Blog

Ukradený 17. listopad

Tento den byl, je a jak všichni stále pevně věříme i nadále bude dnem, kdy se studenti postavili zvůli a bojovali za svobodu. Já si samozřejmě rok 1939 nemůžu pamatovat, ale stále mám ve své paměti rok 1989. Skandování studentů "Svobodu! Svobodu!" nikdy nezapomenu a listopadové události ve mně zanechaly ty nejemotivnější zážitky pro celý můj život. To, že letos nebyli studenti připuštěni k pietnímu místu těchto dnů, je pro mne obrovským selháním těch, kteří se o to přičinili. To se přeci nehodí, a že v tom figuruje majestát prezidenta, je o to horší. Vím, že mi opět budou psát jeho zastánci, co proti němu my akademici máme. Já si myslím, že by se spíše měli ptát oni pana prezidenta, co on má proti nám, protože nebýt studentů ze 17. listopadu 1989, tak by Miloš Zeman nebyl vůbec prezidentem, stejně jako já bych nebyl rektorem naší vysoké školy. Na to je třeba pamatovat a mít tento svátek v úctě, protože patří studentům a nikomu jinému.