Blog

Orientation Days

Ve čtvrtek se na naší aule sešli všichni naši noví zahraniční studenti. Museli se sejít na aule, protože kruhové posluchárny jim už nestačí. Bylo absolutně perfektní sledovat všechno to hemžení, cizí tváře, různé jazyky, prostě takový malý univerzitní Babylon. Celkem se u nás v tomto semestru sešlo kolem 300 mladých lidí z celého světa, což je snad 3x tolik, než se jich u nás sešlo před pěti lety. Mám z toho velkou radost, protože tady nejde jen o plnění nějakých ukazatelů internacionalizace, které po nás chce MŠMT. Tady jde o mnohem více - být univerzitou s mezinárodním rozměrem. Šeptanda šířící se rychlostí světla po internetu, která hovoří o tom, že stojí zato k nám přijet, je totiž tou nejlepší cestou, jak k nám dostat talentované studenty. A to, že je potřebujeme, ty naše domácí i ty cizí, snad není třeba dodávat. Co bych ale na tomto místě vyzdvihl, je to, že bychom nemohli tento příval ze zahraničí zvládnout bez našich studentů. Když jsem viděl jakým způsobem se starají a jaký program pro zahraniční studenty připravují v rámci Exchange Student Clubu, tak mám z toho o to větší radost. Tak to totiž má být. Studenti své univerzitě a univerzita svým studentům je jediný možný princip, který z nás dělá to, co všichni očekávají od někdy trochu abstraktního pojmu akademická instituce. Někdy je mi líto, že nejsem mladší, že nemám více času, protože možnosti studentů poznávat okolní svět jsou dnes téměř neomezené. Snad jedinou věc bych si odpustil. To jsou kurzy společenských tanců, které se pro naše zahraniční studenty organizují. Já prostě nejsem schopen zkoordinovat pohyb svých končetin a trupu do rytmu, aniž bych si u toho nepočítal jednotlivé doby ;-)