Blog

Host do domu, čagan do ruky

Tak tohle úsloví viselo jednomu mému kamarádovi nad hlavními dveřmi jeho bytu. Samozřejmě se jednalo o legraci, ale někdy mám pocit, a to zejména v zemích západního světa, že pohostinnost už nebývá taková, jako dříve. Připadá mi trochu vlažnější, jakoby by bylo primárně potřeba odškrtnout políčko "pozitivní přístup k zákazníkovi" dle té či oné normy řízení kvality. Možná se mýlím, ale takhle mi to připadá při srovnání s Asií. Tam jsme teď strávili pět dnů v rámci konference a dalšího dojednávání spolupráce s TDT University v Saigonu. Prostě nám nedali vydechnout, program pracovní i ten společenský začínal v osm ráno a končil v deset večer. Vše se řešilo s úklonou a úsměvem. Mimochodem ohleduplnost Vietnamců na silnicích by se měla u nás učit v autoškolách. Univerzita byla od rána do večera plná studentů a všichni zdravili, byť neměli zdání kdo jsme a co tam hledáme. Jsem moc rád, že výsledkem naší cesty je i přijetí 26 nových  studentů-samoplátců do našich doktorských programů. Jenom doufejme, že se pohostinnosti budeme učit my od nich a ne oni od nás. Tím nechci říct, že to neumíme. Naopak, důkazů máme taky dost, jenom by to někdy chtělo více usměvavých tváří:-)