Blog

S noblesou ...

Více než před týdnem nás oslovila kancelář pana ministra Schwarzenberga, zdali bychom mu nemohli ukázat během jeho páteční návštěvy Ostravy také naše Centrum podpory inovací. Protože ve stejný den mělo proběhnout na naší univerzitě slavnostní zasedání vědecké rady, tak jsme se nakonec obě strany dohodly na změně programu pana ministra a požádali ho, aby si našel chvilku navíc a k našemu slavnostnímu shromáždění pronesl pár slov. I stalo se. Vše proběhlo s noblesou vlastní panu ministrovi. Aristokrat se nezapře a jednota slov a činů v jeho případě je taktéž příkladnou. Jeho projev jasně dokázal to, co i hlásí na svých billboardech, že “ ... mu sice někdy není rozumět, ale názory má jasné”. Můj projev k akademické obci byl o to komplikovanější, protože jak známo, když pan ministr pojme projev druhé strany za nudný, bez milosti upadá do dřímoty. Musel jsem se tedy hodně snažit! Jsem sice na studenty v různém stádiu spánku a snění zvyklý, ale tady to byla prestižní záležitost. Nakonec musím říci, že se snad vše vydařilo, byť jsem nepropotil jenom košili, ale málem i talár ;-). Vrátil bych se ale ke klíčové myšlence pana ministra. Zaznělo, že problémem Evropy nejsou ani tak politici nebo Euro, ale z čeho má největší strach je to, že v čele žebříčku světových univerzit je jen jediná z Evropy - ETH Curych. Abych to tvrzení trochu poopravil, tak je třeba dodat, že mezi ty nejlepší patří i čtyři univerzity hrdého Albionu, jakou jsou třeba Oxford, Cambridge nebo Imperial College London. Británie je ale sama o sobě dost specifická a tak se mnohdy do Evropy ani nepočítá. Raději ;-). V každém případě, ať budeme nebo nebudeme Spojené království brát do úvahy, tak je tento výsledek špatným signálem. Ústup z výsluní je patrný, ale je to nezpochybnitelný důsledek výpadku veřejného financování univerzit v posledních letech. Evropa považuje vysokoškolské vzdělání za veřejný statek, na rozdíl od těch, kteří stojí v čele pelotonu světových univerzit a na příspěvek ze státních rozpočtů svých vlád příliš nesází. Takže v Evropě je řešení více než kde jinde právě v rukou politiků. Ale nejde jen o peníze. Chtělo by to především ubrat na byrokracii, které se dnes vznosně říká administrace a stala se nejen neproduktivní, ale de facto brzdícím prvkem snad všeho, co je k nám z EU směrováno. Povýšili jsme administraci projektů na vědu a výzkum. Je třeba podpořit skutečný růst konkrétními a efektivními kroky. Nakonec o tom hovoří i dopis, který poslala prezidentka EUA (European University Association) Prof. Maria Helena Nazaré představitelům vlád členských zemí EU: “ ... je třeba rétoriku o podpoře vzdělání, vědy a výzkumu podložit skutečnými závazky a činy”. A chtělo by to trochu noblesy, nikoliv křečovitý přístup. A tohle ten náš ministr zahraničí docela umí :-).