Blog

Když klášter ožije

Ve čtvrtek jeden skutečně ožil.  Byl to Dominikánský klášter sv. Jiljí v Praze, ve kterém naše univerzita pořádala v rámci konference European Association for International Education recepci pro naše současné i možné budoucí partnerské univerzity. Bylo to skutečně úžasné místo s ještě úžasnější atmosférou. Je skvělé, že zájem spolupracovat s naší vysokou školou nezačíná a nekončí jen v nejbližším regionu, byť je tento pro nás nesmírně důležitý, ale překračuje hranice Evropy. Výčet našich partnerů zahrnuje mimo jiné Japonsko, Singapur, Taiwan, Kolumbii a nově i Peru a Austrálii. Bylo nesmírně příjemné strávit ty tři hodiny s řadou z jejich zástupců a diskutovat možnosti toho, co pro sebe můžeme vzájemně udělat a jak si můžeme pomoci. Žijeme v divném světě, který je bohužel protkán celou řadou válečných konfliktů a z nich vyplývajících tragických utrpení.  Univerzity žijí svět jiný: svět, ve kterém si sice mnohdy konkurujeme, ale to nám nebrání ve spolupráci.  Také proto jsem si ve své uvítací řeči této recepce neodpustil poznámku, že byť i univerzity mají svá “specifika”, tak by už politici možná mohli dostat rozum a zeptat se nás - akademického světa, jak se domluvit.