Blog

Jsme ve finále, státnice jsou tady ...

Příští týden začnou na Fakultě strojní státní závěrečné zkoušky. Pedagogové mají za sebou nekonečné čtení diplomek a bakalářek. Vedoucí prací, spolu s oponenty, napsali posudky a vše vložili do našeho systému Edison, který vygeneroval pořadí studentů v jednotlivých dnech státních zkoušek. Nyní už je na řadě studijní oddělení a zapisovatelé v komisích. Z pohledu studenta vypadá situace jinak. Dodělal jsem zkoušky, po mnoha (pro mně) nesmyslných připomínkách jsem upravil a svázal diplomku. Teď netrpělivě čekám na posudky, konečně dneska dorazily. Vedoucí chce vidět prezentaci práce s maximálně dvaceti slajdy, mi se nedaří dostat pod třicet. Už jsem zrychlil obhajobu z 80-ti slov za minutu na 130 slov za minutu, ještě to tam musím říct, vždyť bez těchto vět to nedává smysl. Proč po mně chtějí zkrátit povídání na 7 až 10 min.? Nezabírá ani argument, že rok práce nejde stlačit do 10 minut. Optimální by bylo tam vložit 3 minutové video, ty by bylo super, budu mít nejlepší vystoupení před komisí. Dělám poslední úpravy prezentace, vedoucí mi zakázal i video i krásné létající texty. Tak a teď otázky, stáhl jsem si je z webu, na kolejích a na primátu jsou výplazy s vypracovanými otázkami, jdu se učit, venku je 30°C, nechce se mi, to bude boj. Se spolužáky stále probírám členy komise, zaručené jsou informace hlavně o těch cizích. Ten čte přípravu, ten mě nechá mluvit, ten řekne číslo otázky, ten má před sebou pexeso. Mám si vybrat otázku zleva nebo zprava? Určitě si vytáhnu, tu o které nic nevím, ... pomůže mi zkoušející nebo mě utopí? Dělá si komise ze mě srandu nebo jsem zase řekl nějakou hloupost? Ufff, už to mám za sebou, jak mně ohodnotí? Tak se cítí studenti..... Absolventi, vzpomínáte si na tyto krušné chvilky? Já ano. Proto přeji studentům, v této nelehké životní situaci, pevné nervy, štěstí při výběru otázek a úspěšné ukončení státních zkoušek. Věřím tomu, že Vám všem budu moci potřást rukou na promocích při předávání diplomů. Držím Vám palce, ať vše dobře dopadne.