Blog

Putování za kořeny

 

Májové dny bývají dobrou příležitostí vyrazit do přírody.  Obzvláště, když Vaše partnerka (mluvím k pánské části čtenářů) vyžaduje dodržování tradic a hledá nějakou rozkvetlou třešeň, kde musíte splnit před zraky kolemjdoucích povinnost jarního polibku.  My jsme se tentokráte s bratrem domluvili, naložili auta partnerkami a dětmi a vyrazili do Krkonoš.  Nešlo jen o tu přírodu a rozkvetlé třešně, ale chtěli jsme se po dlouhé době opět podívat za našimi příbuznými, protože máme v Dolních Štěpanicích své kořeny z otcovy strany.  Osm let, kdy jsme se s nimi neviděli, je hodně dlouhá doba. Navíc jsme se chtěli podívat i do Krkonošského muzea v Jilemnici, kde otevřeli novou expozici o historii lyžování v Čechách.  A protože máme v této oblasti několik “želízek v ohni” (rozuměj předků), kteří se do této historie zapsali, tak jsme byli zvědavi, zdali se tam jejich jména objeví. A tak se i stalo.  Hned u vchodu stál model prvních lyží, které byly v Českých zemích vyrobeny a vedle nich i fotka jejich tvůrce, kterým nebyl nikdo jiný než sekerník Antonín Vondrák, náš praděd.

Praděda Antonín

 

Tyhle lyže byl úplný začátek lyžovaní v Čechách.  Byly vyrobeny v roce 1892 a pak už jen následovaly první školy lyžování, první závody na lyžích, příběh Hanče a Vrbaty, kteří zahynuli před sto lety na hřebenech Krkonoš a spousta dalších historických událostí, z nichž bych zmínil ještě jednu.  To byly Olympijské hry ve Svatém Mořici, kterých se v roce 1928 zúčastnil i nás děda Karel jako závodník ve skoku na lyžích.

Děda Karel

 

Bylo to strašně příjemné takto vidět naše slavnější předky a všem nám udělalo radost, že se na ně nezapomnělo.  Ale byla tam ještě jedna věc, které nás zaujala.  Za jednou z vitrín  muzea jsme zahlédli fotografii známé budovy geologického pavilonu naší vysoké školy.  Geologický pavilon Prof. F. Pošepného totiž nese jméno rodáka z Jilemnice, který se věnoval geologickým vědám a v roce 1872 založil katedru geologie na Báňské akademii v Příbrami s cílem vytvořit teoretické základy výuky hornictví v našich zemích. A tak nejen jméno Vondráků, ale i jméno Vysoká škola báňská má své pevné místo v historii tohoto kraje. To určitě potěší.