Blog

(Ne)okurková sezóna

Nejsem pěstitelem okurek ani ničeho jiného. Nemám potuchy o tom, kolik se sklidí tun salátovek nebo nakládaček. Jediné, čeho jsem vzhledem k zemědělským pracím schopen, je posekat trávu. Z části i proto, že je to pro mne výzva z oblasti teorie grafů, jak optimalizovat střih, abych najezdil co nejméně a žádné místo přitom nevynechal. Mohu vás však uklidnit, že namísto sofistikovaných algoritmů volím staletími osvědčenou metodu pokusů a omylů. Má to jednu výhodu, každé sekání je tak pro mne originál a můj pohyb po trávníku je zcela nepředvídatelný. Tím získávám navrch nad našim lehce potrhlým teriérem, který si s oblibou lehává do trasy mé sekačky a tajně doufá, že tím zastaví pohyb nezvaného vetřelce vydávající příšerné zvuky a já si s ním pak půjdu házet s tenisákem. Pro mne byla okurková sezóna vždy spíše ve znamení období relativního poklidu, letního cestování, horkých dní, prostě pohody. Letos se nám zatím beze zbytku naplnily ty horké dny. Poklid a pohoda jsou zatím v oparu dní budoucích a označit nadcházející letní měsíce jako prázdninové by mohlo vyznít jako provokace, protože lze od nich očekávat cokoliv, jenom ne to klidné období. Přes to přese všechno vám ale chci popřát krásné léto. Užijte si ho, odpočiňte si a abyste skutečně nemuseli zapínat své počítače, tak i já omezím své blogy na minimum. Jinak ale zůstávám na příjmu. Čert nikdy nespí! ;-)