Blog

Peníze navíc

Už to zaznělo 1. října na zahájení školního roku. České vysoké školství se neobejde bez privátních zdrojů. Veřejné prostředky chybí a chybět budou, to vidíme pokaždé, když se díváme večer na zprávy. Státní rozpočty jsou stále napjatější. Všude, nejen u nás. Otázka zní, co se míní privátními zdroji. Ano, jsou to peníze studentů, ale měly by to být i prostředky jejich budoucích zaměstnavatelů. To první se původně týkalo zavedení školného, dnes se to sice změnilo na zápisné, ale znamená totéž - student si asi bude muset připlatit za své studium. Dobrá zpráva snad je, že to, co se vybere, zůstane na univerzitě a vrátí se zpět do výuky, kde je nedostatek peněz největší. Je navýsost zřejmé, že kvalitu nemůžete zajistit, pokud chybí prostředky. Obzvláště ve výuce technických a přírodovědných oborů, kde je třeba vybavit laboratoře drahou technikou, a to nemluvím o tom, že i samotná výuka v nich je náročná. Horní limit zápisného by měl zajistit to, aby takový poplatek nebyl devastující, navíc je možné nevybírat vůbec nic. Limit je totiž definován pouze shora. A tady se dostávám k tomu druhému zdroji privátních prostředků. Poslední statistické výsledky ukazují, že průmysl financuje vědu a výzkum na univerzitách z pouhého jediného procenta. Financování podpory výuky se limitně blíží nule. Na druhou stranu stále více chybí technici, protože drtivá většina zájemců o univerzitní studium spíše volí humanitní obory. Pokud by průmysl převzal část financování zápisného na sebe, tak by se otevřela cesta jak zlevnit studium technických oborů a možná by se poměry mohly trochu změnit. Chodí k nám spousta "ejčár” manažerů, chtějí kvalitní absolventy a neustále si stěžují na jejich nedostatek. Tady se nabízí cesta ke kvalitativně nové spolupráci. A nejde jen o ty peníze.