Blog

Konec žlutého saka

Zpětná vazba je pro jakékoliv činnosti absolutně nezbytná. Bez zpětné vazby nemůžeme psát, nemůžeme řídit auto. Nemůže dělat nic pořádně včetně toho, co děláme každý den na univerzitě - učení. Když jsem poprvé v roce 1992 začal přednášet na jedné rakouské univerzitě, tak mě překvapilo, že před koncem semestru přiběhla na mou přednášku sličná studentka, rozdala všem přítomným kromě mě nějaké papíry, pak je posbírala, usmála se a zmizela. Bylo to hodnocení výuky (proto ten úsměv - "nebojte se pane profesore, dobře to dopadne" ;-)) a já jsem byl následně konfrontován s posouzením kvality své práce. Dopadlo to dobře a i kdyby ne, tak to pro mne byla velká šance dozvědět se, co dělám ve výuce špatně. Jako tehdejší vedoucí katedry informatiky na FEI jsem rozhodl, že jako první něco takového vyzkoušíme i u nás a musím říct, že si dodnes najdu čas pro přečtení hodnocení svých studentů. Není nic cennějšího než dobře míněná zpětná vazba, byť by to byla zdrcující kritika. Každý rozumný člověk se z ní musí umět poučit. V mém případě to mimo jiné znamenalo konec oblíbeného saka pískové barvy. V poznámkách se totiž příliš často začalo objevovat, že je hrozné ;-). Takže studenti, máme nově ověřený systém anonymního hodnocení a nejen já, ale všichni, kdo si Vašeho názoru váží, se těší na Vaši zpětnou vazbu. Jsem připraven odložit do skříně nevhodná saka stejně jako se nechat poučit, co nového dostat do výuky.