Blog

Pár slov o důvěře

Chtěl jsem po dlouhé době napsat svůj blog opět v letadle na cestě z Dánska, protože to má svou atmosféru a je to taky to jediné, co v letadle můžete dělat. Navíc nikdo nevolá, maily nechodí, prostě je tam klid rušený jen letuškou, která Vám nutí nějaké to pití nebo müsli tyčinku. Ničeho jiného se v našich aerolinkách totiž nedočkáte. Musím přiznat, že tolik müsli tyčinek nesním za rok, kolik jsem jich měl za poslední tři dny. Nakonec jsem to sepsání blogu nechal ale až na doma, protože jsme z Kodaně přes Prahu letěli turbovrtulovým třasákem a v tomhle se špatně trefují už i tak malé klávesy na mém mini tabletu. To nemluvím o mírné ztrátě sluchu. Mimochodem tím jsem se trochu přiblížil našemu senioru Bastíkovi, který v poslední době také začíná být nedoslýchavý a tak toho spolu mírně zneužíváme v okamžiku, kdy zaznívají povely ze strany naší paní domu. Musím přiznat, že Basty je v tomto větší profesionál a mnohem otrlejší v tom jak nereagovat. 

V Kodani jsme byli už potřetí v rámci slibně se rozvíjející spolupráce s DHI, o které jsem už jednou psal před rokem (Slib je slib). Tentokráte už tam na nás čekali dva naši doktorandi, kteří jsou v Dánsku na stáži a o tom, že se i díky tomu věci pohybují stále více kupředu a tím správným směrem snad není třeba nic dodávat. Není také pochyb o tom, že pokud taková spolupráce může fungovat, neobejde se bez vzájemné důvěry. To je i moje životní zkušenost. Je to klíčová hodnota pro práci i pro život. Jenom ta naše politika pořád nic. Když se mě ptaly jedny noviny, co říkám na výsledek voleb, odpověděl jsem citátem Archimedovým: "Dejte mi pevný bod a pohnu zeměkoulí". Výsledky voleb nám takový pevný bod nedaly a tak se zjevně asi s ničím moc nebude dát pohnout. Ten pevný bod totiž není nic jiného, než právě ta důvěra. Jenom o ni se dá opřít, ale bohužel právě té se nám v politice nejvíce nedostává!