| Identifikační kód | SP/201016 |
|---|---|
| Název projektu | Měření mzdových determinant a mzdové diskirminace |
| Odpovědný řešitel projektu | Ing. Zuzana Machová, Ph.D. |
| Školitel projektu | prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc. |
| Období řešení projektu | 1.1.2010 - 31.12.2010 |
| Předmět výzkumu v rámci projektu | Mzda je důležitým ukazatelem vyjádření hodnoty lidského kapitálu. Podle standardní neoklasické teorie trhu práce by měla mzda (mezní náklady práce) v podmínkách dokonalé konkurence odpovídat příjmu z mezního produktu práce. Z tohoto principu vychází standardní teorie lidského kapitálu, která předpokládá, že výše mzdy je ovlivněna osobnostními charakteristikami ovlivňujícími produktivitu práce. Tyto charakteristiky jsou rozděleny do dvou skupin označených jako obecný a specifický lidský kapitál. Do obecného lidského kapitálu se řadí vzdělání, věk nebo délka praxe; do specifického pak zkušenosti nabyté v konkrétním zaměstnání. Mincer (1974) vyjádřil vztah lidského kapitálu k výši mzdy v mzdové rovnici, která se stala metodologickým základem pro modelování mzdových determinant do současnosti.
Postupem času vznikaly sofistikovanější teorie, např. Dickens a Katz (1987), Krueger a Summers (1988), které modifikovaly Mincerovu mzdovou regresi doplněním o charakteristiky pracovního statusu (postavení v zaměstnání, pracovní doba, typ pracovní smlouvy, kvalifikační požadavky), firemní (velikost firmy, podnikatelský, nepodnikatelský sektor, odvětví), institucionální (legislativní ochrana zaměstnanosti, minimální mzda) a regionální faktory, které jsou dnes souhrnně označovány jako determinanty mezd. Působení těchto determinant pak zapříčiňuje vytváření mzdových nerovností. Problémem dosavadních přístupů je vnímání lidského kapitálu jako souhrnu znalostí a dovedností získaných vzděláním a praxí, jež lze chápat jako značnou desinterpretaci původního Beckerova výkladu tohoto pojmu. Je paradoxní, že i přes zdůrazňování širokého komplexu komponent lidské osobnosti, resp. lidského kapitálu, pro maximalizaci užitku jedince, rozvoj ekonomiky a společnosti významnými osobnostmi nejen ekonomie, ale také jiných vědních disciplín (Smith (2001), Becker (1962), Shultz (1961), Bourdieu (1986), Lin et al (1981) a další), stále převládá více či méně omezený přístup při zkoumání vlivu dalších stránek jedince na jeho produktivitu, přičemž tento pojem rozhodně nelze spojovat pouze s aktivitami dotýkajícími se pracovního života jedince, ale také života soukromého. V souvislosti s determinantami mezd je často zmiňována mzdová diferenciace podle pohlaví. Pokud tato diferenciace není vysvětlena objektivními charakteristikami mzdových determinant, je označována za mzdovou diskriminaci. Vznikla celá řada teorií a empirických studií, které se snaží určit rozsah mzdové diskriminace, a to nejen podle pohlaví, ale také rasy nebo národnosti. Využívají především metodu Oaxacy (1973) a Blindera (1973), případně metodu Juhna, Murphyho a Pierceho (1993), které jsou postaveny na dekompozici mzdových rozdílů. Žádné studie však doposud nepracovaly se sociologickým aspektem rozdílných požadavků mužů a žen na výši mzdy. Dle sociologických studií (Dudová (2007), Hašková (2003), Křížková (2006), Moe (2003) atd.) nemusí být nevysvětlené rozdíly ve mzdách způsobeny diskriminací, nýbrž rozdílnými preferencemi mužů a žen a to především v závislosti na existenci rodiny. „Obecné“ (genderové) schéma zdůrazňuje „typ pečující osoby“ a „typ osoby materiálně zabezpečující rodinu“, které v naprosté většině případů odpovídá „jednoduchému“ dělení podle pohlaví. V případě neúplných rodin dochází k posunu. Muži začínají klást důraz na pečovatelský typ (kratší úvazky, nižší mzdy apod.), ženy naopak na materiální zajištění rodiny (delší pracovní úvazky, vyšší mzdy). V případě neexistence rodiny se rozdíly vytrácejí. Překonání výše zmiňovaných problémů bude předmětem výzkumu autorů v tomto projektu. Cílem projektu bude analyzovat mzdové determinanty a stanovit rozsah mzdové diskriminace podle pohlaví na základě rozdílných subjektivních požadavků mužů a žen na výši mzdy. Metodologicky bude analýza postavena na modelu Mincerovy mzdové regrese, která se standardně používá ke stanovení mzdových determinant. Výsledky regresní analýzy poslouží k určení rozdílů mezi mzdami mužů a žen. Na těchto rozdílech pak bude zjišťován rozsah mzdové diskriminace pomocí metody Oaxacy a Blindera. Data pro verifikaci modelu a stanovení rozsahu mzdové diskriminace budou získána vlastním výběrovým dotazníkovým šetřením, jež bude v rámci projektu provedeno na základním souboru obyvatel města Ostravy. Metodou výběru bude tzv. kvótní výběr, který zaručuje shodnou strukturu základního a výběrového souboru, přičemž struktura základního souboru je přesně známa z výsledků Sčítání lidu. Kvóty budou stanoveny pro pohlaví, věk, ekonomickou aktivitu a vzdělání. Použitá literatura [1] Becker, G., 1962. Investment in Human Capital: A Theoretical Analysis. Journal of Political Economy 70, 9-49. [2] Blinder, A. S., 1973. Wage Discrimination: Reduced Form and Structural Estimates. The Journal of Human Resources 8 (4), 436-455. [3] Bourdieu, P., 1986. The Forms of Capital. Pp. 241-258 In J.G. Richardson (ed.) Handbook of Theory and Research for the Sociology of Education. New York: Greenwood. Brainerd, E., 2000. Women in Transition: Changes in Gender Wage Differentials in Eastern Europe and the Former Soviet Union. Industrial and Labor Relations Review 54 (1), 138-162. ILR Review, ILR School, Cornell University. [4] Dickens, W., Katz, L., 1987. Inter-industry Wage Differences and Industry Characteristics. In: Lang, K., Leonard, J. S. Unemployment and the Structure of Labor Market. Basil-Blackwell, Oxford. [5] Dudová, R. et al., 2007. Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. Sociologické studie/Sociological Studies 07 (3). Sociologický ústav AV ČR, Praha. 165 s. [6] Hašková, H. et al., 2003. Rovné příležitosti mužů a žen při slaďování práce a rodiny? Sociologický ústav AV ČR, Praha. ISBN 80-7330-048-6. [7] Juhn, C., Murphy, K. M., Pierce, B., 1993. Wage Inequality and the Rise in Returns to Skill. Journal of Political Economy 101 (3), 410-42. University of Chicago Press. [8] Krueger, A. B., Summers, L. H., 1988. Efficiency wages and the inter-industry wage structure. Econometrica 56, pp. 259–293. [9] Křížková, A. et al., 2006. Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita. Sociologické studie/Sociological studies 06 (14). Sociologický ústav AV ČR, Praha. [10] Lin, N., et al, 1981. Social Resources and Occupational StatusAttainment. Social Forces 59 (4): 1163-1181. [11] Mincer, J., 1974. Schooling, Experience and Earnings. Columbia University, New York. [12] Moe, K., 2003. Women, Family, and Work: Writings on the Economics of Gender. Blackwell Publishing. ISBN: 0-631-22576-5. [13] Oaxaca, R., 1973. Male-Female Wage Differentials in Urban Labor Markets. International Economic Review 14 (3), 693-709. [14] Schultz, T. W., 1961. Investment in Human Capital. The American Economic Review, March 1961, vol. 51, no. 1, s. 1-17. [15] Smith, A., 2001. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Přel. V. Irgl et al. 2. vyd. Praha: Liberální institut, 986 s. ISBN 80-86389-15-4. |
| Členové řešitelského týmu |
Bc. Gabriela Neuvirtová Ing. Lenka Filipová, Ph.D. Bc. Vlastimil Koudelka Bc. Hana Vykopalová |
| Specifikace výstupů projektu (cíl projektu) | Cílem projektu bude analyzovat mzdové determinanty a stanovit rozsah mzdové diskriminace podle pohlaví na základě rozdílných subjektivních požadavků mužů a žen na výši mzdy. Součástí řešení projektu je prezentace výsledků. V průběhu výzkumu budou jednotlivé dílčí výsledky řešení prezentovány a konzultovány na 2 konferencích: jedna domácí a jedna zahraniční. Domácí konference – konference pořádaná Fakultou ekonomickou VŠB-TU Ostrava a Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné. Zahraniční konference – konference pořádaná společností SGBED (The Society for Global Business & Economic Development), případně na konferenci EALE (European Association of Labor Economists). Následně budou výsledky publikovány formou 2 článků v jednom českém a jednom zahraničním recenzovaném časopise (Jneimp).
Seřazení výstupů podle hodnocení výsledků dle RVV: 1. článek v zahraničním recenzovaném časopise (8 bodů) 2. článek v českém recenzovaném časopise (4 body) 3. příspěvky ve sbornících z jedné domácí a jedné zahraniční konference (0 bodů) Postup řešení, časový harmonogram: 1. etapa navržení nové metodiky determinace mezd a upravení modelu Mincerovy mzdové regrese: 1. - 2. měsíc 2. etapa příprava dotazníků, provedení vlastního šetření, vyhodnocení dotazníků a vytvoření databáze: 3. – 6. měsíc 3. etapa verifikace upraveného modelu Mincerovy mzdové regrese na základě dat z vlastního šetření: 7. – 8. měsíc 4. etapa prezentace dílčích výsledků, článek v odborném časopise: 9. měsíc 5. etapa testování mzdových rozdílů mezi muži a ženami na základě sociologických předpokladů; analýza mzdové diskriminace: 9. – 11. měsíc 6. etapa prezentace dosažených výsledků výzkumu, článek v odborném časopise: 12. měsíc |
| Vyjdádření oborové komise fakulty k návrhu projektu | Oborová komise fakulty posoudila návrh projektu a s ohledem na deklarované výstupy projektu doporučuje upravit definitivně projekt dle schválených finančních prostředků. |
| Návrh | Skutečnost | |
|---|---|---|
| 1. Osobní náklady Z toho | 68000,- | 67000,- |
| 1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek) | 50000,- | 50000,- |
| 1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti | 18000,- | 17000,- |
| 2. Stipendia | 105000,- | 105000,- |
| 3. Materiálové náklady | 20000,- | 25119,- |
| 4. Drobný hmotný a nehmotný majetek | 28000,- | 26600,- |
| 5. Služby | 16000,- | 11777,- |
| 6. Cestovní náhrady | 24000,- | 25504,- |
| 7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnut podpory | 29000,- | 29000,- |
| 8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory) | 0,- | 0,- |
| Plánované náklady | 290000,- | |
| Uznané náklady | 290000,- | |
| Celkem běžné finanční prostředky | 290000,- | 290000,- |
| 1. Osobní náklady Z toho | |
|---|---|
| 1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek) | Mzda školitele (10000,-), mzda akademického pracovníka (40000,-) |
| 1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti | |
| 2. Stipendia | Stipendia odpovědného řešitele (45000,-) a studentů magisterského navazujícího programu (60000,-) |
| 3. Materiálové náklady | Odborná literatura (16000,-), kancelářské potřeby (papíry, tonery, psací potřeby, USB disky, CD apod.; 4000,-) |
| 4. Drobný hmotný a nehmotný majetek | Software (Stata) |
| 5. Služby | Účast na konferencích (vložné pro 2 osoby na jednu domácí a jednu zahraniční konferenci)- |
| 6. Cestovní náhrady | Účast na konferencích (cestovné pro 2 osoby na jednu domácí a jednu zahraniční konferenci) |
| 7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory | Energie, administrativní náklady, náklady na telefony, poštovné apod. |
| 8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory) | |
| Celkem | 290000 ,- |