Blog

Nesnesitelná lehkost

Žijeme v upachtěné době.  Nic nejde jednoduše.  Dobrý nápad se musí nejdříve propasírovat přes spousty dokumentů a podepsaných bumážek.  Pak Vám na záda dýchají auditoři, kterým vadí, že to, co mělo být červené, má odstín do bordó, a srovnávají Váš život do excelovských tabulek indikátorů plnění Vašich předsevzetí...  Musíte se obrnit trpělivostí, vedete válku s byrokracií, a když se nakonec dílo zdaří, tak už ani nemáte sílu se radovat. Jde to, ale dře to …” jak se říkává, je způsob bytí v moderní společnosti. Myslel jsem na to všechno během vystoupení Jarka Nohavici, který měl při příležitosti 165. výročí založení naší univerzity koncert v naší aule. Tvoří, zpívá, komunikuje a baví s takovou lehkostí, až se Evropská komise třese v základech.  Nesnesitelná lehkost jeho bytí, abych parafrázoval název světoznámého románu Milana Kundery, je něco, co mne na něm fascinuje a musím se přiznat, že nelze než závidět. Je osvěžující vidět, že to jde, a nezbývá, než za tuto nesnesitelnou lehkost našeho počínání bojovat i jinde, nejen na pódiu.