blog

Proč chodím(e) rád(i) do školy

Není pochyb, že je to myšleno hlavně jako přání a že se jedná o naši vysokou školu. Vzpomínám si, jak mi moje máma popisovala mé první dny ve škole. Tehdy se nás prvňáčků paní (tehdy soudružka) učitelka zeptala: "Děti, kdo z vás by raději šel domů, než byl ve škole?". Prý jsem byl jediný, který se přihlásil. No a teď je tomu naopak. Do naší školy chodím rád a chtěl bych, aby tomu tak bylo i u našich studentů a zaměstnanců. Já vím, že ne všechno funguje úplně ideálně. Takovému stavu se dá snad jen přiblížit, nikoliv jej dosáhnout. Vím, že finanční situace není zrovna lehká, ale myslím, že existuje celá řada dalších věcí, které dělá naše chození do školy příjemné. Budujeme nové budovy, laboratoře, výzkumná centra a byť se spousta lidí pouští do kritiky naší menzy, tak si pořád myslím, že na tom nejsme ve srovnání s ostaními tak špatně. Univerzita by prostě měla být příjemným místem nejen k práci, studiu ale i k životu. Proto jsme v minulém týdnu otevřeli čtyři nové kavárničky, které by měly něčemu takovému přispět. Studenti si je naprojektovali a budou v nich i pracovat. Otevřel se (staro)nový vysokoškolský klub Vrtule, kde mohou probíhat zajímavé kulturní akce. Chce to ale kromě všech těch nových prostor ještě něco navíc. Užít si to společně. Najít si u kávy trochu toho času na popovídání, nebo třeba i pořešit své problémy. A nemusí to být jenom ty pracovní nebo studijní. Těšit se z toho, že tu můžeme společně pobývat v příjemném prostředí. To jsem měl na mysli, když jsem přemýšlel o názvu tohoto příspěvku.