Blog

Euro 2012 a když na to nemáme

Nejsem vášnivý fanoušek fotbalu, ale asi taky nepatřím mezi takové, jakým je i známý komentátor a nakladatel Ivo Šmoldas. Ten totiž v rádiu prohlásil, po našem prohraném zápase s Ruskem, že nerozuměl prohlášení našeho trenéra, že se nám nedařilo pokrýt všechny protihráče. Prý mu to vysvětlil až jeho soused, známý to chovatel jezevčíků. Tak takhle špatně na to nejsem a moc jsem se na naše utkání s Portugalskem těšil. Bojovali jsme, ale marně, protože exhibice Ronaldova týmu byla bezpochyby nad naše síly. Všichni to po utkání přiznali a my jsme si nakonec mohli říct, že naší účasti na Euru 2012 jsme se zhostili se ctí. Myslím, že nejen ve sportu je třeba si přiznat, kdy na to máme a kdy ne. Nedávný rozhovor našeho předsedy Akademie věd České republiky v rádiu mne v tom jenom utvrdil. Neustále hovořil o nedostatku peněz pro Akademii věd a mohli zato všichni, hlavně RVVI, které jsem také členem. Foukal vítr, byly mokré kurty, míče byly nějaké těžké. Tak jsem se jako mladý hráč vymlouvat po prohraných zápasech. Že podmínky byly pro všechny stejné, to jsem jaksi opomíjel. Univerzity svým vědeckým výkonem hodně poskočily, rostou rychleji než Akademie věd ČR a není to jen otázka onoho zatracovaného "kafemlejnku". Proto jsou také na tom relativně lépe při rozdělování prostředků na výzkum. Když k tomu pan předseda ještě dodal, že díky tomuto propadu rozpočtu nebudou moci financovat jeden z projektů OP VaVpI a možná ho budou muset "odpískat", tak se musel zastavit i rozum každého lehce informovaného. Tyto projekty  jsou financovány z úplně jiných peněz a s rozdělováním státního rozpočtu na vědu a výzkum nemají nic společného. Když si myslím, že nelze něčeho dosáhnout nebo dotáhnout to do konce, tak to přiznám a nevymlouvám se. Fér hra je fér hra a neznám nikoho, kdo by ji neocenil.