Blog

Jarní únava

Pokud je mezi vámi někdo, kdo by snad nevěděl o čem je řeč, tak pro jistotu ještě přidávám dokumentující obrázek:

Jarní únava

Bezprostřednost našich chlupatých kamarádů je skutečně nedostižná. Když se náš West Highland White Terorista rozhodne, že si dá šlofíka, tak se prostě vyvrátí a jde do toho. U nás lidí to jde hůře. Je sice pravda, že máme politiky, kteří si s noblesou jim vlastní zdřímnou, když "se kecají blbosti", ale u mne to moc nefunguje. Když se kecají blbosti, tak se mi zdvihá krevní tlak, a to se jednomu fakt moc spát nechce. Asi nejsem dost protřelý politikou a nelze jinak než závidět profesionálům. Otázkou ale je, kde začíná sezonní únava a kde jsme unaveni z toho všeho, co se děje kolem nás. O nestabilitě, nejistotě, škrtání jsem tady už hodně napsal. Dnes budu optimistou. Na jarní únavě je krásné to, že je předzvěstí nejkrásnějších měsíců v roce, tedy alespoň dle mého. A stejně tak i trable, se kterými se potýkáme v našem soukromém i pracovním životě, jednou pominou. Chodí mi hodně mailů na téma, že je to fakt těžké. Já vím. Je to těžké. Ale nelze jinak než zatnout zuby a vydržet. Takže je třeba tuhle "jarní" únavu ustát (nebo uležet na trávníku ;-)), protože pak přeci jednou musí přijít to lepší. Jenom k tomu jednou se nesmíme, řečeno jazykem matematiky, asymptoticky blížit v čase plus nekonečno. Krásné jaro přeji!